Peace komentáře u knih
"Pravá láska je, když miluješ druhou osobu více, než chceš, aby ta osoba milovala tebe."
Obstojný pokračovatel předchozí knihy. Tato navíc měla i svižnější a záživnější začátek, takže jsem spokojená a pokud vás zaujal titul předchozí, se čtením tohoto určitě neváhejte.
Jsem zvědavá, zda autorka plánuje pokračování, protože závěr knihy by tomu napovídal.
"Člověk občas musí působit normálně. Pro většinu lidí je normálnost běžnej stav. Ale pro některý lidi, jako třeba pro mě nebo pro tebe, je normálnost něco, co musíme předstírat, jako třeba když si vezmeš elegantní šaty na slavnostní večeři."
Ze čtení knihy jsem měla zpočátku trošku obavy, důvodem byl tolik propíraný věk autorky. Ale nakonec bezdůvodně - vzhledem k faktu, že se její kniha zcela suverénně řadí k těm lepším současným titulům "pro mládež".
Naopak, věk v tomto případě pociťuji jako klad, protože autenticky dokázala vyjádřit pocity a rozervanost, která tento věk neodmyslitelně provází.
Takže doporučuji: pro mladší ročníky jako ztotožnění, pro starší jako zajímavou sondu do života současné mládeže.
"Nehraný sebepodceňování je prostě k ničemu. Člověka to jen svazuje a nikdy si neužije všechno, co by jinak mohl zažít."
Očekávala jsem vtipnou oddechovku a té se mi také v plné míře dostalo. Autorka píše opravdu čtivě,to nemohu upřít. Ale abych byla úplně upřímná - tak obrovské chvály na její tituly zase tak moc nechápu. Prostě fajn kniha, ale těch je mnohem, mnohem víc...
"Někdy, když se zachováte správně, to bolí k zešílení."
Kniha je klasickou vztahovou oddechovkou, která neurazí, nenadchne.
Měla jsem trošku problém s hlavní hrdinkou, která byla prototypem superženy, kolem níž se nejen motá hned několik osudových mužů, ale která zvládá kamion těžkých ran osudu v podstatě sama. Chvílemi mi vadilo i její moralizování (konkrétně ustavičné hodnocení životního rozhodnutí jejího bratra bylo až protivné), přičemž sama měla v některých situacích sama co říkat.
Abych byla upřímná, znovu bych se ke knize již nevrátila.
"Jestli se nebojíš, nejsi člověk."
Já vám nevím.. Na knihu jsem byla hodně zvědavá, protože mě nalákala anotace a celkový "humbuk" kolem knihy naznačoval, že půjde o něco velkého. Ale ta skvělost prošla kolem mne bez povšimnutí, bohužel.
Děj zajímavý, ale naplno se vžít do příběhu a bez dechu fandit hrdinům v knize se mi nezdařilo. Podle mého názoru jsou postavy popsány ploše - nijak zvlášť mě neoslovily a chvílemi mi byly až nesympatické.
Druhý díl si nejspíše přečtu, ale že bych se na něj těšila jako na knihu první, se říct nedá.
"Takový luxus, jakým bylo "chtít", jsme si nemohli dovolit. Pro nás existovalo jen "muset"."
Pro mne byla kniha vlastně novinkou nejen sama o sobě, ale i žánrem, protože pohádky zavánějící červenou knihovnou nejsou čtivem, které bych vyhledávala. V tomto případě mě však zaujal - co si budeme povídat - především obal a také anotace, takže jsem se čtení nebránila a jsem za to jedině ráda!
Kniha je napsaná velice čtivě, což je její největší klad. Zničehonic se ocitnete v paláci, oblékáte se do krásných šatů, jíte výborná jídla a jste na blízku princi, který je k tomu všemu ještě roztomilý a nemůže vám nepřilnout k srdci. Autorka tím zahraje na strunku, kterou většina z nás slyšela v dětství - být tak princeznou! ;o)
Ať jde o romantiku sebevětší, já si ji opravdu užila a určitě nebudu váhat s druhým dílem.
"Žádná strana a vláda nezajistí, aby mělo školství dobrou pozici, aby požívali pedagogové úcty společnosti. Toto si musejí zajistit pedagogové sami. Tím, že budou vystupovat sebevědomě, otevřeně a s úctou sami k sobě."
Knihu bych doporučila nejen všem učitelům pracujícím v mateřských školách, ale rovněž i všem rodičům, kteří mají v MŠ své ratolesti. Je to kniha zajímavá, podnětná, každý si tam dle mého najde něco zajímavého, protože většina uvedeného se nás dříve či později týká ;o)
Ne se vším jsem s autorkou souhlasila, což je samozřejmé, každý jsme jiný a každý máme své vlastní zkušenosti a náhledy na situace. Jsem však ráda, že propaguje zdravý selský rozum, proti současné "in" výchově.
