Radovan_R komentáře u knih

V tomto díle to teda pan O'Sullivan dostal naostro hned z několika stran, místy jsem se docela orosil. Nicméně Kojot není žádné ořezávátko, a dokonce pracuje na udržitelné budoucnosti, koho by to napadlo?
Uvidíme, co bude příště, co by tak ještě mohlo prřekvapit?

Dílo, které se dnes stává velmi aktuální. Snad nás roboti nesežerou...

Tento díl vnáší do série jasno - konečně se dozvídáme, jak to bylo na začátku. Děj tedy neběží lineárně, ale skáče v čase zpět a navíc mají bratři Elricovi příležitost sáhnout si na zázrak života (a to doslova).
Závěr je na můj vkus tvrdě utnutý, což je určitě záměr, abych si koupili i další díly.

02.06.2024

Velice pěkná kniha o tom, jak se z odpůrce koček stane kočkomil. Doma jsme vždycky nějakou kočku měli, takže vím, jaké mrchy to jsou, ale když přijde a chce se pomuchlovat, tak člověk prostě neodolá. A pak vás najednou rafne do ruky... A to všechno v knize najdete. Graficky se mi víc líbil Mú.

4 26.05.2024

Jak píše DreamerX9 - do třetího dílu se mi už nechtělo, ale chtění vědět, jak to dopadne, zvítězilo. Část po návštěvě L` Eau Melancolique připomíná první díl, kde se Reid chová nemožně - zde ale proto, že zapoměl. V poslední části děj velmi zrychlí, až člověk ztrácí orientaci. Četné tiskové chyby to ještě ztěžují, když např. mužská osoba mluví v ženském rodě.
Jsem rád, že jsem se prokousal celou trilogií, ale kromě prvního dílu to nebylo ono. Druhý a třetí jen na vlastní nebezpečí.

Druhý díl se nečetl tak dobře jako první. Podle mé zkušeností je u vícedílných prací nejlepší vždy první díl i když i ty následné jsou výborné. Tady ale druhá část tak nějak nemá šťávu a řada věcí je zahalená nejasnostmi, které se vysvětlí až úplně na konci. A konec vlastně není, protože přijde další díl, kde to ještě asi bude pěkně drsné. A paličatost Reida ve vztahu k magii člověku úplně hýbe žlučí, mít ho po ruce, praštím ho palicí.
Taky se mi zdá, s korekturou se vydavatel moc nezatěžoval - časté jsou záměny jsem za jsme nebo naopak, pár slovíček chybělo, což ztěžuje správné pochopení textu.
Do třetího dílu se mi moc nechce (i kvůli délce), i když zvědavost, co z toho bude, tady je.

Kniha byla poněkud jiná, než to podle anotace vypadalo. Čekal jsem, že už při svatbě budou hlavní postavy vědět, kdo je co zač a přesto se vezmou, ale nebylo to tak. Tedy ne že by to nějak vadilo, možná je to tak i lepší. Lou ze svatby evidentně těží víc a Reida sem tam popichuje a vůbec to jejich manželství je taková malá Itálie, takže kniha vůbec není nudná a čte se skoro sama. Co mě ale moc nebavilo, byl závěr, kdy Louina matka ji unese, aby dokončila to, co dřív nepovedlo. Tady děj jaksi drhne a už to není ono. Ale zase se vyjasní, kdo je kdo (a co), takže dál to nejspíš bude zase zajímavé.

Knihu jsem náhodně vzal do ruky v knihovně a podle popisu se zdála, že by mohla být zajímavá. Nějak se to nesplnilo, připomíná to divadlo pro jednoho herce (kterému časem hráblo). Začátek nevypadal špatně, od poloviny už to šlo hodně ztuha. Kniha je krátká, takže na ukrácení cesty ve vlaku lze použít, ale její smysl mi zůstal skrytý.

03.03.2024

Docela dobrá knížka, postapokalypsa snad, pohádka spíš ne - na to tu chybí dobrý konec. Konec je vůbec zvláštní, prostě šmik - a hotovo. Zlý pirát utekl a trest žádný, dobrá ptáčnice zabita - skoro to vypadá jako příprava na tvrdou realitu života, kde dobří to dobré nemají a zlým se nic moc nestane.
Obálka knihy je skvělá, jen je trochu škoda, že ty lampy ve tmě nefosforeskují, to by byla bomba.
A semtam se najdou i vtipné kousky, třeba:
Vzduchoplachetnice odletěla, jak nejnenápadněji to v případě takového kolosu šlo. Všimli si toho všichni.
nebo:
Otázkou není, jak je možné, že pan Straat spadl. Otázkou je, jak je možné, že tu teď s námi stojí a co víc - dožaduje se výkonu svého povolání, když má být mrtvý.

Oproti prvnímu dílu mi to přišlo slabší. V úvodní cutscéně se dozvíme, o co asi půjde. Další kapitoly asi až do páté jsou pramálo zajímavé a teprve dál se děj rozjíždí. Odkazy na popkulturu jsou ze začátku zábavné (řadu vecí znám, spousta mě míjela, ale googlit se mi to nechtělo). Ovšem to šílenství kolem pátého úlomku točící se kolem Prince, to bylo utrpení. Vím, že existoval, ale jeho tvorbu moc neznám, ale přišlo mi to přehnané (ovšem blesky trestající pomlouvání nejvyššího, to bylo něco...). Oproti tomu hledání šestého úlomku založené na znalosti Tolkiena mi přišlo dost odfláknuté a krátké. Ale Silmarillion jsem také nedočetl, takže chápu Wada - a možná i proto to autor moc nerozváděl.
O infarktové zvraty v závěru není nouze, protože pár věcí Wade zamlčel, ale je jasné, že kdyby je vyzvonil, tak je napětí v háji a kniha nebude zajímavá.
Každopádně zajímavé dílo hodné přečtení. A takhle trojka, nebyla by?

