Rave komentáře u knih

Pokud je vám "náct", jste fandové napětí a rádi se bojíte, tak.. asi jo. S přivřenýma očima, nevinným mládím, vědomím, že časem zapomenete...asi jo. Ovšem. Pokud jste sami rodič, pokud máte sami děti, nečtěte to. Nepotřebujete přemýšlet nad vyšroubovanou brutalitou. Popisem zla, činu, ohavnosti tak nepředstavitelné, že jí z hlavy nedostanete. Pokud jste sami rodič, je vám při čtení (pitevní zprávy) doslova blivno. A možná i knížku odložíte. Tak, jako já. Díkybohu. Nedočteno.

Ne, nedalo se. Poslední třetinu knížky jsem po odstavcích přeskákala, jen abych se dozvěděla rozuzlení. Tak nechutně podbízivou knížku jsem dlouho nečetla. Autorka se evidentně pohoršuje nad černobílým viděním a naservírovala nám přitom hrdiny a antihrdiny přesně v této příchuti...navíc v nechutně přeslazené citové kaši. Od prvních stránek jsem (právě proto?) fandila "slušňákům". Mia (jejíž jméno mi k postavě navíc vůbec nesedlo) mi byla krajně nesympatická a i přes nálož jejích srdceryvných životních momentů to se mnou ani nehlo. Nechápala jsem jí, nefandila jí. Ve zbytku hromady jmen jsem měla často nepříjemný guláš. No a kauza s odloženým novorozencem rozpitvaná do každé slzy adoptivních rodičů i biologické matky...strašný. Fascinovalo mě, z kolika stran se probírala rasová stránka celé věci, nepoznání kultury, absence možnosti holčičky naučit se "pravé" zvyky a nikoho z odborníků nenapadlo, u koho by ta malá po čtrnácti měsících života ráda sama zůstala...? Jednoznačně jsem fandila "nepřátelům" a u vyvrcholení této kauzy jsem znechucením odfrkla. Jedna hvězda za dobrej sloh a za zkušenost - pokud máš z knížky divnej pocit, odlož jí rovnou a nemarni nad ní čas!

12 18.01.2019

Styl psaní autorky je přesně má parketa. Svižné tempo bez zbytečných canců, přesto plíživé odhalování a udržování v napětí. Do pocitů hlavní hrdinky jsem se dokázala dokonale vcítit. Byla jsem s ní na lodi, prožívala plavbu. Vůbec mi nevadil překombinovaný konec s americkým závěrem. Líbilo, nadchlo, splnilo očekávání. Společně s knížkou Všude kolem černý les patří mezi mé doporučované a vysoce hodnocené :-)

5 02.01.2019

Do posledni ctvrtiny knizky jsem byla rozhodnuta dat temer plny pocet hvezd, zaver me vsak zklamal. Prekombinovany. Az me zamrzel, protoze knizka se jinak cetla skvele. Vadilo mi jen mnozstvi jmen (kdyz jsem si na papir poznacila tricate druhe, znechucenim jsem si odfrkla) a detailne popisovana brutalita spachanych cinu. Vzhledem k propracovanosti celeho pribehu me nastval odbyty, rychly a prekombinovany konec na strane jedne a nevysvetleni klicovych stop na strane druhe ("jak to bylo uz se asi nikdy nedozvime..."). Presto sahnu po druhem dilu a precteni tohoto doporucuju

8 18.08.2018

Opet se mi osvedcilo necist si o doporucene knizce vubec nic. Miluju ty momenty prekvapeni a mrazeni v zadech a vadi mi, kdyz je o ne ctenar ochuzen prozrazenim uz v upoutavce...Chovani hrdinky bylo mistrne vystupnovane a i kdyz nad ni clovek kroutil hlavou, vlastne ji rozumel! Katie aspirovala na titul "nejhorsi kamoska" od prvnich stranek knizky a osobne jsem nechapala, proc s ni hlavni hrdinka vubec chce travit cas...Finalni rozuzleni me sokovalo, ale priznam se, ze dana kapitola na me pusobila, jako by ji psala jina autorka. Do te doby mistny popis a ve finale trochu lacine a pritazene za vlasy. Zaver ovsem opet uzasny a knizka si tak ode me celkove zaslouzi temer plny pocet hvezd.

4 11.08.2018

Od pocatku v napeti. Vlastne se mi ulevilo, kdyz jsem se dostala k rozuzleni, ke kteremu jsem se tak zoufale prokousavala...Pritom mam Brownovo rozvetvene vypraveni rada. Tady jsem vsak byla tak pohlcena hlavni myslenkou, ze jsem stranky zkracovala pohledem, jen abych "uz vedela"! Presto se mu opet podarilo, ze jsem si pri popisu staveb hledala obrazky v googlu :-) Plny pocet nedavam jen pro predvidatelny dej a opetovne podobny scenar jako u Sifry. Jinak napad genialni a ja, jako ateista a konspirik, jsem chvilema tleskala nahlas...

