PomněnkaPrvní komentáře u knih

Je to moje druhá kniha, kterou jsem od paní Cartland četla a musím říct, že si autorka docela opravila reputaci. Příběh je jemný, city hlavních hrdinů něžné. O hlavním hrdinovi Robertovi se toho dozvíme dost málo, charakter nemá vykreslen skoro vůbec. Mistral je velmi křehká, poddajná a velice naivní. Líbilo se mi, že autorka sledovala více dějových linií. Celkově ale musím říct, že mi knížka přišla v porovnání s jinými romancemi slabá, veškerý milostný vztah se odvíjel téměř jen na dálku, že na sebe mysleli nebo se občas zahlédli v jedné místnosti. Možná to bude rokem, ve kterém kniha vznikla (1951...). Dialogy nebyly bůhví jak propracované, humor tam chybí zcela, erotiky zde není vůbec, zato básnické romantiky hodně.

Ne, ne, a ne. To se opravdu číst nedá. Větší slátaninu jsem nečetla. Trpěla jsem celých 65 % knížky, pak jsem to vzdala a nedočetla. Dialogy ubohé, hrdinové dost plitčí, muži nemužní a slabošští. Nejhorší je zápletka. Takovou blbost snad paní Cartland nemůže myslet vážně. "... všichni se smáli a jí se zdálo, že moře se směje spolu s nimi..." a podobných nesmyslů už jsem měla dost. Je to první kniha od této autorky. Dám jí ještě šanci s nějakou jinou knihou. Ale pokud někdo píše tak jednoduše a stupidně, obávám se, že to v jiných dílech nebude lepší.

Kniha se mi celkem líbila, byla dobře promyšlená. Autorka dobře popsala charaktery a myšlení hlavních hrdinů. Líbily se mi také přechody a prolínání děje. Erotické scény popsány precizně, ale nechávaly mě zcela chladnou. Na závěr mi chyběla nějaká akce, celou knihu se k něčemu schyluje, ale nakonec se vůbec nic neděje. Chyběl mi zde humor. Celkově knihu hodnotím jako průměrnou, lehce zapomenutelnou.

Jedná se o čtvrtý díl série Vyvolení. Bylo to pěkné, četlo se to dobře, ale zůstává to trochu pozadu za prvními dvě díly. Ty se mi líbily víc. Autorka hezky popsala londýnské podsvětí, ve kterém se Billy pohyboval, tím se romantický příběh ze šlechtického prostředí stal neotřelým. Tato série by měla pokračovat ještě dalšími díly - 5. díl o Jacindiné kamarádce Lizzie (v originále Devil Takes a Bride), 6. díl o čtvrtém bratru Alecovi Knightovi (v oridinále One Night of Sin) a 7. díl o tajemstvím opředeném pátém bratru Jackovi Knightovi (v originále His Wicked Kiss). Tyto knihy ale zatí ještě u nás myslím nevyšly.

NEČTĚTE anotaci ani komentáře níže, pokud nechcete přijít o zážitek z dějových zvratů. Nechápu, proč někdo pojal anotaci jako referát o knize. A nechápu, proč někdo do komentářů píše celý děj nebo prozrazuje události, ke kterým čtenář dojde skoro v závěru knihy. Knížka se mi celkem líbila, ale byla to jen trochu předělaná kopie prvního dílu (Stíny minulosti). Ale podle mě první díl nepředčila, ten se mi líbil víc a víc jsem se pobavila.
Snad brzy vyjde v ČR (SK) i třetí díl, v originále The Bodyguard, pojednávající o Marcusovém bratrovi Allastairovi a čtvrtý díl, v originále The Bridegroom, pojednávající zřejmě o dvojčatech Regině a Rebece Blackthornových.

