Polli komentáře u knih
4,5/5 Říkal jsem si, co zrovna já si počnu s detektivkou, ale nakonec jsem si to užil. Ta řevnivost mezi kolegy to pěkně odlehčovala. Mít trošku více vychytané charaktery, tak bych i v hodnocení přidal.
Za obálku 5*. Postavy k srdci moc nepřirostou. U některých vývoj téměř chybí a zachovávají si svojí naivitu až do konce. Intriky byly takové přímočaré a zvraty neměly dostatečně nosnou sílu. V české verzi je chyba v mapě, kdy na jihu je omylem uveden Whinshanský hřeben.
Jako každá populárně naučná kniha věci často zjednodušuje, ale je to čtivé. Za tvrdou teorii, či filosofii dějin bych to nepovažoval. S některou užitou terminologií bych nesouhlasil, stejně jako s některými menšími závěry, ale to není problém knihy, spíše záležitost akademické disputace. V případě českého překladu mi trochu vadí počeštění knihy. Chápu, že je to z důvodu přiblížení textu českým čtenářům, ale dával bych přednost originálním příměrům. Zajímavé je, jak se za 20 let změnily historické poznatky (dnes už člověk nemůže říct, že si opráší znalosti, protože často je musí úplně nahradit).
3,5/5 Po výtečném Marťanovi je tohle trochu krok dolů. Hlášky slečny Jasmine se míjejí účinností a celkově tak hlavní postava vytváří neuvěřitelnou kombinaci Járy Cimrmana a Jamese Bonda.
Kdyby byla celá kniha v duchu rozhovoru Johna Divocha s Mustafou Mondem ke konci knihy, tak by to byla skvělá kniha. Nicméně 3/4 knihy nebyly moc čtivé.
Bohužel si myslím, že zázemí hlavní postavy nebylo zvoleno vhodně. Nevím tedy jak v Anglii učí filosofii na vysoké, ale tady slečna měla celkem zásadní nemyslící vlohy. Výsledek cesty byl tak celkem jasný a chování postavy tak trochu neetické, a že jí to trvalo, než jí to došlo.
Knihu považuji spíš za apologetiku určitého typu náboženství a amerického konzervatismu. Přínosných bylo pro mě asi 10-20 stránek o aktuálních problémech v USA. Z "filosofického" hlediska přínosná mnoho nebyla. Nicméně chápu účel knihy, ale cílovou skupinou nejsem.
Poslední díl trilogie chytil konečně spád. První dva díly nebyly špatné, ale moc se toho nedělo. O to víc se hrálo s postavami, které mají konečně rozměr (občas i ty vedlejší). Nejzajímavější linka dle mého byla ta Logenova. Bethodova motivace byla jedním z nejlepších míst knihy. Ale trochu temnější to být ještě mohlo.
4,5/5 Čekal bych to po těch ódách na internetu mnohem temnější, ale musíte být realistou, jak by řekl Logen.
Kniha by snesla trochu korektur, občas se opakují nějaká slova, sem tam dojde k záměně jmen.
Škoda, že mi už není nějakých 12 let. To bych to pak chválil všude, kde se dá. Zatím všechny díly série byly celkem čtivé (četl jsem tenhle díl jako pátý dle českého vydání) a takové odpočinkové a snadno se dají zvládnout za večerní posezení. V dřívějších dílech mi vadilo, že záporné postavy nebyly moc záporné. Morgarath nebudil moc strachu, protože jako postava vlastně ani nedostal moc prostoru. V tomhle díle už záporáci začínají být záporáky a dá se jimi opovrhovat. Jinak jsou všichni ostatní stále tak krásně čistí a nezkažení, až by bylo pěkné, kdyby tomu tak bylo ve skutečnosti. Místy se člověk pousměje, místy si člověk řekne, že radši nebude přemýšlet nad logičností některých věcí, ale je to prostě zábavná série.
Zajímavé, jak Asimov na pár stránkách s několika událostmi dokáže hýbat dějinami.
3,5/5 Četlo se to kupodivu dobře na to, že to nedávalo ani tolik rozumu jako deník šílence. Z bytí Metaválečníků jsem si nebyl schopen odnést žádnou rozumnou teorii o jejich původu. Ale na rovinu, jestli bude dvojka, tak po ní asi šáhnu.
Škoda té komunistické agitky na začátku a konci knihy. Jinak je zbytek knihy pěkně lemovský.
3,5/5 - Nejvíc mě asi dostal doslov vydavatele, že se snažili dodržet řecký přepis jmen na rozdíl od latinských. Pro Dia, jaký jiný, když to jsou řecké mýty?
Od epizodického vyprávění se dostáváme čím dál více k epickému. A celé to vede k nevíře v okolí.
3,5/5 Zatímco Kniha pěti kruhů, či svitků chcete-li, je psána více lidově a takticky, tak Kniha rodinných tradic válečného umění už má intelektuálnější rozhledy. Musašiho myšlenky jsou snadno převoditelné do "manažerského" způsobu uvažování. Munenori zase více uspokojí "myslitele". Místy sledují autoři podobnou cestu, místy se rozcházejí. Inu jiný meč, jiný sek.
3,5/5 Dětský příběh o životě, smrti, úžasu ze světa a síle přátelství. A o tom, že je vždy potřeba v partě aspoň jednoho odvážného.
V zajetí zimy byla spíš taková pohádka. Tady se jedná už o trochu temnější příběh, který mi sedl trochu více jak prve jmenované dílo.
Popravdě jsem se trochu ztrácel v ději a osobách. Ta jména bylo často velmi složité zařadit na tu správnou stranu barikády a díky tomu, že skoro každá kapitola brala časově trochu jiné odvětví, tak měl občas člověk problém umístit vše do kontextu ostatního.