Phyl komentáře u knih

Ta věcička co mám pod bederní rouškou plesala a radovala se. Stála v pozoru celou tu dobu a slast se nedala měřit ničím. Narodil jsem se s lejnem mezi prsty u nohou, ale díky tomuto dílu jsou pro mě připomínky této skutečnosti jenom bzučením mouchy v mých uších. Nevím jak lépe popsat ten orgasmus, který jsem zažíval při obveselování se s tímto skvostem, sic mne původně jeho monstrózní břich odrazoval, a také jeho počátek mě odrazoval jen do chvíle, kdy se mé počáteční rozpaky staly jenom prachem u mých nohou.

24 05.03.2019

Člověk odkládá a odkládá, i když plánuje dlouho a pečlivě, že v okamžiku, kdy se s odhodláním stává čin, je zaskočen, jak lehké to bylo nakonec provést. A s jakým zápalem. Průběžně zjišťuje, že se nechal původně zaslepit vlastní zhoubnou teorií, která postupně v jeho vlastních očích bledne a stává se jen vybledlým stínem mysli, tolik zkoušené.

Proto mu tak dlouho trvalo se pustit do Dostojevského díla.

14 15.08.2020

Zlaté devadesátých hrabaly fšichni, já fše poctivo zarobil jsem. Nikdá som někradl a pokud ANO, tak jesť to lež. Šel jsem dělat politiku pro lidi ne pro ty mafiány co byly napojený na Kalouska a ODS a ČSSD (tam jsem napojil svou hamižnost taky). Zacpat všem huby koblihu a nalít do nich posvátnou lásku k vůdci pomocí vlastnoručně nakejdnutého gůláše. O čem v noci sním, když náhodou spím je fůra peněz a stíny minulosti, kterésť mne dohání. Proto kňučím jak píchlé prase pokaždé, když na mnje někdo tahá nějaké falešné nahrávky a to STB, se kterým mám společného každý rok míň a míň, až jednou nebudu mít nikdy víc. Sorry jako, ale vy jste mě stvořili!

13 25.01.2023

Když to člověk přečte podruhé s odstupem několika let, a s trochu větším přehledem, sezná, že tohle je nadčasově, geniálně, skvělé dílo. Navíc po přečtení knihy Není co závidět (http://www.databazeknih.cz/knihy/neni-co-zavidet-obycejne-zivoty-v-severni-koreji-192610), si dokonce i člověk uvědomí, že se přesně tohle někde ve světě opravdu děje, případně se to donedávna dělo ve velkém měřítku ve valné části Evropy. A přesně tohle se může opět kdykoli opakovat, pokud budou lidé neustále pokračovat v hrození prstem, když se nikdo nedívá, nadáváním a brbláním když je nikdo neslyší, a nakonec svým laxním přístupem a lenoškou arogancí mávnou rukou nad možností volit si sám z vlastní vůle se slovy, že se nic nezmění. Nakonec se najde opět nějaká menšina, která toho využije a postaví se k moci, a svoboda, za kterou někdo bojoval, opět padne, a ti stejní lidé budou opět nadávat, tentokrát ovšem za toto jim budou trhány jazyky, budou hrozit, ale ruce jim budou řezány. A to jenom proto, že sami v době kdy mohli něco udělat, neudělali nic.

"cílem bude skoupit co nejvíce mrtvých duší a v budoucnu na tom vydělat. Lidé jsou blbí a za pár kopějek mi to budou do klína nosit sami. A věřím, že většina i zadarmo se bude zbavovat zátěže, aniž by věděli, jak mi budou investovat do budoucího blahobytu. Hloupé přechytračím, chytré okradu, zámožným podlezu a chudým přikážu."

10 17.12.2020

"Nikdo nečekal španělskou inkvizici," místo ní dorazil jenom krátkozraký notář, jež zpočátku svým "já já já" otravoval a mátl mou dětskou a psychicky narušenou mysl. Pohrdavě jsem potom na všechny zúčastněné plival jenom výsměch a znuděné chrchle odporu, jelikož mě nedokázali dostatečně zlomit a pohltit. Avšak žář ohně, jež zpočátku opaloval pouze má chodidla, se postupně rozšířil tak vysoko, že jsem začal opět slastně kvíkat, prohýbat se v zádech a vydávat zvuky, které se nesluší slyšet uším poctivých a pohledných pan. A když přišel na závěr alespoň kouzelník a našponoval napětí v údech na skoro neúnosnou mez, nezbývalo, než hlasitě, nekontrolovatelně, avšak krátce vydechnout nahromaděné vzrušení.

