Reat komentáře u knih

Přiznávám se bez mučení, jakého se dostalo oboum Kloknerům, že se mi do zprofanovaného Rudého Kapitána moc nechtělo. Jednak jsem znal zápletku z filmu, který byl vysloveně debilní a navíc herci s výjimkou pana Geišberga coby Edy Burgera mi k mým představám o mordpartě ani trochu nepasovali, a taky tím, že jsem tak trošku tušil, že tohle bude těžší oříšek, když se tady DD pustil na jiný led a obával jsem se zklamání. Tak to se rozhodně nekonalo, prostě kdo umí, ten umí, ale...nemůžu si pomoct, prostě je to jiné (horší?) než ostatní Dánovky. Až moc zbytečně rozplizlé do všech stran....nacisté, Göring, templáři, estébáci a na konci bezdomovkyně se samopalem a ostrými....no nazdar. Bavilo mě to, bylo to napínavé, jako obřího fandu DD mě vysloveně potěšilo být přítomen Chosého nástupu na plac, ale lehoulinké výhrady prostě jsou. Pořád to ovšem v pohodě stačí na pět hvězd, to bezpochyby.

25 02.10.2018

Centryfuga hadr. Tam po třech minutách slezete a v nejhorším se poblejete, ovšem tohle je úplně jiná jízda...tady se Vám slézt nechce, vlastně ani nemůžete...je to doslova návykové a přitom se Vám chce blít celou dobu (myšleno v nadsázce). Takhle báječné čtení bych snad nařizoval povinně, protože to je opravdu kumšt. Stará (dobrá) parta pohromadě, stejnej styl....cigára, žrádlo, tuny chlastu a úchylnej vrah. A Vy... Může se to týkat kohokoli z nás. A co když je to pravda? Brrr... Neskutečná paráda!!!!!!!

25 25.07.2018

Nevím, jestli jsem kdy četl mnoho lepších knížek, pokud tedy vůbec nějakou. Doslova se mnou tento briliant srostl, dokonce tak, že jsem zapoměl i na jídlo, což je tedy v mém případě skutečně co říct!!! Pětset stránek za den, to se mi snad nikdy nestalo. Naprosto omračujícím způsobem uchvacující čtení, díky kterému máte pocit, že život je krásný, protože Vám přináší možnost číst takové skvosty. Samozřejmě, vše je nutno brát lehce s nadhledem......některé pasáže možná vyvolají shovívavý úsměv, u některých přimhouříte nevěřícně oko a možná nalistujete pár stránek zpět, aby jste se ujistili, že jste se nepřehlédli....ale pokud jde o to se knihou bavit, být příjemně napjatý, nedýchat vzrušením, cítit mrazení v zádech a podobně, tato kniha Vám to splní beze zbytku. Kolik dáme hvězd? No pět, samozřejmě....a i to je málo!!!!

25 01.03.2018

Další skvost z dílny mistra Cartera. Knížka se dlouho, předlouho nedala sehnat, takže když "pár chytrých hlav" z BB Art konečně napadlo udělat dotisk, mohl jsem si zkompletovat celou sbírku.....celou sbírku hrůz, pronikající do nejhlubších niter každýho. Vážně je společnost taková? Pořád chci věřit, že ne. Carter, ač jede podle (staro)stejné šablony, od které se odpoutal na chvíli jen v geniální Zlobě, se tady drží schématu, na které mu prostě musíte pokaždý skočit....čtivost, napětí, nucení čtenáře zběsile otáčet stránku za stránkou. A stejně jsem mu to i popáté sežral, nejde to jinak. Zapadlo to do sebe jako skládačka..zní to zvláštně, ale víceméně přesně pak chápete, proč, jak a komu a pod. Coby čtenáři mi bylo při čtení neskonale dobře, coby člověku vžitému do děje rozhodně ne. Jediné mě uklidňuje vědomí, že já bych fakt nehlasoval....fakt ne!!!

25 26.10.2017

Tak jsem konečně "poctil" přečtěním i tuto - dle mnohých jednu z nejlepších - sbírku povídek. I když....povídek. První tři jsou vlastně víceméně kratší novely a za regulérní povídku se dá považovat až ta poslední DÝCHACÍ METODA, která je suverénně nejkratší, ale neméně dobrá. A ty tři zbývající? Kdo zná, ví. Tohle je monument Kingovy kariéry, jedny z nejlepších věcí, které kdy napsal. Ono také není náhoda, že podle nich byly natočeny (kromě Zelené míle) nejkvalitnější filmové adaptace, protože tohle je prostě nekonečná studnice geniality. Není co víc dodat!

