petr9719 komentáře u knih
Dal bych i pět hvězd, kdyby nebyla skoro na každé stránce pravopisná nebo typografická chyba. U takového typu knihy je to zarážející. Jinak obsahově je kniha skvělá.
Pro mě naprosto originální kniha. Zápletka je vcelku jednoduchá, ale po pár stránkách se to z obyčejného románu změní v dost neuvěřitelnou řadu až snových a surrealistických zážitků. A ten konec, to má šťávu, skoro až člověka zamrazilo...
Abych se přiznal, nevím, co si vlastně o tom, co jsem přečetl, myslet. Příběh na mě opravdu zapůsobil.
Od začátku jsem to bral jako skutečný příběh a věřil jsem všemu, co mi autor předložil. Dětství hlavního hrdiny a jeho vztah k náboženství zabralo možná trochu moc prostoru, ale bylo to čtivé a pro další vyprávění nezbytné. Po ztroskotání lodi už to dostalo obrátky a dá se říct, že asi až teď hrdina naplno začal věřit v boha (kteréhokoliv). Já tomu příběhu věřil pořád... Obrat u mě nastal po přistání na ostrově, tam jsem trochu začal pochybovat, jestli autor nepřehání. Zbytek knihy jsem už dočetl v pochybách. No možná právě to byl taky účel, věřit i pochybovat. Pak jsem si přečetl doslov a bylo mi jasné, že jsem autorovi skočil na lep, ale příjemný :-)
Bude to asi jedna z mála knih, které budu muset přečíst ještě jednou, abych to všechno vstřebal.
Opravdu silné kafe.
Je to hodně čtivé a člověk od toho nechce odtrhnout oči, ale na druhou stranu je to téma dost hnusné. Ještě, že je tam ta linie psaní deníku Mirandy, to trochu vyrovnalo to psychopatické vyprávění hlavního hrdiny.
Bravurně postavený příběh, dopodrobna vykreslené postavy, vtipné a přemýšlivé.
Jelikož jsem vůbec nevěděl, o čem kniha je, trochu mi ze začátku vadilo téma náboženství. Ale bylo to nedílnou součástí knihy, dá se říct že i "hlavním motivem". Postupné odhalování života dvou hlavních postav - kamarádů od školy až po univerzitu přes odkazy na válku ve Vietnamu - je plné zvratů a ne úplně normálních situací. Vrtalo mně pořád hlavou, co autor sleduje těmi "zázraky" a neobvyklými zážitky, ale až po přečtení celé knihy to do sebe zapadne. Poslední stránky, kde se naplní osud obou hlavních hrdinů, jsou vlastně nejvtipnější i nejvážnější, víc nechci napsat, abych další čtenáře nepřipravil o zážitek.
Na knížku jsem narazil spíš náhodou, zaujal mě ale popis na přebalu, tak jsem jí dal šanci a nelitoval jsem. Mám tenhle typ rozvleklých vyprávění s návraty do minulosti rád, připadá mi to víc lidštější než přímé vyprávění :-) Stránku za stránkou mě víc a víc zajímalo, jak to dopadne, protože hlavnímu hrdinovi se zrovna moc nedaří splnit to, co si předsevzal a slíbil manželce, potažmo dětem. A název knížky mu pak moc šancí nedával... Občasné filozofování nebo komentáře chování bílých američanů k afroameričanům to celé pěkně stmelily. Za mě určitě 5 hvězd.
Chtěl jsem vyzkoušet nějaký skandinávský humor, ale asi jsem nesáhl po nejlepší knize... Námět určitě "zábavný", ale po chvíli mi přišlo, že už se vše opakuje - spácháme sebevraždu-odložíme sebevraždu a zase nanovo.
Podle mě jedna z nejlepších Vonnegutových knih. Vyprávění o cestě z přetechnizovaného světa do světa lidí a dobrých vztahů a nakonec zase (bohužel?) zpět k technice. Vzhledem k roku vydání je vývoj techniky i lidstva odhadnutý celkem dobře.
Ani se nedá říct, že tahle kniha je sci-fi, spíš katastrofický nebo utopický román. Zaujalo mě to hned od začátku, hlavně díky skvělému jazyku (možná díky překladatelce). Jsou tu hezky popsané nejen osudy, ale hlavně pěkně propracované profily jednotlivých osob.
Trochu mi neseděly ty pasáže o náboženství, naštěstí se nejedná o nějaké velké filozofické nebo náboženské besedy, ale autor tu vždy "vypíchne" podstatné věci.
Kniha výborně doplňuje skvělý seriál, člověk má dobrou šanci vytvořit si obrázek o tom, jak to ve skutečnosti v Atlantic City vypadalo. Historie je tu pěkně popsaná a je to čtivě napsáno, žádná hutná historická data.