rajen komentáře u knih
Taková klasická oddechová, nenáročná kniha. Četla se mi dobře. Moc se mi líbilo, jak autorka vystihla začínající vztah hlavních postav. Je tam i hodně děje okolo, což mi ale vůbec nevadilo. Tím se trošku liší od klasických romantických knih, kde jde jen o ty dva a nic víc.
Moc pěkný román. Velmi dobře se četl, jedinou výtku bych měla k tomu, že autor někdy strašně dlouho popisoval něco, co nemělo pro samotný děj až tolik význam a nikdy se už pak ani k tomu nevrátil. Bylo to příjemné čtení, trochu lásky, trochu detektivky a do toho se na pozadí příběhu dozvíte, jak Amerika zacházela s Japonci, kterí žili v Americe jíž dlouho před válkou, jak se ze dne na den stali "nepřáteli" a byli nuceni vystěhovat se ze svých domovů. Postavy v knize byly moc dobře prokreslené. Byl to můj šálek kávy.
Knížku jsem vzala v knihovně naslepo, něco mi říkalo jméno autorky a tak jsem byla zvědavá. Nejspíš ale nejsem cílovou skupinou knihy. Přišla mi strašně naivní, hloupá a jednoduchá. Pro někoho možná ideální červená knihovna a tzv. oddechovka, ale i ta pro mě musí mít aspoň trochu toho nečeho navíc. Možná jsem si měla myslet, že je to pohádka a pak bych byla spokojená. Knížka se točí o vztahu, ale to zamilovávání mi nějak uteklo, nejdřív se nesnáší jak kočka a myš a naráz láska jako trám, nevím no, na mě moc plytké. Hvězdičky dávám za čtivost a za to, že mě aspoň autorka nemučila nekonečným popisem erotických scén.
Začalo to velmi dobře, říkala jsem si přesně taková romantika, kterou potřebuji na oddych a proložení těžších knih, co čtu (válečná literatura). Ale konec mě velmi zklamal, ne dějem, ale tou duchařinou a nedotažeností. Půl knihy se točí jen o tom, jak hrdinka trpí odloučením od dcery a když ji konečně najde, tak se tomu autorka téměř nevěnuje. Byla jsem zvědavá, jak si to vyříkají, proč nemohly žít spolu, ale to se tam nedočtete. Nicméně je to hodně čtivě napsané a pro klasické romantické duše jak dělané. Já jsem něco mezi, takže hodnotím zlatou střední.
Skutečný příběh mladého chlapce v Německu za války. Je to zase jiný nevšední pohled na válku a její dění. Jak vnímal válku malý kluk, jak se žilo v Německu za války a jak tam probíhal konec války. Autor se záměrně vyhýbá hrůzným válečným scénám a mluví o nich jen tam, kde je to pro příběh nezbytné, což nebývá obvyklé. Čtivě napsáno. Určitě doporučuji pro nadšence válečné literatury.
Kniha je velmi čtivě napsaná, opravdu vtáhne do děje a nepustí. Nicméně to bylo na mě příliš dlouhé a místama absurdní. Hlavní hrdinka žije v 18. století, kdy jsou mravy dost přísné, sama žije několik let naivní a nenaplněnou láskou a přitom se nepohoršuje nad tím, co se jí přihodí s Akwasim. Konec mi přišel takový stručný vzhledem k tomu, jak byl celý román rozvláčný. Velmi oceňuji snahu autorky co nejvíce vycházet z historických reálií, kterých se moc nedochovalo, takže pro to udělala opravdu maximum a obrázek otrokářství té doby je velmi věrohodný.
Druhé a další díly bývají obvykle horší a myslím, že to platí i tentokrát. Stejnou úroveň si druhý díl zachoval každopádně ve vypravěčském stylu, ten dokáže tak vráhnout do děje, že nevíte, co se kolem vás děje. Měděnému jezdci v podstatě nemám, co bych vytkla, byl pro mě naprosto uvěřitelný ve všem, strhující, napínavý, emotivní. To se o druhém dílu už říct nedá. Jednak trvá celou půlku knihy, než se autorka posune dál v ději, ve kterém skončila v prvním. Už víte, co se stalo, ale ona to znova podrobně rozepisuje na 200 stran a vrací se i hodně do minulosti. Emocí přinesl podstatně méně, protože ona byla celou dobu smutná a on se snažil být bez emocí. Děj se trochu vlekl do doby, než se přesunul do Evropy. Samotná záchrana už mi přišla jak vystřižená z hollywoodského filmu a zklamalo mě to, protože prostě nevěřím, že by se to mohlo stát. Popravdě mě zklamalo i to jejich setkání, čekala jsem ho v rámci možností trochu víc velkolepější. Válečné pasáže se mi líbily nejvíc. Ale mohl by jeden člověk opravdu vydržet takové utrpení, co superhrdina Alexandr? Přes všechno tohle hodnotím vysoko a ani nevím, proč tak kritizuji. Celkově se mi totiž trilogie strašně líbí a patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla.
