papanoel69
komentáře u knih

Pokud se nějaký román, který jsem četl v poslední době, dá nazvat uměním, pak tenhle.


Zajímavý nápad či slovní obrat aby čtenář pohledal, přijde mi to celé pozérské, na sílu.

Po skvělých Zimních včelách mi toto přijde jako podvod na čtenáře ve stylu: "Teď už můžu napsat cokoli, co mne napadne, ať si čtenář láme hlavu nad významem, kde není."

Téhle knize jsem se dlouho vyhýbal, považoval jsem ji za dílo pro dospívající, a zatím ji nyní považuji za to nejlepší, co jsem od Londona četl - připomínalo mi to Starce a moře. Hluboké, citlivé, alegorické. A že je to přístupné i mladším, každý si v tom najde to své, je známka velikosti autora.


S tímhle stylem se roztrhl pytel. Pokud si chcete udělat názor, kde je hranice mezi imaginací a blábolením, směle do toho.

Skvěle vypointované, nicméně poslední dvě z pěti kapitol už lehce budící zdání opakování. Jinak těch 70 let stáří není v nejmenším znát, snad i proto, co vše Asimov dokázal předpovědět.


Dnešní "napínavé" romány jsou proti Haileyho knihám pouhé slohovky.
