Pihtipudas komentáře u knih
Než jsem se pustila do čtení, říkala jsem si - napsat dobrý román jen prostřednictvím emailů? Moc mě to nelákalo, ale množství dobrých komentářů a trochu i zvědavost mě ke knize nakonec přivedly. Naštěstí! Dobrý proti severáku je skvělá kniha. Od názvu, přes nápad, zpracování, poselství až po jednoznačně boží závěr (ano, taky jsem nechtěla, aby to takto skončilo a předem jsem věděla, jak to skončí a stejně se mi to hrozně líbilo). Dokážu ocenit dobrý závěr a v této knize je prostě ten nejlepší závěr. Dost jsem slyšela, že čtenáři (asi spíš čtenářky, řekněme si to upřímně), nemají rádi/y románovou Emmi. Na jednu stranu je fakt, že byla často "na ránu", ale spíš má tuto nevraživost na svědomí "zamilování se čtenářky do Lea". Ano, Leo je naprosto úžasná postava a skvělý chlap, kterého si čtenářka během celého čtení prostě nemůže nepředstavovat jako toho nejkrásnějšího, nejtajemnějšího a nejvíc sexy chlapa pod sluncem (asi jako Emmi) :-). Ale abychom Emmi nekřivdili, její postava sice občas je protivná a na facku, na druhou stranu si myslím, že ji autor mnohem lépe psychologicky vykreslil a že je to právě Emmi, kdo celý příběh táhne. A když jsem se vcítila do její role, ty její hysterické a žárlivé kecy mi vadily o něco míň. Co mě ale naprosto vytáčelo, to byly ty nemožné české zdrobněliny jmen: Emmička a Leošek?! WTF! Ok, beru, bylo to používáno ironicky (teda doufám), ale stejně mě to štvalo.
Podrženo, sečteno, knížku doporučuju všemi deseti :-)
Po Skále, která mě naprosto uchvátila, jsem se nemohla pokračování dočkat. Přiznám, že jsem se trochu bála, že budu zklamaná, že Skálu to přece nemůže překonat. Hodnocení po přečtení? Líbilo se mi to moc! Pravda, nejsem tak "odvařená" jako po první dílu, ale to jen proto, že jsem už věděla, do čeho jdu, a upřímně řečeno, očekávání jsem měla velká. Takže v tomhle ohledu May nezklamal, spíše naopak - povedlo se mu má očekávání splnit, což se většinou nestává.
Muž z ostrova Lewis je se Skálou spjat opravdu hodně, i když si myslím, že by nebyl vůbec problém číst ho samostatně. Líbilo se mi zase potkávat "staré známé", líbilo se mi, že jejich život šel dál tak, jak by v reálném životě šel taky. Schéma románu je víceméně obdobné jako u Skály, taky se dočkáme návratů do minulosti (tentokrát jiné postavy než Fina Mcleoda), úchvatných popisů lewiské přírody, vývoje mezi hlavními postavami v současnosti (dobrá, možná jen jedno maličké zklamání mám - tak nějak jsem čekala, že se to mezi Finem a Marsaili bude vyvíjet jinak).
Čte se to jedním dechem, těžko se odkládá. May je opravdu výtečný vypravěč a je jenom dobře, že se jeho knihy objevují i v českém překladu. Těším se na další!
Od komiksového zpracování takové bomby, jakou Larssonovi Muži, kteří nenávidí ženy jsou, jsem pro jistotu nečekala zázraky. Nicméně po přečtení jsem nadšená! Kniha má úžasnou obálku, jednotlivé stránky, graficky to zkrátka táhne oči ke knize. Samozřejmě je příběh zjednodušený, ale dle mého názoru tak, že se z něj nic zásadního nevytratí. Určitě bych doporučila milovníkům Larssona i komiksovým nadšencům, kteří si v knize najdou zase něco trochu jiného.