Knihu jsem si vybrala na základě doporučení tady a taky protože jsem byla kdysi na Krétě a i u ostrova Spinalonga (ne přímo na něm). Nejdřív jsem se nemohla začíst, ty první kapitoly mě docela nudily, že jsem si říkala, co na ní všichni vidí.. Ale jakmile se děj přenesl na Spinalongu, tak jsem se do toho zakousla tak, že jsem skončila až s poslední stránkou. Přišlo mi to velmi zajímavé, dozvědět se, jak to vlastně tehdy chodilo, jak malomocenství zasahovalo do života kréťanů a jak byla tato nemoc až zdémonizovaná pro ty, co o ní nic nevěděli a netýkala se jich. Především bylo ale strhující číst, jak žili samotní nemocní lidé na ostrově. Bylo to moc příjemné čtení, přestože prostředí a děj nebyl mnohdy veselý. Určitě si přečtěte. Je to ten typ knih, který vás přivede na téma, o němž toho moc nevíme a najednou začnete hledat informace, protože chcete vědět víc.
Super kniha. Ty zásadní rady by se daly shrnout na pár základních pravidel, ale autorky je vysvětlují hodně roztahaně a pořád dokola, takže s tím je třeba počítat. Ale pro ty, co tento přístup neznají, je to skvělý návod, jak mluvit se svými dětmi. A ono to funguje!
Tak tohle byl omyl. Kniha měla sice tři pozitivní komentáře a vysoké hodnocení, ale já se divím, že jsem ji vůbec dočetla a ztrácela čas. Naprosto primitivní styl psaní, autorka nedokáže ani pořádně rozvinout souvětí. Je to strašně ploché, naivní a nedotažené, jako by to psalo dítě. Děj totálně mimo realitu, neuvěřila jsem autorce ani slovo.
Čekala jsem klasickou romantiku, kdy ona a on jsou sice zadaní, ale pak skončí spolu. Tak o tom to moc není. Je to o jejich životech, práci a dosavadních vztazích. Autorka prostě odvykládala rok jejich života, tak jak byl. Ale mě se to na jednu stranu líbilo, že to nebylo nějak moc mimo realitu. Měla jsem na to asi zrovna náladu, že dávám tři hvězdy, ale ten, kdo má rád svižný děj a zvraty, si určitě nepošmákne. Na každé stránce to vypadá, že se něco stane, ale ono nestane a když už se něco stane, tak je to tam tak nudně popsáno, že to nepřinese kýžený výsledek. Navíc jsem se dost ztrácela v postavách, pořád nějaké přibývaly a já už nevěděla kdo je kdo a ke komu patří. Celkové shrnutí a dojem je, že se ta knížka táhne jako slizká stopa za slimákem.
První knihu od Sparkse jsem četla Vzkaz v láhvi. A byla jsem unešená. Pak jsem si půjčila tuto, ale nějak jsem se nemohla začíst. Možná v tom hrálo roli i to, že jsem nejdřív viděla film. Nemůžu si pomoct, ale ten film mi přišel lepší, u něho jsem i slzela a byl i více nabitý emocemi než kniha. A taky mě moc nebavilo číst, když už znám konec. A ten se od filmového neliší, což tak nebývá vždy. Tak zkusím do třetice ještě jednu knížku od tohoto opěvovaného autora, abych zjistila, jestli mi jen nesedla tahle knížka nebo prostě nejsem na "sparksovky".
Takové ploché a naivní. Přečetla jsem, ale je to kniha, co člověku nic nedá. V mé případě ani ten oddech, něco tomu prostě chybělo, aby to mělo šťávu.
Ohromná kniha. Velmi čtivě napsaná a přínáší spoustu informací o životě v Rusku od cara až po svržení komunismu. Je to asi poprvé, kdy mi kniha líbí na pět hvězd a přitom mi hlavní hrdnika nebyla od začátku sympatická. Ke konci se to trochu změní, ale to jen spíš tím, že jsem taky matka a její osud si těžko dovedu představit ve vlastní kůži.
Kniha má pro mne velkou hodnotu zvlášť proto, že vše, co je v ní napsané, je vlastně pravdivé, jen se to nestalo naráz jednomu člověku. Konec už byl na mě trochu "americký" (jak vše do sebe zapadlo jak ozubená kolečka hodinového strojku, no ale je to přece jen román), neubírá to u mě na celkovém hodnocení, pro mnohé to je nečekané rozplétání událostí, které pokud neodhalí dříve, udrží je napnuté až do konce.
Zábavné oddechové čtení včetně naivní romantiky, ideální, pokud jste zrovna na mateřské..
Naprosto souhlasím s komentářem Aires. Takový jsem se chystala napsat.
Fantasy téměř vůbec nečtu. Vezmu si ji jen sem tam. A tato se mi líbila. Bylo to takové lehce pohádkové a příjemné čtení. Můj muž tuto knihu zhodnotil tak, že je pro ženský. No, asi je, ale evidentně si ji chlap přečíst může :-)
Klasická červená knihovna. Příběh se mi zdál velmi málo uvěřitelný, na můj vkus moc americké - bohatý muž, chudá žena.. Není to můj šálek kávy. Ale nutno říct, že je to napsáno velmi čtivě.
Tak tato kniha mi vůbec nesedla. Styl psaní mě nijak nechytil (forma sms a emailů). Přišlo mi to plné klišé a takové nucené. Přece nebudu zrovna něco datlovat do mobilu, když mám šanci něco opravdu prožívat, zvláště na tom konci. To mě dost iritovalo.
Velmi málo uvěřitelný příběh. Přečetla jsem, abych věděla, jak to dopadne, ale ani konec žádné překvapení nepřinesl. Takové o ničem.