renefer komentáře u knih
Moderní pojetí života boha Šivy. Rozhodně to bylo zajímavé a konečné dilema v této knize bylo hodně poučné. Ne všechno co je jiné, je špatné. Někdy je to prostě jen jiné.
Já jsem nadšená. Nechápu, jak autor dokáže v hlavě udržet všechny dějové linky a vybruslit i z bezvýchodné situace. Sice je tam opět strašné kvantum postav, ale ty nejdůležitější si člověk zapamatuje.
První díly s touto dvojkou byly skvělé. Teď to trochu pokulhává. Motiv pro celé konání pachatele je nejasný. Florin, místo aby pátral, tak vyzvedává děti ze školy a snaží se s nimi budovat nějaký vztah, Achim totální idiot, tak by snad jednal pouze někdo s lobotomií. Úplně se ztrácí detektivní linka, posila z Vídně je nula nula nic. Ve finále se unesená vlastně zachrání sama a já se ji nedivím.
Asi jsem nejak nepochopila, proc vlastne ke vsemu doslo. Proc museli umrit Drewovi rodice a proc ho nenechali v klidu v klastere. Vzajemne hratky s nepritelem mi prisly moc prekombinovane, hlavne ze oba byli vzdycky o nekolik kroku napred pred tim druhym. Autor se snazil sokovat konecnym rozuzlenim, kdo za tim vlastne stoji, ze si ani neuvedomil, ze mu cely pribeh plave na vode.
Já si nemůžu pomoct, ale knížky od této spisovatelky miluju a vždycky je zhltnu jak malinu. Je v nich všechno, co mám ráda a přesně nadávkované - záhada, napětí, láska, nenávist, vzrušení..
Já nevím. Bylo to zajímavé, konec byl překvapující, ale nějak mě to ke čtení nestrhlo, nemohla jsem se začíst. Možná toho napětí bylo moc, že to člověk až přestal vnímat.
Tak to bylo pěkně temné a zamotané. Doufala jsem, že Angie na tom bude líp než Silja, ale nestalo se, naštěstí se z toho dostala celkem dobře. Jablko nepadá daleko od stromu, takové bratry potkat nechceš.
Klasická anglická detektivka s Dalglieshem ve vedlejší roli. Cordelii zůstane na krku detektivní kancelář po smrti jejího společníka bývalého detektiva a pustí se do vyšetřování sebevraždy mladého studenta.
Za me skvele cteni, napinavy pribeh se spoustou zvratu. A jasne ze nic neni tak, jak se zda, tak je to u Deavera vzdycky
Já jsem bohužel vyrostla na Tolkienovi. Pohádkové fantazy v hlavní roli místo hobitů trpaslíci, kteří se musí spojit mezi sebou i s ostatními rasami, aby zachránili svůj svět. Dala bych víc hvězdiček, tento román je sice psaný ve stejném stylu jako Tolkienova díla, nedosahuje ale jejich úrovně.
No nevím, průměr. Škoda, že není 2,5*. Lydie na mě působí jak puberťák, ne jako dospělá žena, prostě si něco umane a ostatní ať se postaví na hlavu. Kdyby mě chtěl někdo zabít, tak sedím ve skrýši na zadku a ani nedutám.
Nerozumim nizkemu hodnoceni teto knihy. Je poutave napsana, kratke kapitoly dodavaji spad deji. Autorka zachycuje zivot Nefertiti a uvadi ho do souladu se svou teorii, ktera ji oznacuje za Achnatonova spoluvladare Smenchkarea a panovnika, behem jehoz vlady doslo k deseti egyptskym ranam. Prekladatelka pouzila egyptske nazvy pro bozstva - Eset, Usir atd., velmi to ocenuji, zlobi me pouzivani reckych jmen v romanech ze stareho Egypta.
Tahle knížka mi v knihovně ležela už dlouho a moc se mi do ní nechtělo, má hrozný obal. Pak jsem se podívala na hodnocení a bylo v červených číslech, tak super, jdu na ni.
Už od začátku mi byla Laurie nesympatická, má jí být přes třicet, ale chová se jak sebestředný puberťák, hned každýmu všechno vyžvaní, každého dokola otravuje a pořád se snaží za každou cenu prosadit svou. Mužská část v podání Colomba a Kena na tom není o moc líp. Za mě palec dolů.
Nepustila jsem se do této knihy, abych se stala stoikem, spíš, abych se něco nového dozvěděla. Začátek byl zajímavý, ale nijak motivující k následování. Druhá část, kde jsou uvedené různé situace a způsob, jak je zvládnout, mi přišla zajímavější. V některých ohledech se už delší dobu snažím být nevědomky stoikem, třeba snahou neskákat ostatním do řeči a spíš naslouchat. Některé věci bych ale asi zkoušet nechtěla, třeba příprava na ztrátu nebo na špatnou situaci tím, že si budu představovat ve chvílích radosti, jak o všechno můžu přijít nebo nechat si nadávat od blbce a uvažovat nad tím, jestli náhodou nemá pravdu, tak to asi nedám...
Já teda na počítači hry nehraju a tento typ knih je pro mě něco nového, ale chtěla jsem to vyzkoušet.
Nebylo to špatné, prostě jako sledovat někoho zkušeného, jak to mydlí hlava nehlava na počítači a snaží se v rámci nastavení oblafnout program.
Plus bych dala za audio, protože číst by se mi to asi nechtělo.
Další knihu v tomto stylu už asi nedám.
Nedočteno :(
Začátek slušný, pořád jsem čekala, že se to pěkně rozjede, ale místo toho jsem dostala mix Upířích deníků a Bridgertonových.
Ellen (!) trpí neznámou chorobou, většinu času tráví v nemocnici, matka se jí zbaví tím, že ji hodí na krk jejímu příteli a pak asi má přijít ten wau efekt, který se teda nedostaví, protože se míchá páté přes deváté, nesmyslné chování, které způsobí smrt přítele, záblesky z historie s množstvím vikomtů a lordů, kde ztratíte přehled, nicméně všichni jsou oslnivě krásní a chodí v zářivých šatech.
Ellen se ujmou dva bratři a nějaká míšenka, samozřejmě všichni patřičně otitulovaní a s minimálně dvěma jmény, aby se to nepletlo, a ona hned bez sebemenších problémů zapadne mezi ně, dokonce si i vybere nezadaného bratra a po dvou setkáních už jsou jak jedna rodina.
Když ji kamarádka míšenka zfetovala, aby si vzpomněla na minulost, vzdala jsem to. Při popisu, kdo všechno vystupoval z kočárů jsem se už vůbec nechytala.
Jediné plus můžu dát za obálku, i když takhle si asi oslnivě krásné lidi nepředstavuji.
Hezky historicky roman z doby pocatku vlady Rudolfa II. Zachycuje boj s luterany v Nizozemi a postupne presidleni Rudolfa z Vidne do Prahy.
Tajemství zavražděné jeptišky a starého zavaleného dolu, kde číhá žlutý pes. Dokonce se zde mihne i mladý Jan Lucemburský. Bezvadné čtení.
Opět jsem byla maximálně spokojená, povedená historická krimi, kde si člověk nemusí říkat, jak to, že na to ten trouba ještě nepřišel, ale zůstává napjatý od začátku do konce.