petraj30 komentáře u knih
Milostné harlequinky už pro mě nejsou, zřejmě jsem alespoň z tohohle dospěla.
Přišlo mi to strašně naivní. Bylo to celkem zajímavé téma, ale nedotažené, nezáživné a celkem nudně podané. Jak už jsem psala jednou, Noře Roberts sedí obsáhlejší styl. V těchto krátkých povídkách si s dějem není možno vyhrát, takže je z toho jen malá chuťovka na to, jak zahnat nudné poledne. Další den si nic z toho nevybavím. Četla jsem lepší, ale taky to nebylo úplně nejhorší. Asi začínám být v lecčem náročnější.
Kdo by neměl rád Ferdu Mravence? I moje děti ho milují, ale ta Beruška...:-) Já jsem spíš dávala přednost brouku Pytlíkovi, ale jen z toho důvodu, že mi to mnohdy přišlo humornější. Ale i tak jsem Ferdu měla ráda a moc se mi líbil ten jeho charakteristický červený šátek s puntíky.
Moc se nám líbí i ostatní malí hmyzí tvorečkové. Je to takové úsměvné vyprávění o různých dobrodružstvích. I jako pohádka v televizi je moc pěkná. Rádi se ke knize opakovaně vracíme a doporučujeme:-)
Moc jsem od tohoto dílu neočekávala.
Jejich vztah byl jako sinusoida - nahoru, dolů a pořád dokola. Mattea bych poslala na nějaké léčení k psychologovi nebo rovnou na nějakou psychiatrickou léčebnu. Sophiina naivita a blbost se projevila už minule a nic se nezměnilo. Tady ještě figurují příbuzní ze všech stran, což má za následek umělé prodlužování děje.
Už mi to nepřišlo ani tak čtivé jako ty první díly, strašně jsem přeskakovala, protože tam byl opět popis jejího neštěstí.
Ten konec byl sice pěkný, ale v tom všem to jaksi zaniklo.
Jsem ráda, že jsem to dočetla a jsem v jistém obraze, ale znám mnohem lepší série než je tato. Možná to mělo skončit třetím 50ti stránkovým dílem, to by nebylo až tak marné, ale poslední dva díly byly omyl. Je mi to líto, ale jsem asi jediná, která jde proti proudu.
Byla jsem hodně zklamaná. Byla to vážně velká nuda. Hodně jsem přeskakovala, protože tam bylo pořád to samé - jen popis jejích nálad a pořád dokola jako kolovrátek, jen jinými slovy "můj Bože, můj Bože".
Hlavní hrdinka byla pipi, která neví co v životě i se životem, myslím milostným. Mattea jsem vůbec nepochopila, každou chvilku se choval jinak. Ale když jsou oba tak ztraceni, tak se asi k sobě hodí.
Ty první díly nebyly špatné, ale četla jsem mnohem lepší knihy s podobnými příběhy. Teď bohužel musím napsat, že postavy Grace a Jonathana byly mnohem lepší, než Sophie a Mattea, i když to taky kolikrát nebyla žádná výhra.
Častokrát jsem přeskakovala, protože tam nebylo nic nového ale nezajímala mě ani vedlejší dějová linka, která se zabývala uměním.
Ale když už jsem se do toho pustila, tak si přečtu i ten závěrečný díl, abych byla v obraze, nicméně moc toho neočekávám. Bohužel jdu proti proudu. Moc se mi to nelíbilo.
Kraťoučká chuťovka na pár minut. Proč ne? Ale jako samostatnou knihu bych to neviděla. Bylo to celkem zbytečné a na takovou malou banalitu i zbytečně dlouhé. Zkrátila bych to na pár vět jako epilog té jejich poslední knihy.
Nevím jestli s Grace cloumaly hormony, ale připadala mi jako neskutečná stíhačka. Nejsem si ani jistá, jestli by tohle nějaký chlap toleroval. To se asi musel Jonathan hodně změnit.
Sice jsem očekávala o něco málo víc, ale opět to bylo velice poutavě a čtivě napsané.