24 27.03.2020

Nevím, jestli máte Vy kolegové čtenáři také někdy pocit, že byste nejraději nejpozději v půlce knížku zaklapli a odložili, pak se ovšem přemůžete a nakonec děkujete vyšší moci, že jste to neudělali. Já ho mívám a tady tedy tuplem!!! Už vím, že vnější vlivy do duše čtenáře promlouvají dost hlasitě, protože takový názorový veleobrat, kdy mě to zpočátku nebavilo až štvalo a druhou půlku jsem doslova "žral", jsem dlouho neměl. Najednou jsem všemu rozuměl...kdo je kdo, kdo co udělal, proč a jak to udělal a podobně. A asi jako všichni jsem na poslední stránce trochu zklamaně vydechl a teď mi nezbývá než čekat. Je to prostě fakt paráda!!!

24 25.03.2020

No tak popořadě: obálka a anotace na výbornou, knížka zaujala už v regále knihkupectví a nalákala; námět: neotřelý a zajímavý, tudíž také plusové body. A četba? Ale jo, bavilo mě to. Trošku mě mrzelo to, že se nelze s hlavním "hrdinou" (logicky) ztotožnit, natožpak sympatizovat, což u Hannibala nebo Dextera, na kteroužto podobnost láká obálka, víceméně šlo, ovšem tady je hlavní postava prostě a jednoduše čistokrevný deviant. Ale je to zábavně utracený čas, byť některé linie jsou dosti ducha prostinké. Ale když přimhouříte obě oči, dá se to snést a další díl by mě zajímal, protože konec se mi líbil. Poctivé čtyři hvězdy......

24 03.09.2019

Čím to? Vážně, čím to? Osvícení jsem četl už dávno, dobrých 15 let zpátky, takže to, že se vlastně ani o pokračování nejedná, což musí uznat snad každý, kdo četl, mi v podstatě vůbec nevadilo. Navíc knihu Doktor Spánek jsem rozhodně neměl v seznamu knih, do kterých se v nejbližší době pustit, nijak vysoko a k jejímu přečtení byl víceméně donucen okolnostmi (znáte to...ten kdo jí půjčil, tlačí na vrácení ;-) )...a přesto mě neskutečně chytla od první stránky a až do úplného konce, což je na Kinga skoro zázrak, protože celkem často mi jeho konce prostě příliš nevoní. Tady jsem se bavil celou dobu čtení jako....ano, jako Král. Čím to???

24 16.07.2019

Tenhle kus ze mě udělal totálního schizofrenika....dokázal bych dát jednu, ale klidně i pět hvězd a měl bych pro obojí relevantní důvody. Ale on ten "průměr" tak nějak vychází a navíc jsem trošku škodolibě spokojen, že nemusím přehodnotit svou nechuť k "severské krimi", neboť po přečtení tohohle kusu od J.A.Olsena se jejím fanouškem (opět) nestanu. Až do půlky to jakžtakž šlo, potom jsem už jsem ale naprosto nechytal..ať už v postavách nebo v ději. Zkrátit o 100 stran, ubrat postav a hlavně jejich nepochopitelného chování, to by dle mého rozhodně prospělo. No co....určitě jiného Olsena ještě někdy zkusím, což o to, ale teď už se fakt těším na posledního Cartera. To je Vám tak blažená jistota........ ;-)

24 14.03.2019

Když můžou být návykové třeba drogy, alkohol, dobré jídlo nebo sex....proč by to nemohl být třeba i Dominik Dán? Já na něm rozhodně závislost mám a i tenhle kousek můj absťák spolehlivě utlumil, jako každá jeho dávka. Budu se opakovat...další špičkově vystavěný a propletený krimithriller s tolika bolestnými pravdami, že se čtenář kolikrát nad knihou přikyvujíc až útrpně usmívá. Do toho dokonale fungující parta sympaťáků, kdy se každý, kdo se rád převtěluje do role hrdinů, vidí částečně v každém...já bohužel nejvíce ve Váňovi. Není co dál napsat...prostě klasicky za plných pět. A už to na mě zase jde......

Dlouho, opravdu hodně dlouho jsem nebyl tak zklamaný knížkou od autora, jehož miluju a na níž jsem se tak těšil a považoval ji za spolehlivou jistotu. Tahle Dánovka mi až na pár stránek prostě absolutně nesedla. Jestli je to tou až únavnou přímou řečí (měl jsem celou dobu pocit, že čtu scénář), nebo tím až nepochopitelně zběsilým tempem vyprávění, nebo čím jiným nevím, ale přiznávám se, že jsem stránky kolikrát otáčel bez zájmu, aniž bych vstřebal, co se na nich odehrává. Pro mě osobně jednoznačně nejslabší výtvor od DD. Panebože, ať je to výjimka, prosím, prosím......