10 30.06.2020

Začalo to nevinně. Zpočátku jsem ani netušil, jak moc se může celá tahle situace zvrhnout. Jen jsem se nechal víc a víc unášet, potápěl jsem se stále hlouběji a hloub a přestával naslouchat rozumu. Zvítězila tak slepá vášeň, jenž zatemnila mou mysl, a když jsem si uvědomil, že jsem zašel mnohem dál než jsem původně myslel, že dokážu, byl již dávno nenávratně konec. Nezbývá než nechat tuto rychlovku, jenž se mi těžce vymkla z rukou, rychle zakopat do nejhlubší jámy a nejlépe utéct co nejdál od ní, hledat nová a další dobrodružství, zapomenout a potlačit nutkání chtít si to prožít znovu, neboť to by byl jest smrtelný hřích.

10 16.10.2019

Audiokniha.
Autistický malý Ruda psychicky trýzněn svým nemálo narušeným otcem, nemilován svou matkou a šikanován ďáblem na záchodě, si krokuje svůj pochod životem, tak aby měl řád a vyhonil si pokaždé, když jej pochválí nějaký nadřízený. Rudolfek je obyčejný kus hovna rozšlápnutý podrážkou vlastního otce a prakticky každou autoritou, ke které kdy vzhlížel. Nikdo ten rozprsklý kus výkalu nemá rád, pokud jej zrovna není potřeba. Snaží se seč mu síly stačí, aby jej každý jenom nesetřel z podrážky. Celý život zaslepeně plní co se mu řekne a je pro to, aby zůstal zamáčknut hluboko do podrážky svého idolu, schopenudělat cokoli. Třeba i zefektivnit produkci mrtvých. Ruda byl chudinka semlet systémem. Nejvíc jim postižený. On nic nenařizoval, jenom poslouchal. Plnil co se mu řeklo. Měl svázané ruce a sám se stal největším obětí. Život nabízí různé cesty. Nikdo nemá stejný start, průběh ani cíl. Někdo je slabší na hlavu, jiný má o kolečko vic, další je schopen ty dva předchozí ovládat. Ruda si zvolil cestu. Stal se jedním ze synonym pro zvěrstva druhé světové války v Evropě. Určitě to nebyla jediná cesta.

9 03.12.2024

Ach! Ten doslov ve vydání z roku 1956… jak jsem blaženě s dojetím v mysli četl, Leninovy výroky, jež na jednu stranu vyzvedávaly dílo v místech, kde se to hodilo a utápěly v místech, kde se neslučoval příběh s ideologií doby. Sedlácká lúza bojující proti kapitalistickému nástupu moci a snaha o řešení, kdy mužici dostanou svobodu, (vynechává se samozřejmě část, kdy tito dobrosrdeční a nápomocní lidé odflákli co se dalo. Zůstává radost z práce, která klidní duši) a obstarávají si vlastní pozemky. Lenin samozřejmě čerpal z knihy plné rozporů a tak nemohl nechat vlákna některých myšlenek čistá. Nemohl je zničit a tak je pošpinil a samotného autora za to označil zmateným. Krásná ukázka toho, jak fungoval, funguje a bude fungovat vytrhávání z kontextu celého díla ve prospěch revoluce a moci jednotlivce.

9 08.11.2021

Stejně jako nekonečné umírání, jenž se dokáže vlézt popsat na tři stránky knihy, i já jsem chvílemi nepopsatelně dlouho umíral a bloudil podzemním bludištěm, jenž bylo plné zavádějících a nucených odboček, klikatých cest či nástrah skrývajících se v neviditelných hlubinách, a které někdy nebraly konce nebo jsem se v nich přímo topil. Přesto jsem vytrval, a veškeré své odhodlání a zbytky sil investoval do táhnutí někdy proklatě těžkého břemene. A i přes tyto někdy zasraně dlouhé cesty vedoucí přes dlouhé opravdu dlouhé monology, případně širokoobsáhlé popisy různých míst, i s jejich ještě delší minulostí, jsem vytrval. A nemohl jsem v závěru nezamáčknout slzu dvojího uspokojení, nejen nad sebou samým a mým výkonem (což byla obrovská slza slasti, neboť ukájení se nad svou vyjímečností jest mou největší zálibou), ale i nad celým dílem, neboť je opravdu schopno mnohokrát zrazovat od cíle. A stejně jako galejník, který pokradl chlebu, jsem v sobě několikrát vedl vnitřní boje, opravdu lité boje. Přepadaly mne mdloby, ze kterých jsem se probouzel po dlouhých hodinách, a zjištěních, že si nepamatuji vlastně vůbec nic z toho jak vypadal Korint či jak se změnila, která část Paříže.
Přesto jsem nakonec zvládl vše co mi bylo přichystáno a nastraženo, a do jisté nevýslovné míry jsem se bavil, zamýšlel, byl sklíčen, nemálokrát nasrán na společnost, či na autora.
A právě proto jsem přesvědčen o skutečnosti, že jsem se za dobu svého putování, stal jedním z největších bídníků. A za to si opravdu tleskám, plesám nad sebou a jsem sebou samým uspokojen. Jaká to radost, jaké to štěstí. Milujte se dokud můžete, milujte se, neboť to je jediná radost vašich mladých životů. Jaro, které může kdykoli pominout. Jste mladá poupata plná naděje, ještě nepoškozená společností, nepošlapána vrstvami a ideologiemi. Jste v rozkvětu. Jste jako lilie, sněženky na počátku jara, ptáčci jenž zpívají své zamilované písně a přitom hledají své místo k hnízdění. Milujte a přijímejte lásku druhého ze všech sil...