Půjdu částečně proti proudu. Myslím si, že bylo celkem zbytečné psát 2 knihy s těmito hlavními postavami. Někdy jsem si i říkala, že spisovatelce zřejmě dochází nápady, protože tam bylo více erotiky než minule. Nějaká ta rádoby napínavá zápletka mi přišla strašně uměle vytvořená a nehrála nakonec žádnou roli, šlo jen o několika stránkové prodloužení děje a podle mě úplně zbytečně. Rozhodně bych spojila tyto knihy v jednu a ještě hodně proškrtala.
Grace mi přišla někdy ještě naivnější. Je to ještě nevybouřené mladé telátko.
Jonathan mě svým výstupem taky moc nepřesvědčil. Nemám na něj prozatím ucelený názor a popravdě si ani moc nemyslím, že ti dva patří k sobě. Něco mi na tom jejich vztahu prostě nesedí.
ALE ten konec se mi moc líbil, to bylo zatím to nejlepší z těchto dvou knih.
i když je to romantická blbost, strašně dobře se to čte a myslím, že se série drží na určité úrovni i když je konkurence vysoká.
Nebylo to špatné, ale mně to jednou na čtení stačilo. Ještě mě čeká pokračování.
Možná už jsem těchto románů namlsaná až moc, tak hodně srovnávám. Kdybych zrovna tento román začala číst mezi prvními, tak bych byla moc nadšená, ale přijde mi, jako bych už něco podobného četla xkrát. Submisivní vs. dominantní (nebo takhle to alespoň jeden z nich chce). Nicméně ten konec byl pro mě překvapivý a já nevycházím z údivu.
Grace na mě působila jako holka na začátku puberty, kdy si realizovala svoje vztahy a svůj život v budoucnosti. Vím, že to slovo používám až moc často, čišela z ní neuvěřitelná naivita, zvědavost a někdy bohužel i blbost.
Jonathan se choval jako každý druhý chlap těchto románů, ale na konci mě vážně překvapil. V tomhle jsem byla trochu naivní i já. Čekala jsem, že v něm bude něco málo pozitivního, ale strašně mě zklamal. Vím, že ještě není všem dílům konec, ale bude se muset hodně snažit, aby si všechny udobřil. To byla silná káva i na mě.
Ale přesto se to strašně dobře a rychle čte a moc se těším na další díl, i když vím jak to skončí.
Před tím to byla Zuzanka a teď je to Martinka:-). Nevím kolik takových holčiček ještě existuje. Já mám jen tyhle dvě a jsem s nimi na výsost spokojená, protože pro mě jsou jejich příběhy a dobrodružství nenahraditelné, i mého syna to strašně baví, protože něco podobného čtou ve školce (pokud tedy není zrovna zavřená:-)). Moc pěkné
Byl to pěkný a čtivý příběh. Sice se podobá mnoha dalším, tak jsem ne vždy nad příběhem s čistou hlavou uvažovala, ale nic zásadního mi neuniklo.
Řekla bych, že příběh byl hodně napínavý už od samého začátku. Obě hlavní postavy se mi moc líbily. Jen jsem měla malý problém se jmény a častokrát jsem přemýšlela, kam je zařadit.
Taky mě jednou potěšilo, že je kniha jak se patří zakončená a dozvíme se i o ostatních, jak dopadli.
Bylo to nenáročné a oddechové čtení a ráda se k němu v budoucnosti vrátím.
Trochu mi to připomnělo příběh Oddej se lásce, taktéž od Johanny Lindsey, ale jen ten začátek a nějaké detaily, jinak tento příběh byl mnohem lepší.
Rowena se mi líbila ve všem, co dělala a říkala, ale Warrick ..no upřímně někdy nechápu, proč se ženy do takových typů dokážou zamilovat. Choval se jako barbar, možná na konci se jeho chování trošičku zmírnilo, ale pořád to bylo pro mě moc málo. Takže jsem všechny křivdy a strasti prožívala spolu s Rowenou.