Anotace nečtu, abych se předčasně nedočetla něco, co nechci. Ale tuto anotaci asi někdo rozumný upravil, takže už toho příliš neprozrazuje, jak uvádí první komentář. Knížka má opravdu mouchy, jak je níže uvedeno, ale já jsem se skvěle bavila. Charlotta (která si nechá říkat mužským jménem Charlie) je živel, ale ne neuvěřitelně. Je bystrá, upřímná, zcela nekonvenční, ale dobrosrdečná. Proto trvá na tom, aby ji služebnictvo oslovovalo křestním jménem, říká všem svoje názory a neohroženě se mužům dívá do očí, místo aby zdrženlivě klopila zrak. Liona tím vytáčí k nepříčetnosti. Při čtení se budete smát nebo culit celou knížku.

Knížku hodnotím průměrně, chyběl mi tam humor (když nepočítám žvatlání 4leté dcery). A drsné praktiky drsného cizince Traceho se mi zdály až moc drsné. A jak mu Calie lezla do... náruče, bylo zase moc okaté. No, jedná se o první knížku v sérii, doufám, že druhý díl o Traceovém bratrovi Owenovi bude čtivější a napsaný lehčí rukou.

Příběh hodnotím jako průměrný, zápletka je zajímavá, ale některé scény jsou prvoplánové, aby se to autorce hodilo pro další pokračování. Gavin je cynický sympaťák, Ariadna je cílevědomá a inteligentní, dobře se k sobě hodí. Najdete zde pár milých romantických scén, trošku erotiky, na humor si nevzpomínám. Vlastně si myslím, že tato kniha (i celá tato série) upadne v množství knih tohoto žánru v zapomnění, není to nic, co byste si dlouho uchovali v mysli.

Příběh nemastný neslaný, vyloženě nudné to není, ale že by Vás to bralo za srdce a nemohli jste se od knihy odtrhnout, to se rozhodně říci nedá. Vtipné scény či dialogy zde nejsou, vyloženě romantické scény také ne. Sexu pomálu. Nejlépe z celé knihy asi hodnotím popsané přátelství mistrů meče.

To mně se kniha líbila velmi moc. Námět neotřelý, oba hrdinové sympatičtí. I v této knize dala autorka prostor i Rowanovi, takže se dozvídáme i jeho názory a pocity. To je velké plus. Vlastně celý "Dvůr lásky", na kterém se zúčastňují i muži a debatují na toto téma, se mi moc líbil. Děj je psán napínavě a ačkoliv je jen několik možností, jak může vyústit, opravdu netušíte, jak se to bude vyvíjet dál, resp. jak to hlavní hrdinové vymyslí, aby mohli být spolu. I kriminální zápletka je zde zajímavá, autorka tak nenásilně pojednává o dění a chování jiných osob, nepodsouvá nám padouchy a nevyzdvihuje dobré lidi, jak to v některých romancích (hloupě) bývá. I zde se mi potvrzuje, že jsem ráda, že jsem anotaci předem nečetla, neboť opět prozrazuje příliš mnoho.

Anotace prozrazuje příliš mnoho, pokud jste tak ještě neučinili, nečtěte ji. Tato kniha se autorce opravdu povedla, obdivuhodně se jí podařilo vykreslit nejrůznější charaktery postav, ať hlavních, či vedlejších. Nejvíce se mi líbilo, jak zvládla popis až psychopatického pana Gallanta, jeho zvrácenou logiku. Není to klasický příběh z červené knihovny, na jaké jsme od paní Blake zvyklí, ale i romantika se tam najde.

To byl balzám na duši, ani to nejde popsat. To si musíte přečíst. Náádhera. Nejde o klasickou romanci, neboť zde hraje úlohu i maličká Holly. Tolik smíchu při čtení jedné knihy jsem opravdu dlouho nezažila. Vtipných dialogů je tam mnoho, za všechny můžu vzpomenout "vodu z vodovodu" :o) Paní Kleypas to píše tak citlivě, že zvládáte i smutná témata. A záhy to odlehčí kopou smíchu. A nechybí spousta romantických scén a probouzející se láska... Jediné co mi vadilo je, že kniha je opravdu krátká. Ale na druhou stranu, nic mi tam nechybělo a možná by to bylo zbytečné natahování děje, vymýšlení nějakého padoucha, který věci zkomplikuje, jak tomu bývá ve většině romancí. Ne, ne, tato knížka je prostě úžasná přesně tak, jak je. Těším se, až si ji přečtu znovu. Hvězdičky zpravidla nedávám, raději hodnotím slovy, ale tady jsem neváhala. Je to milé, humorné a romantické čtení.