9 06.04.2018

V letech předcházejících dospělosti, v dávných letech temnoty, která se stala v té době synonymem pro nutné povinné četby, jsem rebelsky odbočil na rozdvojené řece a vybral si místo útrpné temnoty, krásnou zemi, která probudila skrytou sílu dřímající ve mně samotném, a poprvé ve svém životě, jsem začal cítit opravdový orgasmus mysli. Explodující neutuchající radost ze čtení, vychutnávání každého slova, hlasitě drásavé vzdechy rozkoše, rozléhající se pokojem. Neúmorně se prokousávajíc příběhy ať byl den nebo noc, tajně čtených pod lavicí nebo dlouho do noci v posteli, i když mi bývalo kázáno, že mám již ulehnout, neboť bych ráno nevstal, nekonečné převalování se v posteli, budíc se spocený a pomočený nedočkavostí. Takhle silně na mne nezapůsobilo nic jiného. A to jsem ještě netušil, že existuje něco jako Silmarillion....

Božínku, to bylo tak neskutečné utrpení. Karlson a jeho pouť životem, mnohem víc jednodušší, než ta od Forýsta Gaypa. Stoletý vykleštěnec, který se protlouká životem s mentálně zaostalým Ajnštajnem dva a navíc se bratříčkuje s Mao ce Tukem, mě opravdu polapil a pustil asi po prvních dvaceti stránkách. Naneštěstí mě tak moc zajímalo jak to skončí, že jsem prostě neodolal a dočetl jsem to. Neuvěřitelná sračka od začátku do konce.

AK
Soudruzi. Tato kniha si nezaslouží co? Tato kniha si nazaslouží žádný další komentář. Mluví sama za sebe. A navíc soudruzi nevím, co bych k tomu vlastně psal. Snad jenom, že kazeň musi byt, bez kazně by to nešlo. Soudruzi.

8 31.12.2024

To, že jsem se dostal k četbě této knihy, nebyla má svobodná volba. Naopak jsem k tomu byl pohnut a donucen několik století trvajícím sledem různých náhod, jež v konečném a neměnném důsledku dopomohly k tomu, že jsem ji vzal do ruky, otevřel a začal číst. Už jenom onen fakt, že jsem po knize sáhl, nebyla ani má svobodná volba jako spíš nevyhnutelná nutnost, již byla utvořela sledem několika náhodně nenáhodných událostí, jež vytvořily masy předků a lidí starších než já, kteří učinili přesně taková rozhodnutí, vedoucí k tomu, že jsem do své ruky nesvoboně a nutkáním vyšší moci knihu uchopil. A to bylo přesně takto.
1. musely se nevyhnutelně udát události, jež napsaly dějiny, pohnuté nikoli jedním člověkem, ale další posloupností přesně určených náhod a prací jiných lidí, které vedly zase předchozí činy jiných lidí, neboť jak jest řečeno vše se děje a vzniká právě tak a jedině z různých náhodných nesvobodných rozhodnutí kolektivního celku.
2. jakmile se událo co se stát mělo, dalších několiko tisícero nespočetně mnoho náhod vedlo k tomu, že se tady cíleně, veden nutností napsat dílo, vyskytl veliký romanopisec, jehož ruku vedla další dávka již předem daných a rozhodnutých událostí. Rukou, jež se hýbala s pečlivostí přesně fungujícího hodinového strojku, nechci říkat génia, neboť génius je pouze mýtus vedený vyšší silou nehmatatelných úkonů v nekonečném času a prostoru.
3. když jsem knihu vzal v přesně daný okamžik do ruky a nesvobodně veden opět onou vyšší mocí, jež utváří mé vědomí, začetl, uvažoval jsem o tom jak kniha samotná, se nezávisle na mé přítomnosti a nepřítomnosti v minulosti, vydala svou cestou až do mých rukou v pro ni tak vzdálené budoucnosti a sledem několika přesně stanovených náhod se dostala až do mé knihovny a konečně i mých špinavých spárů, které jsou ovšem opět jenom dílem mého náhodného shluku na sobě se vzájemně ovlivňujících událostí.

