pollyn
komentáře u knih

Miluju Tristana a kluky. Všechny tři. Líbilo se mi, že to nemělo typický scénář. Sex-laska-problem-velkolepe usmíření. Tohle bylo košatější a mnohem více uvěřitelnější. Skvělý, užila jsem si to.


Tak to byla pecka!
Nejsem cílovka a čekala jsem nějakou zívačku. A přiznejme si, nečekanou zápletku to fakt nemá :-) Postavy jsou taky trochu ploché, messenger zprávy otravné (za ty dávám hodnocení dolů, jakoby to psali úplně jiné postavy) a roztříštěné kapitoly krátké....
ALE!
Je to vymazlený. Normálně přeskakuju vnitřní dialogy a hledám přímou řeč, pasu po ději a zvratech, ale po několika stránkách jsem pochopila, že to bych byla zklamaná. Tady se musí vychutnat každá věta, každá narážka, protože to nejsou jenom výplňky, ale klíč celé knížky. Takže ve výsledku je to velké ANO :) Dokonce jsem si ji šetřila, aby mi vydržela dýl! U mě naprosto nepředstavitelné :)
Takže díky za ten jazyk (a lamy).


Tyo to bylo dobrý! Tohle je zase jedna z knih, která neodpovídá názvu, obálce ani žánru. Bylo to napínavý, srdceryvný a mělo to silnou hrdinku. Ale jednu hvězdičku musím ubrat za Keie. Ne všechny zločiny musel vždycky vysvětlit nebo dělat jen na oko. Ubíralo mu to zajímavosti, měkkota :)


Dějová linka Cartera se mi moc líbila, včetně Gordona a Lucy. Škoda, že příběh Kendall byl tak překombinovaný.

Z knížky mám pocit, že svět je plnej hnusnejch lidí a i když dělají dobré věci, jsou pořád ale zlí. Vlastně jsem si nikoho z nich neoblibila. Ani Preppyho. Všichni byli ve svý podstatě sobci a dělali hnusný věci. I když mohli být dobří přátelé nebo partneři... O pravých zaporacich ani nemluvě.

Bylo to takové... jiné. Taková ta první láska, kterou jsme poznali všichni. S tou naivitou, nehynoucí láskou a plnou očekávání. Akorát, že tahle se přehoupla i dál. Byl to zajímavý vývoj postav. Jako by se jedna přelila do druhé: extrovert - introvert. Ten silný do toho slabšího. Líbilo se mi jak velké časové období to zabralo. Knížka klidně mohla skončit ve 2/3. O to víc měla něco do sebe :)
Samozřejmě některé části byly trochu zbytečné, ale tak ... :)


Líbila se mi ta hrdost. Hrdinky osobní, i ta národní - ke svému původu.
Vadila mi forma kapitol. Dost mě to skákání rušilo a možná bych uvítala obšírnější konec.

Moc se mi líbila její hrdost. Byla ohromná hrdinka :)


PECKA! Ještě se mi nestalo, aby se mi hlavní hrdinka nejdřív hnusila, pak abych ji nenáviděla a nakonec ji milovala.
Vydržte se čtením aspoň do půlky a až vám TO dojde, budete čumět jak tele na vrata. Fakt.


Ramona Gonzalezová neměla chybu :) už je to dlouho, co jsem se nahlas smala u knížky :)


Reid je zlatíčko. Chcete ho objemout a nepustit, aby se mu už nemohlo stát nic špatného. Zároveň je to hrdý chlap se smyslem pro správnou věc. A evidentně - když se zamiluje tak naplno a udělá všechno na světě.
Kniha je o tom, jak si znovu vážit sama sebe, získat sebedůvěru svoji a jak věřit a přijímat lásku ostatních.


Boží. Fakt. Hlavní dějovou linku jsem sice odhadla, ale i tak jsem četla jedním a zatajeným dechem.
Navíc Hyacintova část byla prostě dokonalá s jedním velkým aaaach.


Půjdu proti proudu a přidám tuto knihu mezi tu povedenější půlku série, kterou si rozhodně zapamatuju.
Cecily jsem si bezvýhradně zamilovala. Myslela jsem si, že milostnou zápletku jsem odhadla téměř na začátku Afriky, ale nemohla jsem se víc mýlit. Navíc Cecily prošla neskutečným vývojem během let. Neskutečně silna žena.
Naopak protivná Kiki a Alice ... bavilo mě sledovat i jejich osud ačkoliv trochu pokřivený.
Electře jsem ten progres věřila o něco méně, ale mělo to symboliku se samotnou Cecily a to mě na tom moc bavilo :)
Jednu * navíc za Mariam a islám. Hezká třešinka navíc.


