RemiBlack komentáře u knih
2019/10
Wilda obecně já prostě můžu. :) Líbí se mi jeho popis společnosti, ten sarkasticko-cynický humor. Filip a Ideální manžel mě bavili trochu víc, ale stejně je to výborné čtení.
2019/7
Začátek super, konec taky. :D Ale ten prostředek mě moc nebavil. Patejl si pořád není jistý, kdo že to je a co má udělat. Mezitím dostává nakládačku z různých stran a statečně přežívá. Ale to je tak, že co pět stran, to trhne nějaký svůj rekord. Jestliže se na straně 100 otočí nejrychleji v životě, tak na 105 ještě dvakrát tak rychleji. A na 110 znovu... No nic, stejně byla to jízda. Deset spravedlivých - super.
2018/68
Já mám pro Wildeova díla (a pro konverzační komedie obzvlášť) prostě slabost. Jak je důležité míti Filipa bylo sice lepší, ale i tak... Baví mě to. :D Postavy typu lady Mabel, lord Goring nebo jeho otec. Na jedné straně dokonalí angličtí gentlemani, na druhé... prostě lord Goring ♥. Ty životní filozofie, dekadentní (sarkastický, cynický) humor - nádhera. A jak to všechno do sebe zapadá. Styl Oscara Wilda (Wildea? Wildeho? Who cares...) má v sobě jakousi úžasnou lehkost. Zkaženost londýnské společnosti (nevím proč, napadá mě jen přirovnání jako "sto let starý punk rock v oblecích, kdy půlka lidí to jenom předstírá" :D) a milion intrik do toho. 4,5*
2018/66
Na povinnou četbu díky délce naprosto ideální. Co se týče obsahu, filmové zpracování zaujme víc...
2018/64
Renegáti mě překvapili víc než mile. Protože jinak bych 500 stránek za den nedala. ;) Bavilo mě, kolik různých schopností a odlišných charakterů si autorka zvládla vymyslet. Dvě strany jako den a noc a která, že je ta dobrá? Líbilo se mi superhrdinské prostředí, které normálně nevyhledávám. A dávám obrovské plus za přezdívky. - Protože většinou je nesnáším. Nepřeložená slova v českých knížkách, složeniny, jména typu Nightmare, Detonator a Kapitán Chromium. Ale sem prostě patří! Nepůsobí rušivě nebo neprofesionálně. Konečně.
Zpět k postavám. Mají svoje životy, vlastní motivy, tajemství, různé schopnosti i cíle. Nejsou černobílí. Phobia, Queen Bee, Cyanide, Nightmare, Sentinel, Smokerscreen... Ano.
Možná to jen ještě není úplně můj žánr, ale něco mi chybělo. Nějaká malá jiskřička. (Nebo jsem neměla číst ve dvě v noci.) Doufám, že to najdu v dalším díle, kterého se nemůžu dočkat. :D 5*
2018/55
Zklamání. Sice mi nevadila francouzština, protože trochu rozumím, nicméně to na věci nic nemění. Hlavní hrdinka (bohužel stejně jako ostatní postavy) mi byla od začátku hrozně nesympatická (se svým přístupem "zranit sebe přece není vzpurnost" - no kde to jsme?), další Mary Sue trpitelka... A ten milostný cosi-úhelník mi taky lezl na nervy.
Postava Toma, kterého jsem si asi oblíbila nejvíc oproti tomu téměř nevystupuje. Někdy se prostě stane, že charaktery nejsou dobře zvládnuté - a pak to jistí zajímavá zápletka. Ale tady se nepovedlo ani jedno.
(Jinak kniha "Bestie je zvíře" má velmi podobnou atmosféru, ale za mě je mnohem lepší. Chcete-li si tedy spravit chuť, doporučuju k přečtení.)
2018/41
Dnes už se asi nenajde moc lidí, kteří po téhle knize sáhnou z vlastní iniciativy. Děj není nijak valný, ale pokud máte titul v povinné/maturitní četbě, tak mohu jedině doporučit. Stejně tak rozbor a audioknihu, oboje k dohledání na Youtube.
Jak říkám, sice nic moc, ale děj docela srozumitelný, a 45 stran se přelouskat dá.
2018/40
Ehm... První díl mě úplně nenadchl, ale líbil se mi. A druhý je velký zklamání.
Dost mě u čtení rušilo střídání ich-formy a hlavně přítomný čas vyprávění. Někomu přijde, že se tak do knihy lépe vžije. Já si zvykám 150 stran, než mi to přestane připadat divné. (Tahle vada je, bohužel, převážně na mé straně)
Ani postavy mě nějak nenadchly. Mám ráda Helenu - a tady ji autorka od ostatních jednoduše odřízla. Dřív mě bavil i Elias, ale změnil se a už to není, co bývalo. Keenan byl vyloženě otravný a Laia... taková Mary Sue trpitelka, se syndromem sebepodceňování. Klišé. Jako nejlepší postavy tak zůstávají Tas, Izzy, Džibrán.
A je to sice YA, ale dva milostné trojúhelníky snad nejsou potřeba, ne? V prvním díle asi byly výraznější, ale až tady mi začaly lézt na nervy.
I děj mě zajímal víc u prvního dílu - tady už trochu pokulhává. Šerosráz a výcvik v něm je asi nejlepší, co autorka vymyslela - místo třetího dílu série bych hrozně chtěla knihu, kde Elias a Helena byli pěťáci. :)
Nevím, tohle mi nesedlo. Série Jiskra v popelu pro mě prostě nemá jiskru...
2023/11
Opět skvělé, i po pěti letech úžasné čtení. Ty postavy vážně stojí za to, a příběh taky. I tentokrát můžu doporučit!
