Ramondia1 komentáře u knih

Ze začátku mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Úvod knihy, popisující zájem/nezájem otce o své dcery nebo bizarní citový vztah matky Majky se svým kolegou, byl trochu nudný ..... zvrat nastal v momentě, kdy jedna z dcer odjela za otcem na Slovensko. Věrohodně byl popsány prapodivné podnikatelské aktivity některých lidí v devadesátých letech i těžký život na Ukrajině. Propletenec osudů jednotlivých postav, už byl, pravda, trochu překombinovaný. Ale závěrečná zpověď drogově závislé ženy neměla chybu, naprosto výstižně popsala myšlenkové pochody závislých lidí.
Líbilo, dávám plný počet.

4 05.08.2019

Nakonec celý příběh Bílé Masajky dopadl, jak nejlépe mohl, Corinne s dcerou žijí v Evropě v civilizaci a Lketinga se svojí rodinou v Africe, každý v prostředí, které je jim blízké a vztahy nejsou poznamenány žádnou záští, všichni spolu vycházejí ke spokojenosti všech, až to vypadá všechno moc idealistické. Ale asi to tak je a je to jedině dobře.

4 11.02.2019

Fajn čtení, byla jsem zvědavá, jak hrdinka s dcerou zvládly návrat do Evropy. Asi to nebylo jednoduché, ale Corinne díky své životaschopnosti, energii a společenské extrovertní povaze, všechno zvládla, hlavně taky díky podpoře své maminky a jejího přítele.
Je fakt, že kdyby Corinne byla ušlápnutá hodná holka, šedá myška, tak by podobný příběh neprožila a neměla by se ani z čeho zotavovat. Je to žena, která má ráda výzvy, viz. výstup na Kilimandžáro, já takový dobrodruh nejsem, ale každému, co jeho jest, nebýt lidí, jako je Corinne, nevznikaly by knihy s tak zajímavými příběhy.

4 11.02.2019

Výborná příručka, hlavně pro začínající fotografy. Vše popsáno názorně, pochopitelné i pro fotografy méně technicky zdatné, názorné ukázky.

4 06.09.2017

Některé situace mi přišly dost vyhrocené a neuvěřitelné, nicméně - jakmile prožije člověk rozhárané a neuspořádané dětství, je magnetem na další prů.ery v dospělosti, vidím to dnes a denně. Kniha se mi četla dobře.

4 06.09.2017

Opět jedna skvělá kniha od Fieldingové, napínavá od začátku do konce.

4 05.06.2014

Velmi povedená kniha, napínavá od začátku až do konce.

4 05.06.2014

Včera jsem dočetla, kniha nemá chybu. Je vidět, že autorka je skutečně znalá dřívějších poměrů, narozdíl od některých autorů, kteří se snaží o normalizační době psát a neví o ní nic. Každopádně při popisu nechutností, které prováděl pan Mlčoch v prvním příběhu a pan Ostrčil v tom druhém, se mi otvírala kudla v kapse. Bohužel, se sametovou revolucí podobná individua nezmizela ze světa, jsou tady pořád, akorát že v jiných podobách a škodí ostatním po jiných stránkách.

4 07.05.2014

Hezky napsaná kniha, bylo těžké se od ní odtrhnout, ovšem příběh samotný a jeho autorku jen těžko chápu.

4 02.04.2014

Moc pěkně napsaná kniha, četla jsem ji poprvé v době, kdy byla vydaná a přečetla jsem ji jedním dechem. Nedávno jsem si ji opět půjčila v knihovně s tím, že si ji po letech přečtu, ale ani jsem ji nedočetla do konce, nebavilo už mě to číst, i když jsem si už některé momenty nepamatovala. Přitom se ráda vracím ke knížkám, které jsem četla před lety, nevím, proč. Jestli věkem, nebo jinou dobou, nebo současná drogová problematika vypadá jinak .... těžko říct. Každopádně je hodně dobrá a dávám pět hvězd.

