pikoa komentáře u knih
(SPOILER) Příběh dvanáctileté Báry mě opravdu dostal. Styl autorky je úsporný a strohý, ale těmto komorním příběhům prostě neuvěřitelně sedí.
Dospívající divka, která touží být pouze sama sebou, k čemuž ji dopomahá umění a nový pan učitel. Matka, vyhořelá, neustále srovnávající své dvě dcery, neschopná byť jen připustit, že chyba by mohla být i na její straně. Už oslovení obou děvčat (Katuška a Baruna) mluví za vše. Otec, nepřítomný a pokud přece, bez vlastního názoru, tak nějak pořád mimo...a ta samotná linka s Bárou...no radši nemyslet.. Sestra využívající své privilegovanosti...
Mám ji v hlavě už pár dní a ještě nějakou dobu budu...
A ta obálka!
Velmi čtivý, emotivní příběh...sice vymyšlený, ale na základě mnoha vzpomínek různých lidí. Smekám před nimi, že takové hrůzy přežili, ale také proto, že o nich dokáží vyprávět dál. Je mi z toho smutno, vždy když čtu takvou knihu, je mi těžko na duši, ale nedokážu po dalších takových knihách nesáhnout...Děkuji Rutě za tuto knihu, lidé by neměli zapomínat. Není to tak dlouho...bohužel, mám strach, že v dnešní době by se to klidně mohlo stát znovu...můžeme jen doufát, snad ne...
Neuvěřitelně skvěle popsná manipulativnost stalinského režimu. Cítím smutek, ale i naději, při snaze hlavního hrdiny bojovat s větrnými mlýny. Až z toho člověka mrazí. Bravurně popsané praktiky totalitního režímu při snaze zamaskovat a skrýt skutečnost (viz sérioví vrazi v naší skvělé společnosti přece nemohou být). Kniha má spád, napětí se dá krájet...ale jednu hvězdu strhávám za ten konec, příliš "happy endu" na můj vkus...i když si to čtenář přeje...ví, že takto to s velkou pravděpodobností nedopadlo...Knihu doporučuji!
Kniha v níž se snoubí smutek s radostí ze života. Stává se mi málo kdy, že mě ta samá věta, odstavec, kapitola rozesměje i rozbrečí najednou. Hlavní postavy se, jako i v jiných Backmanových knihách, vymykají normálu. Jsou z části nesympatické, z části sociálně neobratné a podivínské...jenže není to v tom skutečném životě také tak? Každý jsme přece svým způsobem divný, zvláštní a toužíme po tom, aby nás měl někdo rád, abychom někomu scházeli, hledáme si přátele, na které se lze v životě spolehnout...přesně to jsem v knize našla...všechno...za mě prostě palec hore. Doporučuji!
Velmi milá a čtivá kniha. Líbí se mi, že je v knize rozváděn nejen příběh hlavního hrdiny, ale i hrdinů vedlejších dějových linek. Přesto, že je kniha plná hrubosti a násilí, je z ní cítit vřelost, naděje a láska. Své kouzlo má i popis společnosti 20. let ve Spojených státech. Jednu hvězdičku ubírám za "happy end"...škoda, mohla to být pecka. Každý čtenář v takové štěstí doufá...bohužel se mi ale nezdá reálné.
Mrazivý thriller z francouzských Pyrenejí. Všudy přítomný pocit strachu a nebezpečí. Děsivý ústav pro nejhorší násilníky, sexuální delikventy a vrahy. Kniha možná odradí některé čtenáře svou tloušťkou, která přesahuje 600 stran, ale já jí přečetla jedním dechem. Nejde jen o detektivní zápletku a zamotané vyšetřování, jde především o neuvěřitelný čtenářský zážitek, který je již od prvních stránek obestřen atmosférou strachu a velkého napětí. Na začátku je brutální a šokující čin, byť spáchán na koni (nebo právě proto, že je obětí nevinné zvíře), vystřídán kombinací zločinů z minulosti. Vyšetřovatelé tápají a přešlapují na místě opravdu jen chvíli, jejich váhání je v mžiku vystřídáno strhujícím až apokalyptickým závěrem. Ne vždy je čtenáři hned jasné, kdo stojí na straně dobra a kdo na straně zla. Rozhodně si přečtu od autora pokračování - KRUH.
Mám ráda zvláštní Backmanův styl psaní...smutek i radost ze života zároveň...mě se kniha líbila. I když babička je jeho top.
Přečtená jedním dechem. Napínavá, překvapivá. Carl je sympaťák, kterého si zamilujete. Seznam knih pro přečtení se tímto rozšiřuje o další díly. Kdy já to budu číst? Za mě 5 hvězdiček.
Obecně mám problém s knihami, ve kterých je mi hlavní hrdina nesympatický...nicméně, tohle je tak dobře napsané, že jsem to přečetla během jednoho dne....ale pořád je mi Boris protivný a asi ho nesnáším. Moc se mi líbí autorčin styl psaní, opravdu čte se to samo...ale ta překombinovanost a až fantaskní konec se mi nelíbil, podobně jako u To prší moře. Takže za mě jen tři hvězdy, ale další knihy si ručitě přečtu.
Stejně tak jako u první autorovi knihy jsme měla problém se do knihy začíst. Ale když už se tak stalo, dočetla jsem jedním dechem. I přesto, že jsem vraha odhalila asi v polovině knihy, nevadilo mi to, protože to bylo tak zamotané, že jsem si ráda počkala na autorovo vysvětlení motivu vraždy. Nicméně vadí mi, jak každá severská (mnohdy i jiná) krimi má v dnešní době labilní a na alkoholu závislé vyšetřovatele. Vím, že práce je to náročná a nese s sebou jistě mnoho démonů a čených myšlenek, se kterými se musejí vyšetřovatelé takových případu vypořádat, mám ale takový dojem, že je to v dnešní době módní záležitost. Pokud není jedna z hlavních postav závislá na alkohlu, nemá psychické potíže a nevyřešenou minulost, jakoby kniha neměla šanci prorazit. Takže strhávám jednu hvězdu. Nicméně pokračování si určitě ráda přečtu.
Kniha byla velmi čtivá, přečetla jsem ji za tři dny, v podsatě jsem se v jistých fázích nemohla odtrhnout, ale...na mě příliš psycho...hlavní hrdinka je mi po většinu času nesympatická, až se mi chce napsat, že mi leze na nervy...a ten konec...já nevím, ale asi mi takto nestačil...
Velmi silný přívěh, od kterého se nemůžete odtrhnout...rozhodně doporučuji.
Jednou za čas narazím na knihu, která mě překvapí...tím, že absolutně netuším, jak to dopadne. Stává se mi to velmi málo...pro mě 5 hvězdiček. I když Amy bych potkat nechtěla...velmi inteligentní psychopati jsou obrovsky nebezpeční!
Jsem z knihy taková rozpačitá...měla jsem velká očekávání...ne, že by se nečetla dobře, ale u některých příběhů jsem byla zklamána koncem, u povídek ho prostě očekávám a potřebuji.
Neurazí, ale srovnávat se Zmizelou? NE! Od půlky je jasné, kdo je vrah a opilecké eskapády hlavní aktérky jsou nudné...a právě na nich vlastně má příběh stát...takže za mě jen 3 hvězdy.