RanMori komentáře u knih
Jako dítě jsem měla co dělat, abych to dohrála. Dnes jsem měla nějaké štěstí, že jsem volila cesty tak, že jsem za chvíli byla v cíli a vyhla se skoro všem problémům :). U mě je to hlavně nostalgická záležitost, což dokazuje i fakt, že 1-5 díl jsou už taková salátová vydání :)
Takový výcuc vztahových situací, zdůvodnění a "návodů", jak s nimi naložit. Je to přehledné a dobře podané, nicméně je to hodně totéž co v jiných dílech a proto to ve mně nevyvolává potřebu číst ještě další knihy .
I když s obsahem a sdělením knihy souhlasím a uvedené vnímání světa se mi líbí, mám dost velký problém se způsobem, jakým je kniha psaná. Plno caps-locků na jedné stránce, až oči přecházejí, což ve mně téměř ihned vyvolalo dojem, že na mě autor KŘIČÍ, jako bych byla idiot a nedokázala pochopit pointu věty, aniž by byla zdůrazněná velkými písmeny. Nadužívání kurzívy pak dělá z celého textu dojem mišmaše. Souhlasím i s již několikrát zmiňovaným omíláním téhož, zbytečně nastavovaným "...cítila se sama. Ano, cítila se sama..." Škoda, že je to podané takto otravně, když se přitom jedná o téma, které je tak důležité pochopit.
2 hvězdy jen za to, že je to cílené na dětské, a tedy ne tak náročné publikum. Jinak by to snad nedosáhlo ani na tu jednu.
Od mého táty. Jednoduché, čtivé, zábavné, ráda se k tomu vracím :)
(SPOILER) Kniha podává dost zajímavých pohledů na svět, které navíc pěkně nastavují zrcadlo společnosti, a zvláště v dnešní době, kdy na každém rohu vyskakují díla umělé inteligence vydávající se za realitu, jen ještě víc potvrzují, jak strašně snadno se lidstvo nechá oblbnout. Celkový nápad není vůbec špatný.
Příběhově mi ale kniha nefungovala. Autor stejně věcně a stručně jako fakta o penězích a sociálních sítích popisuje i všechny scény, které mají pracovat s emocemi nebo i s erotikou. Mezi postavami tudíž neexistuje žádná dynamika, o chemii ani nemluvě, atmosféra téměř taky žádná. V některých chvílích mi přišlo, že postavy vůbec nepřemýšlejí, zatímco čtenáře opověď napadla hned na první dobrou.
Silně nadužívané cliffhangery (tím pádem opět nefunkční) tu už také zazněly, tohle silné koření se rychle přejí, když je na každé stránce, a popravdě i když první polovina knihy byla zajímavá tím pohledem na společnost a její chování, potom to začlo být už poněkud únavné, pořád dokola tytéž reakce a postup (protože lidstvo to asi jinak opravdu neumí). Dočetla jsem, protože mě zajímalo, kam to vlastně má celé směřovat, ale kromě eko masáže jsem dostala jen pocit značného vyšumění – proč to bylo vydáváné za plottwist, když to lze vyčíst už z anotace?? A pokud se celou dobu počítá s tím, že to čtenář ví (ač podle podání mi spíš přijde, že autorův plán byl čtenáře oblbnout právě tím, jak mu vyzradí to, jak je všechno lež a celou dobu se tváří jako ten, komu může věřit, a nakonec se ukáže, že se zase nechal obelhat - což by bylo bývalo bezva vyústění, které ale právě jaksi kvůli anotaci nefunguje), tak mi pak opravdu nějak uniká síla závěru.
