Petr.c17 komentáře u knih

Novely Stefana Zweiga jsou čtivé a rozvíjí to, čemu se říká hra osudu. Nejvíce mě zaujala "Die Schachnovelle" neboli Šachová novela - o tom, jak je zničující hrát sám proti sobě partii. Připomíná mi knihu Síla okolností od W.S.Maugham nebo od Thomase Manna Povídky.

3 14.01.2016

Vynikající kniha pro někoho, kdo má rád vše, co souvisí s hříčkami osudu. Připomíná mi také: Amok od Stefana Zweiga nebo Povídky od Thomase Manna.
Každopádně exotické prostředí, záhadné okolnosti, osud a jeho rozmary.

1 14.01.2016

Knihu jsem přečetl 2x a vždy byla objevná. Připomínala mi něčím vlastní směřování. Pocit ztotožnění se mi při čtení objevoval a to bylo tím hlavním důvodem, proč na knihu v dobrém vzpomínám a doporučuji - komu však? - lidem s jistou vášní sběratelskou, literární, intelektuální, ba i podivínskou.

Pro pana Mundstocka ožívá i stín a je lítostivý: Mon. Měl jsem pocit, že čtu Kafku umocněného na druhou.Říkám si: každý čekáme na svůj transport, ovšem mnozí o tom neví a jsou tím šťastní.

Kniha vyjadřuje rozhodně alternativní názor, směřující proti "establishmentu" tehdejšího Německa. Když jsem ji četl, byl jsem na straně proti "establishmentu východní Evropy" a vnímal, že sice je i tam co kritizovat, ale v duchu si přál, aby Heinrich Böll zažil, co je to žít za "železnou oponou".
Každopádně: literární zážitek. Vždy je třeba vnímat opozici a alternativu, to je pro mě poučení z četby.

Nápadité, kontemplativní, vidoucí - báseň v próze hledající antipody už ve svém názvu a lá oxymóron: rozžhavená kra
(už na první stránce se poučíme o poezii, která zde zove se: "jitřivé záříkávní", pod jehož vlivem došlo k tak mocnému skutku jako je sebezničení čili suicidium...což se záhy zpochybňuje, protože slovo je slabé než aby bylo s to, učiniti slovo tělem - a tak všelijak podobně)

1 11.01.2016

O knihu jsem se začal zajímat poté, co byla zmíněna v diskuzním pořadu na ČT Art: Jasná řeč Josefa Chuchmy. Zalistoval jsem si v ní několikrát v knihkupectví a věty mě tak oslovily svou poetičností, že jsem si ji "zařadil na seznam plánů na čtení".
Přišly vánoce a objevila se pod stromečkem.
Musím říct, že jsem s chválou trochu vystřízlivěl. Je to lyrické čtení, ale vzhledem k tomu, že je náročné udržet pozornost při čtení poetických obrazů, které se střídají a posloupnost a návaznost tak uniká..velmi lehce se u téhle Pálenky usíná....tož si dáme ještě do druhé nohy!

11.01.2016

Ke kapitole 22: Mysl Sigmunda Freuda: pseudověda - musím poznamenat svůj drobný nesouhlas, domnívám se, že lidská duše a mysl je v podstatě chodící vypravěč, literát, snílek a vědecky zopakovat stejnou situaci pro tuto "chodící mysl" tak, aby se dala navodit průkaznost vědecké teorie, je zhola nemožné. Takže věta o Freudovi: Freud v žádném ohledu vědcem nebyl; byl literátem - velmi vytříbeným a tvořivým - pro mě platí, ale i tak bych ho uznal za vědce...bla bla atd.