Jak píše Knihomolka97 - je to slow-burn romance a to ne nijak uměle prodlužovaná. Naopak, krásně roste - jako semínko z ničeho, buduje se respekt, úcta, důvěra i láska. Není to klišoidní typu "sexy záhadný týpek s těžkou minulostí a obyčejná holka, která mu otevře oči a naučí ho lásce". Není to o prvotní neuchopitelné přitažlivosti kdy láska přichází až časem. Je to budování a o to víc to působí skutečně. Hlavní postavy nejsou dokonalé, ale díky výborně popsanému jejich uvažování, s nimi nakonec člověk soucítí a chápe je.
Současně má v sobě další roviny a každá u mě přidala v hodnocení hvězdičku navíc - láska a podpora rodiny, nekonečná píle a odhodlání jít si za svým snem a neobvyklé prostředí sportu.
A epilog je prostě jedno velké "áááách" :))))
Škoda jen toho názvu a anotace knihy. Kdybych si tak neoblíbila Kulti, asi bych do ní sama od sebe čas neinvestovala.


Líbil se mi vývoj vedlejších postav. Theo jsem si neoblíbila. Prostě ne.
Cress je peckova! Už ve dvojce ji žeru a těším se na každou scénu s ní :)
Soren? Během třech dílů dospěl. Artemis? To byla pořádná hrdinka a holka, co to má v hlavě srovnané :)
Heron? Do něho se člověk nemohl nezamilovat :)
A Blaise? Ach ano. Hrdina fantasy jak má být. Rozervaná duše a chrabrost a hodnoty nade vše ❤️

O velký chlup lepší než Letopisy pozůstalých! Možná proto, že Kazi už je "hotová" osobnost hned od začátku a toho krkolomneho přerodu jako u Jezelie jsme byli ušetřeni :)
Rozhodně ale doporučuji nejdřív přečíst Letopisy! Já jsem tuhle knihu nejdřív po pár stránkách odložila, měla jsem pocit, že na něco navazuje, že mi něco uniká ... A měla jsem pravdu. Bez předchozích znalostí z Letopisů by byla kniha jen z poloviny tak dobrá ;)


(SPOILER) Achjo. Tolik zdánlivých podobností s Nikdynoc, Skleněný trůn, Dvory ... tolik podobných klišé a přece to nedosahuje jejich kvalit.
Jako vždy: Hrdinka nepochopená, má těžký osud, musí najít spojence a jít bojovat proti velkému zaporakovi, který bývá většinou její příbuzný ;) cestou se zamiluje a láska a přátelství ji otevřou oči a nakonec se ve jménu toho všeho chce pro ně obětovat, skoro umře ve velkém finále... až nakonec zasáhne nějaká vyšší mocnost a karty obrátí. Blabla. To jsem čekala a bohužel ani takovouto jednoduchou kostru nedokázala kvalitně naservírovat.
Jsem zklamaná, doufala jsem, že dvojka bude propracovanější a ono nic. Postavy by potřebovaly ještě tak dva roky dospět, aby to měli v hlavě trochu srovnané aneb Lou by zasloužila v každé kapitole proplesknout. Grr. V jednu chvíli je pohřeb, je celá zničená a opět minut v ději později se smíchy popadá za břicho? V další chvíli Reidovi vyčítá i nos mezi očima, zpochybňuje jeho oddanost a jakmile se dají na cesty "přivine se k jeho hrudi"? Navzájem se několikrát fyzicky zraní, ale neprohodi o tom ani slovo a baví místo toho o naprostých nesmyslech? Reid je na cestě tajným tunelem na schůzku, která může změnit celý průběh konfliktu a on místo plánování poslouchá jak princatko přišel o panictví? Jako vážně?
Chápu, že jsou to hrdinové YA, ale Lou působí jako by jí bylo 14 a Reidovi samým dumanim a kázáním utíká krize středního věku.
Je tam pořád spousta nevysvětlených věcí, které se nám autorka neobtezuje sdělit. Ne tajemství, která se odhalí v průběhu knihy, ale nějaké základy fantasy světa, který vytvořila. Chybí tomu komplexnost. Vysvětlení limitů magie, jak fungují vzorce, kdy jsou vidět atd.
Btw chudák Lesan (který se nejdřív objeví na etiketě láhve) tomu dodal korunu, přitom ta postava má takový potenciál.
Vlkodlaci? Kde se zčista jasna vzali?
Kdyby byl děj alespoň méně předvídatelný. Ale ten konec byl snad jasný od chvíle kdy byla sdělena věštba.
Tohle bude jedna z mála sérií, kterou nedoctu.