1 22.09.2013

Tato kniha je desátou v sérii a musím říct, že jsme ji dočetla jen kvůli tomu, že existuje ještě poslední, jedenáctý díl, který také mám nachystaný ke čtení. Ale jak jsem si u poslední knihy (Hluboko v srdci) této série četla komentář modranky (velice mě pobavil i vyděsil), tak se obávám, že u toho budu trpět a možná ani nedočtu. Ale nyní k Čarodějově dceři. Autorka si jakoby vycucala z prstu děsný blábol plný draků a čarodějů. Obdivuhodná je snad jen její fantazie, protože jak na toto přišla... Skoro to na mě působilo, jako by se něčím sjela a pak měla dost bláznivý sen, který nám v této knize vyložila. Romantiky nula, erotiky trošku, místy humor, ale nejvíc nudy a divných popisů fantasy světa. Buď jsem si z otupělosti nad touto knihou nevšimla, ale co takhle vysvětlit postavu Nicholasova sluhy Li Pa, nebo prozradit čtenářům, kdo po Nicholasovi vystřelil? A Nicholas klidně místo z Macaa mohl přicestovat z Měsíce, protože o zemi, kde prožil převážnou část svého života, se nedočtete vůbec nic.

Místy byla knížka nudná, místy naopak vtipná, že jsem se i zasmála. Hlavní hrdinka Hallie je chytrá a vtipná, některé dialogy se autorce povedly. Jasonova omdlévající a árie zpívající kuchařka neměla chybu. Ale celkově se děj vleče, žádná pořádná zápletka, žádné napětí, člověk od začátku do konce ví, jak to bude a nic ho nepřekvapí.

No, autorka na začátku píše, že se budeme smát, až nás budou bolet čelisti. A já se tak těšila... Jestli je tam pár úsměvných míst, to možná, ale smích se rozhodně nedostavil. Ještě by to mohlo být překladem, ale to si nemyslím. Scény, které by měly být legrační, jsem tam nenašla. Knížka se číst dala, ale doporučila bych ji ostatním jen v případě, že se opravdu budete nudit a nebudete mít po ruce nic jiného. I záležitost s kletbou mě zklamala - možná mám deformaci z povolání - když si kletbu několikrát přečtete (a to Vám ji sama autorka stále dokola servíruje, abyste se ji naučili zpaměti), je z ní velice jednoduchá cesta ven. Mluví se o nepříteli, který na území přijde. A nepřítel je přece ten, kdo přichází se zlým úmyslem, kdo nepřeje lidem a té zemi nic dobrého. Takže když přišel člověk čestný, který měl ty lidi v úctě, nechtěl ničit, ale zvelebovat, nebyl to přece nepřítel a kletba by se na něj neměla vztahovat. Není ani pořádně rozumně vysvětleno, proč vlastně kletba byla vyřčena a proč záhy bylo dodáno, že jednou ale musí být zlomena - to prostě nedává smysl. Kdo má rád pohádky a magii, čarodějnice a kouzelné hůlky, bude se mu to líbit. Romantických scén (co chytnou za srdce) je tam pomálu, těch erotických o poznání víc. Jde o knihu, na kterou velice rychle zapomenu a do své knihotéky si poznačím, abych se k ní už nevracela.

Já knihu hodnotím jako velkou nudu. Celá kniha je o tom, jak se údajně milující manžel snaží Chandru změnit k obrazu svému. Tvrdil jí i jejímu otci, jak ji má rád, váží si jí a obdivuje ji, ale jakmile je po svatbě, snaží se z ní dostat válečnici a nutí ji, aby se z ní stala švadlena, zahradnice apod. To podle mě není láska. Uzavřela bych to tak, nechť to ženy aspoň s minimální špetkou feminismu nečtou, neboť je to bude rozčilovat stejně jako mě.

