PPardinio komentáře u knih

Fredrika Backmana mám na odreagování rád. Lidskou formou, vtipem a s použitím zvláštních postav se nebojí popsat i vážná témata. Čím více jeho knih mám načteno, tím mi ale začíná malinko vadit jeho opakující se styl psaní při dějové gradaci a popisu lidských činností. Autor knížky píše dle osvědčeného mustru, který mu přinesl slávu a čtenáře. Za mě je to ale malinko škoda. Chtěl jsem dát 3*, ale rozhodl jsem se pro čtvrtou hvězdičku za popis té odzbrojující dětské radosti ze vstřeleného gólu a lásky ke hře. To miluji na trénování malých fotbalistů/tek předškolního věku (+ několika prvňáků) úplně nejvíce. Ta upřímná a ničím nespoutaná živelná radost mě vždy pošle do kolen.

10 25.03.2022

Již při čtení Dědiny jsem byl zklamán a zklamání u mě přetrvalo i po jejím dočtení. Čekal jsem něco jiného, humorného. Humoru jsem se ale opravdu nedočkal. Nejvíce mě rozčilovalo, že se v postavách velice těžce orientovalo a nebylo dobře patrné, kdo ke komu patří. Při orientaci nepomohla ani přiložená mapka, u které mi přišlo, že jí autorka spatlala během 5 min až na nátlak editorů (načmárané, přeškrtané a nevzhledné provedení mě doslova pilo krev a sráží tak ještě více dojem z knihy). Do čtení knížky jsem se nutil a skoro jí v půlce odložil. Naštěstí zhruba poslední třetina knihy byla o trochu vydařenější a měla nějaký spád a náznak příběhu (opravdu jen náznak). Neměl jsme problém s nářečím, ale některé pasáže a slova jsem vnímal jako kalkul a snahu zaujmout (když se to nepovedlo dějem)
P.S. Celý život žiji na větší vesnici a na prázdniny jsem jezdil k babičce na malinkou zemědělskou vesničku, kde jsme dělali zabíjačky, chovali ovce, drželi různé zvyky a chodili na návštěvy k tetám. Možná proto jsem měl tak vysoká očekávání.
Dvě hvězdy dávám proto, že i u nás na vesnici se drbe a drbat bude.

10 04.05.2020

Musím se přiznat, že Kinga jsem si letos koupil do knihovničky asi jen díky Čtenářské výzvě. Nikdy dříve jsem od něj nic nečetl a necítil jsem se tím nijak ochuzený. Dnes vím, že to byla chyba. Tento druh literatury jsem neměl tak dlouho opomíjet. DALLAS 63 byl první knihou, kterou jsem od autora vzal v knihkupectví do ruky a jsem přesvědčený, že šlo o trefu do černého, čistý střed. Úžasně napsaný příběh o putování do minulosti. Autor si s nastíněním kladů i záporů padesátých let v USA opravdu vyhrál. Cítil jsem, že každá stránka v ději prostě musí být. Oblíbil jsem si Jakea Eppinga alias George Ambersona při jeho snaze změnit osud JFK a několika obyčejných lidí. Nejintenzivnější částí se pro mě stala pasáž z města Derry. Jestli hodnotím celek 5*, tak zde by to bylo na 6*. Nemohl jsem odtrhnout oči od textu. Silný žážitek!

9 15.11.2023

SLOŽKA 64 je další poutavý příběh oddělení Q v čele s komisařem Carlem Morckem. Je vidět, že J.A.Olsen se lepší každým dílem. Navíc dokáže dobře vybalancovat napětí, akci, vtip a dějové zvraty. Vše působí poměrně věrohodně a opírá se o dobře zvolenou chemii mezi Carlem, Asadem a Rose. Navíc i další vedlejší postavy fungují a nenabourávají plynulost děje. Ve Složce 64 oceňuji velmi dobře rozpracovaný příběh Nete a její životní pohromy. Curt Wade byl k celkovému dojmu z knihy výborně zvolenou zápornou postavou. Pěkné čtení!

