Radovan_R komentáře u knih

Příjemná kniha o životě, která ulehčí po těžkém i normálním dni. Místy je to k pousmání (Políbila mě), místy k zamyšlení (Ten den, Kdy začíná stáří?), místy nechutné (O hovnu, Pár slov o prdu, Nechutnosti) a někde i drsné (Maruška se houpá). A někde se autorka evidentně inspirovala u nás doma (Klíče, Muž, žena a nakupování).

17.11.2024

Výborná kniha - už dlouho jsem se tak nepobavil. V některých situacích bych se inženýrovi i trochu poznal, ale doufám, že v reálu to se mnou není taková hrůza.
Nicméně působí to místy značně přitažené za vlasy, třeba to strašlivé vyhazování peněz (když inženýr mění lustr a kupuje ho natřikrát, když si Iva koupí příšerně drahé kolo, na kterém v podstatě ani nezamýšlí jezdit a nejezdí na něm, protože by jí ho hned ukradli). Naopak situace typu: nech mi to tu takhle rozdělané, já to zítra dodělám nebo nevyhazuj to, ještě se to použije - to snad museli opsat od nás!
Také jsou zde nejasnosti typu, proč se o inženýrovi mluví jako o inženýrovi, když je to manžel autorky - působí to, jako by psala o cizím člověku, nebo proč s nimi bydlí Iva, ačkoliv se později ukáže že má vlastní děti (proč se nepíše i o jejím manželovi, je rozvedená)?
Tyhle drobnosti knihu poněkud srážejí, jinak bych jí dal všechny hvězdičky.

17.11.2024

Zajímavá kniha o posledních věcech člověka. Nevím, co bych sám dělal, kdybych věděl, že za týden definitivně končím a tak není od věci si o tom přečíst. Ďábel mi přišel takový nijaký a nabídnutý obchod ne moc fér - když o věcech ke "smazání" rozhoduje on a ne budoucí mrtvý. Nejlepší část se mi zdá v místě, kde hrdina vzpomíná na svoji matku a pochopí její dopis na rozloučenou a chce jej naplnit. Konec je hodně ustřižený, ale není vždy na škodu skončit v nejlepším - možná to platí i zde.
Smazání telefonů a hodin se nezdá jako špatný nápad, to by bylo zajímavé vyzkoušet v reálu, aspoň na pár dní.

Velmi zajímavá kniha - několik propletených dějových linií, v kterých se člověk chvílemi ztrácí a ne všechno dává úplně smysl. Je to takový zvláštní mix více nebo méně podivných událostí, ale není to ani nudné, ani přitažené za vlasy.
V postavách jsem se chvílemi ztrácel, ale na konci (škoda, že až tam) je soupis všech postav. Jen psychologové jsou tam poněkud divní - dva doktoři Slukové a jejich šéf, co si nic nepamatuje...... hm.
Graficky to nemá chybu - klasická černobílá, případně tříbarevná grafika kreslená jen v hrubých rysech, nepříliš detailně, to nemá chybu. Trochu to připomíná atmosféru Sin City. Škoda že další díly zatím nejsou, snad si někdy vzpomenu po nich zapátrat.

24.10.2024

Na knihu jsem si vzpoměl, když jsem kdysi byl v Berlíně v zoo, ale konečně jsem si ji přečetl až teď. Dost depresivní čtení - nejenže do závislosti padají takoví mladoši, ale nikdo jim nemůže (nebo dokonce nechce?) pomoct. Nepochopitelné je, proč drogy vůbec zkoušejí, ale obrázek sídliště uprostřed knihy to celkem vysvětluje - hromada kostek, prostor mezi nima vybetovaný a na trávu zákaz vstupu, to by porazilo i dospělého.
Kolotoč odvykání a znovu padání do závislosti je vcelku očekávatelný - závisláci
stahují odvykače zpět do bahna. Christiane se jeví jako dost chytrá, přesto jí to není moc platné ale je dobré, že se její příběh podařilo zachytit, bez falešných příkras, podle jejího otevřeného a upřímného popisu.
Knihu je dobré si přečíst, dnes je situace asi dost jiná a po(u)žívají se jiné drogy, ale bacha na ně si musíme dávat pořád.

