Reader-Hel komentáře u knih
Čtená před pár lety. Dodnes si pamatuji, jak zle mi bylo v některých pasážích.
Krásná kniha, nemám, co vytknout
Pěkná kniha, příběh zajímavý a zápletka dobrá. Chybělo mi teda vysvětlení, proč tomu tak bylo.
Přesto, že kniha byla pěkná a chytla mě, dávám 3 hvězdy. Jedna za velice nudný začátek - opravdu nějakých 130 stran veliká nuda a druhý kvůli skákání dějových linek, ve kterých jsem se na začátku ztrácela.
Hlavní hrdinka Sage mi nevadila, ale úplné sympatie nic. Leo zpočátku nebyl sympatický, ale v polovině se to změnilo. Hlavní postava Josef mi kupodivu byl sympatický i přes jeho minulost. Babička v minulosti mi sympatická teda nebyla.. bohužel.
Všechny postavy jsou vykreslené, propracované. Minulá doba nebyla nejlepší, přesto jsem chvílemi měla pocit, že jde jen o natahování děje samým problémem.
Mrzelo mě, že se nedozvíme nic o babiččině zachránci, opak byl však pravdou. Proč? To jsem se ale nedozvěděli a to mi velice chybělo. Z casti zato beru hvězdičku.
Vedlejší příběh mi nevadil.
Jo, opět mě to bavilo. Je pravda, že první knihy měly své kouzlo, kdy jsem je kupovala s nadšením, ale přesto se dále Darcy daří.
Upřímně mě tahle kniha 2v1 bavila, jen teda více mě zajímal romantický příběh dvou hlavních postav, než nějaké strašení.
Obě hlavní postavy mi byli sympatické, časové zařazení je také fajn. Vlastně všechny postavy mi byli sympatické, krom tetičky Rose. Docela jsem se obávala, že kniha neskončí happyendem pro milence, ale Darcy vlastně jinak ani nepíše. Trošku klišé, ale dám ruku na srdce - kdyby tady happyend nebyl, asi by Darcy u mě klesla.
Jak už psali jiní, první kniha v knize byla lepší. Druhá už byla až moc natažená a strašení se zde nekonalo. Myslím, že kdyby autorka propracovala konec první knihy, mohli jsme se obejít bez druhé.
Je to vlastně první kniha, ve které je nějaká romantická linka. Příjemná změna, jen to trochu odsunulo strašidla a strach na vedlejší kolej.
Napíšu recenzi na celek, nechci to rozepisovat po dílu. Viděla jsem nejprve filmy, než jsem četla knihy a i ty jsem pár let odkládala. Nejsem typ na náctileté problémy, ale film mě upoutal. Proto jsem se rozhodla pro knihy.
I přesto, že jsem znala dej mě knihy bavily. Jen první díl nejvíc a další méně a méně.
Ve filmu jsem měla Hrdina ráda a Tessu jsem moc nemusela. V knize jsem Hrdina nesnášela za jeho aroganci a hlavně za tu sázku.. A Tessu jsem samozřejmě nesnášela taky. Občas jsem si klepala na hlavu, co má zase za problém a co řeší. I když jsem jí v mnoha ohledech chápala.
Celkový dojem je fajn, jen prostě muselo být furt nějaké ale. Samý problém... Autorka zřejmě chtěla vymáčknout co nejvíc.
Na druhý díl jsem se strašně těšila. Oproti prvnímu dílu byl znát pomalejší rozjezd. Vlastně mi přišlo, že se nic neděje, že jsem pořád na začátku a přitom jsem byla třeba na straně 80, 130.. Ovšem co mi strašně vadilo byla až moc velká souhra náhod. Na můj vkus až moc okaté.
Od začátku jsem věděla, kdo půjde Melissandě po krku, ale doopravdy takové velké náhody a zrovna vždy u té správné osoby.. No to bylo lehce nelogické.
Jinak kniha byla čtivá, hlavním hrdinům jsem fandila až do konce. Sackingen mě ke konci překvapil a upřímně mi ho bylo líto.
Další díl bych si přečetla, ale už s menším nadšením.
Mám od Darcy přečtené všechny její domy, ale po pár lehce slabších dílech je tenhle zase top.