9 30.09.2023

KARTY NA STOLE, tajemný pan Shaitana, 4 schopní detektivové a hlavně 4 lidé, u nichž nelze přesně říci, kdo z nich je vrah a kdo vraždil již v minulosti. Vše je opět mistrovsky doplněné o zajímavý rozbor povah zúčastněných hostů, kde si autorka chytře pomohla i s karetní hrou bridž. Hercule Poirot dostal dostatek prostoru, ale dobře asistovali i superintendant Battle nebo spisovatelka paní Oliverová. Spokojený jsem byl i s rozuzlením, takže musím dát plný počet hvězd.

9 27.10.2022

(SPOILER) Knížka se mi hodnotí velice těžce. Grafické zpracování bylo super. Každá navštívená země byla doplněná o kvalitní a pěkné fotky. Tím to pro mě ale skoro končí. První polovina knížky není vůbec můj šálek čaje. Negativita střídala negativitu. Neužíval jsem si to. Chápu, že měla Dominika fakt smůlu (krádež, nemoci, poruchy motorky), ale co ty pěkné věci z cesty? Kam zmizela krásná příroda, zajímavosti z cesty, život na vesnicích a městech? O tom se nedozvíme skoro nic. Vše se bohužel točí kolem strachu z lidí, strachu z okolí, strachu z měst, strachu z technického omezení motorky, nekončících oprav a nemocí. Když autorka popisuje obyvatele, tak většinou hlavně celníky a úředníky. Když se ve vyprávění objevují lidé, tak jsou často negativně popsáni, protože reagují v daný moment jinak, než by si ona z pohledu Evropanky zrovna přála. Vše na mě působí děsně sebestředně. Škoda, že autorka věnuje dokonce více prostoru ve vyprávění zážitkům ze supermarketu než krásám daných zemí. Poslední třetina knížky, i-když dost osekaná, má už mnohem lepší spád. Dominiky fanoušek ze mě nebude, ale v jejích cestovatelských výpravách jí fandím. Většina lidí o podobných věcech jen sní. Od knížky jsem očekával však něco jiného. Tento styl popisování a negativity z 10 měsíční cesty se spíše hodí na blog či fb.

9 22.01.2022

Smrt staré posluhovačky nebyl špatně napsaný detektivní příběh. Nejprve nás autorka seznámila s obyvateli venkovského městečka Broadhinny, s jejich vztahy, povahou a poté se již pustila do napínání čtenářů. Příběh se pěkně propletl a já tentokrát neměl šanci se 100% určitostí poznat vraha. Bavil mě kontrast Hercula Poirota a paní Summerhayesové. To musela být panečku kuchařka a hospodyňka :-)

9 15.12.2021

Velice sympatické hlavní postavy, v závěru se objevila dokonce slečna Marpelová a zajímavý příběh, kde hlavní roli hrají anonymní dopisy. Velice pěkné čtení.

9 18.08.2018

MIZENÍ jsem si opravdu užil. Tomáš Volf je policista, na kterého jsem si bez problému zvykl. Postava je věrohodná a lidská. To samé se až na pár výjimek dá tvrdit i o Evě Černé. Autor píše opravdu čtivě, děj má dobrý spád a policejní práce je uvěřitelně vykreslená. Navíc se zde povedlo propojit několik silných témat, kdy jsem byl v závěru knihy z jejich rozuzlení dost překvapený. Čekal jsem, že se děj bude ubírat malinko jinam. U mě zatím nejlepší příběh, který jsem od autora četl (čteno po Polednici a Promlčení)

8 04.02.2024

Kdyby závěrečná třetina OCELOVÉHO MĚSTA měla dějově stejný spád, myšlenky a styl psaní jako první 2/3 knížky, neváhám dát pět hvězdiček. Autor předpověděl osudy lidstva na Zemi s předstihem necelých 60 let. Doktor Sarrasin a Marcel na jedné straně a zlo v podání doktora Schultze na straně druhé. Jules Verne opravdu pěkně zformuloval v krátkém příběhu dvou měst, jak rozdílně naložit s bohatstvím a mocí. Jedno z nejlepších děl JV, které jsem měl možnost zatím číst.