4 02.04.2014

Obsah knihy mě zaujal, rozhodla jsem se, ji přečíst a netvrdím, že se mi úplně nelíbila, ale výhrady mám. Nezažila jsem sice padesátá léta 20. století, ale přece jen budu o pár let starší a mít víc životních zkušeností, než většina komentujících. Takže nemůže nikoho překvapit, že některé momenty v knize mi vyznějí více než nepřesvědčivě. Například to, že v padesátých letech by svobodná matka, která střídá jako ponožky pochybné známosti na jednu noc a je každou chvíli opilá jak carský důstojník, byla i v tehdejší smutné době společensky odrovnaná a těžko by mohla budovat politickou i pracovní kariéru. Prototyp kované komunistky v padesátých letech vypadal úplně jinak, sice také směšně, ale jiným způsobem.
Za druhé: je pro mě nepředstavitelné a naivní, že patnáctiletá dívka porodí během vánočních prázdnin doma na koberci, za dramatických okolností, za asistence bláznivé matky, bez lékařské péče během i po porodu a druhý den vyskočí jako srnka a jde do sklepa pro uhlí, kde objeví zakrvácené nůžky, tam omdlí, začně krvácet, pak se probere a večer její máti přijde z práce a nic se neděje, nic se neřeší ... vždyť tohle je přece o zdraví, ne-li o život. Nakonec na Silvestra 15-ti letá holka zprovodí legálně drženou pistolí (v 50. letech !!!!!) ze světa chlapa, co jí způsobil všechno to neštěstí, spolu s maminkou ho zahrabou v kůlně a po tom všem nastoupí po novém roce do školy, jako by se nechumelilo?
Za třetí: nikdo se neshání po zmizelém chlapovi, manželovi a otci rodiny (přece ten den, kdy Janu znásilnil, oslavoval narození syna, ne?) Ve vší úctě, tohle mi připadá jako mix červené knihovny a amerického trhrilleru.
Jediné, co by tento příběh zachránilo, by bylo pokračování, kdy nový majitel domu, ze kterého se matka s dcerou odstěhují, aby začaly druhý život, najde v kůlně zakopané tělo muže a novorozeněte a rozjede se vyšetřování. A pak by možná mělo ten správný smysl, že ten příběh byl zakomponován do 50. let, protože by určitě byly tendence malér ututlat, protože jak prodávající, tak kupující domu, nosili v kapse červenou knížku.

4 01.04.2014

Přečetla jsem jedním dechem, o některých případech jsem věděla, přesto jsem neznala všechny okolnosti. Díky této knize jsem se dověděla více o pohnutkách, které pachatele vedly k těmto hrůzným činům, z nichž běhá mráz po zádech. O některých, zvláště o těch, co se staly před mým narozením, jsem nevěděla vůbec, o to víc šokující to pro mě bylo. Kniha moc zajímavá, ale nedoporučuji slabším povahám.

3 08.10.2021

Kniha totožná se oblíbeným seriálem, v podstatě v to, co jsme viděli na obrazovkách je převyprávěné, žádné hlubší zamyšlení nad jednotlivými postavami. Ale celkem fajn.

3 28.04.2021

Hrdince a současně autorce jsem v prvním díle fandila a držela palce a byla jsem ráda, že se jí útěk od tyrana a současně nigerijského mafiána podařil.
Ale v tomhle díle mi neskutečným způsobem ta její naivita lezla na nervy. Dnes už je jí poměrně dost let, doufám, že už se poučila a dovedla svým dětem vytvořit lepší zázemí, aby, stejně jako ona, nenaletěly na každé hezké slovo.

3 28.04.2021

Téma každopádně zajímavé a je dobré o něm vědět, ale některé momenty poněkud nevěrohodné. Že by se řadová zdravotní sestřička z České republiky po měsíci pobytu a práce v Africe tak aktivně dokázala zapojit do boje proti organizovanému zločinu? To ne, prosím.
Ale celkově se kniha četla dobře.

3 23.01.2020

V době, kdy se tato smutná událost stala, jsem o ní příliš nevěděla, vše se tou dobou točilo kolem 11. září 2001. Loni jsem zhlédla reportáž p. Klímy a tento příběh mě začal zajímat. Proto jsem uvítala, že vyšla tato kniha. Upřímně řečeno, čekala jsem něco jiného, jak zde mnozí píší - cestu po stopách ztracených studentů, setkání s lidmi, co si možná pamatují, ale mlží, čekala bych i otevřený konec. Ale ty těžko uvěřitelné akční scény, záhadný dům uprostřed panenské přírody, kde se děje organizovaný zločin, to mi tam prostě nesedělo.
Ale jinak, napínavá kniha byla, měla spád, četla se dobře.

3 23.01.2020

Oblíbená kniha mého dětství, někdy se k ní s nostalgií vracím.

3 13.12.2018

Knížka na jeden večer, napsaná dobrým stylem, jazykem normálních lidí, proto se dobře četla, ale jak píší čtenáři přede mnou, moc překombinované.

3 09.07.2014

Příběh o třech ženách s naprosto rozdílným životním osudem, ale jedno mají společné: ani jedna není šťastná. Kniha se četla jedním dechem, líbila se mi, ale bohužel, tak jako všechny knihy Simony Monyové, je plná sarkasmu a negativismu. Chápu proč, když znám její osud. :-(

3 09.06.2014

Reálné, skutečné, obyčejný příběh obyčejných lidí, kterých jsou tisíce, kniha se mi líbila moc.

3 05.06.2014