RadkaV.
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Hana bylo moje první seznámení s paní spisovatelkou Mornštajnovou a opravdicky mi vzalo dech (a také srdce). Tři vyprávěné příběhy, které jsou vlastně jedním, jsou tak hezky vystavěné, jako byste měli pocit, že čtete kroniku vlastní rodiny. Pro lidi, kteří (naštěstí!) nemají rodinné předky poznamenané válkou a genocidou, je čtení prožitkem tak silným, že máte chuť zjišťovat a pátrat o daných věcech více. A to je dobře! Protože mluvit se o tom musí a jestli k tomu pomůže kniha a fabulace, a ještě takhle výborně napsaná, tak co bychom chtěli víc?
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Jeden z nejlepších, nejznámějších, nejpovedenějších, nejslavnějších, nejpromyšlenějších (můžeme pokračovat ve výčtu nej ale o to tu nejde...) románů "královny detektivek". Spisovatelský koncert, kdy si Agatha podává čtenáře přesně tak, jako vrah své oběti na malém britském ostrově, odříznutém od pevniny a de facto od světa a naděje na záchranu. Postavy jsou skvěle vykresleny jako vždy, aby je čtenář odlišil dostatečně brzy, než začnou vypadávat. A o vypadávání tu jde, přesně jako v té říkance, jichž byla Agatha Christie milovnicí. Hraje si se čtenáři, nebo s postavami svého příběhu? A věděli jste, že stačilo změnit pár detailů a Agatha Christie dokázala změnit pachatele svých příběhů jako lusknutím prstů?
Dracula
Bram Stoker
Moje úplně nejvíc nejoblíbenější kniha. V češtině i v originále. Předpokládám, že se k ní budu stále vracet. Dracula by měl patřit k povinné četbě už jen tím způsobem vyprávění - deníky, dopisy a lékařské zprávy - tak schematické a neosobní a přitom se tam odehrává takové drama! Genialita spisovatele a nehynoucí obdiv nás, čtenářů.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Slepou mapu jsem četla jako druhou, až po Haně, a to má asi na mé hodnocení knihy zásadní vliv. I když je příběh (nebo opět tři příběhy) vystavěný i vyprávěný plasticky a barvitě, bylo pro mne zejména na začátku těžké odlišit jednotlivé postavy a generace, tím spíše, že jména jsou si tak podobná. To je ale asi moje jediná výtka, jinak jsem příbehy všech tří generací opět hltala a přitom se dovzdělávala v dějepise v těch oblastech, o nichž učebnice i učitelé mlčí. Díky bohu za Mornštajnovou!
Uteč!
Dagmar Česká
Tohle byla dobrá volba - ježíšek nadělil a já během lednové virózy přečetla.
Ze začátku bylo trochu těžší se začíst a nejdřív jsem moc nechápala, kdo co komu vypráví. Ale jelikož se knížka jevila jako "pro náročné čtenáře" a také díky tomu, že jsem na ni měla jen ty nejlepší reference, nedala jsem se. A nelitovala. Jakmile jsem se začetla, začal se příběh, který zprvu vypadal jako oddechová roadmovie, čím dál víc zamotávat a najednou tu bylo tolik témat, že by vystačily i na dvě knihy.
Autorka má opravdu dobrou a hlubokou znalost všech reálií a dává nahlédnout i do sociálních skupin a prostředí, kam bych se já jako průměrný Středoevropan asi nikdy nedostala. Nic není jen černé nebo bílé a i takové symboly, které 99% lidí na první dobrou odsoudí, můžou mít v určité situaci svůj kladný význam, a proto nesuďme nic a nikoho, když neznáme celou stránku věci. Děkuju za to, že jsem si to díky knize Uteč! uvědomila.
Nepečené dezerty Kateřiny A.
Andrea Čekanová
Na tuhle knížku jsem se moc těšila, zaujala mne už v době, kdy nebylo vůbec jisté, jestli a kdo ji vydá a jak se vlastně bude jmenovat. Fandím současným českým autorům a když je to ještě prvotina a zpracovává tak závažné společenské téma, moje zvědavost byla obrovská. Netušila jsem, že ji přečtu doslova jedním dechem.
Příběh vtáhne čtenáře hned na začátku, protože se vyprávění střídá ve dvou časových rovinách a můžeme sledovat a porovnávat Alberta milého a namlouvajícího i Alberta krutého a trýznícího. A jak se říká že i mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán na opačném konci světa, tak jeden nevinný oběd dá pohybu sousled událostí, ze kterého už není cesty zpět.
