pleybe komentáře u knih
(SPOILER) Nechala jsem se navnadit hezkou obálkou, lákavou anotací a všemi těmi pozitivními ohlasy tady a musím přiznat, že jsem byla značně zklamaná. Čekala jsem víc, ale očividně skutečnost, že je kniha autorovou prvotinou, je výmluvnější. Kniha dostála tomu, co od debutu může člověk očekávat - má své chyby, není dostatečně "vyšperkovaná" a je neuměle propracovaná.
Autorův styl je na úrovni, s dobrou slovní zásobou, ale k vyprávění příběhu zvolil ich-formu a už nedokázal skloubit svůj projev se samotným vypravěčem/hlavním hrdinou a charakterem, který mu vtiskl. Sám hlavní hrdina a vlastně i jeho bratr mi byli nesympatičtí. Na jednu stranu se choval jako fracek, na druhou z něj byl inteligentní, empatický a vyspělý mladý muž, který jde po stopě zločinu. A tato nesourodost projevu a osobnosti postavy nebyla problémem jen u hlavní postavy.
Anotace láká na detektivní zápletku, ale spíš mi přijde, že jsem četla příběh nestabilního středoškoláka, který víc řeší své rodinné a teenage problémy, než samotné vraždy. K těm tak nějak přijde a zvláštním způsobem se dostane k neumělému řešení místních hrůz. A způsob, jakým nakonec dopadne vraha, také působí jako provedený jen tak mimochodem. Nehledě na to, že konečné vrahovo přiznání a podrobné líčení událostí se k danému charakteru nehodí stejně, jako styl projevu u labilního hlavního hrdiny.
Děj se rozjíždí pomalu - aspoň pokud stále čekáte na tu pravou detektivní práci. A prolog, kterým je uveden, ve vás vyvolává mylný dojem toho, co bude hlavní zápletkou nebo aspoň důležitým prvkem v její výstavbě. Ovšem rodinná historie je vysvětlena, průbojnost hlavního hrdiny záhadně uklidněna a větší odezvy to nemá. Konečné propojení rodinné minulosti se současnými vraždami je spíš takovým oslím můstkem.
Osobně mi vadilo i to, jakým způsobem byla zakončena většina dialogů. Často jsem očekávala, že daný rozhovor postav bude dále pokračovat, ale najednou přišel střih a byl konec. Důležité bylo sděleno, promluva utnuta a potenciál se jaksi vytratil. Nejhůře to vyznělo při rozhovoru, který se udál záhy po sexuální scéně – nehledě na její překvapivě podrobnější vylíčení, které je znakem vyspělosti, jež jaksi zbytku příběhu chybí.
Váhala jsem, zda hodnotit dvěma, nebo třemi hvězdičkami. Nakonec jsem přimhouřila oči, ale 2,5 hvězdy by bylo výstižnější. Možná, když nebude čekat příliš, nebudete zklamaní.
(SPOILER) Z knihy mám rozporuplné pocity. Zaujala mě svou fantastickou obálku, která už sama o sobě vytváří tajuplnou a tíživou atmosféru, v níž se prakticky celá kniha nesla. Líbí se mi i námět, na kterém je příběh vystaven, a také je skvělé, že si autorka vytvořila vlastní svět, v němž každý národ uctívá jednoho z bohů, v němž panují dané tradice, zvyky a vůbec, líbilo se mi pojetí pohřbů a sounáležitosti člověka s mořem.
Na druhou stranu se ale s tímto světem a hlavně jeho nadpřirozenými aspekty jako jsou postavy božského původu nebo kouzla a magické prvky zachází trochu nevyváženě. Na začátku příběhu je božstvem pouze dotvářena atmosféra příběhu, v níž ale jako by božstvo samo o sobě nemělo figurovat. V průběhu se nám tu ale najednou objeví polobožské dítě, které nám naznačuje, že božstvo bude mít v příběhu větší roli, než se nám zprvu zdálo, a nakonec tu máme samotný závěr, který je opředen nejen samotnou přítomností těchto bytostí, ale i jejich magií.
Nic bych nenamítala, pokud by aspoň samotná kouzla dostala v příběhu více prostoru už od samotného začátku (tedy, ona dostala, ale ne tím způsobem, aby je čtenář za kouzla považoval). Takhle jsem stále čekala nějaké racionální vysvětlení, v němž tyto prvky jaksi neměly své místo, a kvůli tomu mi také přišlo, jako by byl samotný závěr až moc překouzlený a vyřešený zosobněním postav, o nichž se doposud jen mluvilo, jako kdyby byly jen pouhým mýtem. A co na tom, že hlavní (a snadno předvídatelný) viník všeho byl obyčejným člověkem a figuroval v příběhu od samého začátku?