Od začátku plné napětí. Poprvé jsem snad knihu nečetla v noci nebo večer pokud jsem byla doma sama.
Jediné, co mi vadilo, byl až moc realistický hlavní hrdina. Doopravdy existuje někdo, kdo by ani jednou nepomyslel na duchy, když mu v domě evidentně někdo stěhuje věci, straší atd?
Narozdíl od hlavní hrdinky Mary (Blackwood) jsem však neměla chuť dát hrdinovi parfacek. No, co dodat,skvělé čtení i atmosféra.
Kniha mě moc nelákála, doporučila mi ji mamka, která narozdíl ode mě je méně vybíravá. Musím ovšem říct, že od prvních stránek mě kniha bavila. Příběh začíná v současnosti a poté se vracíme do minulosti, než se zase dostaneme k současnosti. Trochu zmatené, ale šlo to.
Hlavní hrdina mi byl moc sympatický, hlavní hrdinka už o něco méně. Celý příběh jsem jim držela palce, ale musím přiznat, že hlavní hrdina měl až moc velké štěstí, což v takové době bylo těžko uvěřitelné i na fiktivní příběh.
Velký počet chyb v textu, což kazilo dojem.
Násilné scény nebyly tak kruté, tudíž je kniha spíš romantičtější.
Upřímně jsem chování hlavní hrdinky na konci nepochopila. Přišlo mi naprosto nelogické a hloupé. Tohle bych čekala od mladé dívky a ne
od dospělé ženy, která měla smrt v zádech. I když.. Možná se to pochopit dá, chtěla ukončit jednu kapitolu, aby mohla začít novou.
Čtení bylo hezké, příjemné, napínavé. Mohu jen doporučit.
Řekla bych, že kniha byla opět psaná naplno, stejně jako Ashburni. Nebylo to úplně woow, ale opět to bylo napínavé a čtivé. Více strašidelné, než předchozí díly.
Hlavní hrdinové zde byli dva, což mi vůbec nevadilo, ale upřímně.. Mara by ode mě dostala pěstí za její chování a Neil byl blbec, že jí to trpěl. Ale na konci už byla méně nesnesitelná.
Trochu byl problém se začíst, ale jinak super.
(SPOILER) No upřímně.. Podle recenzí jsem očekávala bůh ví co nereálného, ale můj názor je, že i takto to může být reálné. Vraždit může defacto každý. No čekala jsem nějaké fantasmagorium, ale to se k mému překvapení nestalo.
Ze začátku jsem teda měla hrůznější pocit a furt jsem si říkala, co se asi ztracené dívce stalo, kde je. Chvílemi mi přišlo chování onoho monstra nelogické. Ty omdlíš a já počkám, až se vzbudíš jen abych tě mohl honit po lese.. ️ Nebo že je někdo v lese 4 noci a nevidí ho ani jednou, zato další člověk hned první a každou další noc. Ale konec to zase hezky vysvětluje. I když vlastně, aspoň pro mě, nebylo vysvětleno proč. Proč se to dělo. Jelikož jsem zvědavá a takové věci mi nedávají spát, tak by mě zajímalo, jak zemřel Todd třeba, když onen vrah vlastně nebyl "vrah" a nebo co se Teda stalo Eileen. On jí vystrašil a utekl? Dál nic?
Čtivost tomu nechybí, ani atmosféra. Vcelku pěkný příběh a postavy byly také fajn.
Doopravdy nevím, jak mohly vzniknout tři filmy z téhle knižní předlohy. V zásadních věcech jsou kniha a filmy totožné, další půlka jich je vymyšlená. Občas mi kniha přišla hrozně uspěchaná, ale chvílemi jsem za to byla ráda. Nudné, dlouhé popisy krajin mi teda nechyběly.
Krásně se to četlo, chvílemi mi to přišlo hrozně uspěchané a useknuté, ale to je možná jen dojem díky filmům. Trpaslíci mi chvílemi lezli na nervy víc než ve filmu, hlavně jejich hamižnost a vychcanost. Plusové body mají za úctu k Bilbovi, i když opožděnou. Thranduil kupodivu nebyl taková svině jako ve filmu a Medděd byl ještě větší dobrák. Bilbo byl prostě Bilbo jak ho známe. I když možná méně upjatý.