Anotace je zcela chybná, jak může někdo hromadné znásilňování mladých dívek a dětí nazvat divokostí? A určitě v knížce nejde o zápas o Victoriinu lásku, když Damienovi jde jen o její rozkrok. A proč je proboha na přebalu muž v saku a žena v tílku na ramínka? Vždyť je to historická romance, tak toto oblečení je naprosto mimo mísu. Z této trilogie bych knížku řadila na druhé místo, první díl se mi líbil, druhý moc ne a tato kniha byla něco mezi tím. Je zde hodně erotiky, romantiky méně a humor tam není skoro vůbec. I vztah hlavních hrdinů mi moc neseděl, místo nějakých citů je to postavené na postelových radovánkách. Ale jako oddechovka se to dalo.

Zřejmě měla kniha více vydání, neboť oproti anotaci se Michaelovi přezdívá Svatý (nikoliv Ochránce či Morfia) a až do samého závěru budete drženi v nevědomosti, jak tato přezdívka vlastně vznikla. Dále nerozumím změně jména Delovy manželky (druhý díl této série nazvaný Půlnoční hvězda), která se jmenuje Elizabeth, říká se jí Líza, ale v této knize se o ní mluví jako o Chauncey. To se Delaney rozvedl a našel si jinou ženu? Nebo si autorka nepamatuje, jak se jmenovala hlavní postava v jednom z minulých dílů? A nebo za to může špatný překlad...? Jinak knížku hodnotím jako průměr, chvilkami to bylo až nudné, slepá místa, kde buď tráví společný čas v posteli, nebo chodí Svatý po svých pacientech. Humoru si také moc neužijete, romantických scén také příliš ne, zato erotických až až. Charaktery hlavních postav (Jules a Svatého) nejsou podle mého názoru příliš popsány, takže si k nim v průběhu čtení moc nějaký vztah nevytvoříte. Celkově si myslím, že se série Hvězdy docela povedla, rozhodně mnohem lepší, než série Nevěsty.

Jedná se o třetí díl ze série Hvězd a hodnotím ho jako zatím nejslabší. Anotace je s prominutím snůška blábolů, vůbec se nepodařilo vystihnout podstatu příběhu. Na jméně hlavní hrdinky jsem si málem vylámala jazyk, dostala jméno po lordu Byronovi (bajrnovi), ale stále se mi to v ženském tvaru (bajrny) zasekávalo na jazyku a používala jsem jiné jméno (brajony). Takže Byrony uzavře sňatek jako obchodní dohodu - dostane se tak z domu od tyranského otce a díky penězům ochrání i svou matku, která se nechá manželem týrat a odmítá od něj odejít. Při náhodném setkání se do ní zakouká zahořknutý a cynický Brent, ale jakmile zjistí, že je děvka (což o Byrony prohlašuje vlastní otec), začne ji nenávidět, na každém kroku urážet a ponižovat. Je tak zahleděný do sebe a má tak vrytou nedůvěru k ženám, že si dlouhou dobu neuvědomuje, jak je Byrony opuštěná a zoufalá. Co se jeho osoby týče, myslím, že to autorka přehnala, protože se chová opravdu odporně a je pro mě neuvěřitelné, že i přes jeho hnusné chování to hlavní hrdinku k němu táhne. Jakoby syndrom týrané ženy... No nevím. Uvidíme, jaký bude poslední díl této série nazvaný Nefritová hvězda.

Zatím opravdu to nejlepší, co jsem od Catherine Coulter četla. Začala jsem její sérií Nevěst, která se opravdu mimořádně nevyvedla, ale nyní si u mě paní Coulter opravuje reputaci. Tato knížka má spád, hodně zajímavou a neotřelou zápletku. Z erotických scén až přechází zrak a docela často se i zasmějete Gianinu ostrému jazyku a jankovitému jednání a uvažování. A hlavní hrdina je také velký sympaťák, takže opravdu asi první knížka od této autorky, kterou doporučuji k přečtení. Jedná se o první díl série Hvězd, nyní se pustím do Půlnoční hvězdy, kde se dozvíme, jak se v lásce bude dařit Gianinu švagrovi Delayneymu.