RemiBlack komentáře u knih
2024/39
Ne že by mě to nebavilo, Mýtus je pořád super. Ale souhlasím s @tequilaking, že Skeeve jen bloudí po Pervu a filozofuje, a akce není tolik.
2023/38
Moc milý komix, ta dynamika páru i vlkodlak/upírka se moc povedla. :)
(2023/37
Sarah Andersen - Cryptid Club)
2024/37
Jako malá jsem tuhle sérii měla ráda, a nějak mě chytla zvědavost, jestli je to pořád dobré. Samozřejmě je to příběh pro děti, takže hodnotím jen z nostalgie. Pokud máte děti na prvním stupni ZŠ, pak můžu doporučit. :)
(2024/38
Rainbow Rowell - Landline, 3*
Knihy od Rainbow Rowell plynou hrozně rychle a jednoduše (350 stran za odpoledne jsem nepřečetla dlouho), a postavy v nich působí velmi reálně. The story makes you *feel* things. Ale nějak si mě její postavy téměř nikdy nezískají. Což v příběhu o lidech, je celkem problém. I tak je to vždycky zážitek.)
2024/35
Jak píše níže @bukiet, "A protože je to příběh Hlídky, tak se v tom motají všichni a ještě k tomu Gaspoda." To je rozhodně pravda, a proto je to perfektní. :D
Myslela jsem, že příběh z úplně jiného prostředí mě nebude tolik bavit, a ono to dopadlo naopak! Uberwald je zajímavé prostředí, se spoustou neobvyklých postav. Můžu jedině doporučit.
Moc se mi líbilo víc prostoru pro Anguinu backstory a trpaslický lore. Karotka byl zase zlatej (a Gaspoda!). Taky tu byla úžasná lady Sybila. A Elánius už téměř plně přebírá tu roli hlavního hrdiny, kterou pak bude mít v Noční hlídce. A nejde zapomenout na dokonale nedůležitou (a přesto tak skvělou) linku s Fredem Tračníkem a záhadnými zloději sacharózy. :D
2024/34
Každá další kniha s Hlídkou mi přijde zase lepší než ta předchozí, a to se mi líbily všechny. Vetinari se v tomhle díle ukáže skutečně v akci, a stojí to za to. A že se k tomu přimotají i Fred a Noby (ten dokonce v šatech), dělá zážitek jedině lepší. Leonardo da Quirm je jedna z mých oblíbených meta narážek na realitu. Není nouze ani o ostatní známé hrdiny (i když, člověk by pro ně vždycky chtěl víc času). Bylo to prostě dobré.
2024/33
Vetinari je skvělá postava, a to si nenechám vzít. Jeho dialogy s Elániem mi vrací chuť do života. V tomhle díle je toho ale dobrého zase víc: celá Nobyho linka, noví členové Hlídky Řiťka (její přátelství s Anguou!) a Postihnout, otrávený Patricij (doslova), a milion dalšího. Výborné.
2024/32
Buď mi chybí hrozně moc kontextu a kvůli tomu nechápu narážky (což je celkem možné), a nebo to prostě není vtipné. Některá místa vyloženě *sálají* tím, že by to měla být nějaká popkulturní narážka nebo tak, ale prostě to v tom nevidím.
Sem tam se přece jen objevil dobrý moment, ale za mě ne dost.
2024/31
Hlídka se nám rychle formuje v tu úžasnou skupinu, která se z stane během příštích dílů. Nově představené postavy jsou skvělé. Angua, Navážka, Potroublo... všichni. Úžasný vývoj má v tomhle díle i Elánius - respektive čtenář se dozví věci, které jsou pro jeho dokreslení naprosto zásadní. Od jeho teorie o botách až po to, za co utrácí výplatu. Potroublo a Navážka mají úžasnou dynamiku, a totéž platí pro Karotku s Anguou.