5 11.08.2018

Úžasně vymyšlené, čtivě napsané. Bez zbytečné omáčky, přitom v pozvolném tempu. Propletené, logické, fascinující. Knížku jsem nechtěla odložit a kdyby to šlo, zhltla bych ji na jeden zátah

11 30.07.2018

Neurazí, nenadchne

1 24.07.2018

Booooze, to bylo utahany! 527 stran...Detailni popis vseho. Ale uplne vseho! Domů, krajiny, lidí (i těch, co nemaj v pribehu co delat), vody, zvirat, nasili, bezohlednosti, uvah, pocitu. Okrajove jsme se sem tam dostali k vypraveni pribehu... Co mi vsak hlava nebrala vubec, byl detailni popis ňader a prirozeni...Šourky, rezave ochlupeni a houpajici se zadky. Furt. Teda, pak uz jsem jen cekala, kdy s tim zase autorka vyrukuje. Neco, co v detektivce asi nepotrebujete mit?Popsano zivocisne, avsak s libidem mi to ani nehlo a mimo nudy jsem u danych pasazi protacela znechucenim oci (jako, smrdi, nezna ho, ale nemuze se udrzet a skoci na nej?). To jako fakt? Proc? Ta zenska ma asi nejakej sexualni to...frustraci? Samotny pribeh obaleny tak hustou omackou, ze jsem pri jeho rozuzleni odfukovala prejezenim. A to jsem knizku cetla na chate, natesena na tlustou porci kvalitni detektivky. Oba hlavni hrdinove takovi zabrzdeni joudove. Jedna vezme dite v noci do neznamych hor, druhej stravi pulden sebelitovanim ve studni, nez mu dojde, jak z ni...Vrahova pohnutka slaba, az nepresvedciva. To jako fakt? No to urcite ne. Nedoporucuju. Neoslovilo, nebavilo, unudilo.

3 23.07.2018

Miluju žánry "co by se stalo, kdyby...". Marťan je přesně tou knížkou, která se vyrovná Malevilu, Dnu Trifidů či Temné hmotě. Dokonce mě, chemického analfabeta, přinutil přemýšlet i tímto směrem. A občas jsem se i chytala :-))) Nicméně, jindy mě matematicko-chemické odstavce až nudily, přestože jsem po jejich přečtení musela uznat, že bez nich by to zkrátka nešlo...V počítači mám stažený i film, na který jsem teď, po přečtení knížky opravdu zvědavá. Jo, a tak nějak víc si, po přečtení, vážím úplně obyčejného vzduchu kolem sebe, obchodu za rohem a tekoucí sprchy...

13 08.07.2018

Líbilo, ale Volání kukačky mě oslovilo více

5 21.06.2018

Vtáhne, nepustí, udrží. Sympatické postavy, jasný děj, výborný námět, logické postupy. Plný počet hvězd!

13 21.06.2018

Má nejoblíbenější z Agaty. Jestli začnete touto detektivkou, nasadíte laťku velmi vysoko a jen tak něco dalšího vás neuspokojí. Logické, odsýpající, fascinující, překvapivé. Když se blížíte k samému závěru a na ostrově už moc živých (neboli dva) nezbývá, kroutíte hlavou a nahlas si pro sebe říkáte, ale tak kdo to teda je?! Jak to skončí? Teď nemůžu přestat číst! A závěr vás pak dostane úplně...! Celoživotní zážitek zaručen!

14 21.06.2018

Přečteno už dvakrát a rozhodně ne naposled. Knížka, kterou začnete číst a nechcete jí odložit. Máte pocit, že jste součástí příběhu, neviditelný pozorovatel. Postupné odhalování je tak fascinující a logické, až vám bere dech. Jedna z nejlepších knížek, kterou jsem kdy četla!

14 21.06.2018

Velké očekávání a velké zklamání. Knížku jsem dočetla jen na doporučení, že se dozvím rozuzlení v poslední větě, což mi přišlo zcela absurdní. Bylo to tak. Při čtení jsem si mnohdy připadala jako pod vodou - zpomalená, neohrabaná, dezorientovaná (a to plavání miluju). Neschopná vizualizace prostředí, postav. Štvalo mě, že fakt "nevidím" dokolečka popisovanou řeku, tůni, mlýn...nejspíš z nesympatičnosti všeho v knížce. Nastrčené tajemno mě vůbec neoslovilo a bylo mi až protivné. Postavy mě často iritovaly a celé se to tak vleklo, že jsem knížku četla nekonečně dlouho. Přesto to úplněj propadák není, na dovču dobrý a číst dopoeušuju asi na jeden zátah. Poznámkový blok na sepsání postav je ovšem nutností...