Stejně tak ona magická iluze. Kdo by ji za příběhem hledal, když čtenář sotva tuší, že může brát kouzla v potaz? Nehledě na pomyslnou tečku za příběhem, kde nám jedna z postav vstane z mrtvých, logicky ke všemu předchozímu pomocí magie, ale... jak? Proč? Uvítala bych větší rozvedení "světa kouzel" a především jejich zpřítomnění v první polovině knihy, která se, v kontrastu k té druhé, kouzelné polovině, poněkud táhla.
Suma sumárum, námět knihy skvělý, nový svět vystavený na dobrých základech, ale ta práce s ním už je horší. Za mě je to tedy taková lepší trojka a uděluji knize pomyslných 3,5 hvězdiček.
Sbírku jsem četla v anglickém originále a sedla mi podstatně více než předchozí Mléko a med. Pravděpodobně tím, že jsem po Květech slunce sáhla ve chvíli, kdy jsem se v mnoha básních (především v těch z první části) snadno našla, zatímco předchozí sbírku jsem kdysi vzala do rukou jen z čisté zvědavosti a na doporučení kamarádky.
Květy slunce byly výborný lék na zlomené srdce po rozchodu a v mnoha ohledech mi dokázaly nastínit cestu, kterou bych se vnitřně měla vydat, abych došla k jakési rovnováze a vyrovnání. Pravdou ale je, že čím dále jsem četla, tím více se mi význam básní vzdaloval, ale nelze se tomu divit. Básně jsou schválně rozděleny do tematických okruhů/skupin a myslím si, že podstatný vliv na to, jak budete sbírku vnímat a chápat, má právě skutečnost, zdali jste si popisovanými situacemi prošli (nebo jimi právě procházíte) či nikoliv. Ostatně, právě proto jsem v minulosti nedokázala plně ocenit Mléko a med – tematika většiny básní mi tehdy byla zcela cizí.
Kniha mne zklamala svým zpracováním. Leč jsou povídky z mnohých ohledů zajímavé a lákají možností nahlédnout pod pokličku pátracím akcím, úřednický styl, jímž jsou psané, jim bohužel nesedí. Jsem si vědoma snahy o větší autenticitu, které se touto cestou autor snažil dosáhnout a kterou vlastně skvěle zvládl, ale v rovině čtenářské přístupnosti mi právě toto činilo největší problém. Přestože jsou povídky krátké, i tak se mi kvůli užitému stylu úředních hlášení a jejich jazyku špatně udržovala pozornost.
Čtenářsky náročná povídka, při níž musíte plně soustředit svou pozornost, abyste pochopili, co je vám ve vší té záplavě cizích slov a slov vůbec předkládáno. Protagonistovy pocity a vnímání světa do nejmenších detailů na vás útočí na každém rohu, analýza vás při čtení ochromuje stejně jako hlavního hrdinu - na rozdíl od něj vás však zahlcení analýzou čeká jen na několik minut a po dočtení povídky si můžete spokojeně oddechnout. Tématika lásky v podání impresionistických popisů a symbolického vyznění je rozhodně zajímavým, leč ne zrovna čtenářsky přístupným zážitkem.
Knihu jsem dostala jako dárek, do té doby jsem o ní neslyšela a neznala jsem ani autorku. Proto jsem na začátku čtení nic neočekávala a bylo to dobře. Zajímavý nápad na příběh bohužel podléhá nevydařenému zpracování a to, co mohlo mít velký potenciál, je pohřbeno pod nezvládnutou prací s charaktery a psychologií postav, nemluvě o všudypřítomném střetávání se reálií českého a amerického prostředí. Příběh může na čtenáře působit zničujícím dojmem, strhávat svou surovostí, dráždit lechtivým podtextem a sexuálním napětím mezi hlavními postavami, ale stejně jsem se do něj nedokázala pořádně začíst. Proč? Kvůli nelogickému chování postav. Ani nepředvídatelný charakter se nemůže chovat nepředvídatelně víc, než mu dovolují jeho meze. Nelze čtenáře neustále "překvapovat" neustálými zvraty v nastaveném režimu jednání postav a rozhodně nelze ani omlouvat nevyzrálost psychologie postav tím, že se jedná o autorčinu prvotinu. Přešlapů je tu víc, než se sluší. I všechny ty pravopisně-gramatické a stylistické chyby, které se v knize objevují, by šlo snáze přehlédnouti než právě všechny ty nelogičnosti, jichž se autorka dopustila.
Dlouho jsem váhala, jaké hodnocení knize dát. Zpravidla mě samotná gay tématika dokáže dostatečně obměkčit na to, abych případné nedostatky přehlédla nebo nad nimi přimhouřila oči a přiklonila se tak k lepšímu hodnocení. Tady to však nešlo. A to ani přesto, že hlavními hrdiny byli právě Adam a Tommy - dvě jména, která vedle sebe až příliš zavánějí fanfikcí na pár, na nějž jsem svého času čítávala příběhů víc než dost.