2024/30
Po šesti letech jsem se dostala ke druhému dílu, dál to třeba půjde rychleji. :D
Příběhy kde je Kara ben Nemsí na mě vždycky byly trochu moc popisné a cestovatelské oproti těm z Ameriky, ale i tak děj docela ubíhá. Je ale hezké vidět, že některé věci, jako snaha o mír a spravedlnost, spřátelení se skoro s každým, úžasná odvaha... se v Mayovkách nikdy nemění.
2024/29
Docela dobrý mix povídek z velmi rozdílných prostředí i s různými hrdiny. Na přední díla Karla Maye to většinou nemá, ale i tak se některé hezky čtou. :)
Za mě nejlepší jsou Synové Upsaroků a Umarova krevní msta.
2024/28
Obecně mám radši dělší příběhy než povídky, a i tady se mi to potvrzuje znovu. Nebylo to špatné, to zas ne, ale po necelých čtyřech měsících od přečtení mi žádný z těchhle příběhů nenechal v paměti nějak zásadnější stopu.
Je to ale klasické dobrodružné čtení, které vám dá to, co chcete, pokud víte, co od pana Maye čekat.
2024/27
Se sbírkami povídek je většinou ta potíž, že mě pokaždé baví tak půlka příběhů, a zbytek jsou jen výplně. Navíc by to chtělo nějakou mezeru mezi jednotlivými povídkami, aby to člověk vstřebal, a já to radši čtu naráz. Stejně to mám i s Posledním přáním.
Ale zase musím říct, že se mi hodně líbí tenhle styl příběhů "Monster of the week" - před Geraltem je úkol, on ho splní. A v dalším městě znovu. A zas.
Taky jako vždycky tu byl neodolatelně skvělý Marigold. :D
Nejvíc se mi líbily Zaklínač (o odčarování strigy) a Zrno pravdy (o Nivellenovi).
(SPOILER) 2024/36
Pro mě zatím nejlepší Zeměplocha. Je taková... melancholičtější než ostatní, a je v tom krásná. Elánius jako seržant Kýla je perfektní postava v perfektním příběhu, plném velkých činů a malých hrdinů (kteří to nedělali pro hrdinství).
Noby je zatím jenom malý kluk vychovaný ulicemi Ankh-Morporku, Sam Elánius nezkušený nový policajt, Vetinari student v Cechu vrahů... všichni jsou tak mladí a mají život před sebou.
Noční hlídka má hrozně moc skvělých momentů. Například Vetinari s šeříkem (Jana Kýlu nikdy nemohl zachránit), ten trik se zázvorovým pivem, doktor Mechorost v přítomnosti i minulosti, celá Lidová republika ulice u Melasového dolu, Elánius, bojující sám se sebou (a upíjející kakao na schodech strážnice)...
Místy je to hořkosladké („A všichni ti malí andělé vzlétnou k nebi výš...“), ale takovým výborně dojemným způsobem. Slyšela jsem dopředu, že to bude skvělé, a musím říct, že Noční hlídka očekávání naplnila.
2024/23
Old Shatterhand měl v téhle knize nedokonalou chvilku, která měla dokonce následky. No umíte si to předsdtavit? :D
Detektivka je to, popravdě řečeno, dost krkolomná (postavy se velmi výhodně potkávají a vůbec je to samé pronásledování, dobrá náhoda nebo výborně vycházející plán), ale já to taky nečtu kvůli deketivce.
Pár momentů bylo vtipných, nějaké části vážné hezké (a některé fakt ne, viz závěrečná scéna Old Wabblea), a já jsem se dávno smířila s tím, že u mayovek nehodnotím objektivně. Nebylo to dokonalé, ale mně se to líbilo. :)
2024/22
Old Surehand je jedna z klasických mayovek (s několika neobvyklostmi!), na kterých člověk vyrostl. Duch Llana Estacada je jedna z mých oblíbených, a tak bylo pěkné přečíst si svým způsobem pokračování.
