RemiBlack
komentáře u knih
Upírova fotografie
Kevin Emerson
2022/35
První díl Olivera Nocturna jsem už Merlin-ví-jak-dlouho měla na čtečce, a teď jsem se přes něho tedy konečně prokousala. Tématiku upírů mám ráda, zvlášť, když to nejsou romantiky. Ale už jsem na Olivera asi trochu stará, a vystupování hlavních postav mi moc nesedlo (přece jen je jim třináct, nebo kolik. Ale asi je to i stylem psaní, protože třeba u dualogie Prospera Reddinga mi stejný věk hrdinů vůbec nevadil).
Takže ano, věřím, že pro mladší čtenáře to může být cool čtení, ale mně to přišlo moc jednoduché/mírné (nepřekvapivě), nesedla mi Emalie, a moc mě to celkově nebavilo.
Sedm manželů Evelyn Hugo
Taylor Jenkins Reid
2022/34
Knihu jsem dočetla už před pár dny, ale pořád si nejsem jistá, jestli mám dostatečný odstup, abych k ní s čistou hlavou napsala komentář. 'Seven Husbans of Evelyn Hugo' bylo totiž úplně mimo mou obvyklou čtecí bublinu.
Nedokážu vlastně ani říct, jestli se mi to líbilo nebo ne. Můžu zhodnotit leda tak linku Monique, a u té s klidným srdcem připouštím, že mě nezajímala skoro vůbec.
Ale příběh Evelyn? To bylo něco úplně jiného. Je to vesměs tragický příběh o ztrátě všech blízkých a o tom, kolik je člověk pro svoje sny schopný obětovat. Ale taky je to love story. A Evelyn je oběť, Evelyn je hvězda Hollywoodu, Evelyn je vypočítavá mrcha.
Evelyn je taky fiktivní herečka - ale pro mě kvůli tomu příběh nebyl o nic méně zajímavý - byl to prostě bulvár, a já jsem hltala každou novou informaci. Kdyby Evelyn Hugo existovala, tak mě její životopis taky bude zajímat, musím říct.
Ukončení linky Evelyn mě dostalo, jak ten její příběh pořád eskaloval. Ale ta 'reálná' část s Evelyn a Monique mě nějak neoslnila. Zvrat to byl nečekaný, ale možná jsem v té části byla už bezcitná mrcha taky. Chci tím říct, jednání Evelyn mi při *té záležitosti* nepřipadalo tak hrozné, jak ho vzala Monique.
Každopádně je to působivý příběh, a můžu říct, že docela stojí i za ten hype, co má.
Temné a osamělé prokletí
Brigid Kemmerer
2022/33
Čteno v angličtině, a byla to jedna z těch knih, o kterých jsem si celou věčnost říkala, že bych je třeba mohla přečíst. No konečně jsem se k ní dostala.
First of all, bylo to lepší, než bych čekala. Myslela jsem si, že to bude taková další YA fantasy, a víc YA než fantasy. Což jako ano, co si budem, ale Harper nebyla taková ta typická nepříjemná slepice (má teda totální plot-armor a je to postavené na 'she's not like the other girls' stereotypu, ale tady mi to docela vyhovovalo), a Rhen byl namyšlený pitomec jenom občas a ještě takovým tím dobrým způsobem. A ta jeho jemnější stránka + kontrast arogantního prince a nejistého kluka mi hodně sedlo. Co nadělám, baví mě hurt/comfort.
I po fantasy stránce se autorka snažila - není to asi něco úplně nového a nečekaného, ale má vlastní svět 'on the other side', kapku magie a kapku středověku. Já to beru.
Z hlavních postav mi zbývá ještě Grey. Taky cool postava, loajální swordsman, zajímavé srovnání přístupu s Rhenovým...
SPOILER: a jsem fakt ráda, že i když tam byly určité hinty, tak nakonec nevznikl žádný milostný trojúhelník. Ale vzhledem k tomu, co níže zmiňuji o konci knihy, bych klidně vynechala jeho nově objevený původ a ukončila knihu po prvním dílu jako retelling. Bez dalšího vývoje do samostatné fantasy. KONEC SPOILERU
To mě přivádí k romantické lince. Samozřejmě tady je to na motivy Krásky a zvířete, což jsem čekala, což jsem dostala a což mi tedy vyhovovalo. Jako chvílemi jsem si říkala, jestli to nejde všechno moc rychle, ale jinak to udělat nešlo, to by kniha musela mít o 500 stran víc.