Nemůžu mluvit o žádném velkém zklamání, jelikož bez očekávání ani nic zdrcujícího přijít nemohlo, přesto ho nějaký lehký odvar cítím. Jen s nelibostí totiž sleduji, jak je tu mrháno potenciálem kousku, který obohatil pole českých gay románů...
Jedna z oblíbených pohádkových knížek mého dětství. I teď si dobře vzpomínám, jak mě Sůl nad zlato v tomto podání uchvátila. Přitom zrovna tato pohádka jako taková nepatřila k těm, které by stály na vrcholku mého žebříčku oblíbenosti. Ovšem veršované podání Jana Aldy s mým dětským já dokázalo divy, a když mi kniha v nedávné době opět přišla pod ruce, neodolala jsem a pustila se do čtení znovu. A co říct, okouzlení veršíky přetrvávalo a pohádka mi připadala stejně krásná jako kdysi.
Kniha mi přišla pod ruky při přidávání inzerátu na bazar a díky nádherné ilustraci na obálce jsem neodolala a ještě před zveřejněním inzerátu jsem si ji musela přečíst! Sice už jsem vyrostla ze čtenářské kategorie, pro kterou je knížka určena, ale i tak jsem se vcelku snadno začetla do poměrně jednoduchého, leč pro děti a mladé čtenáře určitě zajímavého a přitažlivého příběhu plného akce, dobrodružství a nesložitých zvířecích charakterů. Jako oddechovka byla kniha parádní, příběh jsem měla přečtený do tři čtvrtě hodiny a na konci jsem se neubránila chuti přečíst si jak předchozí, tak následující díl. Být o něco mladší, byla by Divoká tlupa ideál.
Kniha poskytuje zcela komplexní přípravu k maturitě. Obsahuje cvičení na všechny potřebné maturitní okruhy učiva a úlohy jsou typově velice podobné. Jejich úroveň mi přijde lehce vyšší, než je potřeba, ale na druhou stranu je pak kniha vhodná i pro ty, kteří jdou skládat zkoušku z matematiky +. Oceňuji správná řešení uvedená na konci knihy a stejně tak i sestavené cvičné maturitní testy, které vám umožní zkusit si, zdali byste u reálné zkoušky prospěli či nikoliv.
Za sebe doporučuji. Kniha mi pomohla vypilovat nedostatky v okruzích, které mi dělaly problém a dodala mi v daných tématech sebevědomí.
Napínavý příběh, od kterého se nedalo odtrhnout! Ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem si uvykla na střídání pohledů hlavních hrdinů, ale během několika stránek byl tento neduh pryč. Snad také proto, že autorka postupně navyšovala počet stran, které danému jednotlivci věnovala, až se nakonec nebála přenechat jednomu hrdinovi klidně celou kapitolu. Jak je na zadní straně obálky shrnuto slovy Kary Thomasové, příběh je plný nečekaných zvratů a odhalení, takže je čtenář po celou dobu udržován v napjatém očekávání a neustálém dožadování se nových informací o odhalování Simonova vraha. Samotnou mě sice ve výsledku rozuzlení zápletky příliš nepřekvapilo - od jisté chvíle jsem svého favorita na viníka měla - ale za to jsem se asi o to víc vžila do osudů a osobních problémů jednotlivých hlavních hrdinů. Dva z nich mi přirostli k srdci natolik, že jsem s nimi opravdu prožívala každý (v případě této knihy spíše) pád i vzestup, a jakmile jsem dočetla příběh do konce, loučení s nimi nebylo ani v nejmenším snadné. Za mě určitě skvělé YA počtení - obzvláště pro ty, kteří stejně jako já milují kriminální příběhy s kapkou romantiky k tomu.
Knížka, která svou barevnou a hravou obálkou nejen stoprocentně zaujme na pultu v knihkupectví, ale taky vám během čtení několikrát vyvolá na tváři potutelný úsměv. Zápletka je sice na ohrané téma, ale díky věkovému rozdílu hlavních hrdinek se nad ní můžete i skvěle zamyslet a jisté věci si uvědomit. Každopádně, Jasmína ve vás spíše zanechá dojem ztřeštěné puberťačky, nikoliv téměř třicetileté ženy - i když v průběhu děje zase o kousek dospěje. Některé situace vás pobaví svou groteskností, u jiných se pro změnu upřímně zasmějete tomu, jaké patálie si osud pro hlavní hrdinky nachystal. Ke konci vás nemine ani kapka romantiky a vy si vlastně uvědomíte, že koupě této oddechovky nelitujete, přestože ve vás start příběhu tento dojem vyvolával. Takže hodnotím jako takový průměr, který dokáže zlepšit den a který je vhodný pro nepříliš náročného čtenáře.
Lehce úsměvná knížka pro mladé čtenáře, která nenadchne, ale ani neurazí. Rychlá a nenáročná (oddechová) četba, ideální na cestu vlakem/autobusem. Nečekejte nic světoborného a nebudete zklamaní.