PeterBahn komentáře u knih
Další z knih, jež doplňuji a četl jsem již před více než 10 – ti lety. Postupně si budu vzpomínat na zbylé (taky již dávno přečtené) Lewise. Hezky napsaná „pokušitelská“ kniha, mnoho pravdy je v ní zachyceno, nebo spíše odhaleno.
Platí plně to, co o knize O mé rodině a jiné zvířeně. I když čteno v dospělosti, tak dětsky snové čtení.
Rád nechávám na sebe působit názory moudrých lidí. Tahle knížečka mi to příjemně zprostředkovala.
Můj první Horníček a nečekaně příjemné čtení. Nepřestával jsem být udiven, že tak chytrý, veselý a chytlavý text může být prost hrubých slov. Smekám před všemi, kteří to dovedou. Nejvíce mně odboural výstup Františkovy manželky na prvním večírku. Moc povedené!
Velmi silné, ani jsem se neodvažoval sebe dosadit do daných podmínek a poměrů. Neobstál bych…
Milé, čtivé, zábavné a oddechové… Asi není potřeba od knížky tohoto formátu víc očekávat.
Opět vlídný a vnímavý Laďa Heryán. Moc hezky se četlo, místy dojalo. Děkuji
Prošel jsem si po delší době seznam knih páně Šmída a hle, další kousek, který jsem před časem četl a bylo mi příjemně a veselo...:).
Asi před osmi lety jsem četl tento drsný příběh v knize popsaný. Nerad bych si jej procházel… Happy end se sice konal, ale tak nějak otevřený, což je dobře. Veškerý život je stále otevřený…
Příběh postavy všech čtyř evangelii byl v této knížečce nějak dořečen. Asi se dá souhlasit s popsanými dobovými reáliemi a snad i s tím, že se příběhy Marie Magdalény mohly tahle nějak udát. Zvolený styl psaní mi však blízky moc nebyl. Nicméně, s rukou na srdci vím, že bych tenhle příběh evangelijní postavy nenapsal lépe. Každopádně se jedná o postavu, která inspirovala už spousty lidí v různých uměleckých oborech.
Knižní rozhor Jany Klusákové s Janem Rumlem se mi připletl do cesty a četl jsem jej dvaadvacet let od vydání, t.j. v lednu 2021. Rozhovor se točil kolem "sarajevského atentátu" na premiéra Klause (podzim 1997), působení Jana Rumla na ministerstvu vnitra, a především o nové straně Unie Svobody, která měla ze začátku hezky našlápnuto, ale už je taky drahně let po ni. Jana Klusáková se ptala přímo až nepříjemně a když jsem četl její otázky, vybavoval se mi její hlas a dikce. U Jana Rumla ne. Zajímavé byly vzpomínky Jana Rumla na Slovensko kde za totality pásl krávy a na disent. Silné byly i vzpomínky, jak se staral o umírající pacienty. Za mne Jan Ruml asi jeden z nejsympatičtějších politiků 90-tých let i když s výhradami… …ale ke komu nelze mít výhrady…
Dovolím si ocitovat kousíček odpovědi na otázku J. Klusákové, zda-li se J. Ruml baví v parlamentu s republikány. (...to je historie, co?)
Nikdy v životě jsem nemluvil s žádným republikánem až na jednu výjimku. Jednou mě Sládek míjel na chodbě a řekl mi: Vrať se k těm kravám na Slovensko. Já mu řekl: Jdi do prdele, ty kreténe!
Po komentářích série Narnie, zvláště posledního dílu jsem si uvědomil, že jsem od autora četl něco (spíše pocitově) podobného. A byl to tenhle Velký rozvod. Autor v této knížečce popsal mnoho obrazů (až děsivých svojí absurditou) a charakterů až komických... Poslední věty knihy byly hodně rychlé a hodně silné.
Vynález skazy (opět jsem četl jako dítě ještě na Slovensku) je napínavou klasikou, kterou i nádherně zfilmoval Karel Zeman.
Zelený lúč mne překvapil, že se jedná o úplně jiný příběh, než co jsem od Verne četl. Ale bylo to hezké a romantické čtení! A příběh dobře dopadl (mladí lidé se našli), i když vytoužený zelený sluneční paprsek mladá dívka nakonec ani neviděla... ...byla zaujatá jinou činností, a to je dobře...:-)
Četl jsem jako poslední Verneovku. Trochu mne při čtení udivovalo, že příliv a odliv má takový vplyv na splavnost řeky sv. Jana. Nejsem odborník, ale bral jsem tuhle informaci jako součást příběhu. Jinak dobrá a špatná strana byla jasně definována, což u knih autorových je vesměs pravidlo. I když mám možná k něčemu výhrady, autora si skutečně vážím.
Četlo se moc hezky, i když zápletka i technické provedení vraždy málo pravděpodobné. Asi mám pro Agathu slabost v tom, že mi víc dává atmosféra příběhu, než technické nepravděpodobnosti…:-)
Pěkně vypointovaný a mnohovrstevnatý příběh. Smekám před autorkou, která dovedla tolik příběhů rozložit na částice a pak je postupně seskládat.
Perfektní čtení, podezření přeskakovalo z jednoho přítomného na druhého tak, jak to paní Christie dovede!
Po přečtení Narnie (v první polovině 90-tých let) jsem posmutněl, že autor už nenapsal podobnou sérii. Za nějaký čas mi známý (pracoval v Návratu domů) sdělil, že se připravuje Kosmická trilogie…
Zakoupil jsem první knihu a po nějaké desítce stran jsem se „nakolejil“ a spokojeně dočetl. Chytře přemýšlivá fantazy (i když fyzikálně ne moc fungující, ale to je naprosto vedlejší) nás vede k zamyšlení obecně nad dobrem a jeho opakem…
Děkuji za knihu, která je psána podobně jako „Stopař“ a „Exot“. Stále mně udivuje široké srdce autorovo i veliká sebereflexe svých limitů. Asi nejvíce mně chytla za srdce pasáž, kdy v nemocnici Láďa dělí hostii mezi dvě nemocné ženy, z nichž jedna by ani neměla přijímat. Děkuji Láďo, že vyhrála Tvá láska k člověku nad pravidly podávání svátosti. Opět smekám!