PerfectionistKa komentáře u knih

K mému opravdu obrovskému překvapení to bylo mnohem záživnější než 1. díl. Jako ty indicie byly někdy fakt dobrý a bavilo mě na to s nimi přicházet. “Planeta”, Schody” a “Rybníček” byly fakt parádní nápady, normálně jsem se přistihla, že jsem nějaká napjatá očekáváním. Po ne moc zajímavé Lodi mezi hvězdami jsem takový super pocit fakt nečekala.
Začátkem jsem se ale musela docela dost znuzeně prokousávat, knihu jsem přečetla (napůl prolistovala) v rekordním čase, takže i některé další věci v průběhu knihy jsem v podstatě přeskakovala, protože mě nebavily, i když vim, že byly určitě taky svým způsobem důležité. Taky mě Milion sluncí určitě více navnadil na poslední díl, než-li díl předchozí na tenhle :-)

1 28.04.2019

Souhlasím s většinou, opravdu nejlepší díl celé trilogie. Cass si prošla úžasným vývojem a stala se z ní naprosto skvělá a silná hlavní hrdinka, no a samozřejmě si vybrala jak nejlépe mohla :-)
Napínavé, nenudilo, pořád tam byla nějaká akce a nikdy jste nevěděli, co se stane na další straně. Fakt ne. A závěr? Vzhledem k některým událostem to nebyl asi úplně typický cukrovkový happy end (což je fakt dobře), ale pořád to skončilo krásně, a střídmých happy endů pro mě není nikdy dost.
Rozhodně trilogii doporučuju a tenhle díl hned dvojnásob!

1 04.04.2019

Začátek mě docela nechytl, přestože mě doba děje knihy zaujala, musela jsem si zvyknout na styl vyjadřování, chování, oblékání, apod. Obrovským plusem byly Benátky! Jelikož jsem je sama několikrát navštívila, dokázala jsem si živě představit některá popisovaná místa (teda po odstranění všech těch asijských turistů :D). Vedle roztržité Cass mě bavila i Madalena. Falka jsem si samozřejmě taky oblíbila, ale

*MOŽNÝ SPOILER* jakmile se vrátil Luca, získal si mě a jsem v jeho “týmu”. Trochu jsem doufala, že si Cass Falka fakt znechutí tím, co dělá, ale marně. Nojo, ten milostný trojúhelník na konci jsem přece jen mohla čekat, že? :D *KONEC SPOILERU*

Dlouhou dobu při čtení jsem si říkala, že dočtu a stačí, ale po dočtení mám nutkání pořídit si další díl, protože jsem přirozeně zvědavá, jak to všechno dopadne :-)
Závěrem bych ještě chtěla dodat, že po některých komentářích tady jsem se málem odradila od koupě, ale byť to není žádná hitparáda, jsem ráda, že jsem si knihu pořídila, a vřele ji doporučím dál. Má docela dost originální zápletky a dobu a místo. Jo a taky (jak už tu někdo psal), lidi si podle obálky mysleli, že čtu nějakou hodně erotickou věc typu 50 odstínů... :D opak je pravdou, neodraďte se tím.

EDIT: Po přečtení celé trilogie musím dodat, že poslední díl je opravdu nejlepší a stojí to za to. Doporučuji!

1 15.02.2019

| Sofie a Agáta jsou kamarádky ze strany Agáty. Pro Sofii je Agáta prostředkem k dosažení svého cíle - být princeznou ve Škole dobra. Jenže když je obě unese chlápek zvaný Školník, ocitne se Sofie ve Škole zla a Agáta ve Škole dobra. Je to samozřejmě správně, ale za mými okny stihla proběhnout 3 roční období, než jim to konečně došlo. Dočkají se i přesto svých šťastných konců?

| Knížka původně založená na tom, že svět je černobílý. Neustálé škatulkování toho, jak vypadá dobro a jak zlo, bylo opravdu nervydrásající. Pořád jsem čekala, kdy už tam konečně někdo pochopí, že všechno není jenom černé, nebo bílé (#spoileralert až na straně 358!). Prototypy této stereotypizace jsou Sofie a Agáta, a i když se obě mění, pořád je autor příliš drží v těch nesmyslných škatulkách. Knihu jsem četla ve štafetě a hlavně Sofii čtenářky přede mnou nemohly vystát, ačkoliv mně osobně (jak začala uznávat, že je zlá) iritovala míň než Agáta s Tedrosem.