10 17.10.2024

Název knížky mě zaujal a vcelku nemůžu říct, že jsem byl zklamaný. Nesouhlasím s tím, že jsou pohádky hororové - noční můry nezpůsobí a to ani dětem.
K těm výživnějším patří: O pricencezně, které žrala mrtvoly, Kterak se smělý Hans stal loupežnickým kapitánem, O psovi a vrabci, Paní Truda, O myšce, ptáčkovi a klobásce a Veška a bleška. Tyto jsou buď drsnější, zabíjí se tam nebo umírá a zrazují kolegové.
Ostaní jsou víceméně standardní pohádky - O palečkovi, Patero otázek jsou naše Tři vlasy děda Vševěda a další. Akorát Karkulka je proti naší verzi ořezaná - po sežrání babičky a Karkulky nepřijde myslivec. Je taková divná - jakoby končila uprostřed, ale horor to není. Některé pohádky jsou ale nevýchovné - třeba Paleček na konci KOUPÍ svým bratrům dobrá úřednická místa, v Patero otázkách nejdřív syn odejde v domu, že bude žebrat, protože ho pást ovce nebaví - a nějaký kupec ho pak přijme za svého a pošle do škol. Jiné ale jsou přívětivé s pozitivním nábojem, třeba Čupr Ruprt s čupřinou nebo Král Bouřlivák a paní Slunečná nebo Sedmá princezna.
Každý si tedy může vybrat podle chuti. Celkově slušná kniha, i když jsem čekal trochu větší nářez. Ale to prostě pro děti.

2 16.09.2024

Po letech další kniha z Alagaësie. Sám autor říká, že je to pátá kniha o Alagaësii. ale není to pátý díl Inheritance - ten má teprve přijít.
Obsah knihy by se dal popsat pár větami, proto je úžasné, jak z toho autor dokáže vytěžit šest stovek stran příběhu. Začátek je trochu nejasný - děj začíná jednou z povídek z Poutníka, čarodějnice a červa, nicméně to zřejmě není samotný počátek - nikde není vysvětleno, proč se Murtagh začal zajímat o podivné věci, kolem kterých se další děj točí. Nicméně to nijak zvlášť nevadí.
Děj pak pokračuje stylem jeden průšvih za druhým a člověk se může divit, jaktože je Murtagh tak nezničitelný - ale kdyby nebyl, byla by kniha dost krátká.
Hlavní část příběhu je až nervy drásající, když je hlavní hrdina i s drakem opět zotročen a čtenář si říká, že tohle už na další straně musí dopadnout špatně. Naštěstí se tak nestalo a můžeme se těšit na další příběhy. Za mě skvělé pokračování, kde nahlédneme hluboko do nitra jedné z hlavních postav celé série.
Při čtení se doporučuje mít po ruce kapesník pro otírání zpoceného čela.

1 09.09.2024

Ruskou klasiku neznám, nicméně ruský styl autor napodobuje úspěšně a skvěle. Kniha je vtipná, jediná chyba že je tak tenká.

1 31.08.2024

Příliš nechápu srovnávání s Andy Weirem - jeho knihy jsou o něčem jiném, než co popisuje tato, takže srovnávat prostě není co. A proč by měla být určena pro Weirovy čtenáře, to je už úplný úlet. Podle mě je každá kniha určena tomu, kdo zatouží si ji přečíst....
Nicméně není špatná - uvádí nás do technologie "úprav" planet do stavu podobnému Zemi - nebo aspoň obyvatelného. Tedy pokud se to podaří a nic se nepodělá. Zhruba do půlky mě čtení bavilo, všechny ty technologie jak zvýšit teplotu, dostat do atmosféry plyny, které ohřev podpoří a všechno kolem. Pak to začalo být už komplikovanější a poněkud jsem se v tom ztratil. Konec pak byl poněkud nesrozumitelný a komplikovaný, také se do toho míchala psychologie hlavních postav a to už vůbec nemusím. Za horší pocit ze čtení si můžu i sám, protože jsem neměl dost času na přečtení v jednom kuse a pauzy sroumitelnost díla zhoršují (aspoň u mě), ale nemyslím, že při čtení v jednom zátahu by to bylo lepší.
Přesto je téma zajímavé a své příznivce si najde. Ale neříkejte, že jsem vás nevaroval.

3 18.08.2024

Kniha se mi náhodou dostala do rukou a na krátkou dovolenou se celkem hodila. Nicméně nijak zvlášť mě neoslovila - je to takový propletenec několika paralelních příběhů, které spolu souvisí a zapadají do sebe. Tento styl nemám zrovna rád, ale tady to kupodivu moc nevadí, protože kapitoly nejsou dlouhé a tak se nestíhá zapomenout předchozí děj v každém příběhu. Detektivku to moc nepřipomíná, víl je tu trochu moc (a na konec se stejně ukáže, že to s nimi není tak horké), některé postavy jsou notně nesympatické.
Na zabití času dobré, na pobavení slabé.