(SPOILER) Docela fajnová oddechovka. Nenáročná, dobře a rychle se čte. Velmi prostinká detektivní zápletka, ve které skoro o nic nejde, ale to je jen kulisa, aby se měly kolem čeho odehrávat ty ptačí proměny, na které je beztak čtenář zvědavý nejvíc. A že tyhle scénky jsou fakt komické a povedené (myslím, že u mě to vyhrála příhoda s čápem, ale i ten výlov orlem byl super...). Konec je milý a uspokojivý, chvíli už to vypadalo, že to dopadne... taky dobře? :D
Hodnocení musím srazit jen za to, s jakou neúctou se v knize občas pojednávalo o seniorech, tohle nešlo skousnout ani jako vtip.
Je zvláštní, že se hodně lidí shoduje s autorkou, že se obálka nehodí k příběhu - asi patřím k tomu malému táboru, který si myslí opak. Podle mě to je vojenské/válečné až až :)
Nápad na příběh super, moc se mi líbilo, jak se do sebevražedné mise vplétaly různé motivace různých lidí, každý hnán svou vlastní minulostí. Taky se mi hodně líbil popsaný vnitřní svět Adama, za mě opravdu výborně podaný obraz depresivních stavů. Přesto nebo možná proto mě trochu mrzelo, že se na konci přece jen nerozhodl jinak, ale díky dojezdu, kdy se člověk dozvěděl, co která z postav ještě udělala a co s ní bylo, se mi celkový konec a vyznění vlastně líbilo. Příběh mě chytil a musela jsem několikrát ještě číst dál, i když už se mi fakt chtělo spát :).
Jedinou výtku bych měla k poněkud zmatečném podávání děje mnoha postavami. Často jsem tak bloudila v tom, v čím jsem právě hlavě a zda se jedná o minulost, deník nebo současnost. Přitom by stačilo ty přechody oddělit aspoň hvězdičkami a zápisy z deníků nadepsat třeba datumem, a bylo by to hned jasné. Navíc se v první chvíli zdá, že bude kniha psaná v přítomném čase (což v první kapitole dává výborný smysl), nicméně později mi přišlo, že Veronika asi už zmátla i sama sebe. Několik prvních kapitol totiž začíná časem přítomným a od poloviny jede časem minulým, ač jsme stále na stejném místě a pozorujeme vývoj jednoho děje. (Postava "právě sedí a čte noviny" o tom, co se "stalo nedávno" a od té chvíle noviny "dočetl a odložil"). Ale když jsem v tom skákání přestala hledat hlubší smysl, v zásadě to čtení ani příběh nijak nerušilo. Minulý čas se beztak čte líp :).
No, jako už to bylo trochu slabší než první díl, ale stále dobré a napínavé - tedy hlavně co se týká časové linie Teď, ta Tehdy mě moc nebavila. Myslela bych, že se Lena bude chovat jinak, že půjde jinam. Jsem zvědavá, jak dopadne třetí díl.
Perfekto! Toto mě opravdu chytlo a měla jsem problém knihu zavřít a jít spát, kapitoly prostě ubíhaly jedna za druhou a pořád to bylo tak napínavé! Čtivé, silné, působivé, možná i díky tomu, že je to psané v přítomné čase a v ich-formě. Ač by se možná našlo pár lehoulinkých dějových "chybiček", rozhodně nemají takovou váhu, aby narušily celkový dojem. Těším se na další díly.
Pokud někdo rád ezo-eko vlnu, tak si tuhle knížku opravdu užije, protože to do něj bude ládováno plnými hrstmi. Za mě ale ten svět prostě nedává smysl, sorry, ale fakt ne. Postavy se chovají nesmyslně, občas předvídatelně a nezajímavě. Autorka sice umí psát relativně čtivě, takže i přesto všechno se stránky čtou docela rychle, nicméně i tak jsem to někde kolem půlky dropla - ty do očí bijící a prvoplánově nastavené nesmysly jsem už prostě nedávala.
Tak za sebe mohu říct několik věcí: je opravdu velmi bohatě a krásně ilustrovaná. Pro inspiraci či podporu fantazie výborná.
Ze samotného obsahu už bych úplně nejásala. Někdo prohlašuje, že je to plné balastu a zbytečných vět, ale že se v tom nějaké rady nakonec najít dají. Souhlasím, že by se dost věcí dalo říct jednodušeji.