8 04.09.2022

Slova chvály od ostatních čtenářů jsou myslím u VLAKU Z PADDINGTONU zcela oprávněná. Knížka má zajímavou a originální zápletku, sympatickou trojici detektivů (slečna Marplová, inspektor Craddock a hlavně mladá Lucy Eyelesbarrowá) a k tomu několik potencionálních vrahů. Vše je doplněno atmosférou anglického venkova, služebnictvem, panským sídlem a jednou ZÁVĚTÍ. Super čtení, bezvadná atmosféra i nějaký ten nečekaný zvrat. Nejsem zrovna fanda slečny Marplové, ale jsem veliký fanda A.Christie. Po přečtení knížky můj obdiv k autorce ještě vzrostl. Doporučuji, 5*

8 20.06.2022

Autorů cestopisných knížek je poslední dobou u nás opravdu hodně. Ladislav Zibura je z nich v mých očích ale nejlepší. Mám načtené všechny jeho knihy a každá byla malinko jiná. Nejraději mám sice jeho prvotinu, ale i při jeho cestování po krásách naší země jsem se maximálně bavil. Na jeho knížkách oceňuji vtip, humor, lidskost, lásku k cestování a k lidem.

8 08.03.2022

Z výběru povinné četby k maturitě mám drobné resty, které se s odstupem více než deseti let snažím odmazávat. Z toho důvodu jsem zvolil i Nikolu Šuhaje a dostal to, co jsem od příběhu předem očekával. Knížka mě z veliké části bavila (kromě začátku), závěr jsem předem znal, a proto mě nejvíce v paměti utkví asi nenávistný postoj ke zdejším židům a těžký život obyvatel Koločavy. Po dočtení knížky vím jen jedno. Budu si muset zajet Koločavu omrknout, abych si prohlédl přírodu, o které zde pan Olbracht tak hezky píše (Někdy teda až moc zdlouhavě). Pro mě 3,5* a díky čtivějšímu závěru se přikláním ke 4*

8 15.11.2020

Jednoznačně jedna z nejlepších knih celé série s Harry Holem. Když nad tím tak přemýšlím, tak možná i ta nejlepší. Ne, určitě ta nejlepší (HH3 - HH10). V "Policii" bylo prostě úplně vše, co od detektivky očekávám (napětí, zvraty, matení a pohrávání si se čtenářem, zajímavé vedlejší linie, které mají své opodstatnění a nejsou jen zbytečnou omáčkou kolem, více potencionálních vrahů...). Na Nesbovi mám také rád, jak má propracované jednotlivé postavy, jak si s postavou hraje, jak nechá čtenáře s postavou srůst a pak najednou šmik a ta super postava, které člověk tak hrozně fandí, je prostě fuč. Což už tak fajn ale není. Tento díl byl ale tak strhující, že jsem neměl moč času daný zvrat rozdýchávat. Autor se v tom nepitval, prostě se jelo dál ve strhujícím tempu. Vrcholem pro mě byla tentokrát pasáž s Aunem, školou a zámkem na kolo. To jsem prostě hltal stránky a skoro nedýchal. Super!

8 17.04.2020

Velmi poutavě napsaná sonda do jednoho běžného, přesto úspěšného dne, odsouzeného "špióna" Ivana Denisoviče Šuchova, který si odpykává 9.rok v pracovním táboře někde na Sibiři. Velké plus knížky je, že autor si něčím podobným prošel sám a mohl tak do značné míry čerpat ze svých zážitků. Propuštění vězňů je v nedohlednu, naděje na amnestii jsou malé, ale cesta k přežití je jasná. Člověk musí pravidelně jíst a vyhýbat se korekci.

