pomero komentáře u knih
**
"Trápí mě žaludeční vředy a nechutenství, takže hodovní síně už pro mě nejsou. Projevila se u mě jaterní choroba, tudíž mám zakázáno i pít. Fujarka, no dobrá - ta se mi ještě postaví, ale je fuška, aby vydržela stát, takže i ten sex spíše unaví, než potěší. Co mi ještě zbývá, he?"
"Politika?"
"Bravo Marigolde, jako obvykle přesná trefa."
**
Bouřková sezona je lehká oddechovka bez nějaké hlubší zápletky, která nepostrádá Sapkowskeho vtipný, odlehčený styl, ovšem nějak neubíhá. Člověka nezajímá, co bude dále. Všechno jako kdyby se už stalo v jiných knihách. I tak si ji ovšem člověk rád přečte. Sága je však někde jinde.
Některé nápady v této knize jsou originální. Četla jsem ji už dost dávno, ale čas od času se k ní vrátím. Povídky člověka donutí se zamyslet nad celou řadou otázek.
Nero, jemuž se výraz paprsčitý jednoznačně zalíbil, si muže oblíbil... Tuhle větu si pamatuju docela dost let. Je vidět, že už tenkrát věděli, jak udělat kariéru ve státní správě :). Jinak kniha je skvělá a díky Petroniovým hláškám jí nechybí ani humor,
Spád, ctivost, atmosféra. Navíc tomu nechybí ani hezká mylenka. Přečteno jedním dechem za jeden večer. Martin umí i ve sci-fi.
Bylo mi tak zhruba patnáct, když se mi dostala do ruky tahle kniha. Mám ji ráda dodnes. Má humor, napětí i sympatické postavy. Četla jsem i pokračování a musím, říci, že jednou za čas se do měsíčního světa ráda ponořím dodnes.
Poměrně čtivě sesumirovany životopis. Který popisuje vztah moderátorky a Pavla Escobara. Jako fanoušek seriálu jsem si užila i knihu. Mohu doporučit, čte se dobře.
Docela zábavné, pamatuju si, že mě to jako děcko bavilo, přišlo mi to docela brutus. Přečetla jsem si to nedávno na chalupě a četlo se to pořád dobře.
Příliš mnoho fakt střídají úryvky ze vzpomínek, které knihu oživují. Ocenila bych jich tam více.
Malá knížečka plná zajímavých detailů. Rozhodně stojí za přečtení.
Nostalgické vzpomínání na dětství při čtení dětem kamarádky.
Jako malá jsem tenhle příběh milovala. Do dnes si ho pamatuju...
Pohádka pro dospělé, kteří si při ní rádi vzpomenou na dětství. Synovi 12 se líbila. Mladším nedoporučuji. Pro pětileté to rozhodně není.
Sbírka povídek A Golpotoni táhnou je svým absurdním způsobem geniální záležitost tohoto specifického autora, u jehož četby člověk občas neví, jestli se má smát, brečet, nebo co si tom jako myslet.
Svět lesu mytág se otevírá pomalu. Mě styl, jakým je to napsané docela seděl a četla jsem i další díly. Autor umí vykreslit tajemnou atmosféru.