Petra88
komentáře u knih

Po Vypravěčce a Času odejít méně dramatická kniha. I když téma bylo vážné, nebylo napsané až tak poutavě. Několikrát se opakovaly výpovědi o nehodě a o vztahu k otci. Záleží na úhlu pohledu, jestli byl konec šťastný nebo smutný.


Pomalý, zdlouhavý a nudný začátek. Druhá půlka lepší, ale jen chvíli. Pak je děj zase zdlouhavý. Říkala jsem si, tak už ji zabij nebo něco...a ono nic až do konce.


Chápu, že kniha slouží jako zpověď. Mel se ji snažila pro své děti zachytit do nejmenšího detailu. Na druhou stranu si myslim, že ji mohla napsat jednodušeji. Je tam spousta postav, ve kterých jsem se ztrácela. Některé myšlenky se několikrát opakují. A konec už je takový utahaný.


Do knihy jsem se začetla až za polovinou. Pak už měl děj spád a čtení šlo rychle. Hlavní hrdina byl psychopat, který šikanoval ženu, o které nevěděl celou pravdu. Paní Armandové mi bylo líto. Na konci našla svůj klid.


Téma bylo zajmavé, ale zpracované celkem nudně. Osudy kamarádek mohly být klidně v jiné knize. A ten happy end to byl teda end.


Krásný a romantický příběh. I film stojí za to.


Čte se stejně dobře jako první díl. Je i o trochu lepší než první díl. Ale stejně si myslim, že děj mohl jít víc do hloubky. A ten otevřený konec? To jsem to četla jen kvůli tomu, abych se nakonec nic nedozvěděla?


Zajímavé porovnání života ženy ve městě (Uloupená tvář) a na vesnici (V Afganistánu Bůh už jen pláče). Opět silný příběh.


Styl psaní mi moc neseděl. Jinak je to opravdu silný příběh. Je až neskutečné, co vše Šírín Gol musela zažít, s čím vším musela bojovat, o co vše se musela postarat... A přesto všechno dokázala svoji rodinu ochránit. Knihu určitě doporučuji.


Myslela jsem si, že je Lady Fuckingham drsná. To jsem se teda přepočítala. Větší hnus než 120 Sodomy jsem nečetla. Doufám, že už naivně po žádné takové knížce nešáhnu. Dočetla jsem jen proto, že knihy dočítám. Děkuji už nikdy více.

Ze začátku se mi kniha nečetla moc dobře. Dlouhé krkolomné věty, přeskakování v čase a až moc propletené osudy. Když jsem si na styl psaní zvykla, tak už se mi četlo dobře. Škoda, že žádný příběh neměl konec. Kniha byla vcelku depresivní. Měla jsem spíš pocit, že se neměla jmenovat Bábovky, ale Blbky.


Kniha se četla sama. Zajmavé zápletky i rozuzlení. Vtipné a lehké čtení. Líbila se mi víc než Okamžiky štěstí.


Nečekala jsem, že to bude až tak drsné. Dočetla jsem jen proto, že knihy dočítám. Knihu jsem hned prodala, tak snad jinde udělá víc radosti.


Kniha se mi líbila i když jsem se občas do čtení musela nutit. Některé pasaže byly opravdu zdlouhavé... Konec pro mě byl hodně depresivní.


Začátek knihy bych přirovnala ke Ztraceným. Když do děje vstoupili Titáni, tak jsem se nějak v příběhu přestala orientovat a přestal mě i bavit. Konec vypadal nadějně. Bohužel sklouzl do červené knihovny.


Z počátku jsem si zvykala na styl vyprávění i na vypravěčku. Poté příběh už plynul sám. Byl krásný, poutavý, dojemný, smutný. Velmi silná kniha, kterou mohu jen a jen doporučit.


Kniha o tom, jak peníze dokaží zničit celý život. Dobré téma k zamyšlení i v dnešní době.
