Raziel_cz komentáře u knih
Dlouho jsem přemýšlel, k čemu to přirovnat... a na nic pořádného jsem nepřišel. Což myslím, že je jediný důkaz kvality, který potřebujete. Je to příběh o sériovém vrahovi, sledovaný z pohledu jeho obětí, lidí, co se ho snaží najít, ale hlavně a především jeho samého.
Je to příběh o naprosté destrukci milého, inteligentního a kreativního člověka a jeho přerod – jakkoliv se tomu sám snaží zabránit – v něco, co s člověkem nemá společného vůbec nic.
Je to příběh zasazený do (minimálně pocitově) známých reálií, a díky tomu je ještě mnohem víc zneklidňující.
A je to v Markově bibliografii zase něco úplně nového.
A samozřejmě – je to jeho nejlepší kniha. A už teď se nemůžu dočkat, čím ji překoná.
Román v povídkách, jež spojuje ústřední tým paranormálních vyšetřovatelů. Něco jako slovenské Ú.P.V.O. Nebo spíš slovenská hobo verze Ú.P.V.O. Je to něco jiného, než Mark píše obvykle, víc v kulhánkovské tradici, ale rozhodně se v tom nijak nezapřel – ať už se to týká efektivního (a místy dost brutálního) hororu, nebo neskrývané inspirace filmy (obrácený Evil Dead, který tady rozjel, je podle mě jedna z jeho nejlepších věcí). A samozřejmě, vedle spousty akčních scén, humorných hlášek a zdánlivě přímočarých případů do toho dokázal vtěsnat i to, díky čemu jsou tak super jeho ostatní knihy – skvěle napsané postavy a fungující emoce. Posednutí démonem jako alegorie deprese nenechá jedno oko suché.
Takže... tentokrát sice nenapíšu, že je to nejlepší Markova kniha (protože prostě Dom 490 a Oni), ale přesto je to sakra dobrá kniha, a pokud máte rádi to Ú.P.V.O., Kladivo na čaroděje nebo třeba Criminal Macabre, je to jasná volba. Už kvůli tomu obrácenému Evil Deadu. O vlkodlacích a čertech nemluvě.
Já vím, že to říkám u každé E. Pochovy knihy, ale: Mark E. Pocha je s každou knihou lepší. Tentokrát se nejen vyřádil v žánru, který miluje a o kterém ví víc než kdokoliv jiný, ale taky ukázal, že se neustále vyvíjí a to dost zajímavým způsobem. Opět tu tedy máme řadu jeho oblíbených žánrových prvků, opět tu máme promakanou psychologii postav a opět tu máme spooooouuuuustu explicitního násilí. Ale tentokrát je všechno ještě vyzdvižené experimentální narací, nelineárně podaným dějem a podivností samotného příběhu.
Je to, jako by Jack Ketchum napsal You're Next pod dohledem Richarda Kellyho, zatímco jim v pozadí jede smyčka filmů Davida Cronenberga. Je to zábavné a drsné a dojemné a brutální a mrazivé a – ještě jednou – podivné. A má to pasáž, z jejíhož čtení jsem měl větší potřebu se jít osprchovat než z celé Dívky od vedle. A jestli vám tohle nepřijde jako dostatečné doporučení, tak nevím. Prostě bomba. O péči, kterou knize věnovalo nakladatelství Carcosa, parádní Cwokyho obálce a bonusu v podobě eseje od člověka, co zná Marka líp než sám sebe, nemluvě.
Na zadní straně knihy je napsáno, že jde o román ve stylu filmů Amityville Horror a Paranormal Activity. To je pravda. Taky je pravda, že je Dom 490 mnohem lepší než oba filmy. Mark E. Pocha s vámi hraje na rovinu – že půjde o úměrně drsný horor (jiného druhu, ale stejně) jako v jeho předchozích knihách, je jasné od prologu a že je v jeho příběhu paranormálno opravdové, od druhé kapitoly.
Premisa je stejná jako ve spoustě duchařských klasik – rodina se nastěhuje do domu s temnou minulostí, záhadnou skládankou na půdě a zlovolným duchem ve sklepě. To je ale jenom odpich napínavého, skvěle sestaveného a skvěle vygradovaného příběhu plného výborně vyprofilovaných postav, dospělých témat, nečekaných zvratů a explozí hrůzy, násilí a násilné hrůzy.
Má to něco z Exorcisty, něco z Osvícení a něco z Twin Peaks, ale tentokrát spíš v mnohem subtilnější formě přiznané inspirace, než přímého remakování. A funguje to parádně, od začátku do typicky epochálně nihilistického finále.
Doteď jsem si E. Pochovy knihy rovnal na poličku vedle Ketchuma. Teď už to dělat nebudu. Odteď rovnám Ketchuma vedle E. Pochy.
Bomba. Celou dobu jsem se potutelně usmíval a užíval si odkazy a humor a hlášky... a pak přešla strana 100 – na kterou jsem se mimochodem dostal, zrovna když začala bouřka – a to byl teprve náser. Takže opět řadím na polici vedle Ketchuma a doufám, že brzo bude další!