Co se týká vztahu Kateřiny a Alberta - oba jednají naprosto uvěřitelně, chování Kateřiny, její přemýšlení i motivace jsou vykresleny skvěle. Myslím, že Nepečené dezerty Kateřiny A. jsou odpovědí na všechny otázky typu "Proč si ho teda brala," "Proč od něj už dávno neodešla" nebo "Jak si to mohla nechat tak dlouho líbit a neřešit to."
Děkuji za tuto knihu, pro mne byla velmi poučná, strhující a zábavná.
Osm
Radka Třeštíková
Po Bábovkách moje druhá knížka od Radky Třeštíkové, líbila se mi o trochu víc. Postav je tak akorát, aby si je člověk mohl zapamatovat, každá je detailně prokreslena, většina postav prochází dost zásadním vývojem a motivace je vždy dobře vystavěná. Všechno do sebe na konci zapadlo, všechno dávalo smysl. Líbilo se mi i střídání příběhů zpočátku, než se oba propojily. Tohle se hodí ke zfilmování víc, než Bábovky!
Nemusíš!
Dagmar Digma Čechová
Román Nemusíš je skoro jako jít na skleničku s kamarádkou. Jdete na dvě deci s tím, že není nic nového a zůstanete do dvou do rána, máte vykecanou díru do hlavy a spoustu věcí k přemýšlení.
Nenápadný rozjezd střídají vtipné i napínavé situace, pomalu gradované k tragédii i komedii, ale vše v uměřeném a naprosto uvěřitelném množství. Kolem obou hlavních hrdinek ožívají postavy, které jako byste ze svého života znali i sami. Vyprávění Katky s Marií se střídá s neomylnou pravidelností, a ač jedna linie tepe spíše pod povrchem, nenápadně, ale o to naléhavěji, a druhá upoutává pozornost svou okázalostí a extrémností, ani jedna není druhořadá nebo méně zajímavá.
Nakonec zjistíte, že i když román vypadá jako nenáročné čtení, které zhltnete za dva dny, zbyde vám něco k přemýšlení, ať chcete, nebo ne.
Nesejdeš z cesty
Dagmar Digma Čechová
Na druhý titul Dagmar Digmy Čechové jsem se moc těšila, protože Nemusíš! jsem přečetla doslova na jeden zátah.
Ani Nesejdeš z cesty nezklamalo, příběh Vandy byl napínavý a přitom tak uvěřitelný a reálný, jako by se odehrával za dveřmi sousedního bytu. Kolik z nás by se nechalo ovlivnit věštbou stejně jako Vanda? Jste si jisti, že byste to nebyli zrovna vy? Já si jistá byla, ale možná si to jen namlouvám, protože ke kartářce jsem odmítla jít už kdysi dávno a nehodlám na tom nic měnit:-) A právě proto bylo zajímavé sledovat, co by všechno člověka mohlo potkat a kam až tak nevinně vypadající legrace může vést.
U autorky oceňuji hlavně její svižný styl vyprávění a krátké kapitoly na jedné straně a rafinovanost ve střídání časových rovin a různých úhlů pohledu na straně druhé.
Říkala jsem to už dříve a řeknu to i tady - myslím, že se nám rodí nová hvězda...
Okno s dívkou a ptáčkem
Dagmar Digma Čechová
Na tuhle knížku jsem se moc těšila a musím říct, že se mi líbila zatím nejvíc ze všech tří vydaných titulů Dagmar Digmy Čechové.
Možná tomu pomohla exotická romantika v podobě prostředí - slaný normandský vítr je ze stránek skoro cítit, stejně tak jako prach v truhlářské dílně nebo zarostlé cestičky mezi hroby malého vesnického hřbitova, možná je to dílem postav, které jsou čím dál propracovanější a jejich motivace uvěřitelnější, možná je to ale hlavně díky kompozici knihy - tři části pokrývají různé časové roviny i pohledy, které se vzájemně doplňují a postupně do sebe zapadají jako dílky skládačky. Takže drobečky, které autorka průběžně jakoby mimochodem trousí, radši cestou seberte, ať nejste na konci moc překvapeni!
Můžu jen doporučit.