Rozepsal bych se o svých úvahách obšírněji a pokusil se tak navázat na mistrovo dílo, ale v dnešní uspěchané době, kdy je nekonečnost času na obtíž a hlavně je času málo, by to byla jenom přežitková vzpomínka na doby minulé, kdy měl vždy někdo čas se zabývat něčím osáhlým a vleklým. V těchto časech je důležité si najít čas a ten se nedostává, proto v kabátu nynějších zkratkovitých a heslovitých dní, pouze konstatuji, že to hnulo mou prostoduchou myslí a zamyslel jsem se nad tím.

8 19.01.2021

Ach! Jako bych omylem zabloudil do tajné místnosti, kde přetékají ragály knihovnic červenou literaturou. Tolik lásky, něhy a milování se až za hranice známého vesmíru mě vystřelilo nad úroveň blaha a já málem ztratil hlavu. Naštěstí jsem se jen oblékl do růžových šatů a bujnou blonďatou kštici, s pečlivě natočenými loknami, osadil kloboučkem se závojem a tančil s deštníkem na rameni dokola, poskakoval a plesal a hihňal se, s decentně přiloženou dlaní k mým rudě obarveným ústům. Kolem prolétaly knihy s křídly andělů, husté nekonečné salvy, jež mne někdy i zasáhly a srazily k zemi a já tak v nejhlubší křeči rozkoše, nemohoucně čekal na uklidnění. To ovšem na hony vzdáleno jest.

8 21.06.2020

Býval dobrým policistou, ale spáchal ten nejhorší hřích, protože vobtáhl ženu, kterou miloval někdo jiný. Chtěl ho zabít. Místo toho zabil ženu, kterou miloval. Obviněn z vraždy nyní projíždí krajinou. Psanec, který loví psance. Lovec lidí. Odpadlík. tu tuuuu tuu

8 30.01.2020

Tolikero mrtvých panen a nejenom panen a to jen pro mé zvrácené potěšení. A nikdo mě nemůže souditi ani obvibiti, neb velkých majetků a vysokých postavení já vlastním. Byla by to totiž skandální nehoráznost s následky nedozírných důsledků, které by mohly pošpinit dobré jméno celé říše. Vytýkací dopis tak mohu použit jako papír na utření zaneřáděné anální díry, pochrchlat jej opovržením a spálit v plamenech zapomnění, stejně jako se stalo s pár obětními beránky, kteří pikají za mé hříchy. Je na čase se opět poohlédnout po další oběti mých smrtelně chlípných choutek a plivnout opět do tváře veškeré lůze, která mě obklopuje, následuje a miluje. Oddat se hříšným pokleskům pod záštitou mého postavení a ochranou rukou v podobě většího "dobra" ve formě tutlání skandálních zjištění a toletance, neb by mohko vše vést k opravdu velké pohromě v říši. Proto plivu do vašich tváří představitelé nižších stavů a mí drazí a slepí následovníci bez názoru, jdu si ulovit další mladou pannu, jíž čeká vskutku vzrušující konec bytí.