Klidně by to mohlo být i kratší, ale podle mě se to četlo rychle a dobře. Líbil se mi taky rozdíl v mluvě postav z našeho světa a víc archaický styl lidí z Emberfall. Možná to ale vyzní líp v originále, to nedokážu posoudit.
No a teď konec. Já jsem věděla, že kniha má další díly, ale nějak jsem se dostala k představě, že jsou to další retellingy a nenavazují na sebe, takže mě otevřený konec dost překvapil. Takhle, bylo to dobré a bavila jsem se, protože jsem chtěla oddechový příběh s 'she saves him not the other way around' námětem. Ale jak jsem počítala s jedním dílem, tak na pokračování vůbec nemám chuť, i když tohle bylo fajn.
Černý mustang
Karel May
2022/32
Ilustrace to má pěkné, příběh už je o trochu slabší. Jakože, pořád mě to bavilo, minimálně ta krádež zbraní hlavních hrdinů je zajímavý nápad.
Jenže, jak už to tak u Mayovek bývá, a jak to i níže spousta lidí zmiňuje, jde to moc snadno. OS a Vinnetou každého tajně vyslechnou, odhadnou jeho záměry až do třetího kolene, a chraň Bůh, aby jim něco nevyšlo. Teda je pravda, že to nevyjde na 100% (Úplně se mi v tomhle příběhu nelíbil závěr.), ale i tak jsou pánové dokonalejší než dokonalost sama. Ještě že je takhle máme rádi. ;)
Jo a taky musím ještě zmínit ten překlad nebo co to je. Jiří Bernard to nepřekládá, on 'volně vypráví'. Jak a proč se to stalo, to radši nehodlám ani zjišťovat. Každopádně je vidět, že ty knihy pořád překladatele střídaly - třeba Tetku Drollovou v každé knize od Maye berou trochu jinak. Jednou je to "Droll přišel", příště "Drollová přišel" a potřetí "Drollová přišla". Tak třeba to čtenáře aspoň udrží ve střehu. :D
Stráže! Stráže!
Terry Pratchett
2022/31
Dlouho jsem se Zeměploše vyhýbala - myslela jsem si, že mi ten styl se složenými a vymyšlenými slovy bude vadit. Ale četla jsem od Pratchetta Dobrá znamení, která byla skvělá, a vůbec mi i Zeměplochu doporučilo moře lidí.
Na doporučení jsem nezačala od Barvy kouzel, ale od Hlídky, a nemůžu si stěžovat. Má to úžasné postavy, zábavný děj, a kupodivu i ten jazyk mi přijde originální, ne rušivý.
Moje první setkání se Zeměplochou tedy dopadlo nadočekávání dobře. :)
Petrolejový princ
Karel May
2022/30
Zase jsme se potkali se spoustou slavných lovců (Sam Hawkens, Dick Stone a Will Parker; Hobble Frank a Tetička Drollová; a samozřejmě Old Shatterhand a Vinnetou), mimoto ale i se skupinou německých přistěhovalců. A tedy chvílemi před nimi ani Old Shatterhand neudržel svůj pověstný klid, kolik problémů zvládli nadělat (o dalších greenhornech nemluvě).
Je to pěkná Mayovka, i když na můj vkus se v ní už docela opakovaly zápletky - pořád někdo někoho osvobozoval. I tak se mi to líbilo, je to krásné, pohodové čtení mého dětství. :)
PS, doslova a do písmene souhlasím s komentářem TERRORDROME!
Poklad ve Stříbrném jezeře
Karel May
2022/29
Najdou se podle mě i lepší Mayovky, ale Poklad na Stříbrném jezeře patří přesto mezi ty moc dobré. Mockrát jsem viděla film, a možná i proto jsem na knize našla nějaké mouchy - na plátně je to přece jenom ještě o něco plynulejší a zjednodušené.
Na druhou stranu mě to fakt bavilo. Četlo se to moc dobře, a Karel May má takový stručný styl, a až na výjimky (popisy postav kde je to jasné, popisy přírody) nemá ani slovo navíc. Tady bylo ale hodně dějových linek, možná až zbytečně moc. Ale zase... všechny mě bavily, tak si nemám vlastně na co ztěžovat.