"Lidé mají tu vlastnost, že každý si myslí, jak je jedinečný a složitý, zatímco ostatní jsou jaksi jednodušší k přečtení. To samozřejmě není pravda. Všichni máme své sny a naděje a touhy a chtíče a bolístky. Všichni trpíme nějakým vlastním druhem šílenství."
Na knihu jsem se moc těšila, protože děj mi přišel hodně zajímavý a napínavý již v anotaci. Opět jsem ale bohužel čekala více, než jsem dostala. Napětí tu samozřejmě je, ale postupné rozkrývání mi přijde překombinované a s tím mívám problém, jelikož to na mě působí nereálně.
Za sympaťáka Jakea a výborný autorův styl psaní však ubírám pouze jednu hvězdičku.
"V jeden den se narodíme. V jeden den umřeme. Za jeden den se můžeme změnit. A zamilovat. Během jediného dne se může stát cokoliv."
Kniha mě velice mile překvapila. Od autorky jsem totiž četla její prvotinu a nijak zvlášť mě neoslovila, což se o této knize říct nedá.
Hlavní hrdinka je sympatická, na nic si nehraje a děj hezky plyne, dostanete se prostřednictvím ní na krásná místa.
Pokud jste fanoušci Shakespeara, Paříže nebo si prostě jen chcete přečíst fajn knihu - jde o jasnou volbu ;o)
"Když vás někdo bere takovou, jaká jste, je to jedna věc. Ale když vás podle toho soudí, je to věc druhá."
Velice zajímavý příběh, autorka opět nezklamala. Rozhodně nenudí odlišný úhel pohledu obou sester.
Líbí se mi, že ač jsou povahově každá úplně jiná, autorka nikoho nesoudí.
Za mě doporučení, určitě nebudete čtení litovat.
"Všichni děláme chyby, ale až to, jak si s nimi poradíš, ukáže, jaká v jádru jsi."
Kniha pro mne byla milým překvapením, protože se přiznám, že jsem od ní zase tak moc nečekala. Moc se mi líbil styl psaní autorky a také fakt, že jsem u knihy zažívala různé emoce. Obsahuje smutné téma, to nepochybně, ale má také vtipné momenty (zombie mamka, Hello Kitty pistole,..). A hlavně.. obsahuje krásné, nestárnoucí moudro, že člověk si má užívat každého momentu, dokud to jde. Rozhodně toto dílko doporučuji!
"Dospělost se nepozná podle toho, že jsi ochotný umřít pro něco vznešeného, ale podle toho, že jsi pro to ochotný pokorně žít."
Nezapírám, že mě před přečtením tato kniha zaujala především pro to, že je srovnávána s mou srdcovkou "Hvězdy nám nepřály". Po přečtení však s tímto názorem nemohu souhlasit. Ano, jsou obě o lásce, nemoci a mladých lidech. Ano, obě jsou krásné. ALE každá úplně jiným způsobem.
Leo je klasický puberťák a i když mě v mnoha ohledech štval, pod tou slupkou se naštěstí schovává i úžasný člověk.
Je to nádherná kniha, kterou určitě doporučuji - nejen pro ten příběh samotný, ale i pro myšlenky, které často vedou k zamyšlení.
Milá knížka, která přináší zajímavou otázku k zamyšlení - je ve vztahu důležitější přátelství nebo láska? Ať už je vaše odpověď jakákoliv, určitě neprohloupíte, když si příběh Anny a Jacka přečtete.
"Vlastně je to hrozně divné, že lidé ve světě tak plném válek a utrpení pohrdají bezpečím a věrností."
Začátek knihy je trošku zmatenější, dokonce jsem si pohrávala s myšlenkou, zda má smysl číst dál. Ale pak do sebe vše začalo zapadat a nějakých 200 stran jsem četla jedním dechem, protože příběh je naprosto... dokonalý! Těším se na další díly - tentokrát doufám, že bez štítku o silných povahách, který je jednoznačně mimo mísu ;o)
Příjemná oddechovka. Některé situace byly sice trošku přitažené za vlasy, ale kdy jindy se nechat unášet vtipným a romantickým příběhem, když ne o dovolenkovém létě ;o)
"Zkus se přičinit, ať svět pořád všechno tak nekazí."
Nádherná kniha, která vás vtáhne do roku 1918, ani nebudete vědět jak. Budete sice obklopeni válkou, španělskou chřipkou a vtíravým pachem cibule, ale zároveň zjistíte, že právě v těžkých chvílích v sobě člověk dokáže najít neutuchající vnitřní sílu a naději.
Kniha neurazí, nenadchne. Jde o příjemnou oddechovku, kterou jsem, v momentálně hektičtějším období, celkem uvítala.
Pro mě zatím nejlepší kniha od této autorky. Příběh je čtivý a jde o celkem příjemnou odpolední jednohubku.
Na můj vkus přeslazené a předvídatelné. Kniha mě nijak zvlášť neoslovila, což je škoda, protože jsem se na její čtení těšila.