Namlsaná prvním dílem jsem byla asi do 2/3 románu zklamaná. Zdálo se mi, že to autor zbytečně natahuje, bylo to nekonečné a pořád se nic nedělo. Četla jsem to celkem dlouho a už už jsem knihu odložila. Pak jsem se ale dostala k posledním 150 stranám a jela jsem na jeden zátah. Musela jsem to dočíst, i když mě spousta věcí štvala a chtěla bych je jinak. Ale to je můj problém, ne autorův. Po dočtení jsem se dlouho vzpamatovávala. Zapůsobilo to na mě a potřebuju nějaký čas na zotavení z těch hrůz, o kterých Larsson psal. Původně jsem třetí díl zavrhla, ale po nějaké době bych to mohla zvládnout.
P. S. Po prvním dílu mě Lisbeth nijak zvlášť nezaujala. Po druhém dílu té holce fakt fandím!
Nejlepší kniha na světě! Kdykoliv ji můžu otevřít na jakékoliv straně a začíst se. Vždycky mi zlepší náladu. Nic na tom nemění fakt, že některé kapitoly znám téměř nazpaměť :-)
Sama od sebe bych se do této knihy nepustila (přestože mě zaujalo, že autor vycházel ze skutečných událostí a zařadil do beletrie reálnou osobu), přece jen téma unášení a zabíjení dětí není nic pro můj citlivý žaludek. Ale na doporučení jsem se rozhodla knihu zkusit a musím uznat, že autor se držel při popisu jistých scén velice při zemi a decentně čtenáři dávkoval to, co by snad nikdo normální ani číst dopodrobna nechtěl...
Jako nejlepší věc v knize hodnotím vypravěče-smrt. Originální pohled na příběh, jistý nadhled, s nímž "smrťák" děj vypráví, jeho hovory s lidmi. Poutavé, krásně děsivé, klidně tajuplné. Zároveň však využití tohoto vypravěče trochu přispělo k jistému zamotání se do postav, kterých se na krátkém rozsahu knihy vyskytuje příliš mnoho. Řekla bych, že ubráním postav by autor příběhu prospěl - ne, že by se tam některá vyskytovala zbytečně, ono to samozřejmě všechno do sebe zapadne, ale opravdu mě to mátlo.
Celkově hodnotím knihu jako originální prózu s vynikajícím vypravěčem, která se dobře čte, morbidní záležitosti čtenáři poodkrývá jen decentně a přináší velice netradiční závěr.
Tohle je prostě bomba! Začátek mi dal celkem zabrat, než jsem se sžila se všemi těmi postavami a novotvary a vůbec světem, který dvaadvacetiletá (!!!) spisovatelka dokázala vytvořit, ale pak už to byla jízda. Jsem z knihy absolutně nadšená a říkám si, že to šílenství, které román v Británii i dalších zemích, kde vyšel, vyvolalo, není jen tak pro nic za nic. Opravdu úctyhodný výkon, za který by se nemusel stydět ani mnohem starší a zkušenější autor, propracovaný příběh, jemuž nechybí napětí, překvapení, zajímavé postavy a nechybí samozřejmě ani trocha té romantiky (i když z těch náznaků, které autorka čtenáři nabízí, jsem čekala něco víc - ale upřímně, o čem by pak psala v těch dalších 6 dílech, co plánuje!). Prostě a jednoduše výborná kniha, která zaujme všechny!
Na čtení Achilleovy písně jsem se těšila hodně dopředu. Ale že budu tak nadšená, uchvácená, no prostě úplně hotová, to jsem netušila! S ubíhajícími stránkami přicházelo čím dál větší zoufalství, že už to bude končit. Že už si nepřečtu nic víc o tom, co spolu Achilleus a Patroklos prožili, že prostě skončí tak, jak vím, že skončit musí a přeju si, aby to tak nebylo.
Je to výborné od začátku do konce. Vyprávění má neskutečnou schopnost vtáhnout čtenáře do děje, do prostředí, kde se vše odehrává, vedle postav, o nichž čte, ale také ho ošálit tak, že vše prožívá s těmi dvěma. Cítí tu chemii mezi nimi, to vzrušení, tu přitažlivost...
Absolutně mě to pohltilo a poslední stránky, vyvrcholení děje, jsem četla se zatajeným dechem a bušícím srdcem (ano, věděla jsem, jak to dopadne, ale o to přece nejde).