Řekla bych, že Poklad je taková Mayovka, kde si všichni lovci dali sraz. - Je tu naše oblíbené duo, Old Shatterhand a Vinnetou (i když se objevili až v pozdější části), tetka Drollová a Hobble Frank, Old Firehand, lord Castlepool a jeho průvodci Gunstick Uncle a Humply Bill, Davy a Jemmy, k tomu rafteři, indiáni... úplně všichni prostě. :D
Mělo to ale rychlý spád a dobrý příběh, jenom ten konec mohl být trochu rozvláčnější.
Duch Llana Estacada
Karel May
2022/28
Na Mayovkách jsem vyrostla, a teď se k některým vracím. Strašná nostalgie, však to znáte. :)
Duch Llana Estacada je podle mě jedna z nejlepších vůbec, obzvláště pro mladší čtenáře. Má všechno - napětí ale i vtipnou lehkost, dobrodružství, zajímavou linku, dobré postavy (Bloody Fox!)... Je to kraťoučká kniha, která se čte prakticky sama. Až tentokrát jsem si uvědomila, jak hrozně stručné to vlastně je, ani slovo navíc! Ještě nic není vyřešené, do konce zbývá 10 stran, na poslední chvíli se dokonce představuje nová postava... A stejně se všechno ukončí a je to super. Doporučuji. :)
Syn lovce medvědů
Karel May
2022/27
Syna lovce medvědů jsem už četla několikrát jako mladší, a i tentokrát to byl neskutečně příjemný návrat do těch dobrodružných chvil mého dětství.
Old Shatterhand a Vinnetou jsou skvělí hrdinové, čestní, odvážní a všechno to ostatní, co si čtenář může přát. A i ostatní postavy si člověk snadno zamiluje.
Jako ano, mohlo by to být propracovanější a v mnoha ohledech lepší/reálnější/..., ale knihy Karla Maye u mě mají svoje vlastní měřítko, a já nemám, co vytknout. :)
Gruffalinka
Julia Donaldson
2022/26
Roztomilost sama. :) Tahle mini-knížečka mi hrozně dlouho ležela na poličce, kdysi jsem ji dostala jako dárek. Nutno dodat ve francouzštině! Tak jsem si ji teď prolistovala, ať si tu fj malinko osvěžím.
Rozmarné léto
Vladislav Vančura
2021/8
Kniha není příliš dlouhá, a tak se i přes složitý jazyk přečte poměrně rychle. Určité věci mě pobavily, takže příběh hodnotím pozitivně, i když jen tak bych se do ní asi nepustila. Prý to má hrozně ikonický film, tak jednou se třeba dostanu i k němu.
Petr a Lucie
Romain Rolland
2021/7
Také jedna z těch lepších klasik do povinné četby, rozhodně můžu doporučit na maturitu - děj je přímočarý, postav není moc atd. Příběh jako takový mě ale moc nezaujal.
Červená, bílá a královsky modrá
Casey McQuiston
2021/5
Moc příjemná oddechová knížka, se zajímavými postavami a (podle mě) i s docela originální zápletkou. Už je to nějakou dobu, co jsem ji přečetla, ale co si vzpomínám, tak se četla rychle a měla i moc pěkné momenty.
Pygmalión
George Bernard Shaw
2021/4
Přečteno v rámci povinné četby, ale rozhodně nelituji. :) Pygmalión je skvělá klasika, dobře se čte. Ještě lépe se sleduje ve formě My Fair Lady. Zápletka dobrá, postavy zajímavé... Rozhodně můžu doporučit.
Edison
Vítězslav Nezval
2021/14
Přečteno vloni v rámci povinné četby, a i když jsem některé pasáže četla desetkrát, aby mi vážně došlo, co vlastně říkají, tak celkově se to dalo. Určitě jedna z těch lepších klasik, které jsem takhle do školy četla. Nezvalův styl mi sedl tady i u Manon Lescaut.
Odysseia
Homér
2021/15
Ilias je jedna z mých nejoblíbenějších knih, a Odysseia je taky výborné čtení. Pro spoustu čtenářů je to ten stravitelnější z Homérových eposů, protože děj, který se točí kolem Odysseiových dobrodružství, plyne a dobře se sleduje.