Pracuju s dětmi příliš dlouho na to, abych nevěděla, že malé děti mají problém s nezvládáním morálně šedých charakterů. Proto jsou ty pohádky tak jednoduché, dobro je dobro a zlo je zlo. Neřekla bych ale, že by kniha měla být určená pro AŽ TAK malé děti, které tohle nezvládají. Proto jsem taky pořád čekala, kdy kniha předá těm větším dětem, pro které by měla být určená, message, že povrchní vzhled není všechno a že ne vše krásné je dobré a naopak. Ani nevím, jestli jsem se toho dočkala, jak mě konec nebavil :D

| Nejlepší na čtení byly s přehledem poznámky holek (a Hort!), kolikrát jsem se jim nasmála víc než knize a hlavně jsem se bavila, když jsme se sešly dvě cynické čtenářky po sobě. Všichni třeba řešili nějaké párování, koho chtějí s kým a slečna přede mnou: Já ani nevím, co chci. Asi konec tohoto utrpení. :D

Doporučila bych to asi mladším, co se týče úrovně děje, ale vlastně nedoporučila, protože mi vadí, jak příšerně je tam vykreslené dobro a zlo. Mnohem, mnohem víc doporučuju film! Je dost změněný k lepšímu.

16.05.2023

Spoiler-free komentář k celé sérii.

Jedná se o zábavné, čtivé a krátké oddechovky, ve kterých nejde o žádný hlubší přesah a které jsou (bohužel) založeny na miscommunication trope. Zápletky jsou ze 3/4 postavené na nedostatku slov a přebytku fantazie postav. Reálně by stačilo MLUVIT, říct o 1 (1!!) větu navíc, nedomýšlet si kraviny a byla by z téhle série asi tak hodně krátká kniha a půl. Nejméně průhledný byl v tomhle ohledu 3. díl s Matthewem a Delores, tam byly dějové zvraty založeny spíš na citech, než na absenci komunikace. A co si budem, Matthew byl taky nejlepší postava ze všech.

Čtvrtý díl byl čistě zbytečný, na druhou stranu bylo fajn, že jsem si ještě mohla počíst o tom, jak celá parta tropí další hlouposti. Akorát mě zklamalo, co udělala autorka z Billyho, který do té doby působil jako (až příliš) seriózní týpek. V posledním díle se z něj najednou stal totální zoufalec a ňouma, který si pomalu neuměl sám ani zavázat tkaničky. Další uměle nasazený komický prvek, o to hůř, že zafungoval.

Nejsem zrovna fanda vyprávění s tzv. bouráním čtvrté stěny, kdy vypravěč v díle přímo oslovuje čtenáře, promlouvá k nim, ještě ke všemu, když jde o nahlédnutí do mužských myšlenek, ale pobavit jsem se pobavila. Věřím, že ve své době, přece jen je to už spoustu let od debutu, by to byl lepší čtenářský zážitek. Dneska je podobných dílek tohoto žánru a typu přehršel a tahle série nijak nevybočuje.

10.04.2023

Sam je tak trochu podivín, který by docela v klidu zapadnul mezi kluky z Teorie velkého třesku. Má rád svou rutinu, klid, pár svých kamarádů, až nepřirozeně moc zbožňuje horory a na všechno používá nějaké filmové hlášky. Život mu - na jeho poměry - obrátí vzhůru nohama Camilla, nová spolužačka, která se úplně bez okolků nakvartýruje k nim do party.

Právě Teorie mi na mysli přistála hned snad po první kapitole. Tam jsem měla taky ze začátku problém, než jsem se se Sheldonem a ostatními sžila. Dost mi to připomnělo i Navždycky nebo MTJV od Oly. Ne teda příběhem (i když v tom “o ničem” ději je taky určitá podobnost), ale těmi neustálými popkulturními narážkami. Jenže Ola má vkus jako já, takže u ní jsem si to povětšinou užívala. Tady byly reference převážně na horory a staré filmy, které znám leda podle názvu, takže mi ty narážky vůbec nic neřekly a nebavily mě. Samozřejmě i tady se našlo několik výjimek (Hříšný tanec!), ale byla to menšina.

Oceňuju, že romantická linka nebyla žádná insta-love. Ale co mě naopak zklamalo, protože to z hloubi duše nemám ráda nikde, je to (SPOILER, pokud knihu plánujete někdy číst), že se hlavní postavy daly dokupy až úplně v posledním momentě poslední kapitoly. Samozřejmě se těsně předtím stihli ještě odcizit, protože co by to bylo bez tohoto klišé, ale vážně mě irituje, jak to - třeba první polibek nebo cokoliv - je necháno až doslova na poslední stránku. (KONEC SPOILERU)

Moc jsem nepochopila ani pointu těch vedlejších dějových linek. Rozvod, karate a několik dalších (zbytečných) okrajových zápletek. Bohužel, bez nich by byla kniha asi ještě o větším prd. Číst knihu čistě z pohledu kluka taky nevidím každý den a nevím, jestli to beru jako plus nebo ne, nicméně mi to připomnělo moje milované Kdo chytá v žitě. Tam měl Holden Caulfield obdobně pochybné myšlenkové pochody, takže za to palec nahoru. Kluci v tomhle věku jsou jednoduše divní, tenhle styl vám proto musí sednout.

