rakytnik
komentáře u knih

Klasická satira jak má být. Jen škoda hrubek, které se prolínají celým vydáním - kde mohli soudruzi v Číně udělat chybu B-)


Tak toto je druhá kniha, kterou bych chtěl uměl nazpaměť.


Až při čtení si uvědomíte kolik z každodenních věcí, které provádíme jsou skutečně rituály.


Tak tuto knihu bych chtěl někdy znát nazpamět Bo)


Asi jediné co se panu Johnovi povedlo. Možná proto, že tehdy to nebylo tak veřejné.


Kdo neslyšel hudbu při čtení tohoto románu nechť zvedne ruku.


Musím říct, že tak humorně psaná kniha o něčem tak vážném až morbidním snad ani nejde.
Právě proto si asi Heller najde spoustu oblíbenců i z řad nečtenářů válečné literatury.
V této knize jsem pochopil, co to je ironie.


Asimov a jeho tři zákony robotiky (později čtyři) jsou naprosto geniální.
Je to jako soukolí složitého stroje, které do sebe zapadá s naprosto precizní přesností.
Od doby co jsem četl toto dílo často používám slovní spojení "duch ve stroji"


Setkal jsem se s panem Imaiem na konferenci Kaizen a musím říct, kaizen není jen nějaká metoda, kterou snad zavedete nebo okopírujete. Je to filozofie, je to o myšlení lidí. A bez lidí to hlavně nejde.


Příběhy o lásce, které psal život. Jeden nikdy nezapomenu, a to setkáni v hotelu po mnoha letech, kde si muž při oblékání pyžama rozbije hlavu.


"... pravda je jediná věc, která nás lidi spojuje. Každý z nás je pravděpodobně ovládán vnitřní vůlí žít za každou cenu. Člověk chce žít, protože žije, protože celý svět žije ..."


Efektivita je účinná síla jen za předpokladu, že máme jasný směr. Jakmile se zamlží průzračnost směru, stane se z ní bezmoc. Je stejně absurdní jako zkušený tým veslařů, který ztroskotal uprostřed moře a ztratil směr. Postupovat efektivně chybným směremá je horší než nepostupovat vůbec. Ukázat správný směr je principem vysoké specializované dovednosti. A ten nám zoufale chybí.

Na chvíli jsem zase mohl být hercem v divadle své vlastní hlavy. Mohl jsem se procházet po jevišti světa.
Mohl jsem cítit vertikální vyjádření horizontální touhy, které se zrodilo coby vyjádření žádostivosti, touženì, vášně, osamělosti a jakéhosi vnitřního rozporu.


Krásná kniha o tom jak slepý hon za fiktivním navyšováním hodnoty hýbe světem i po další hospodářské krizi, která ovšem ješte neskončila.
Moto pro přípravu další generace: "Učte své děti: Nemáš na to? Polož to! ... Život zadluženého člověka není životem, ale směsí zoufalství a štvanice, ponížení a nejistoty, kde a jak zajistit prostředky na splátky a živobytí."
No a nemohu než ještě doplnit motto T. Bati: " Kdo se honí za penězi, ten je nikdy nedohoní. Hleďte si práce, dělejte ji lépe než soused. Peníze za Vámi přiběhnou samy."


Druhý díl je jako bodnutí do zad.
Tu osudnou stranu jsem četl několikrát a pořád jsem nechtěl věřit, že to Fulghum skutečně takto napsal.
Ale i tom je život/smrt...