2 30.01.2024

I druhý díl není špatný. Navazuje na první, takže bohužel nejde číst napřeskáčku, což mi trochu vadí, ale budiž. Objevují nové postavy i ožívají staré a u některých není jasné, k čemu tam jsou a co vlastně sledují. Asi to celé bude dávat smysl po přečtení všech částí, takže s chutí do toho.

Sem tam si nějaký komiks půjčím a tento není vůbec špatný. Spousta figurek vypadá tak nějak japonsky, nicméně děj se zřejmě v Japonsku neodehrává, což je vlatně jedno. Jako oddechovka je to výborné, i když na některých obrázcích není jasné co přesně se děje (takové ty se zvuky jako vhúúúúúš, vzzuuuuun a podobně). Ale to je taky vlastně jedno. Taky se mi líbí způsob čtení odzadu a zprava doleva, to dává komiksu nádech neobvyklosti.
Mrknu i na další díly - tipoval bych, že na pořadí nejspíš nezáleží.

Těžko napsat něco, co ještě nebylo řečeno. Čekal jsem více humoru. Smrt je sice borec a má v sobě dost toho zeměplošského, místy je kniha zábavná, ale o kus dál se zas blíží psychologickému románu, které já nerad. Jako odpočinková četba dobré, ale humoru zas tak moc není. Největší odvaz, je, když se Smrt představuje jako Morten de Rakvens, to je vynikající jméno.
Největší moudro:
- Proč jsi to udělal?
- Když někoho obejmeš, nemůže tě praštit.
A co se týče těch důležitých otázek, o kterých se zmiňuje anotace, že se cestou řeší - nevzpomínám si, že by se probíralo, jestli Smrt musí čurat. To mě celkem zklamalo.

21.11.2023

Tak tohle byly Foglarovy Stínadla říznuté Julesem Vernem a možná ještě něčím navrch. Kniha mě celkem nadchla, i když jsem násobně starší než cílová skupina. Konec byl ale takový nemastný neslaný, pár věcí tam tak úplně nesedělo. Těžko říct, jak to bude pokračovat dál a jestli vůbec. Zkusím další díl, třeba to bude lepší.

6 06.11.2023

Dost drsná kniha a spíš než fikce se to blíží žhavému současnu. Jazyk a styl je zpočátku zajímavý, protože působí archaicky, ale časem to začně spíš vadit a obtěžovat, slovosled je pro nás neobvyklý. Ruského klasika jsem nečetl žádného, ale jestli píšou nějak takto, nebude se o to radši ani pokoušet.
Přesnější nebo aspoň pochopitelnější titul by byl Den agenta KGB, i když kniha spíš vyznívá jako historické dílo, byť se používá moderní technika. Jak již řada čtenářů psala, dílo je to dějově ploché, žádné konflikty mezi opričníky, líčení jejich "práce" vyznívá nezúčastněně a na každé stránce aspoň jedenkrát "Zaplať Pán Bůh", to je v půlce knihy už dost k nepřežití. A ty jejich orgie a ne jednou denně - to pak ta "prohnilost Západu" proklamovaná v dnešním Rusku je k smíchu.
Kniha se skvěle hodí k 1984 a Farmě zvířat, ale jejich mrazivosti a kvality nedosahuje. Přesto není marné si ji přečíst.

5 25.10.2023

Do první půlky to bylo dobré, pak už to bylo slabší a přestalo mě to bavit.
Asi jako Avatar 2 - při pohledu z odstupu fantastické, ale když se člověk zamyslí nad detaily, spousta věcí nedává smysl. První díl mi přišel lepší.

Ransomových knih jsem přečetl dost, ale tato mě nějak nechytila. Po pár kapitolách jsem ji odložil, párkrát do ní ještě nakouknul a končím. Asi tam chybí Amazonky a Vlaštovky.

Tento díl se mi zdál oproti předchozím slabší, jakoby tomu cosi chybělo. A na závěr ta nejistota, jestli už Alberich skončil, nebo zas někdy později vybublá...

02.09.2023

Docela dobré čtení. Bohužel jsem neměl moc času, takže jsem knihu pořád odkládal a vracel se k ní, což požitku ze čtení moc nepřidá. Kvalitativně je možná o trochu výše než první díl, na ukrácení času při cestování skvělá. Jen závěr mi přišel trochu nepochopitelný - jak se všichni nepřátelé dostali do Vlaku??

14.08.2023

Poměrně zajímavá kniha, ale nijak originální - při čtení rychle získáte dojem, že tohle už tu kdysi bylo. Detektiv Vale je převlečený Sherlock Holmes. O paralelních světech, mezi kterými lze procházet, psal Lukjaněnko. Jazyk, kterým lze přikazovat věcem a s pomocí rodného jména si podrobit člověka, pochází z Inheritance. A historické město plné technických monster - tady je dokonce širší výběr: Mechanický princ/princezna/anděl nebo Železná dcera? Přesto není nudná (snad s výjimkou konce, kde souboj s Alberichem trvá na můj vkus dost dlouho). O Knihovně se ale dozvídáme trestuhodně málo, je tajemná jako hrad v Karpatech a její účel není příliš jasný.
Možná se v dalším díle dozvíme víc...

16.07.2023