Ale jinak to byl moc pěkný příběh a asi si dokážu představit, že něco podobného se kdysi opravdu odehrávalo, ale takové případy jen málokdy končily happyendem tak, jako tady.
A souhlasím s některými komentáři, že tohle byla opravdu jedna z nejlepších knih Johanny Lindsey. Moc pěkné
Spíš než humorné čtení mi to přišlo trapné. Minulé díly měli alespoň nějaký děj, ale tohle byla strašná nuda. Do čtení jsem se musela strašně nutit a častokrát jsem uvažovala nad něčím jiným, někdy jsem to chtěla i vzdát.
Hlavní hrdinku bych zabila hned po dvou větách. Takové tele se snad ještě nenarodilo. V minulých dílech mi nepřipadala tak zabedněná. Ale její naivita nehraničila s blbostí, ona byla blbá, ba přímo tupá. Hlavního hrdinu jsem strašně litovala, tohle by si nezasloužil nikdo.
Podle mě zatím nejslabší díl. Sice se to celkem dobře čte a drží se to přijatelných mezích, ale celá série má trochu sestupnou tendenci. Ovšem tohle byl hodně velký skok dolů. Ale ještě mi pár dílů zbývá, tak doufám, že budou o něco málo lepší.
Byl to celkem pěkný příběh, ale jen pokud pominu Robbieho problém ( to podle mě nemělo hlavu ani patu a o něčem takovém psát....). Bylo to strašně klidné, žádné drama, jen intriky a pomluvy.
Lizzi se mi v minulých dílech celkem líbila, ale teď mi přišla trochu přešlá mrazem. Příběh se točil i kolem jiných lidí, nebyl to žádný stereotyp.
Ten začátek knihy se mi moc líbil, ale potom to trochu sklouzlo, sice se to pořád drželo na nějaké přijatelné úrovni, ale chyběla tomu nějaká jiskra. Ani si nemyslím, že by se to od ostatních dílů nějak lišilo, ale za pár dní si to nebudete pamatovat.
Bylo to takové milé nenáročné čtení, občas i vtipné, ale nic víc.
Noru Roberts mám jako spisovatelku moc ráda, ale její talent se spíše projevuje v daleko obsáhlejších knihách.
Anotace není úplně přesná, kdybych neviděla obálku knihy, tak jsem se klidně mohla domnívat, že se jedná o historický román. Nijak mě to bohužel nezaujalo, celou dobu se tam nic nedělo, očekávala jsem nějaký zvrat, ale k ničemu opět nedošlo. Hlavní hrdina se choval každou chvíli jinak. Chvílemi mi připomínal schizofrenika, k tomu ještě naivní hrdinka. Té jejich lásce bych nedávala moc nadějí.
Chtěla jsem nějaký krátký příběh, ale opět to nebyla ta správná volba. Její romány jsou rozhodně lepší a propracovanější.
Tyto pohádky byly krásné, ale oblíbila jsem si jen některé. Kniha má nádherné ilustrace, které můžu sledovat hodiny, takže s dětmi prozatím jen sledujeme obrázky a vyprávíme vymyšlené příběhy a někdy když děti zlobí, tak je straším, že přesně takoví „škaredí“ čerti z knihy odnáší zlobivé děti. Tak to se čtením zkusíme za pár let:-)
Tohle byl nejpovedenější díl. Sice to ještě v některých částech malinko drhlo, ale přece jen to bylo lepší než minulé díly.
Hlavní hrdinka se mi moc líbila a to ve všech směrech. Thomas měl svou neústupnou hrdost a i když se někdy nechoval zrovna ukázkově, oblíbila jsem si jej i tak.
U čtení jsem se hodně pobavila, jak už dlouho ne. Jen mi to přišlo neukončené, tedy pro ty vedlejší postavy a zároveň když je to poslední díl, tak tam mohl být i závěrečný epilog. To mi tam trochu chybělo. Ale jinak jsem byla moc překvapená, protože po minulých dílech, jsem od knihy moc neočekávala. Tady asi platí "to nejlepší nakonec" Ráda si tuto knihu přečtu i později.