8 06.04.2020

Úžasná knížka, jedna z nejlepších, kterou jsem kdy četl. Karel Čapek napsal Válku s mloky již před 84 lety a je až neuvěřitelné, jak je kniha stále aktuální a aplikovatelná i na dnešní dobu. Myslím si, že pro mě bylo jen dobře, že jsem knihu četl až 13 let po maturitě a mohl tak lépe docenit veškeré myšlenky, styl a formu, kterou je psána. Doslova jsem hltal novinové články, vědecké pasáže ze života mloků a jejich postupné upevňování moci. Stále doufám, že se lidstvo jednou poučí ze svých chyb. Karel Čapek byl mistr slova a spisovatel s ohromnou slovní zásobou a přehledem. Zde jsem si opravdu přál, aby knížka byla delší.

8 12.03.2020

Mám knížky s Harry Holem opravdu rád a tento díl se mi dostal pod kůži od prvních stránek. Nevím, čím to je, ale Nesbo se čte skoro sám :-) Harry se vrací z Hongkonku a začíná vyšetřovat vraždu, do které je zapletený jeho Oleg. Za vším jsou drogy. Oslo totiž zaplavil Violin a feťáci jsou po něm celí lační. Na scénu se dostává Dubajec, jenž je zdá se nepolapitelný. Dějově se střídají výborné pasáže z pohledu HH a pro mě ještě lepší části, ve kterých nás vrací zavražděný Gusto do minulosti. Závěr byl pro mě překvapivý a můj tip bohužel nevyšel. Jinak být celý děj z pohledu té krysy, tak to by bylo teprve něco :-)

8 23.02.2020

Autor používá při psaní knížek stále stejný rukopis, občas až moc viditelně a cíleně hraje na city, ale když ono se to tak dobře čte. Také v jeho Babičce do děje vstupují vážná témata, ale na mě celek působil spíše odpočinkově, protože na problémy nahlížíme dětským pohledem. Elsa je jako vypravěč fajn, ale občas jsem měl problém uvěřit její sečtělosti a inteligenci. Přeci jen jí bylo teprve skoro osm let :-) děkuji za postavy jako byl Alf, Vlčí srdce nebo Wors. Škoda, že jsem Babičku četl až po knížce Tady byla Britt-Marie, ale to je jen detail.

7 16.08.2024

NĚMÝ SVĚDEK nenabízí tentokrát tolik potencionálních vrahů, ale přesto je těžké odhalit toho správného. Autorka uměla znamenitě rozjet pro čtenáře několik možných scénářů, aby nešlo rychle přijít na vraha. Od hafana Boba jsem čekal v ději větší ovlivnění závěru, což se ale úplně nestalo. Jinak ale opět dostane čtenář hodně anglického venkova, loajální služebnictvo, zajímavé popisy jednotlivých postav a vzhledu (tady se nikdy nechytám a žasnu), doktory a nějaké ty jedy. Na víkend fajn čtení

7 13.07.2024

Sice nemám moc s čím v rámci žánru porovnávat, ale jsem přesvědčený, že se autorovi prvotina, kterou napsal v jeho mladém věku, opravdu povedla. Různá společenství na jednotlivých stanicích vykreslil poutavě. V podzemních linkách metra tak v jeho podání vznikal nový svět, malá společenství s rozdílným vnímáním postapokalyptických let a názory na život. Bavila mě konfrontace obyčejného chlapce z jedné okrajové stanice s osudy, které potkaly přeživší obyvatele rozlehlého moskevského metra. Některé náboženské pasáže mě malinko nudily, ale i ty dotvářely příběh. Děj se odehrává hlavně v podzemí, ale nejintenzivněji jsem vnímal výpravy na povrch. Hlavně Knihovníci byli tím správným kořením.
Přiznám se, že jsem toužil ochutnat ten speciální houbový čaj ze stanice VDNCh.

7 20.01.2024