Je to doporučováno jak pokročilým, tak zcela začínajícím autorům. Popravdě já mohu říct, že jsem ráda, že jsem toto začala číst už jako pokročilá, protože být na úplném startu a dostat tohle do ruky - tak se na celé psaní asi vykašlu. Měla bych z knihy dojem, že tohle v životě nemůžu pojmout. Jen díky tomu, že už v hodně ohledech vím o čem je řeč, dokážu vidět, jak strašně zbytečně složitě jsou jednotlivé aspekty podávány až přímo pitvány, přitom by je šlo říct normálně a polopaticky. Jeden příklad za všechny: Protože každá oběžná dráha prochází Konečníkem světa, zjistí pečlivý pozorovatel, že jde o druhotný výraz pro éterické reziduum, vyvržené z otvoru po tangenciální trajektorii směrem k obecně oscilující orientaci recidivy. (Co je míněno Konečníkem světa je vysvětleno obdobně srozumitelně).
No, takže jestli někdo od této knihy čeká, že si večer sedne a za chvíli bude našlapanej informacema, tak je opravdu vedle. Ovšem pokud si rádi dáte u čtení kávičku a nohy nahoru, máte v ruce rozhodně ideální materiál ke čtení. Jen je otázkou, zda si čtení užijete, mně se dost často stávalo, že jsem přečetla odstavec dva, a neměla šajnu, o čem to čtu (z důvodu uvedeného výše).
Na tomhle snáři jsem kdysi začínala a věřila všemu, co se tam píše. O mnoho let později, kdy jsem se výkladům začala věnovat blížeji a pochopila, jak to v podvědomí vlastně opravdu funguje, mechaniku snu a jeho mluvu, pochopila jsem, proč a že je tenhle (a zdaleka NEJEN tenhle) snář plný absolutních nesmyslů, nepodložených sebemenší psychoanalýzou. Pokud chce někdo svému podvědomí opravdu porozumět, tak tohle není cesta. Ne, tohle ho odvede přesně opačným směrem.
Přišla jsem si nějaká pitomá, ale vidím, že nejsem jediná, komu se z těch hádanek přehřívaly závity :) Nicméně styl soubojů mi přišel hrozně nevyvážený, buď dáte příšeru na jednu ránu vy nebo ona vás, podle toho, za koho hrajete. Takový lukostřelec s 0 defensem je slušně v pr. Přitom jinak v GB mám souboje ráda, ale toto by potřebovalo ještě poladit.
(SPOILER) Vzhledem k tomu, že o zabití svého úhlavního nepřítele Gnaaga usilujete celých 11 knih, přijde mi až nevhodné ho nezabít vlastnoručně. Jen vytáhnout Sommerswerd a přečíst si, jak z něj prd zbylo. V ostatních případech si s ním aspoň opravdu zabojujete. Ale i tak, to poslední rozloučení, potažmo ten poslední odkaz pod známým číslem 350, na mě působil prostě odbytě. Jako už už to konečně je hotový, tak to nějak ukončíme a tvůj poslední úkol - ten primární v tomto díle - vykonáš už "instinktivně". A všichni žili šťastně až do smrti.
Ať chodím kudy chci, pořád se mi nedaří narazit na toho ikonického pavouka :D
Psáno deníkovou formou, což mně osobně bylo příjemné. Sice je pravda, že autorka tak vyzradila hned na začátku, jak to celé skončí, ale vzhledem k tomu, že pro mě byl její příběh spíše podružný a šla jsem si hlavně pro info o Japonsku, tak mi to nikterak nevadilo :). Nicméně, když jsem si na konci vyhledala onen 11. březen, mělo to mnohem silnější emoční dopad.
Toto je za mě takové nejslabší. Je to sice děleno na 2 části, ale nějak to tu postrádalo švih.
Tenkrát to byla pořádná pecka, nic jiného u nás nebylo k sehnání :)