RADOST komentáře u knih
Pěkné čtení pro mladé ženy - nepostrádá romantiku ani napětí i určité poučení. Je mou chybou, že s věkem a zkušenostmi jsem už předvídala více, než bylo záhodno.
Zpočátku jsem se bála, že půjde jen o duchařinu nebo průhledný příběh manipulace, ale bylo to mnohem zajímavější a překvapivější a ne vše jsem odhadla. Doporučuji.
Působivý a tajemný příběh z Amsterodamu konce 17. století. Vypovídá hodně o tehdejším způsobu života, hospodářství, zákonech, společenských zvyklostech. A především o lidech. Takových, kteří se snaží vtěsnat do předepsaného za cenu nesvobody i velké přetvářky. Ale i takových, kteří odhalené nepravosti hamižně využijí ve svůj prospěch ve jménu zpátečnických zvyklostí. Musela jsem fandit těm, kteří si uvědomili, že věci se mohou změnit.
Zpráva o lidech. O jejich chování. O strachu. Hrůzná, smutná, obnažená pravda. Nesoudí, jen konstatuje. Brodeck chápe - ale souhlasí? A co vy?
Philippe Claudel vše vypsal skutečně mistrovsky, obdivuhodně. Je to kniha, ke které se i přes její pochmurnost budu vracet. Ať ji otevřu na kterékoliv stránce, vždy tam najdu něco k úvaze a vždy lehce vplynu do atmosféry, která vše umocňuje. Skutečný čtenářský zážitek.
Prostřednictvím skupiny vnucených spolucestujících je nastíněno chování lidí v krizové situaci. Psáno jednoduše, překlad má své slabiny. Kladem je námět ( taková situace může vzniknout kdykoliv a kdekoliv) a prostředí, ve kterém se odehrává (ruská specifika). Napínavé, čtivé - doporučuji.
Výborně napsáno, v příběhu graduje nejen napětí, ale i vyzrávání hlavní hrdinky. I v běžném životě možná takové případy potkáváme. Neměli bychom být tak lhostejní nebo slepí.
Krásná obálka, zajímavé téma, detektivní podtext, spousta metafor, nádherný jazyk. Zpočátku jsem byla nadšená, četbu jsem si užívala jak mlsání literární lahůdky. Ale čím déle jsem četla, tím víc jsem byla tou přemírou všeho unavená a zdeptaná. Zřejmě nejsem ten pravý čtenář pro tuto překombinovanou kvalitní četbu.
Mystika Stonehenge, docela pravděpodobné starodávné náboženství Posvátných a působení jeho stoupenců ve všech oblastech civilního života, sebevražda a následující násilné činy - napínavé, tajuplné, čtivé.
Věděla jsem, že i u další Váňové se dá předpokládat přehnanost - ve volbě jmen, nakupení zvláštních situací , traumat. náhod i záporných vlastností. Bylo tomu tak i tentokrát. Přesto, s vědomím této nadsázky, se mi kniha líbila, dobře se četla, poskytla mi příjemnou relaxaci. A trochu nutí i k zamyšlení. Jací vlastně jsou lidé kolem nás, jaké životy žijí? Toto je kniha o lži a utajování. Jaká je skutečná koncentrace lží? Možná to autorka zas tak nepřehnala.
Detektivka o tajemném. O Islandu, historii čarodějnických procesů, nevyjasněných rodinných vztazích, studentském spolku vyznačujícím se extravagancí a sklonem k magii. Do toho trochu všedních starostí sympatických vyšetřovatelů, jiskřičky vtipu - a už jste pohlceni. Od této autorky si toho ráda přečtu více.
Zajímavá sága, vykreslující život na sklonku 19. a v prvé polovině 20. století v Americe i Evropě. Pro nás je navíc přínosná láskyplným vylíčením způsobu života, pracovitosti a povah Čechů. Jejich činorodosti, touze po vzdělání, uplatnění talentu, vlastenectví. Dnes, šedesát let po vydání této knihy, se zamýšlím, zda ta česká povaha prošla nějakou změnou. Myslím, že autorka by byla velmi rozčarovaná a zklamaná.
Bylo-nebylo? Povznesla jsem se nad reálno, brala jsem knihu jako pohádku pro dospělé. Dobrodružný příběh o lidech nadlidských schopností, bojujících za dobrou věc s lidmi mocnými, leč zlými. Nehledali poklad, ale rozuzlení záhady. A ta záhada mě velmi zaujala, fandila jsem těm pohádkovým hrdinům a přemýšlela s nimi. Pobavila jsem se, pohádku jsem slupla jak malinu a v hlavě mi zůstalo i jimi odhalené tajemství. Možná něco z toho bylo. Nebo nebylo?
Žádné literární veledílo, ale jako nenáročnou detektivku tzv. ze života ji musím pochválit. Četla se dobře, spolu s hlavní postavou jsem se musela zamýšlet nad pachatelem i její vlastní naivitou a riskováním. Bylo to příjemné odreagování.
Scifi? Nebo blízká skutečnost? Svět je opravdu velmi křehký a lidstvo zhýčkané. Jak zranitelná jsou naše noční spící města, jak si neumíme poradit s výkyvy počasí, jak jsme závislí na energiích a civilizačních vymoženostech! Neznáme to, co minulé generace. Je třeba se alespoň zamyslet a kniha v tomto směru naprosto splnila svůj účel.
S humorným nadhledem vylíčená životní zkušenost. Ani odlehčený styl knize neubírá na poselství, že stres, přepracování a zanedbávání varovných signálů těla může vést ke zhroucení a depresi. Nejen u škarohlídů, ale i u věčných životních optimistů.
Hlučínsko válečné i poválečné očima dvou dívek. Kolik mocenských změn a životních zvratů prožili obyvatelé toho hraničního kousku naší země! Krásně napsaná kniha, úsporná rozsahem, bohatá obsahem - stejně jako oblast, o které se píše. Autorce děkuji i za poslední část knihy Ztracená paměť, která obohatila mé historické znalosti.
Špatný výběr - u hrdinky životního partnera, u mně knihy.
Čtvrtou hvězdičku dostala tato kniha za to, že mi pomohla pochopit mnohé ze zákulisí poválečného vývoje a především zarputilé mlčení svého tchána. Měl podobné životní zážitky jako autorčin otec, jehož život je hlavním námětem knihy. Tchán také mlčel.Mlčel o svém pracovním nasazení na Donbasu, o svém prvním manželství v SSSR, o svém působení ve vojsku Ludvíka Svobody. Politicky se neangažoval. Mnohé jsme se dozvěděli až po jeho smrti, mnohé chápu až po přečtení této knihy, za kterou autorce děkuji. A ostatním doporučuji přečíst.
Co je žert a co už je cílené zlo? Kde se bere v jedinci touha ubližovat jiným? Napínavý souhrn nepochopitelných událostí postupně graduje a spolu s autorkou stále více uvažuji PROČ a KDE JE HRANICE? A s hrůzou si uvědomuji, že co je pro jednoho hranicí, ukončením, to je pro druhé výzvou, začátkem.
Napínavý příběh, vraždy se stejnými znaky s velkým časovým odstupem. Rodina plná tajemství, úspěchů i nezdarů. Hodně podezřelých, zdánlivě bez motivu. Zpracování typické pro tuto autorku, do sta procent stále něco chybí.