Pítrs85 komentáře u knih

Není to nejlepší Bukowski, pokud bych měl někomu tímto fenoménem nepolíbenému dát Bukovu knížku (pro ilustraci), nerozhodl bych se pro tuto, ty jednotlivé povídky jsou až příliš krátké, aby do nich člověk mohl víc zabřednout, navíc některé jsou tak trochu... meh. Ale. Ale je to prostě Bukowski, a pokud pro jeho poetiku máte slabost, bude se vám líbit i toto.

3 28.04.2022

(SPOILER) Bílé kosti trpí klasickým stigma knižní prvotiny (je tam toho všeho moc, hlavně akce), přesto můžu říct, že má tahle série slušně našlápnuto a moji pozornost rozhodně získala, jsem zvědav na další (útrpné) příběhy komisařky Maguierové. Bílé kosti jsou typickým drsným thrillerem, čím se ale liší od všeho, co jsem doposud četl, je za prvé téma- keltská mytologie a za druhé, že hlavním hrdinou je tentokrát... hrdinka :-) Což je po všech těch životem bičovaných Holech, Rebusech nebo Taylorech příjemné osvěžení. Co mi na příběhu docela vadilo, byl ten fakt, že Katie Maguireová vlastně nic nevyřešila, nikoho nezachránila (více méně) a tak nějak se jenom vezla. Případ rozlouskl doktor/profesor, oběti všechny mrtvé, plus ten fakt, že umíraly i osoby komisařce blízké a nejbližší... :-) Jenže ten děj je natolik fajn, čtivý, zajímavý (navíc se odehrávající v mém milovaném upršeném Irsku), že jsem po přečtení zkrátka nadšen a těším se na další díly.

3 28.04.2022

K biografii Jarka Nohavici od Josefa Rauvolfa nemám výhrad, je to kvalitní životopis, autor se snažil ostravského barda vylíčit s odstupem, nijak ho neadoruje, ani však zbytečně příliš nekritizuje. Takovýto přístup mám u biografií nejraději. Jediné, co mi při čtení přišlo rušivé, bylo neustálé opakování zdrojů, ze které knihy, ze kterého magazínu, ze kterého dokumentu Rauvolf čerpal (když si po dvacáté přečtete "jak se Nohavica zmínil v rozhovoru pro Týden", tak už je to otravné). Naopak vyloženě kvituji závěrečné shrnutí Nohavicovi diskografie, o to spíš, že se v ní cituje můj nejoblíbenější hudební kritik Jiří Černý.

3 28.04.2022

Zajímavé čtení, o Johnu Lennonovi, tak jako o celých Beatles, jsem toho načetl už tuny, ale pohled na tuto legendu od jeho sestry je přeci jen něco jiného. Moc mi třeba až doteď nedocházelo, že nejen svět ztratil hudební legendu, nejen Yoko svého milovaného manžela a nejen Sean s Julianem svého otce, ale že za něj truchlila i jeho docela dost rozvětvená rodina... Příjemné číst si o dětství Johna, o jeho prvních schůzkách se Cynthií atd. Velice dobrým bonusem je pak foto příloha, sice ne moc kvalitní, ale za to s fotkami Johna, které jsem až doteď nikde neviděl.

3 28.04.2022

Strhující knížka, ke které jsem přistupoval s jistými obavami, protože ne vždy dopadne zdramatizování reálných událostí dobře. Tentokrát však nedopadly dobře, ale přímo výtečně. Vácha napsal román o třech králích způsobem, že jak knihu odložíte, budete se k ní chtít zase rychle vracet. Nevím, jak moc je příběh reálný (podle autora věrně), ale úplně na mě z něj dýchla dobová atmosféra (která byla prostě šílená, strach střídala paranoia, nedostatek čehokoliv střídal přehršel násilí a mučení). Navíc ve mně o toto téma vzbudila zvědavost a nutkání doplnit si chybějící informace.

3 28.04.2022

Zatím nejslabší Topol (po Kloktat dehet a Noční práce), ale spíš samotným námětem než slohem, který je opět... topolovský :) Protože svět drog mě nebere, a podobně jako u příbězích od Irvine Welshe si i tady myslím, že už je to (drogy, tripy a podobné radovánky) prostě historie, historická relikvie, kde ti, co to zažili, možná rádi, možná neradi vzpomínají, a ti, co to nezažili, se už nezajímají. Ale devadesátý jsou z toho cítit kvalitně, což určitě, jako dítě 90's, kvituju. Tak jako kvituju střízlivou délku a vlastně i celé rozuzlení. A i díky té (ne)délce zas jednou knížka, ke které se určitě vrátím a přečtu znovu.