Vzhledem k jazyku, kterým je to napsané, je ale v podstatě nutné, aby čtenář skutečně chtěl Odysseiu číst - jinak to pravděpodobně bude velké utrpení (např. jako povinná četba). Taky to chce čas, ale podle mě to stojí za to!
Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
2021/19
Manon Lescaut jsem četla k maturitě, a byla to jedna z těch výborných klasik, které se dobře čtou a dobře pamatují. Bavily mě postavy i jejich osudy, přestože často přitažené za vlasy. Jo, Manon je totálně pitomá, rytíř des Grieux je simp, Tiberge je chudák příliš loajální pro své vlastní dobro, a celkově se to dá číst.
Taky jsem si ji letos nakonec vytáhla. ;)
Kam tě vítr zavane
Rainbow Rowell
2021/18
U knih Rainbow Rowell těžce nezvládám předklady do češtiny, takže jsem četla anglicky.
Máme tu závěr série o Simonu Snowovi, a stejně jako autorce, i mně budou postavy neskutečně chybět. Zdaleka nejvíc mě bavil první díl. Osudy Agáty nebo Sheparda mě moc nezaujaly, zato Baz je moje srdcovka.
Interakce Simona a Baze byly skvělé, a kniha mě dost bavila. Na druhou stranu, komentář píšu zpětně (o půl roku), a vůbec nemůžu dát dohromady, co se v knize vlastně dělo. Každopádně Rainbow Rowell a její psaní je pro mě něco výjimečného. :)
Aristoteles a Dante objavujú hlbiny neznáma
Benjamin Alire Sáenz
2022/5
Pokračování Aristotela a Danteho, četla jsem anglicky.
První díl jsem si jako mladší zamilovala, ale jak už to bývá zvykem, sladké první díly mívají smutné sequely. Místy mi přišlo, že je kniha úplně o ničem, jindy jsem byla přesvědčená, že je o všem. Některé věci mě štvaly, jiné se mi líbily. Mám prostě velmi rozporuplné hodnocení. :o)
Zachraňte Steva
Jenni Hendriks
2022/25
Na knihu jsem narazila náhodou, když jsem hledala recenze na něco úplně jiného. Upřímně řečeno měla mizerné hodnocení a příběh mě zaujal tak napůl, ale nějak se stalo, že se mi i tak ocitla na seznamu k přečtení. :) Neměla jsem moc očekávání, protože spousta recenzí byla detailní ohledně toho, co lidi štvalo, ale asi právě díky tomu se mi ve finále docela líbila.
Řeknu to takhle: nebylo to žádné veledílo. Protesty na záchranu pralesů a žraloků mi nejsou úplně blízké, takže mi trochu chyběla vazba na hlavního hrdinu. Cam byl všechno tohle - protesty, vegetariánství, feminismus... Na ničem z toho samozřejmě není špatného, ba naopak, ale u náctiletého kluka mi to přišlo podané až trochu na sílu. Hodně dlouho si o sobě myslel, jak je ten skvělý a úžasný 'nice guy', který rád nezjištně pomůže atd, ale kniha je v podstatě o tom, jak se snaží sbalit zadanou holku, takže si asi sami dokážete udělat obrázek.
Špatně jsem taky zvládala to množství trapných scén - hlavně Camových úkolů. Sice jsem je spíš tak prolítla, abych mě ten cringe nezabil, ale kupodivu se tady promítla Camova lepší stránka - že se vším prokousal, nedělal z toho zpětně drama (když už ho tolik bylo na místě) a pořád pokračoval dál.
Nakonec to ale ubíhalo rychle a četlo se to dobře. Nikdy jsem nečetla nějaké další cancer lovestory typu Hvězdy nám nepřály, a tady je to věřím bráno o něco odlehčeněji, což mi vyhovovalo. Linka Steva byla vážnější stránka knihy, takže z toho nevznikla úplná fraška, ale zároveň to neznělo nějak hrozně tragicky. Víceméně tedy oddechové čtení.
+SPOILER: Co se mi ale hlavně líbilo, byl konec. To, že v závěru vlastně nevznikl žádný romantický vztah považuju za moudré rozhodnutí, které tomu vlastně dalo i určitou uvěřitelnost. Přátelství postavy potřebovaly v téhle fázi mnohem víc, a i mně jako čtenářovi to takhle víc vyhovovalo.