23 11.06.2019

Původně jsem chtěl parafrázovat jednu filmovou klasiku: "Pane profesore, vy to nepíšete špatně, ale... ", ale právě podle mého názoru je to naopak celkem zvláštně (špatně?) napsáno. Pokud Egeland dříve "brečel", že mu některé nápady ukradl a opsal Dan Brown a zbohatl na tom, tak musím říct, že ačkoli si o DB myslím své, proti Egelandovi je to právem spisovatel bestsellerů. Námět jakž takž, ale čtení mě absolutně nebavilo a hlavně jsem tomu tak trošku nerozuměl (subjektivní pocit). Doma mám ještě jednoho Egelanda, koupeného kdysi ve slevě (nedivím se), ale jsem si jistý, že si ho nikdy nepřečtu, takže...daruji za odvoz. :-) Ono když na konci zjistíte, že nejlepší na knize je obal, je asi něco špatně.

23 29.01.2019

Čekal jsem hodně, opravdu hodně, a proto se cítím mírně zklamán. Není to malér, ale...možná jsem osel, ale já jsem tomu prostě celou dobu nerozuměl. Což o to, na to jsem u Weavera zvyklý, ale snad ještě nikdy jsem se u čtení nemodlil, aby si hlavní hrdina jen tak nahlas pro sebe sesumíroval děj, abych se chytil. No jo....jenže já to nechápal ani potom, co se to víceméně stalo!! Dejme tomu...je to prvotina a já vím, že se pak pan Weaver zlepšil, takže jsem v klidu. Děj průměr, čtivost za pět, takže tu máme tu pěknou čtyřku z dusíku....ehm...z Honu na mrtvého!!!

23 13.11.2018

Přiznám se, že na označení "Severská krimi" jsem doslova alergický. Nevím, proč si někdo usurpuje právo na to, že díky svému původu prostě jen a pouze on dokáže napsat kvalitní kriminálku, ačkoli nesahá kupř. Carterovi nebo Bryndzovi ani po kotníky. Prostě dobrá krimi je dobrá krimi, ať už z USA nebo Norska či odjinud. Ovšem jakékoli námitky a výtky se roztříští napadrť jak o zeď po otevření a následně přečtení tohohle majstrštyku. Už dlouho mě nic tak nepřipoutalo a nerozsekalo jako tohle. Ve zkratce...policista po své nevěře a rozbití vlastní rodiny učiní fatální rozhodnutí zachránit její trosky tím, že se přestěhují do města, kde se narodil a vyrůstal, v domnění, že to bude pro ně všechny nový začátek. No to bych sakra řekl, že je....ovšem zdaleka asi ne tak, jak si Fabian Risk maloval. Zapadne totiž do plánu přehlíženého a odstrkovaného spolužáka pomstít se po letech všem, kterým nestál ani za šikanu. Opravdu skvost. Kdybych měl použít trochu sexismu, tak si připadám tak, jako kdybych náhodou sbalil naprosto luxusní holku, se kterou jsem si dva dny užíval a nemohl se jí nabažit. Zapomeňte na Keplery, Olseny a já nevím koho ještě....ač nejsem v žánru "Severská krimi" (brrr) příliš znalý, tohle dle mého nic nemůže překonat. Veledílo!!!

23 07.11.2018

Poměrně oříšek. Na jedné straně nečekaně "sjízdné", téma sychravé podzimní Prahy je také rajcovní....nemusí se vraždit jen v LA nebo na severu zeměkoule....a čiší z toho profesionalita na sto honů. Na druhé straně je rozuzlení tak těžce stravitelné, že působí jako zklamání... Nebudu se rozepisovat. Důvod je i ten, že s autorem jsem měl tu čest obsah osobně rozebrat a bylo by nepatřičné zde cokoli dál psát.....

