Rawen616 komentáře u knih
Jednoznačně nejstrašidelnější kniha mého života. Kam se hrabou horrory. Vřele doporučuji. Dokonalý rozbor(dalo by se dokonce říci návod, což je na tom to nejděsivější) toho, jak zavést absolutní totalitu a jak z lidí udělat jen ustrašené loutky a roboty do továren. Všudypřítomné kamery, udavači, lidé udržování v apatii díky dostupnosti alkoholu a primitivní agresivní "kultury". Postupné likvidace všeho jedinečného včetně jazyka a permanentní udržování strachu ve společnosti díky neustále vedeným a samozřejmě předem dohodnutým válkám. Čas od času kniha nabývá na aktuálnosti. Výborně zpracovaná je i audioverze. Mučení a rozhovor Winstona s O'Brianem, kdy krásně argumentuje, proč je totalita vlastně "fajn" je mrazivý jako máloco.
Johna sice nemusim ale tohle je i na dobu vzniku dodnes celkem působivé a čtivé. Ideální pro puberťáky. Ovšem nečekám, že po přečtení to někoho vyděsí natolik aby drogu nevzal. Kdo je blbej a chce to zkusit, tak to stejně zkusí.
Až po druhém přečtení po letech a poslechu naprosto skvěle zpracované neoficiální audioverze od Jiřího Pobudy jsem se do té party "policajtů" zamiloval. Zajímavé, jak některé knihy zrají. Nebo jsem spíš uzrál já:-)
Každopádně Zeměplošské policejní příběhy patří podle mého k tomu nejlepšímu co svět Terryho Pratchetta nabízí. Má to opět spád, vtip a hlavně neskutečně sympatické postavy. Navíc celý příběh lehce evokuje komedii Policejní akademie. K už známé čtveřici Městské hlídky jsou přijati nováčci různých pohlaví i ras, často znepřátelených, což samo o sobě je zdrojem humoru i problémů. A do toho všeho ve městě začne řádit atentátník vybavený zcela přelomovou smrtící zbraní.
Husí kůže? Strach? Krev? Kde proboha? Nečetl jsme nakonec něco jiného než ostatní? Vždyť tohle byla vyloženě natahovaná červená knihovna. A co mě tam dostávalo asi nejvíc, bylo to, že ta banda která se snažila hraběnku zlikvidovat to mohla udělat nesčetněkrát ale pokaždé jí prostě nechala přežít aby se mohlo jet ještě dalších sto stran. Dočtena jen z nouze.
Důkaz, že jestli existují nějaké nevyřešené případy - tak jejich pachatelem musí být Agatha Christie, protože jestli by někdo dokázala vymyslet dokonalý zločin, pak jedině ona :-)
No, tak tady asi pujdu hodně proti proudu. Tohle mi vůbec nesedlo. Pamatuju si, jak mi kamarád knihu popisoval - jako velkolepý příběh o tom že dávní bohové nezemřeli se svými kulty ale žijí stále mezi námi jako lidé a jejich místa nahradili bohové noví - bohové médií a techniky kterým obětujeme svůj čas a energii a staří bohové se s tím nechtějí smířit a chystají velkolepou bitvu která bude mít vliv na celé lidstvo. Asi si říkáte jak je to doslova "kulervoucí" námět...To sem si taky říkal a celý natěšený si to běžel pujčit.
No a co na to říct teď. Nuda, naprosto zabitý námět. Celé to spočívá v tom, že s hlavním hrdinou cestujeme z místa na místo spolu s bohem Odinem( maskujícím se jako frajerský stařík ) a pokaždé na novém místě se hrdina usadí a nějaký čas tam normálně nudně žije zatímco Odin někde přemlouvá bohy na finální střet. Do toho se sem tam objeví kapitola, která nám prozradí něco o tom jak do Ameriky staří bohové dorazili spolu s přistěhovalci z celého světa. A to je vlastně vše. Čekal jsem, že se dozvíme něco o protivnících, ale třeba bohyně médií je v knize jen chvilku, a u jiných jsem marně pátral čím vlastně jsou. Když dojde k onomu velkému finále, tak se vlastně opět nic mimořádného nestane. Možná malé oživení v podobě dvou zvratů ke konci ale jinak opravdu nic velkolepého nečekejte. Kdyby tam místo bohů byly dvě mafiánské rodiny sbírající síly proti sobě a hlavní hrdina dělal řidiče jedné z nich, vyšlo by to úplně nastejno. Zkrátka čekal jsem od toho až moc.