Na tohle nejde napsat nic víc, než dokonalé. Nedokážu být objektivní, ohodnotit knihu s nadhledem ani inteligentními argumenty. Totálně mě dostala.
Jedna z nejlepších knih, co jsem doposud četla. Kniha, která ve mně jako čtenáři vyvolala nejvíc emocí, ohromila mě, dojala, pohltila. Nemá slabá místa a Hosseini si jedinou knihou vydobyl místo v mém srdci.
Velice povedená kniha, která je sice primárně pro děti (a bude se jim jistě líbit), ale něco pro sebe si v ní najdou i dospělí. Ať už jakýsi návod, jak se s dětmi bavit o problematických tématech, tak i vtip, který autorka dokázala do textu vnést. Za všechny scéna, kdy Julie vypráví, jak dala "teta" malé Ele na mytí místo mýdla tabletu do myčky :-).
"Průšvihy naštěstí nemáme jenom my děti, ale i dospělí. A dokonce i teta! Hlavně když spěchá a, jak říká, musí všechno lítat. Tak třeba nedávno. Přibalila Ele na školní plavání místo mýdla tabletu do myčky. Tři v jednom. Když se Ela začala u bazénu sprchovat, pěnila ostošest a voněla svěžestí a čistotou. A podle mě se i leskla."
Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se k této knize dostala, ale musím říct, že alespoň konečně vím, co na ní všichni mají - je prostě skvělá! Od úplného začátku do úplného konce (i když možná trošku před koncem ztratila spád), který mě čtenářsky pořádně naštval :-). Nemůžu jinak než doporučovat, od knihy se nedá odtrhnout a přestat číst. Těším se na další díly i na film(y), který(é) si konečně pustím! A možná zkusím i ten komiks, co má vyjít.
Nakladatelství Host spustilo knižní battle, kde soutěží i Jiskra v popelu! Komu se líbila, dejte jí hlas - můžete každých 24 hodin. A výhra je víc než lákavá - knižní fantasy hromada nebo poukazy na nákup knih. Více na http://www.kniznibattle.cz/
Výborná kniha - místy jsem se bála, co přijde, bylo to na mě psycho. Fakt, že vlastně nevíte, co se ve skutečnosti odehrálo, knihu posouvá o level výš. Postavy super, všechny tři hlavní absolutně nesympatické, během čtení jsem nevěděla, která se mi nelíbí nejvíc. Ale ono se to k tomu celému tak hezky hodilo - že vlastně nevíte, komu fandit.
Namlsaná trilogií z ostrova Lewis jsem se vrhla i na další knihu Petera Maye. Zezačátku super, zajímavé prostředí, postavy, které slibovaly další vývoj, nahozená zápletka i náznaky životních osudů hlavních hrdinů. Pak dlouho nic. Všechno se táhlo naprosto nekonečně, nějak se mi ke knize vracet ani nechtělo. Ale řekla jsem si, že to dočtu, když už jsem začala. Pročetla jsem se lepšími i horšími kapitolami, něco mě bavilo, něco nudilo. Pak jsem došla k posledním sto stranám. A konečně jsem si mohla říct: rozjelo se to! Závěr knihy jede, to už jsem se neodtrhla a chtěla to dočíst. Závěr? Hmm, částečně super, částečně slabota.
Kniha jako celek? Čtivá, prostředí Číny pro Evropana jistě zajímavé, ale na můj vkus ho mohlo být i víc, chybělo mi víc návratů do minulosti hlavních postav, jako tomu bylo u skotských detektivek, celkově mě román spíš zklamal, než zaujal. Přesto bych ho doporučila čtenářům, které láká čínské prostředí, mají rádi detektivní vyšetřování šmrncnuté trochou thrilleru (trochou, moc ho tam není) a neodradí je ani decentní milostná linka. A čtenářům, kteří jsou schopní neporovnávat neporovnatelné - Pána ohně s trojicí skotských detektivek z ostrova Lewis.