2018/36
Na knížku jsem padla jen náhodou, ale byla to náhoda opravdu úžasná. Když vás neodradí prvních pár stran, tak už se nebudete moct odtrhnout až do konce. Výborná atmosféra, skvělé postavy. Všechny čtyři hlavní postavy měly svoje výhody i nedostatky, působily lidsky (i když to lidi zrovna nebyli, hehe), uvěřitelně a moc sympaticky, ty si prostě musíte zamilovat. Každý byl něčím úžasný a jedinečný.
Nápad s Lesním lidem se mi moc líbil a i Fairfold mě tou atmosférou a odlišností něčím přitahoval.
Knížka je to napínavá a není tu nouze o akci (a najde se i krev a smrt), ale zároveň je i oddechová a sladká. A pokud jde o romantickou linku, tak ani té nemůžu nic vytknout. Většinou působila přirozeně, tak nějak upřímně - stejně jako celá kniha, až pohádkově.
Rozhodně doporučuju a prosím, dejte jí šanci. Možná se vám nebude líbit a třeba ji ani nedočtete... ale určitě vám zbude aspoň vzpomínka na něco kouzelného. :)
2018/30
Eoin Colfer píše poutavě, čtivě, vtipně a jeho dílo prostě stojí za to číst. :)
Upřímně, ze začátku mi Supervědátor připadal jako Oliver Twist mixnutý se sci-fi, určený pro desetileté. Ale postupně se příběh zlepšuje a zlepšuje a graduje až do konce. Jediné, co chci vytknout to, jak autor vykreslil budoucnost - zdá se mi nevyužitá (hodně podobná přítomnosti, šlo z toho vytřískat víc). O to víc mě bavily hlavní charaktery. Obzvlášť Stefan. Takže doporučuji (a rozhodně ne jen těm desetiletým!). :)
P.S.: Přes všechny klady si myslím, že autorova série Artemis Fowl je bezkonkurenční. 4,5*
2018/20
Prohnilé město byla jedna z těch knih, na které se nezapomíná. První díl mě sice bavil o malinko víc, ale druhý rozhodně dostál očekáváním. Velké plus je podle mě určitě styl psaní autorky, protože mě jednoduše baví. Ať je to nereálné, fyzicky nemožné, cokoliv… Leigh Bardugo si umí udržet pozornost čtenáře.
2018 /16
Tak to mě docela zklamalo. Jako oddechovka fajn, ale obálka slibovala víc.
Dost mi překážela ich-forma. Nehledě na to, že Kellen byl totální padavka... A celá jeho rodina (včetně sestry) byla hrozně nesympatická. Nicméně skládám autorovi hluboký obdiv, že nevyužil žádné zoufalé chvíle k nějakému klišé a neudělal z Kellena "Mary Sue".
Zápletka ohledně ztráty Jan'Tepské magie mi došla 200 stran před jejím odhalením. A co se týče záporáků, nepřišli mi moc záporní. Vlastně si myslím, že měli dopadnout mnohem líp a 'prohrát' měl ten, kterému se nic nestalo.
Od kočkoveverčáka jsem zase čekala víc sarkastických poznámek atd. (něco, jako je Cuk z Hraničářova učně). Nebo něčeho jiného, ale takhle vyzněl tak... Já nevím, povrchně.
Světlým bodem v mém hodnocení je Ferius Parfax a její karty. Úžasná postava. :) 3,5 *
2018/11
Úžasná. Celou sérii vřele doporučuju, je opravdu krásná. Napínavá, zábavná... Hlavní hrdiny si zamilujete a budete nedočkavě vyhlížet pokračování. ;)
2018/9
Vydařený díl, i přes délku čtivý, zábavný. Rozhodně doporučuju. :)
2018/8
Další výborná kniha, jedna z nejlepších z celé série. :) Proti ději fakt nemám žádnou výhradu. Jen (jako obvykle) chybí popis postav...
A taky: chtělo by to víc Alice a Matyáše, rozhovorů Rafa a Halery, rodu Albatrosů a hlavně Sváti! :)
2018/3
I třetí díl baví, má spád. Výborný nápad je funkce sivijan, to se mi opravdu líbilo. Celý příběh malých draků byl pěkný - i to, jak jsou jiní, než třeba černí draci. Selasienta byla úžasná a Plamínek... Škoda mluvit, skvělý. :)
2018/2
Můj oblíbený díl ze série - asi je to tím, že jsem ho četla jako první. :) Hlavně se mi pak části, kdy se sourozenci společně učí, je to takové, milé. A nejoblíbenější postava? Samozřejmě Vron. :)
Konečně se o něm dozvíme něco víc (a to je minimálně hvězdička navrch).
2023/39
Přečetla jsem po letech celou sérii znovu, a můžu říct, že byť je mi nad dvacet, byly to kouzelné příběhy. :) Je to jedna z mých nejoblíbenějších sérií, a rozhodně ji doporučuji! Jsou to prostě zlatíčka.
2018/1
Čtivé, pěkně napsané, užije si i starší čtenář. :) Sérii čtu podruhé a pořád mě baví. Postavy jsou zábavné, různé, děj nemá prázdná místa a rozhodně neprozradí vše najednou. Jediné mínus je pro mě to, že autorka mohla víc využít svět, který stvořila - to, co popsala je super, ale problém je v tom, že mohla popsat a říct mnohem víc. Nicméně i tak se mi to moc líbilo. Ach jo, co bych dala za tulíka...
Doporučuji holkám i klukům od asi devíti let, ale rozhodně neváhejte třeba ani v patnáci. :)
Jedna z mála povinných knih do školy, která mě bavila. Příběh na 85 stran, rychle to ubíhá - zároveň moje první divadelní hra. Za mě tedy dobré a můžu doporučit. :)