3 28.04.2022

(SPOILER) Quentin Tarantino miluje film a nebojí se o tom s vámi podělit. A jelikož už jeho přátele u sklenky whisky sour nebo u cigaretky Red Apple nekonečný proud slov o jeho cinefílii očividně moc nebaví, rozhodl se to všechno hodit na papír. A dobře udělal. Zapomeňte na ten slaboučký film s Leonardem "nejpřeceňovanějším hercem posledních 50 let" DiCapriem. Tohle je daleko lepší jízda! O to spíš, když jsem si v roli Ricka Daltona představoval Paula Newmana a v roli Cliffa Bootha Roberta Redforda (tedy herce, na které při psaní těchto dvou postav Quentin myslel). Všechny ty popkulturní odkazy! Všechna ta dobová atmosféra! To je prostě slast toto všechno číst (i když jsem musel mít po ruce telefon a všechna ta slavná jména si googlit, nejsem takový znalec jako Tarantino (avšak kdo je?!). Navíc oceňuji, že tentokráte Quentin vynechal ten líbivý konec Tate vs. Manson. Zkrátka a dobře jestli bylo Tenkrát v Hollywoodu-film nejslabším kouskem v Mistrově filmografii, Tenkrát v Hollywoodu-kniha je jedna z nejlepších knih, které jsem v roce 2021 četl. A možná nejen letos.

3 28.04.2022

Pro mě snad ještě čtivější než slavnější Hornbyho Fotbalová horečka, knížka, ve které by se měl najít každý fotbalový fanoušek a vidět, že opravdové fandění není o tom přát jen těm nejsilnějším a nejslavnějším, ale že mnohem zajímavější fotbalový svět se odehrává o pár pater níž. Knížka psaná s notnou dávkou sarkasmu, ale hlavně s vtipem a nadhledem. Škoda, že už se od autora žádných dalších postřehů z jeho fanouškovské kariéry nedočkáme...

2 05.05.2022

Asi nejkomplexnější průvodce světem Harryho Pottera, který kromě spousty zajímavostí a informací "behind the scene" obsahuje vtipné a trefné doplňky jako je Pobertův plánek anebo seznam věcí, které si Harry musel obstarat před nástupem do prvního ročníku- zkrátka různé propriety tolik známé jak z knížek, tak hlavně z filmů. Jedna z nejlépe graficky vyvedených knih v mé osobní knihovně.

2 05.05.2022

Knižní Trpaslík je skutečně zvláštní, něco jako kdyby se v BBC utrhli a dovolili natočit sprostější a drsnější verzi. Což neudělali, nutno dodat, že naštěstí, protože takové to "naivní" kouzlo televizního Red Dwarf mi v knížkách chybí. Ale i tak se člověk pobaví, hlavně Smeg Head je pořád Smeg Head... :-)

2 05.05.2022

Knížka přeci jen cílí především na dětského čtenáře, a tak mně už přijde v několika pasážích poněkud infantilní, ale být dítkem sotva školou povinným, přečetl bych jí asi tak rychle, jako bych zblajzl tabulku čokolády (a ani by nemusela být od pana Wonky). Mnohem lepší než Burtonova filmová verze (i když ten se, pro mě až překvapivě, držel předlohy vskutku věrně). Každopádně nejlepší chvíle přicházejí s Wonkovým popichováním na nezdárné děti a na jejich ještě nezdárnější rodiče. Milá knížka, při jejímž čtení na tu čokoládu chuť prostě dostanete, i kdyby jste nechtěli ;-)

2 05.05.2022

Ještě lepší než první díl, toliko hlášek, absurdních situací, originálních nápadů, hlubokomyslných myšlenek... ano je to agitace (a ano, dívám se tvým směrem ;-). Douglas Adams si mě po dvou knížkách, co jsem od něj dosud přečetl, naprosto lehce omotal kolem prstu a já už se teď nemůžu dočkat, až se začtu do jeho dalších extrémně záživných příběhů. Tak nezapomeňte- don't panic! a ručník s sebou ;-)

2 04.05.2022

Těžko něco dodávat k takto zásadní literatuře, jakou je Tolkienova Středozem. Tak snad tu jen poděkuju svému předčítači, bez kterého by mě ta knížka bavila asi zpoloviny tolik, jako mě bavila takhle :-)

2 04.05.2022

Sbohem a díky za ryby už jde trochu jinou cestou než předchozí díly, příběh už je takový více komornější, ale to nic neubírá na tom hlavním- na humoru, jak tomu Adamsovi přijdete na chuť, jak pochopíte, že ty věčné odbočky od příběhu, ty nikdy nekončící okecávačky jsou vlastně hrozně nutné, tak si jeho pětidílnou trilogii zamilujete. A třeba takoví delfíni už nikdy nebudou stejní jako dřív. A teď bych prosil minutu ticha za nejlepšího robota ve vesmíru ;-)