Sečteno podtrženo, bylo to hezké počtení. Ale ne výjimečné jako Pán prstenu.
Knihy od této autorky mám ráda. Jsou to duchařiny, takže logické závěry se nekonají. Tohle ale byla pro mě nejslabší knížka, bohužel. Děj začíná hned, čte se to dobře. Velkým kamenem úrazu bylo uažování obou hlavních postav, když byly v jakémsi tranzu. To bylo prosím co? I když nebyly při smyslech, tak tohle byl velký krok vedle. Očekávané napětí se nedostavilo, příběh jsem ani nijak neprožívala, za mě slabota. To i odfláknutí Folcrofti na tom byli o trochu lépe.
(SPOILER) Z knihy jsem prvně měla strach, ale již po pár stránkách jsem se začetla a příběh mě bavil. Rodiny hlavní hrdinky mi bylo líto, upřímně jsem si přála, aby jich přežilo více.
První zklamání přišlo, když se děj posunul o pět let dopředu.
Upřímně jsem čekala, že kniha bude o cestě a o učení hlavní hrdinky býti katem a o tom, jak to celkově zvládá. Ale teď zpětně to hodnotím kladně. Škoda jen, že zachránce Raimund v tom případě nedostal více prostoru.
Dalším nepochopitelný krokem pro mě bylo zařazení linky jistého Wendela. Doufala jsem, že nebude zbytečná a nudná. A to nebyla. Bohužel se dalo předvídat, jak a s kým Wendel ve finále skončí.
Ke konci mě trochu zklamalo, že to bylo uspěchané, ačkoliv jsem hltala kapitoly, abych se dostala k pasáži s Wendelem nebo hlavní hrdinkou. V konečné fázi mě nudily kapitoly o Sempachovi atd. Přesto se nemůžu ubránit myšlence, že je konec lehce nedořešený. Stálo by třeba jen za zmínku jak si Sempach a ostatní radní vedou. Nebo jestli se Wendel usmířil s rodinou. Také jsem očekávala, že hlavní hrdinové budou mít více prostoru než jen dvě stránky na konci. Ale bohužel - není to romantická kniha.
Poslední výtka je, že jsem očekávala, že Melissanda o sobě řekne vše Wendelovi. Ale to na kvalitě neubírá.
V celku se kniha četla hezky, plynule, děj nebyl složitý, krom občasných popisů krajin. Hodnotím kladně, ač mám k tomu výhrady. Kniha je poutavá a mohu doporučit.
Moje nejdelší recenze. Při takových příležitostech je zapotřebí někoho, s kým bych si o knize mohla popsat a leccos probrat v soukromých zprávách.
(SPOILER) První stránky knihy mě moc nezaujaly. Měla jsem strach, že nedočtu, ale opak byl pravdou. Kniha mě vtáhla do děje, ne tak silně, ale přece.
Hlavní hrdinové svojí cestu k úspěchu mohli mít těžší, ale popravdě řečeno, kdyby ji autorka prodloužila ztížením, asi bych knihu odložila.
Bavil mě příběh a čas ve kterém jsem se ocitla a chemie mezi hlavními hrdiny také. Ovšem konec mě trochu zarazil. Celou dobu se hlavní hrdina těšil na spojení s hlavní hrdinkou a když to bylo na dosah.. Tak to bojkotoval a přišlo mi, jako kdyby odmítal její postup, její rychlost a její styl. To nejde k chlapovi dohromady ani pokud je to takový džentlmen jako lord Kit. A hlavně po celém tom příběhu by to chtělo víc.
Ze všech třech knih jsem tuhle přečetla nejrychleji. Unikátní závěr obohacený o podrobnosti ze Středozemě. Trochu jsem se v tom ztrácela, hlavně v Númenoru a ve jménech králů. Ale za tu dřinu to stálo. Lehce prodloužený konec, který se trošku vlekl a nebyl podle mě tak famózní a epický jako ve filmu, ale to na kvalitě neubírá.
Čtení jsem zakončila depresí, že už jsem na konci příběhu a jako kdybych přišla o kus sebe sama a o přátele.
V celém díle oceňuji to, že přes rozdíly se spolu jednotlivé rasy bavily vždy s úctou a panovalo skutečné přátelství.