20.07.2024

Jak již bylo řečeno, pořád se to čte dobře, ale jaksi to ztrácí šťávu, začíná to být na jedno brdo. A na závěr střih uprostřed věty - a pokračování příště. No nevím, asi si dám pauzu. Spíš delší.

20.07.2024

Konečně se dozvídáme víc o tom, kdo je kdo, o čem to celé je a kdo stojí v pozadí. Taky dosavadní klaďas se mění na záporáka a zjevně bude ještě veselo. Už se těším.

Tento díl se odehrává do značné míry na jednom místě v jednom čase, ovšem natlučených nosů a mrtvol je dost. A je tu nový záporák, který není běžný člověk a něco ví....
Nejlepší hláška je na stranách 89-90:
- Tak hele dámo, laskavě nás neignorujte!
- Jo, co jste zač?
- Žena v domácnosti !!!!!!!!!!

Pěkná kniha na dobrou noc, noční můry nezpůsobuje. Jen příběh Tuk je řádná slizárna, brrrr. Bratr se nalejvá olejem, olejem je všechno nasáklé, teče po zdech a kape ze stropu, no hrůza. Zajímavé je, že u japonského autora bych čekal, že hrdinové budou vypadat japonsky, ale kdepak, příběhy graficky vypadají, že se mohou odehrávat kdekoliv mimo Japonsko.
Určitě si půjčím něco dalšího od pana Itó, teda kromě Ryb - ty jsem jen prolistoval, ale na mě to vypadalo moc hnusně.

1 19.06.2024

V tomto díle to teda pan O'Sullivan dostal naostro hned z několika stran, místy jsem se docela orosil. Nicméně Kojot není žádné ořezávátko, a dokonce pracuje na udržitelné budoucnosti, koho by to napadlo?
Uvidíme, co bude příště, co by tak ještě mohlo prřekvapit?

Dílo, které se dnes stává velmi aktuální. Snad nás roboti nesežerou...

Tento díl vnáší do série jasno - konečně se dozvídáme, jak to bylo na začátku. Děj tedy neběží lineárně, ale skáče v čase zpět a navíc mají bratři Elricovi příležitost sáhnout si na zázrak života (a to doslova).
Závěr je na můj vkus tvrdě utnutý, což je určitě záměr, abych si koupili i další díly.

02.06.2024

Velice pěkná kniha o tom, jak se z odpůrce koček stane kočkomil. Doma jsme vždycky nějakou kočku měli, takže vím, jaké mrchy to jsou, ale když přijde a chce se pomuchlovat, tak člověk prostě neodolá. A pak vás najednou rafne do ruky... A to všechno v knize najdete. Graficky se mi víc líbil Mú.

4 26.05.2024

Jak píše DreamerX9 - do třetího dílu se mi už nechtělo, ale chtění vědět, jak to dopadne, zvítězilo. Část po návštěvě L` Eau Melancolique připomíná první díl, kde se Reid chová nemožně - zde ale proto, že zapoměl. V poslední části děj velmi zrychlí, až člověk ztrácí orientaci. Četné tiskové chyby to ještě ztěžují, když např. mužská osoba mluví v ženském rodě.
Jsem rád, že jsem se prokousal celou trilogií, ale kromě prvního dílu to nebylo ono. Druhý a třetí jen na vlastní nebezpečí.

Druhý díl se nečetl tak dobře jako první. Podle mé zkušeností je u vícedílných prací nejlepší vždy první díl i když i ty následné jsou výborné. Tady ale druhá část tak nějak nemá šťávu a řada věcí je zahalená nejasnostmi, které se vysvětlí až úplně na konci. A konec vlastně není, protože přijde další díl, kde to ještě asi bude pěkně drsné. A paličatost Reida ve vztahu k magii člověku úplně hýbe žlučí, mít ho po ruce, praštím ho palicí.
Taky se mi zdá, s korekturou se vydavatel moc nezatěžoval - časté jsou záměny jsem za jsme nebo naopak, pár slovíček chybělo, což ztěžuje správné pochopení textu.
Do třetího dílu se mi moc nechce (i kvůli délce), i když zvědavost, co z toho bude, tady je.