Bylo to o něco málo lepší než první díl, ale i přesto tomu pořád něco chybí. Bylo to čtivě napsané, i když se tam v podstatě o nic moc nedělo. Hlavní hrdina se mi líbil, i to jeho tajemství bylo moc pěkně popsané, ale podle mě ne úplně dotažené. Vyhrála bych si tím určitě o něco víc. Gillian na mě zpočátku působila v některých ohledech až sobecky, ale s přibývajícími stránkami jsem změnila názor. Ten konec byl moc pěkný, dojemný i poučný.
Podle mě je to pěkná série, dobře se to čte, ale za pá dní si ty příběhy ani nevybavím. Myslím, že knihy nejsou až tak záživné, ale i přesto si je moc ráda přečtu. Je to takový pěkný průměr mezi vším.
Tak ani nevím. Dnes jsem chtěla jen něco krátkého na čtení, ale tohle asi nebyla podle mě šťastná volba. Celý název napovídá, že se vše bude točit kolem tenisu. Hlavní hrdiny jsem ani nepochopila, chvilku se chovali tak, pak zase jinak. Někdy to bylo až k uzoufání nudné. Možná by to nebyl až tak špatný příběh, který v sobě nese bolestný nádech, ale podle mě to nebylo ono. Chyběla tomu nějaká jiskra. A to, jak se všechny věci začaly vyplouvat napovrch - nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet. Působilo to až moc kýčovitě.
Dnes se mi to moc nelíbilo.
Nebyla to úplně špatná kniha, ale celou dobu se nic nedělo. Šlo jen o sázku a jak tu už bylo zmiňováno, o slovní potyčky typu "vezmu si tě - ale já tebe ne"
Hlavní hrdinku bych někdy propleskla, ale nevím jestli by to stačilo. Max měl taky svoje nálady a mouchy, ale jinak byl skvělý.
Bylo to vtipně napsané, celkem i čtivé, i když to mělo sem tam hluchá místa. Popravdě se mi líbila více dějová linka s Cynthií a Lauriem. Cynthia se mi mnohdy líbila více než Pandora.
Ta sázka se mi z počátku jevila jako naprostá blbost, ale bylo to pěkně a vtipně rozepsané, ale ten konec byl zbytečně natahovaný.
Pro začátek to nebylo špatné, ale čekala jsem víc
Další skvělá kniha. Řekla bych, že je to každým dílem lepší a napínavější.
Líbí se mi sledovat všechny postupy a myšlenky Alexe Crosse. Teď to byla tak trochu ich forma na druhou, ale neméně zajímavá.
Možný Spoiler - nevím, jestli je přímo spoiler, když ani já nevím, jak to všechno skončí, ale pro jistotu... Vždy když začnu číst nějaký další případ, říkám si jak to a Alexem a jeho úžasnou rodinkou a přáteli (které mám v oblibě díl od dílu víc a víc) dopadne, protože už několikrát se ocitli na pokraji smrti. U Alexe si jsem téměř jistá, ale ti ostatní...Vadí mi ta utlačovanost, spíš jen náznakem a v rámci možností. Prozatím. Ale Alex by si zasloužil už nějaký ten pěkný konec.
Jinak opět výborně napsané a zajímavé případy. Možná bude o jednu starost míň, ale člověk nikdy neví, kdo kde zrovna číhá.
Jsem zvědavá na další díl, protože tu byl otevřený konec. Úžasné
Kmotru lišku jsem milovala, dokonce jsem uprosila svoji babičku aby mi ji koupila, protože jsem si ji půjčovala z knihovny každou chvíli i dnes si ráda zavzpomínám a protože už nám úplně uzavřeli školky, tak dětem čtu všechno možné i nemožné (až dojdou pohádky budu číst kuchařky:-)) Moc se u toho všichni nasmějeme a rádi prohlížíme obrázky. I jako večerníček je to hodně povedené. Doporučuji.