Knize docela ironicky pomohla slečna ve štafetě přede mnou, která nám ve skupině líčila, jak se jí kniha nelíbí, díky čemuž jsem šla do knihy s nulovým očekáváním, takže mě nemohla zklamat. Hodnotím jako průměrný průměr. Až tak hrozné to nebylo, bohužel komunikace byla i zde brána jako sprosté slovo. 2.5/5*

15.10.2021

Přináším vám názor od někoho, nemá cit ani pro klasickou poezii, natož pak pro tu moderní. Nikdy jsem si nemyslela, že se do ní dobrovolně pustím nebo že mě bude bavit, ale stal se zázrak. Ne teda všeobecně, ale v případě téhle sbírky. Za tím, že moderní poezie úplně není úplně pro mě, si stojím pořád, ale tenhle poklad... ten mě prostě dostal. Miluju básně, které skvěle poukazují na mou podstatu feminismu, na tu, kterou podporuju. Přijde mi stále stejně důležité tohle uvádět, protože třeba aktuální novinka “Holky odnikud” prý tohle dost potlačuje - staví se k tomu stylem women over men. A tady jich bylo nespočet.

Moderní poezii, jak té insta, tak té knižní, plánuju nadále nevěnovat příliš pozornosti, protože nejsem její nadšenec, ale #girlpowerštinou (tohle slovo si asi nechám patentovat :D) mluvím plynule, takže tohle bylo nádherné. Feministický cit ve mně kvete a díky (Že)nám snad nikdy neuvadne, možnost každý den si z ní přečíst alespoň jednu báseň tomu dni hned dá hlubší smysl. Nám. Ženám. Děkuju.

11.02.2021

Skvělý potenciál, bohužel však dost špatně využitý. Začátek knihy mě bavil asi nejvíc, Josh byl taky ta lepší stránka knihy. Za to Regan... neříkám, že jsem ji úplně nemohla vystát, to zas ne, ale nebyla to teda nijak dobře napsaná postava. Chápu, že postavy nemůžou být jen dobré a špatné, ale Regan si to všechno potřebovala trochu ujasnit, a to dříve.
Zbytek postav strašně podivný, viz Patrik, a celý závěr knihy byl pro mě jedno takové větší WTF :D
Škoda druhého dílu, docela mě zajímá jak to všechno dopadlo, a tak si asi jen přečtu anglicky nějakou podrobnější synopsi a budu spokojená.
Za cca první půlku knihy bych to viděla i na 4*, ale jako celek (hlavně ten konec, jasné nepřeložení pokračování + ty chyby v textu a stylistice, to už dneska nikdo neumí pořádnou korekci?) to jsou takové hodně, hodně slabé 3*.

07.04.2019

Syndrom druhých knih (a filmů) se tady překvapivě (aspoň pro mě) nekonal! Toto pokračování mě bavilo stejně, ne-li více, než 1. díl :-)
Ve Florencii jsem sice byla, ale kromě Ponte Vecchio si toho moc nepamatuju, takže prostředí nebylo až tak skvělé jako Benátky. Každopádně příběh byl zase celý originální, postavy zajímavé a Cass jsem si oblíbila ještě více. Na konci jsem byla napnutá jak struna a tu nešťastnou událost jsem teda nečekala, ale uznávám, že to muselo být. Přesvědčilo mě to ke koupi posledního dílu a už se těším, až se do něho pustím :-)
P.S. tým Luca!

26.03.2019

Kniha na odlehčení, často jsem se od srdce a nahlas zasmála a našla se. Mohlo to být určitě propracovanější, některé věci bych zase vypustila, ale bavila jsem se, přece to není - a nemá být - žádná vážná a na čtení náročná kniha. Přečteno za jedno odpoledne, kdy jsem potřebovala vypnout a rozhodně toho nelituju.

Přirovnávání k Bridget mi přijde ale přehnané (no dobře, přiznávám, viděla jsem jen filmy), každopádně čtenáře tím nalákají, to zas jo :-)

16.02.2019