Kdybych hodnotila po přečtení 2/3 knihy, dala bych 100 % a ještě mnohem víc. Po dočtení mé nadšení trochu kleslo, přesto nedokázalo pokazit celkový dojem o moc. Většinu knihy jsem četla s nedočkavostí z dalších řádků, užívala jsem si dokonalé vykreslení hlavního hrdiny, kterého autor dokázal popsat do detailů tak, že jsem měla pocit, že ho znám už dlouho, hodně dlouho, a vím o něm všechno. Teda, skoro všechno. To, co čtenář dlouho neví a k čemu vše směřuje a na co čeká, se neustále oddaluje. Logicky. Ale občas se oddaluje až příliš. Moc tomu nepomáhá ani přeskakování v čase a událostech, které sice dobře rozbíjí lineární příběh, jenž by byl jinak příliš dlouhý a roztahaný, ale občas jsem se ztrácela v tom, kde jsem - a co hůř, pořád jsem čekala, že se některé události v dalších částech knihy dozvím, ale některé jsem se prostě nedozvěděla vůbec. To mi vadilo nejvíc. Ta spousta otazníků a nedořešených věcí, které jsem prostě v závěru měla dostat. Nebo ne? Nevím, možná jsem jen nepozorný čtenář, kterému něco uniklo, ale nemám pocit, že bych nečetla poctivě. Protože jsem ten román hltala, naprosto hltala.
Je to skvěle napsané, doporučuji všem, kdo mají rádi poctivé romány plné uvěřitelných a dokonale vykreslených postav. Není to veselé čtení, ale stojí za to.
Koupila jsem čtyřleté neteři, která zbožňuje zvířata a má o nich větší přehled než já. Zatím na ni knížka čeká jako dárek, ale já jsem si už několikrát listovala a přečetla a pokaždé se rozplývám nad nádhernými ilustracemi i krásným textem.
Četla jsem po Nonstop knihkupectví pana Penumbry, které se mi líbilo, tato kraťoučká "předmluva" mě nijak zvlášť neupoutala. Je to taková jednohubka, že než si člověk uvědomí, že začal číst nějaký příběh, už ho má přečtený. A zjistí, že se v něm vlastně nic moc nestalo.
Na knihu jsem se poměrně dost těšila, nakonec jsem byla lehce zklamaná. Román není pro každého a asi ani ne v každém životním rozpoložení. Autorce nemůžu upřít originalitu, pěkný literární styl i zajímavý přístup k románu, ale tak nějak jsem se nedokázala ztotožnit ani s hlavní hrdinkou, ani s celým "dějem". Četla jsem, že spisovatelka do románového městečka z reality utíkala ráda, u mě to tak nebylo. Doporučuji čtenářům (spíš čtenářkám), které "učtou" filozofování nad moderní dobou, literaturou, vztahem muže a ženy a nekonečné přidávání nových postav.
Výborná zábavná kniha nejen pro děti. Hilary, její chrlič i pirát Jasper jsou jednoduše skvělé postavy, které vás budou bavit. Nechybí dobrodružství, humor, láska. Dospělí si v knize najdou narážky, které je pobaví, děti budou prožívat Hilaryina dobrodružství během lovu za pokladem. Možná trošku prvoplánová zápletka, ale co na tom sejde, když je to zábava!
Kniha, která mě místy bavila, místy jsem četla jen shrnutí, protože mě to neustálé omílání výzkumů toho a tamtoho nudilo. Četla jsem to hodně s nadhledem, protože téměř vše autor vidí jen negativně a ani se nesnaží nějaká pozitiva hledat. Na jednu stranu má v hodně věcech pravdu, na druhou je to kritika v podstatě úplně všeho. Co se mu ale nedá upřít je fakt, že poukazuje na spoustu nebezpečných jevů, které by bylo fajn mít na paměti a snažit se "hlídat se". Nemyslím si, že bych byla na digitálních médiích závislá, přesto je dobré se nad určitými věcmi občas zamyslet a nespoléhat se na to, že se nemusím nové anglické slovíčko naučit, protože mi ho Google přeloží. S takovou si ho nikdy nezapamatuju. Knihu bych doporučila hlavně rodičům a učitelům, aby si uvědomili, co s dětmi počítač, internet a média vůbec dělají.