23 22.10.2018

Osmá sonda Chrise Cartera do hlubin čtenářovy duše, znovu přinášející náruč hrůz a bizarností zabalených do nesmírně chutného aroma čtivosti a podmanivosti. Cartera a jeho genialitu nečiní popisování vražd, bez výjimky brutálních a nechutných, ale dle mého ony momenty jako káva v čítárně v jednu ráno, seznámení se servírkou při touze se opít kvalitní whisky a podobně. Příběh jakoby v tu chvíli dostal obrysy reálného světa, života a zapůsobil na čtenáře jaksi uvěřitelněji a magičtěji...a vlastně i zábavněji, protože popisovat jen morbiditu vražd a jejich tupé vyšetřování by se asi rychle omrzelo. I u Hovoru se smrtí dostanete přesně to, co od Carterovy knihy s Robertem Hunterem čekáte. Ačkoliv někomu může téměř totožné schéma a šablona připadat poněkud sterotypní, já zde ještě přesto slupnu vše i s navijákem a posílám opět vděčných pět hvězd.

23 17.10.2018

Když ráno začnete a odpoledne zaklapnete knížku o třista stránkách, zřejmě to její kvalitě něco vypovídá. Popravdě, připravoval jsem si chvalozpěvy až se budou hory zelenat, ale bylo by to zbytečné, protože uživatel "callahanh" tak perfektně a výstižně tenhle skvost popsal, že ostatní by bylo jen nošením dříví do lesa. Snad jen tedy....knížka je v chronologii "Dánovek" úplně první, byť je napsaná teprve poměrně nedávno. Sleduje nástup mladého Krauze na kriminálku ještě před revolucí a řeknu Vám, tohle je nejtvrdší obžaloba socialismu, jakou jsem kdy četl. Nenucená a přesto palčivá a mrazivá. Z mordparty se zde vyskytuje jen trojice Krauz, Burger a Hanzel, zbytek jsou linie, které dokazují, že DD je génius, který by mohl napsat cokoli a je to diamant. Klobouček....

23 05.10.2018

Čtení jsem se nemohl dočkat a Cigaretka... nezklamala ani v nejmenším, spíše naopak. Dán Vás opět šmahem přenese do porevolučních časů a Vy máte najednou pocit, že jste na důvěrně známých místech s lidmi, které máte rádi....Krauzem, Burgerem a tady hlavně s Chosém.....skoro se s nimi pozdravíte, protože jste na ně už natěšení!!! Perfektně vylíčená atmosféra, vztahy, práce a zábava...tak jak je to u DD prostě už standard. Každá postava je tak lidská! Dovedu si živě představit, že kdyby z každé knížky udělal šikovný scénárista pamflet pro takového Jiřího Stracha, jednalo by se o televizní bombu. Prostě perfektně propojený příběh zasahující až do vyšších sfér policie bavící Vás až do logického konce. Jsem upřímně rád, že jsem zatím přečetl jen zlomek páně Dánovy tvorby a valná část jeho skvostů mě teprve ještě čeká. Člověk se má alespoň na co těšit.

23 07.08.2018

Jedno z pravidel pátera Knoxe zní: "K rozuzlení nesmí detektivovi pomoci náhoda, ani nesmí být vedený nevysvětlitelnou intuicí..." Není asi potřeba dále podotknout, že tady to Bryndza (dle mého trošku ke škodě) porušil, neboť zatímco Vás celou dobu vodí a nabízí k podezírání různé osoby, na konci jednoduše prstem ukáže na někoho, o kom by jste to nejspíš neřekli, aby jste byli "šokováni"...navíc i bez toho, aby to nějak smysluplně pospojoval a vysvětlil vrahovy pohnutky...prostě z něj jen udělá sadistu. A Erika na to zkrátka "jen tak" přijde.... Navíc mi fakt vadí ta autorova podprahová sdělení, ona kázání, podsouvání..... Byť se knížka četla skvěle, jednu hvězdu za trest uberu. Ale myslím si, že autor to na rozdíl od mnoha jiných v knize přežije.....

23 17.07.2018

Moje první "rande" s Mistrem. Neskončilo chladným podáním ruky a rozloučením, ale ani divokou muchlovačkou, při které si hned napoprvé slibujete lásku na celý život. A přitom to byla až téměř do konce tak suverénní jízda, že jsem si přál, ať nikdy neskončí. Skončila....s vyčítavými pohledy před sebe, byť pořád převládaly pocity uspokojení. Problémem podobných knih (subjektivní pocit) je to, že když je něco podobná paráda po celou dobu čtení, modlíte se, aby se to nepokazilo, aby to vydrželo až do konce......Pak ovšem, aby byla kniha "šokující", dojde k nějakému zvratu či zvratům, které mnohdy dovedou vyvolat spíš rozpaky a zklamání. Neříkám, že to Nesbo podělal, ovšem rozuzlení mohlo být fakt prostě lepší. Jasně, dám pět, ale.......

23 11.04.2018