2 04.05.2022

Chápu, že pro spoustu krimi harcovníků je Hypnotizér slabá limonáda, ze které nestoupají bublinky, ale klišé, nelogičnost a taková ta hollywoodská omáčka (ten konec! Gosh). Ale pokud jste toho všeho fanoušci, netrpělivě očekáváte dalšího Nesba (nebo Nesboho, nebo jak se ten chlapík skloňuje :-), Olsena už máte komplet a každého 9. listopadu zapalujete svíčku za Larssona, bude se vám Hypnotizér od manželů 'Keplerovic' líbit. Páč je to tam všechno, včetně skvěle popsané čarokrásné švédské krajiny. Mi se na tom asi nejvíc líbilo ono prolínání více dějů, navíc dobře napsaných, páč se v tom člověk neztrácí. Mám jen dvě výhrady- té červené knihovny mohlo být méně a šťávy v baterkách mobilů více :-) A jak už to tak u Skandinávců bývá, i tady je hlavní hrdina, v tomto případě detektiv Joona Linna (to jméno!), velkej sympoš. Jen ta Simona, Ódine na nebesích, nebo kde to lítáš, takové ženské bych nejradši... a o tom, milí a drazí čtenáři, zase někdy příště ;-)

2 04.05.2022

Harry Hole popáté a opět skvěle, Nesbø má ten dar, že se o jeho hrdiny, ať už o ty kladné anebo o ty záporné, budete opravdu zajímat, budete chtít vědět, kdo, kdy, kde a hlavně proč. No a úplně nejvíc se budete zajímat o hrdinu, který není ani na jednom z těch dvou břehů. Harry Hole zas o něco zdrchanější, případ zas o něco zapeklitější a finále opět maličko hollywoodsky přestřelené. Ale pokud jste četli i předešlé čtyři díly, tuto menší vadu na kráse Nesbømu s lehkým srdcem odpustíte.

2 04.05.2022

Ke knížce jsem se dostal skrz zpěváka Márdiho z Vypsaný fiXy, kterej jí bere jako svojí oblíbenou. A já už chápu, kde Márdi bere inspiraci pro svoje surrealistické texty, když čte takovouto literaturu. Saroyan na prostoru sotva sto stran popisuje a našeptává, co že je v životě nejdůležitější. Já jsem to podle jeho metaforického tygra, co byl ve skutečnosti černý panter, poznal hned na prvních stranách- nejsem na tom, se svým cynismem, až tak špatně :-) Krásná knížka, která vás prostě pohladí po duši, pokud nějakou máte.

2 04.05.2022

Jo si potřeboval odpočinout od svého sebedestruktivního hrdiny Harryho Holeho, ale věděl, že prostředí norské policie, jejich kladných postav i záporáků mu je přeci jenom nejbližší a tak z tohoto ranku převyprávěl další příběh, i když tentokráte z jiného úhlu- ale opět skvěle. Syn je taková uhlazenější verze HH, příběh svým způsobem až klasický. Ale je to opět Nesbøho jazyk, způsob, jakým píše, co mě opět strhl a člověk od první stránky bažil, co se s jeho všema(!) postavama bude dít. A to každej autor taky neumí.

2 04.05.2022

Ale jo, i drsňák Nesbø má právo napsat si knížku, která je... zkrátka pravý opak příběhů o HH, tedy pohodová, svým způsobem prosvětlená, knížka, co si jen tak plave po povrchu a hlavně knížka co má (opravdu má) happy-end jak vystřiženej, pořád jsem čekal, kdy se zas něco pokazí, ale ono ne, Jo to tentokrát uzavřel vyloženě sluníčkově. Což mi nakonec sedlo o mnoho lépe, než kdyby měl být v závěru zas nějaký dramatický twist. Odpočinkové čtení pro všechny, kdo u knížky nechtějí nijak zvlášť přemýšlet a jen se bavit. A to je přesně tento případ.

2 04.05.2022

Ještě o fous lepší než předcházející Závoj smutku, lepší v samotném námětu, kde se Doctor (po svém způsobu) musí utkat se svojí nemesis Daleky. Moc se mi líbil autorův nápad připodobnit Daleky ke všem bývalým nebo současným světovým diktátorům, slibujících svému lidu ráj na Zemi, kdy realita bývá přesně opačná. Tentokráte Doctor sice bez pomoci nějaké ze svých companion, ale trojice dětských hrdinů je kvalitní náhradou. Samozřejmě nechybí typický gallifreyský smysl pro humor, napětí a originální konec.

2 04.05.2022