Pitva komentáře u knih

Přemýšlím, jestli jsem někdy četl horší knihu. A teď nemyslím kvůli tomu, co se odehrává v ní, ale tím jak je napsána. Text na mě působí jako první pokus z hodiny tvůrčího psaní.

V doslovu autorka zmiňuje, že chtěla celý život být spisovatelkou a povedlo se jí to až na "stará kolena" díky Lalovi.

Sny jsou krásná věc a je důležité si za nimi jít, ale Heather Morris bohužel měla zůstat maximálně u psaní pohádek pro vnoučata.
Text je prázdný, emočně plytký, postavy jsou ploché, nemají vůbec žádnou hloubku.

Na této knize není ani jedna věc, kterou by šlo pochválit. Snad jen to, že není moc dlouhá, a tak vaše utrpení u ní nebude trvat příliš dlouho.

Na to jak složité a těžké období sleduje, tak ve vás nevyvolá vůbec nic. Zatímco například u Vypravěčky od Jodi Picoult jsem několikrát brečel a knihu jsem musel často odkládat, jak silné to bylo, tak Tatér je oproti ní plný emocí asi jako Kuchařka nebo sborník zákonů.

Jsem fascinován tím hodnocením tady, a taky tím, co zvládne marketing. Jak dokáže i z absolutně podprůměrné knihy udělat bestseller, do konce získat i seriálové zpracování. Za tohle tleskám, nicméně pokud hledáte dobrou knihu z prostředí koncentračního tábora, najdete desítky lepších.

Tohle fakt ne.

U Hetešových knih je člověk zvyklý, že hrdinové se rozhodně neostýchájí pálit ostošest čímkoliv, co dostanou do ruky a u toho ze sebe sypat jednu hlášku za druhou. Jenže tohle je tak trochu jiný Heteša a střílení se zde nekoná vůbec a i ty hlášky občas trochu pokulhávájí. Chápu, že určitá dávka šovinismu k Hetešovým knihám patří, nicméně třeba Igorovy myšlenky v parku na lavičce už mi vyloženě lezly krkem...

I zde autor samozřejmě ukazuje, že řemeslo mu není cizí, strany ubývají rychle jedna za druhou, ale celou dobu cítíte, že to prostě není ono. Plusové body dávám za originální prostředí, neboť příběhů z krematoria, k tomu ještě moskevského, jsem příliš nečetl.

Nezaujatým pohledem by to možná ani na 3* nebylo , ale jelikož mám autora rád, tak mu je dám. Pořád se totiž jedná o řemeslně dobře odvedenou práci, jen tomu chybí nějaký zvrat, napětí, no zkrátka vše, co máme na jiných Hetešových knihách rádi.

1 25.04.2020

Sebevraždy panen jsou spíše abstraktnějšího charakteru, je nutné se nad nimi zamýšlet, nejsou knihou, kterou spolknete na jeden zátah, ovšem pokud přistoupíte na její hru, nenechá vás v klidu spát. Po celou dobu čtete o životě mladých dívek, ale tak nějak neustále tušíte, že za těmi slovy a řádky vězí něco víc. Něco mnohem většího. Příběh odráží, kam se celá naše společnost ubírá honbou po mamonu a materiálním bohatství, což zapříčiňuje naši čím dál větší duševní chudobu. Náznakem míří i k tomu, kam člověka vede jeho touha zvítězit nad přírodou a přebírat a měnit její přirozené principy. A v neposlední řadě ukazuje i sílu médií, jakožto hybné síly našeho lidského společenství. To vše můžete vidět za clonou života pěti sester, které se alespoň v posledním okamžiku svého života rozhodly žít, mít jednou a naposledy možnost volby.

Víze zde: http://pasaz.abysszine.com/knihy/2014080002-jeffrey-eugenides-sebevrazdy-panen/

4 31.07.2014

Hodně silná kniha, která si myslím, že donutí každého trochu zapřemýšlet, až bude zase držet sklenici něčeho tak krásně opojného :-). Kniha má jakoby dvě pomyslné části, přičemž každá část je psaná úplně odlišným stylem, nebo alespoň mně to tak připadalo. Ta první je celá veselá a bezstarostná, jakoby psána v tom alkoholovém opojení. Zatímco ta druhá je temná, depresivní, a právě tahle část mně osobně sedla více. Jinak se ale jedná o popis totální sebedestrukce jednoho váženého pána z vyšší společenské třídy, aby skončil jako ta nejubožejší troska, jen jako další z mnoha v domě mrtvol.
Plný počet ale bohužel udělit nemohu, protože jsem se nikdy do knihy nedokázal úplně ponořit, že bych se zkrátka začetl a vše kolem přestalo existovat. Jinak ale doporučuji, za přečtení to určitě stojí.

3 18.02.2013

Starling nám předkládá drsný detektivní thriller, ve kterém zjistíte, že nikdo nedokáže utíkat před svým skutečným JÁ, a to ani když ho pohřbí bůh ví jak hluboko. Nedokázal to ani Red i přesto, že se o to snažil celý svůj život ...Jinak knížka se čte skvěle, závěr je překvapivý tak, jak by to mělo být, a ne že už od poloviny knížky tušíte, jak to dopadne a nebýt několika zbytečných pasáží, které dle mého jen zbytečně zpomalily děj, hodnotil bych klidně i za 5*.

25.11.2012

Jen málokterého hrdinu jsem měl tak rád, jako Kašpara Deburau jehož životní příběh tato kniha sleduje. V mládí, když je ponižován a zatracován všemi okolo jej litujete, ale o to více s ním naopak sdílíte radost v době zaslouženého uznání a získaného respektu. Při popisování Kašparova posledního divadelního představení se mi dokonce až draly slzy do očí...

Více už netřeba zmiňovat, tato kniha se okamžitě řadí do mého osobního TOP a možná i na jeho pomyslný vrchol a nemůže za to jen hlavní hrdina, ale i krásný jazyk, kterým je kniha napsána.

9 16.11.2012