PandaGirl komentáře u knih
Knihu jsem četla, když mi bylo špatně (což většinou nedělám) a naprosto mi to nevadilo. Kvůli mé utlumenosti bych nezvládla nic složitého. A tohle bylo milé, odpočinkové a naprosto jednoduché, i když jsem četla první kapitolu, tak jsem myslela, že to fakt nedám. Díky bohu se to vybralo a nebylo ta tak děsně uhozené, jako první kapitola.
Těžko toto popsat. Některé povídky vážně zapůsobily, znechutily či vyvolaly jiné nepříjemné pocity, na druhou stranu tam byly i ty, které člověka nechávaly naprosto chladným.
Jedno se však musí nechat, autor umí navodit potřebnou atmosféru.
Díky velkému časovému rozestupu vydáni knih, jsem se půlku knihy utápěla v otázkách, kdo je kdo. Ale pokud se nemýlím, tak v tom jsem plavala už od začátku. Ale teď ke knize.
Celkově to bylo dobré završení, i když jsem očekávala trochu větší bum. Řekla bych, že to bylo takové jemné vybruslení ze složité situace (kdy jsem na řešení přišla už v polovině knihy). Určitě je to skvělá kniha na odpočinek. Člověk nemusí uvažovat a jen se nechává strhnout stylem autorky a jejího snového světa. Místy jsem chtěla hlavní hrdinku vážně zabít, měla jsem pocit, že jsem snad hloupější hrdinku nezažila (ale určitě ano!). Ale díky bohu, to byly jen chvilkové výkyvy.
Kniha je podle mě docela dost čtivá a velice lákavá tématem. Mě osobně se docela líbila, ale nebylo to nic, co by se mi vyloženě zapsalo do srdce nebo se mě to nějak dotklo. Prostě jsem jen četla a užívala si příběh. Hodně postav mě tam rozčilovalo svým chováním, takže jsem často měla chuť přeskakovat. Což jsem občas i udělala.
U knihy jsem se doopravdy pobavila. Krásně pojaté historky spjaté s poučením a citací velkého filozofa.
Tak tuhle knihu beru jako čistě oddechovou. Sice pro mě byla zklamáním, ale ne zas tak drastickým. Trochu mi tam vadily ty fantasy prvky (nějak jsem je tam nečekala). Časem jsem si na to zvykla.
Tři hvězdičky má za čtivost, humor a rozbíjení iluzí o romantice.
Musím říct, že byla o něco lepší než předchozí díl. V hromadě naivity a sladkosti se přeci jen objevilo nějaké to vážné poselství. Stejně jako předchozí díl se mi i tento docela líbil. Prostě čtení u kterého se nemusíte zamýšlet a prostě se necháte unášet nevšedním dobrodružstvím Alessandry.
I u tohohle dílu mi ve stylu psaní něco chybělo. Asi to správné napětí. Nějak mě to všechno nechávalo klidné. Ani nějaké úžasné jiskření mezi hlavními hrdiny jsem necítila. Myslím, že by se z toho dalo "vytřískat" víc. Ale to je věc osobního názoru.
Jsem ale ráda, že jsem se opět setkala s Cat, pro kterou skončil předchozí díl dost nepříznivě, nevhodně nebo možná spíš neúplně. Díky dokončení předchozího příběhu se mi kniha líbila o něco víc.
Dokonalost. Jinak to popsat neumím. Ze začátku mě to vtáhlo do děje natolik, že sama jsem se cítila fakt děsně. Bylo mi smutno a teskno. Neustále jsem byla v takovém napětí, že jsem měla co dělat abych nepřeskakovala slova a věty. Nutně jsem potřebovala vědět co se bude dít dál. Neskutečně jsem se v té knize utopila. Dlouho jsem takhle nic neprožívala. Sakra, vždyť já tenhle díl přečetla za osm hodin! A pak jsem měla co dělat, abych hned nezačala číst další díl (což by mě asi zabilo :D )
Prostě si to nemůžu vynachválit :)
Nedokázala jsem se rozhodnout, jak přesně hodnotit tuto knihu. Prostě Havraní bratrstvo je divná kniha. Divný děj i divné postavy. Možná proto se mi tak líbí. Přečetla jsem jí asi za dva dny (musela jsem se do toho učit). Každou stránku jsem hltala, abych se něco dozvěděla. A ten konec mi prostě zase všechno co jsem se dozvěděla rozstřelil. Prostě mi to bralo dech. Ta kniha byla něčím tak neskutečně zajímavá a čtivá a já stále nemůžu přijít na to, co mě na ní tak fascinuje. S kamarádkou jsme si ohledně děje vytvořily už tolik scénářů, že prostě aspoň jeden musí vyjít :D
Nezbývá mi, než jen se těšit na další díl, abych se konečně dozvěděla všechno - dobře, tak všechno ne, protože bude mít víc dílů než jen dva :)