8 22.10.2019

Nesmrtelný týpek s jizvou v obličeji - z drsňáka Harryho je Scarface, tajně hledán celým Norskem, se opět pouští do vyšetřování na vlastní pěst, při kterém bude opět zohyzdněn ještě víc než byl předtím. Otloukánek, který přežije kdejaký nešvár, neustále bojuje s alkoholem a neskonale dokola láme ženská srdce, ty pak padají do kolen, aby jim mohl uštědřit pouze pořádnou ránu kudlou prokletí do zad, se opět předvede v plné parádě, u které kdejaká žena rozteče rozkoší a muži se budou chytat za nos a nevěřícně a závistivě kroutit hlavou jak to ten syčák dělá. Nedokázal jsem chrochtat blahem, či smíchy záleží jak moc přitakáváte vašemu oblíbenci, ani proto, jak mi to vše přišlo až moc podobné s předchozími díly. Tentokrát sice náš slavný obludný ksicht neskončil pod lavinou ani neuvízl ve výtahu, pouze se brodil tunelem strastí, který mu připravil neskutečný nával adrenalinových situací, které jej pomalým a důkladným způsobem prznili a způsobovali mu bolest a svírání hrdla jako v předchozích dílech, tentokrát hrdlo svíral ovšem opravdový nůž, a on pouze jako vždy proplouval příběhem aniž by jej to nějak změnilo. Je to Policajt a vždycky bude. A na to se napijeme, abychom spláchli tupou bolest a měli tak záchranný dýchací přístroj, který nám pomůže v těžkých životních okamžicích. Jim Beam se jen tak nevzdá, a má touha dočíst to do konce, i když značně znuděná některými okamžiky neustále se opakujícími ve všech knihách, bude stejně drásavá jako pouhá myšlenka na další lok, tohoto zlatavého moku.

8 17.07.2016

(SPOILER) Audiokniha. Můj psychoanalitik by mi řekl, že poslouchat Polku, polku, polku vyprávět příběhy o Polce twist, tedy příběhy plných zvratů, by mě mohlo poznamenat na mé dětské psychice a naordinoval by mi další sezení už s předstihem. Taky by mi řekl, že leštit si u toho vyprávění tágo i třikrát za noc je zhovadilost a nejspíš bych musel neprodleně propadnout hluboké depresi. Zvěrstva válek se nedají nikdy napravit a omluvit. I když se někteří snaží vysvětlovat pohnuté osudy největších zrůd a obhajovat je jejich těžkým dětstvím nebo nějakou životní situací, která je změnila. Žádné dohody a pakty se nikdy nebudou dodržovat, když se k moci dostávají zvířata hladová po moci a plná nenávisti. Bůh, rasa, politické smýšlení, nacionální cítění nebo jenom obyčejná závist. Vše se dá vyhrotit a může gradovat až k bezmezné nenávisti. Úhel pohledu na tom nic nemění. Otrokáři, Nácci, komunisti… každý měl, má a bude mít své způsoby. Stingo taky hledal způsoby. Ale v oblastních erotických. Potřeboval si zašpásovat s někým si to rozdat. Protáhnout někomu komín svým hladkým kopím. A to tak zoufale, že nebyl schopen přestat o tom vyprávět, nevědom si toho, že se mu jeho až s neuvěřením otevřená zpověď, může ve 21. století stát osudnou, pokud by si taková Leslie Lapidusová pustila pusu na špacír. Sophii by nepomohl ani psychoanalitik. Byla tak rozebrána na kusy, že ji pohromadě držel jenom psychicky narušený Nathan. Nedokáži si představit, jak hluboké šrámy zanechá na člověku válka. Jak hluboko se mohla zarýt do duše člověka zkušenost z koncetráku. A doufám, že něco takového ani nepoznám. V době, kdy už psychoanalýza není psychoanalýza, ale zkrátilo se to na psycholog nebo je teď cool to nazývat i životní kouč, kdy má miliony lidí deprese, pocit vyhoření nebo méněcennosti, protože nedostali lajk na sociální síti se těžko představuje. Člověk už nepotřebuje válku, aby se cítil stísněný, nebo vystrašený. Co mohu však s jistotou říct je, že kniha penetrovala mě samotného do hloubky a zanechala ve mně plody hlubokých úvah. Tolik let už tomu je, co AH prohrál své tažení. A přesto tolik pitomců stále velebí jeho kult a roní slzy štěstí ze svých údů na jeho fotku. Bohužel je to něco co nikdy neskončí a bude se k nám neustale vracet, jen v různých podobách.

7 26.11.2024

Audiokniha. Když nejde o život, nejde vlastně o nic. Když jde o životy, je to úplně to stejné, pokud toho nejsem součástí a budu z toho mít nějaký prospěch. Vlezdoprdelizmus, který je všem nadřízeným pro smích a prakticky ukradený, zabijí lidi a nikoho to nezajímá. Překupník jde přes mrtvoly v honbě za vlastním prospěchem. Protipóly jsou pak slabošství a odevzdanost. Největším hrdinou se nakonec stane člověk, jenž byl dlouho za hlupáka. Klasická pohádka lidského života, ve které vychcanost vítězí nad jakoukoli morálkou a charakterem.

7 31.08.2024