Pán prstenu je moje životní láska. Líbí se mi, že každá rasa je jiná, a přesto jsou všechny nádherné. Trochu jsem se ztrácela v popisu krajin a míst neboť to není zrovna můj obor, což mi pochopitelně kazilo dojem z celé knihy. Ovšem byla to má vina. Nechápala jsem, jak můžu jít na jih a mít po pravé straně západ, když napravo od jihu je východ. Ale holt každý vyniká v něčem jiném, v orientaci zrovna já ne.
Trochu se příběh vlekl, než se ocitl na Větrově. Pasáže u Toma Bombadila a přes Mohylové vrchy mě zrovna moc nebavily a jsem ráda, že je ve filmu vynechali, ale bohužel jsou nedílnou a důležitou součástí příběhu.
Nemůžu jinak než doporučit.
Po všech knihách tohle byla taková oddechovka. Příběh mě zaujal, bavil, ale hodnotím knihu jako nejslabší ze série. I přesto, jsem ji přečetla ze všech nejrychleji, zajímavé
Duchové tu tentokrát nejsou tak významní, ale přesto byl příběh chvílemi napínavý. Konec mi však připadal nelogický a useknutý. I když dědečka na jednu stranu chápu, asi bych nedokázala odejít jenom tak. A co vůbec nechápu je to, jak se prarodiče zachovali k dceři.
(SPOILER) Kniha byla dobrá, ale po přečtení recenzí jsem na vážkách.
Příběh mě bavil, byl napínavý, chvílemi až hrůzný.
Ze začátku mi ovšem vadilo, že dům je taková atrakce. Ale uznávám, že se nemůže opakovat pořád to samé dokola - opuštěný dům, kočka, duch. Chce to něco nového a tak jsem změnu přijala. K mému překvapení jsem uhodla, kdo zemře první a druhý. Což je k zamyšlení, pokud v každé autorčině knize něco vím dopředu. Vadilo mi, jak si furt olizovala hlavní postava rty. Ze všech zločinů jsem podezřívala Marka, který celou akci vymyslel. Po smrti staré paní Marjorie mi bylo nevolno, jako kdybych ji znala. O to víc jsem byla ráda, že pravda o smrti byla nakonec jiná.
Musím říct, že konec mě velmi překvapil, takové rozuzlení jsem nečekala. Ale na můj vkus se to s poltergeistema přehnalo. To nic nemění na tom, že kniha byla napínavá.
Příběh Doriana znám ze školních let a byla jsem velice zvědavá na knihu. Musím bohužel říci, že jsem byla zklamaná. Děj začíná prakticky okamžitě, ale než dojde k první známce toho, že je něco v nepořádku, tak to poměrně dlouho trvá. Vůbec jsem se do knihy nemohla začíst. Nějakých 100 stránek úplně katastrofa pro mě. Časté promluvy o životě vůbec nebyly mým šálkem kávy. Občas mi přišlo, že se řeší "otázky života" způsobem, že vlastně nevíte nic, ale máte vykecanou díru do hlavy. Až za polovinou knihy jsem byla schopná číst v kuse a knihu dočíst.
Ovšem k pointě a myšlence příběhu nemám nic k vytknutí. Příběh samotný je nápaditý, k zamyšlení a vlastně mě i bavil. Zpracování knihy už bylo horší.
(SPOILER) Pomalejší rozjezd, ale ne zase o tolik. Popisování míst není zrovna mojí parketou, neboť u něj strávím velké množství času s představou a lehce se ztratím. Ale tady mi to nevadilo. Postavy Daniela a Brana mi byly od začátku milé, toužila jsem být součástí příběhu. I když Daniel byl trošku hloupatý, jeho protivného bratrance jsem prokoukla hned. Bohužel i zničení onoho nadpřirozena jsem odhadla také dřív, než se stalo. Konec mě i rozesmál
Ale jinak je to další napínavé čtení, ale Ashburn byl lepší
Luxus. Byla jsem skeptická, protože se jedná o nadpřirozeno a bála jsem se, jak se vyvrbí konec. Hlavní hrdinka si mě získala stejně tak, jako její kocour Wolf. Celou dobu jsem věděla, že údajný záporák není záporák. Jméno skutečného padoucha jsem znala od poloviny knihy, uniklo mi však, jak velkou roli má.
Napínavý, místy děsivý příběh.