11 21.06.2018

Knížka, u které se vyplatí nečíst si o ní nic. Včetně upoutávky na obalu knížky! Rozostřete, nečtěte nic, než název a otočte na první stránku. I když se hlavní linie zanedlouho odkryje, moment překvapení a děsu stojí za to. Ten vás pak drží a drží a drží. Doufáte, přemýšlíte a čtete hltavě dál. Veeeelmi doporučuju!

6 28.03.2018

Vtáhlo, bavilo, mrazilo. Po dlouhé době severská krimi, ve které nestříkají kusy mozku po nábytku, s detailním popisem bezmocné oběti lidského či zvířecího původu. Ač o zpackaném dětství, mládí a dospívání, kniha mi nijak netahala za citlivou mateřskou strunu a popsaná traumata jsem "dokázala rozdýchat". Líbilo se mi, že jsem všem postavám rozuměla. Proč co dělají a díky čemu...Líbilo se mi vlastní postupné přehodnocení charakteru hrdinů, počáteční naivní pohled na jedny a obrat v sympatiích u druhých. Celý děj absurdní, přitom pocit jako v kůži Maji. Konec infarktový, kdy jsem v soudní síni seděla s hrdinkou a konečný verdikt jsem četla jedním okem. Za mě plný počet.

15 02.01.2018

Je opravdu zapotřebí detailní popis nechutností, strachu bezmocných a traumat z dětství vrahů, aby se v člověku vyvolala emoce? Proč? Severské detektivky se v poslední době předhání v krutosti. Nechci něco takového číst. Nebaví mě to! Chci se bát "bez litrů krve". Tak, jako například u Ruin (Scott Smith), Dne trifidů, Divné Jadie, Temné hmoty (Blake Crouch)...Lovec králíků zklamal a severské detektivky tímto odkládám na neurčito.

6 01.10.2017

Pokud máte děti a jste citlivky (jako já), nečtěte. Nepotřebujete o takových věcech přemýšlet a dostávat živé obrazy z hlavy. Šlo mi to blbě a dvě pasáže knihy jsem dokonce jen přeletěla očima... Jinak je to velmi slušně napsaná detektivka, s mrazivě úchylnou zápletkou a dobře popsaným vyšetřováním. Jako čtenář jsem se nijak neztrácela, orientovala jsem se v množství postav, jednotlivé kroky policie byly logické a do děje dobře vpasované. Ovšem celkově...Velice nízké hodnocení. Důvod. 1. laciné "jsem permanentně nesmírně unavený detektiv, který má problém se spánkem, alkoholem a práškama" mě touto knížkou definitivně přestalo bavit a u jakékoli další detektivky budu na tento stav už alergická 2. slovní průjem tázacích vět v textu knížky..."Co?" "Kdo?" "Proč?" a to v takové míře, že jsem se od půlky (!) nedokázala soustředit téměř na nic jiného než na to, kdy se docela slušný a uvěřitelný policejní rozhovor opět zvrtne v "dialog u ušního lékaře"...protože to, co postavy předváděly se slůvkem "co?" po každé otázce už pak nebylo ani tak úsměvné, jako neskutečně otravné.

10 24.09.2017

Od autorky jsem jedním dechem přečetla Ostrov sviní, na Panenku jsem byla hodně natěšená. Dostala se mi do ruky v kindlu. Nebyla to vůbec dobrá volba. Nedařilo se mi dostat do děje, několikrát jsem se musela vracet na začátek, dvě různé dějové linky mi dělaly zmatek v postavách i příběhu. Po nějaké době jsem sehnala knížku. Odhodlaně jsem se do ní začetla...a, šlo to! U každé další kapitoly jsem si říkala, hmm, tohle si matně vybavuju, že bych se v kindlu dostala až sem...až tady...no ale i tohle už jsem asi četla...Zkrátím to, až po dočtení poslední stránky v knížce jsem si uvědomila, že jsem Panenku v kindlu přelouskala až do konce (!)...a úspěšně jsem na ni, děj, rozuzlení...zapomněla...Tohle se mi nestává vůbec často a vlastně to mluví za vše. Přitom nápad dobrej, zpracování kvalitní, postavy i jejich rozhovory uvěřitelné, prostředí příběhu na jedničku. Přesto tak nějak přitažené za vlasy, předvídatelné a zároveň málo uvěřitelné...konec mírné utrpení. Vklínění druhé příběhu, u kterého jsem stále očekávala, že bude mistrovsky propojen s příběhem hlavním, mi vůbec nesedělo (přestože jsem ho četla jedním dechem). Za mě dvě hvězdy. Jedna za dobrej spisovatelskej um a druhá za osobní moment překvapení ze zjištění, že už mám knížku za sebou podruhý.

6 30.04.2017