Sesterstvo a kouzelná kočka Fabiola
Lucie Hlavinková
Dcera si v první třídě vybrala knížku v katalogu, který dostali ve škole, asi proto, že sama patří do tříčlenné holčičí party. Od knihy jsme neměli žádná očekávání, o to více nás překvapil napínavý a velmi milý lidský příběh, který se dotýká i velmi důležitých témat, jako válka a holocaust. Krásně je tu podané téma stáří a přátelství mezi generacemi, myslím, že se to musí dotknout každého, kdo knihu přečte. Moc děkujeme za báječný nápad a velmi čtivé zpracování.
P.S.
Aňa Geislerová (p)
Bavil mně styl psaní, bavilo mne nahlédnout do způsobu uvažování Ani Geislerové, které si jako osobnosti i herečky velmi vážím. Bavilo mne poodhalit tajemství "velkého filmového světa a festivalů" a zjistit, že ve spoustě věcí je to svět úplně normální ženy a matky. Škoda, že spousta myšlenek zůstalo jen v náznacích, i když chápu, že záměrně. 1 hvězdičku přidávám navíc za nádherné provedení knížky i obálky. Tak moc se mi dlouho žádná kniha vizuálně nelíbila.
Bábovky
Radka Třeštíková
Radku Třeštíkovou jsem neznala (dokud netančila ve Stardance) a nečetla, dokud jsem si nepůjčila Bábovky v naší malé obecní knihovně. A úplně upřímně? Jsem nadšená!
První stránku knížky jsem si musela přečíst asi dvakrát, abych si zvykla na styl. Ale to, co se na začátku zdálo jako překážka - nekonečná souvětí, nebo spíše soubor jednoduchých vět, úvah, výkřiků a hesel, oddělených jen středníky, se mi nakonec tak dostalo pod kůži, že už jsem stránky jen "vdechovala". Touha odlišit se od ostatních spisovatelů, potřeba přinést něco nového, pokus přiblížit literaturu i mladé generaci v dnešní zkartkovité době zpráv na messengeru... Ať už byl účel jakýkoli, splnil svůj smysl. Rozhodně to nebyla moje poslední knížka a Radka Třeštíková mě začala bavit.
Kafe @ cigárko
Marie Doležalová
Zpočátku velmi svěží a vtipné čtení, po čase se forma vyčerpá. Jak tu psali mnozí, jako blog perfektní, jako kniha je lepší asi číst po menších částech a prokládat jiným čtením :-) I tak jsem ji přečetla rychle a bavila mne.
Na hradě Bradě
Klára Smolíková
Naše druhačka si knížku půjčila ve školní knihovně a nemohla se odtrhnout, i když nijak vášnivá čtenářka zatím není. Dokonce mi chodila ukazovat vtipné momenty z příběhů. A co mě nejvíc překvapilo - brácha čtvrťák jí knížku skoro bral pod rukama a sám ji potom přečetl jedním dechem, i když do čtení ho musíme jinak nutit. Tohle byla vlastně první knížka, kterou si přečetl úplně dobrovolně:-) Nejstarší, šesťačka, si ji dala nakonec jako jednohubku. Každý si v ní našel to své a my děkujeme Kláře Smolíkové za nádherné komiksy, které u méně nadšených čtenářů můžou vzbudit velký ohlas.
Záhada usínajících rozhodčích
Roberto Santiago
Syn (9 let) není velký čtenář, ale Fotbaláci ho zaujali a byla to snad první kniha, kterou dočetl dobrovolně :-) Jedinou obtíží prý pro něj bylo čtení španělských vlastních jmen, jinak se mu kniha líbila a už sháníme další díly.
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Knihu jsem četla až po zhlédnutí filmu a musím říct že tohle je asi ten 1 ze 100 případů, kdy se mi film líbil víc, než kniha. Film byl na 110%, kniha na 90%.
Začarovaný Hvozd - Příběh dětí z Končiny
Klára Smolíková
(SPOILER) "Kniha je o dětech z vesnice Končina. Poblíž vesnice roste velký hvozd, ve kterém žijí různé kouzelné bytosti. Děti v lese v bažině našly medailonek, ze kterého osvobodily jelena Vichra. Tím začalo jejich dobrodružství." Toto si zapsala do čtenářského deníku devítiletá dcera. Vypravovala mi o dalších bytostech a příhodách, ale to se nám už do zápisu nevešlo a mně nezbývá, než si příběh přečíst sama, protože mě vyprávění dcery zaujalo.
Děkujeme za krásné první fantasy pro naši třeťačku.