Dostanete přesně to, co čekáte, pokud jste už několik mayovek četli:
- naše staré známé hrdiny, dokonalé jako vždy
- zachraňování zajatců, odposlouchávání poradních ohňů, plány co do puntíku vyjdou
- duo malý tlustý a vysoký hubený lovec
- titulní hrdina, který se v příběhu téměř nevyskytuje
- sveřepé záporáky neštítící se ničeho kromě spravedlnosti
- a jako novinka dokonce s detektivní zápletkou, kterou uhodnete dávno předtím, než ji Old Shatterhand ve druhém díle vysvětlí
Možná to zní, že se stěžuju, a určitě jsou lepší mayovky, ale protože jsem přesně tohle chtěla, čekala a dostala; a protože se to četlo dobře, tak můžu doporučit. :)
2024/26
Začnu tím, co se mi nelíbilo, a to je pomalý začátek (prvních 100 stran) a divně umělá byrokracie. Ale jinak to byl vážně hezký příběh, s promyšlenými postavami a pěkným zakončením. Jakmile Linus přijede na ostrov, tak se děj rozběhne a čte se to skoro samo. Ke konci mi přišlo pár věcí trochu klišé (jak se Helen najednou ve velkém zapojila, Linus a jeho poslední výstup v práci, Helen&Zoe...), ale celkově to bylo rozkošné, můžu doporučit. Hrozně mě bavil ten Lucyho černý humor, a jak ho ke konci Linus vnímal úplně jinak než na začátku. Taky sobotní dobrodružství. Život na ostrově. Dospělí hrdinové. No říkám, bylo to hezké. :)
2024/25
Úžasná ořízka s obálkou, a i když mi ilustrace nepřišly nic moc, tak je to otázka vkusu a hezký grafický detail. Mám ráda tyhle příběhy tajemných domů. A líbilo se mi, že i když je to věkem YA, nebyl to příběh o lásce, ale o rodině, to je pro mě určitě plus. Z dalších kladných věcí vyzdvihnu že Olivia byla němá (to jsem asi v knize ještě neviděla), ty přízraky, a matčin deník.
Ale i když při samotném čtení mi to vlastně nevadilo, tak zptěně mi přijde, že prvních +- 80 stran bylo zbytečných, což při knize téhle délky není málo. A i pak dost trvalo, než se začaly dít důležité věci. Je mi jasné, že to do určité míry souvisí s žánrem, a že by příběh měl být tajemný. Ale víc akce by mu podle mě neublížilo. Hlavní záporák mohl být udělaný líp.
Ale all in all to bylo zajímavé, tak proč ne.
2024/24
Jako většina ostatních jsem knihu dostala jako vtipný dárek. Popravdě nemám Malého prince moc ráda, takže jsem to přečetla spíš z povinnosti. Můžu ale říct, že v hantecu mě to fakt bavilo, určitě víc než originál. :D
2024/20
Čte se to výborně, děj ubíhá, hrdinové mi byli sympatičtí. Popravdě mě asi víc bavila Hlava plná lásky (jsou to dost podobné knihy, ale Marie Curie twitter měl fakt něco do sebe), ale předstíraný vztah je zábavný námět a tak i Hypotézu lásky můžu doporučit. :) Dost osobně mě zasáhly ty pochyby o vyšším vzdělání, jestli jít do doktorátů nebo ne. Můj jediný problém s oběma knihami jsou záporáci - jakkoli má autorka zajímavé hrdinky a skvělé hrdiny, tak záporák mi v obou případech přišel umělý a tak nějak násilně vložený. Hypotéza lásky v tom asi byla o něco lepší, ale přece. Nicméně i tak 5*.
2024/19
Milá knížka, která vám nezabere víc než den nebo dva, pokud se do ní začtete. Příběh má svoje dobrá místa (ta základní linka s naušnicemi je fakt hezký nápad), a pokud za sebou zrovna máte maturitu, třeba vám zasáhne to správné místo. Jinak to bylo dost jednoduché a předvídatelné, ale na letní odpočinkové čtení dobré.