Pentlička komentáře u knih
Autor má neuvěřitelný dar. V průběhu čtení jsem občas přemýšlela, jestli tak strašně píše schválně, nebo jestli je to špatně přeloženo, či psát doopravdy neumí. Jenže přes všechny nedostatky dokáže udržet čtenářovu pozornost od začátku do konce. Několikrát jsem měla dojem, že mě bude muset přestat bavit číst, ale to se v následujícím odstavci změnilo. Tudíž jsem nemohla přestat, dokud nebyl konec a já marně hledala další stránky.
Kniha tedy zůstává dechberoucí. Je napínavá, fascinující, strhující a navozuje neuvěřitelné pocity. Při četbě se budete cítit jako v kině 5D, aspoň na mě to takhle působilo.
Kniha mého dětsví s velkým K. Vlastně nejen dětsví, protože ji s oblibou beru do ruky dodnes. Bullerbyn je domov snů a zároveň tak známý, jako bych v něm sama vyrůstala a byla jedním z tamějších dětí. Nezapomenutelná atmosféra a vůně svatojánského večera, kouzlo sedmých narozenin hlavní hrdinky, úžasné lovení raků, napínavé hledání jeskyní v seníku a mnoho dalších příběhů na mě zapůsobily tak, že je považuji takřka za nesmrtelné. Knížka Děti z Bullerbynu, ač za ní dlouho nezůstávají Lotta z Rošťácké uličky nebo Kalle Blomkvist, to je pro mě Astrid Lindgrenová.
Jednoduše bestseller. Jako batole jsem vyžadovala číst ji neustále, až jsem se ji naučila nazpaměť a "četla" nahlas sama. Málem jsem o ni jednou přišla, ale vlastním tělem ochránila a tedy mám ji sice již ve stavu naprosto hrozném, celou ožvejkanou, ochmatanou a zašedlou, ale stále velice žádoucí, v současnosti mými dětmi. Po vzoru Emy si nasazují kalhoty na hlavu, vyžadují po uložení do postýlek napít, vztekají se, když se kostky kácí... Ema je veliký vzor. :-)