Petra Škrabák
komentáře u knih
Barva kouzel
Terry Pratchett
Nikdy jsem takovýto žánr moc nečetla, jsem spíše na klasickou světovou tvorbu - romány, ale můj partner je velkým příznivce Pratchetta a proto mě přemluvil, abych cyklus Úžasná Zeměplocha začala číst a tak jsem se do toho dala a v žádném případě nelituji. Pratchett má neskutečný dar a to je jeho schopnost psát velmi čtivě - knížka má neustále spád, není v ní prostoru k odpočinku a věřím, že se po začtení nebudete, stejně jako já, příliš často od knihy odtrhnout.
Všem vřele doporučuji i těm, kteří mají pocit, že by Pratchett neměl být jejich šálek čaje - jistě změníte zájem.
Betonová zahrada
Ian McEwan
Film jsem zatím neviděla, ale knížka byla úžasná, přečetla jsem ji jedním dechem během několika večerů. Co mě v knize zaujalo je to, že vše co se tam odehrává je napsáno tak strašně automaticky, nijak bez dlouhých okolků, jakoby přirozeně. Možná i proto se může kniha zdát tak šokující a ohromující. Vřele doporučuji, pokud nevíte co s volným odpolednem.
Packalové
Leif Panduro
Tuto knížku jsem koupila v knihovně ve výprodeji asi za dvě koruny. Myslím si, že jsem za posledních několik let byla jediná, kdo knihu přečetl, proto jsem od ní příliš neočekávala. A možná i proto se mi knížka zalíbila. Je to humorný příběh o Tomášovi, roztržitém technikovi, který vydělal velké peníze na tom, že dělal z malých věcí věci ještě menší.
Malá ukázka: "Chlapec měl zvláštní talent a uměl pokaždé zaujmout správný postoj ve vztahu k prostoru i k osvětlení. Ty velikánské pokoje, ty podivně mrtvé místnosti jím znovu ožívaly."
Budu tě milovat bez ostychu
Jean-Pierre Chabrol
Velice čtivá a zajímavá kniha s nabytým příběhem, plným napětí. Vřele doporučuji na letní odpoledne.
Básně
François Villon
Má nejoblíbenější je Balada o tlusté Margot, nicméně celá publikace je... prostě "vijonovská". Pro milovníky poezie jedině doporučuji.
Sestra Alena
Marie Pujmanová
Velice kraťounká povídka, jež přečtete za jedno odpoledne. Smutný příběh prostoupený emocemi a lidskými charaktery.
Tato úzká knížka jistě nepatří mezi největší česká literární bohatství, ale pokud nevíte co s načatým zimním večerem, zkuste tuto knihu.
Babička
Božena Němcová
Babička. Toto jediné slovo - potažmo název knihy - je naprosto všeříkající. Malebná krajina, dobré mravy, milující dcery a synové, matky a otcové. Šťastné i nešťastné lásky, život chudinský i bohatý. Na cokoliv si jen česká (a věřím, že nejen česká) duše může vzpomenout, je obsaženo v Babičce. Literární babička je bytostí těch nejlíbeznějších vlastností, které prostupují celou knihou a poskytuje tak čtenáři velmi příjemné dojmy.
Dovolím si říct, že každý Čech by si měl Babičku přečíst, klidně až v produktivním nebo pozdějším věku, nezáleží na tom kdy.Nechte se pohltit průřezem několika venkovských životů, jistě nebudete litovat.
Petr a Lucie
Romain Rolland
Uzounká novela, která je však dosytosti naplněna dějem. Válečným i tím milostným...
Nezvratný osud a těžká doba jsou popsány velice živě, věrně a ve finále i velmi dojemně.
Doporučuji všem, ale hlavně romantickým duším :)
Otec Goriot
Honoré de Balzac
Pokud si při čtení rádi bezděčně představujete postavy a místa, kde se děj odehrává, pak tohle je to pravé pro Vás, dokážete si přesně vybavit tvář i oblek Goriota. Neskutečně detailně popsané.
Velice příjemné počtení, ačkoliv ne příliš veselé.
Vřele doporučuji všem věkovým kategoriím :)
Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
Pokud se Vám u knihy ještě nikdy nezvedl žalůdek tak, že jste se málem pozvraceli, pokud si myslíte, že už Vás nemůže nic nechutného zaskočit, pak jediné, co lze poznamenat je právě Mechanický pomeranč. U téhle knihy se Vám jistě šoufl udělá!
Odporné, strašné a nechutné až vzrušující, neodolatelné... pokud knihu neodložíte při běhu na záchod s plnou pusou zvr...., pak ji jistě neodložíte a přečtete na jeden nádech (nehledě na to, že budete po dechu lapat po celou dobu četby).
Doporučuji otrlejším odvážlivcům, ale doporučuji!
Květy zla
Charles Baudelaire
Charles Baudelaire je pro poezii ten, kterého nelze připodobnit, on sám byl samotnou poezií a Květy zla jsou pro milovníka poezie tím, co je Bible pro křesťana.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Pokud mohu mluvit za sebe, pak je to jedna z knih, které můžete přečíst dvakrát, třikrát, ale i desetkrát. Na mě zanechala nepopsatelný dojem, je to první kniha, u které jsem kdy se během čtení rozplakala a je to jediná kniha, u které jsem plakala hned v průběhu několika pasáží.
Pro někoho vytrženo z kontextu, pro mě jedny z mnoha nezapomenutelných pasáží:
"To se nedá popsat. Tato chvějící se, vzlykající žena, která se mnou lomcuje a a na mne křičí: 'Proč pak ty žiješ, když on je mrtev!', ..."
"... zase se krčím, jsem napjatý, slyším řinčení, plížení a klapot. Do toho zaznívá ojedinělý mocný výkřik. Těžce a s pleskotem to padá dolů, je to člověk. Nemyslím, nerozhoduji se - šíleně do něho bodám a jenom cítím, jak tělo sebou cuká, měkne a hroutí se. Mám ruku lepkavou a mokrou, když přicházím k sobě."
Rozhodně se tato kniha nedá nedoporučit!
Na západní frontě klid / Cesta zpátky
Erich Maria Remarque (p)
Pokud mohu mluvit za sebe, pak je to jedna z knih, které můžete přečíst dvakrát, třikrát, ale i desetkrát. Na mě zanechala nepopsatelný dojem, je to první kniha, u které jsem kdy se během čtení rozplakala a je to jediná kniha, u které jsem plakala hned v průběhu několika pasáží.
Pro někoho vytrženo z kontextu, pro mě jedny z mnoha nezapomenutelných pasáží:
"To se nedá popsat. Tato chvějící se, vzlykající žena, která se mnou lomcuje a a na mne křičí: 'Proč pak ty žiješ, když on je mrtev!', ..."
"... zase se krčím, jsem napjatý, slyším řinčení, plížení a klapot. Do toho zaznívá ojedinělý mocný výkřik. Těžce a s pleskotem to padá dolů, je to člověk. Nemyslím, nerozhoduji se - šíleně do něho bodám a jenom cítím, jak tělo sebou cuká, měkne a hroutí se. Mám ruku lepkavou a mokrou, když přicházím k sobě."
Rozhodně se tato kniha nedá nedoporučit!
