renefer komentáře u knih
Tohle je takové techno- fantazy, žárovky a sochy bojují proti jeřábům a lešení, do toho houká duch lokomotivy a bodá ostnatý drát. Pro mě těžko představitelné, proto raději zůstanu u staré dobre urbanfantazy a nebudu se pouštět do žádných větších akcí :)
No moc mne to nebavilo. Nevím jestli je to teď tou stresující dobou ale prostě jsem se nemohla začíst. Ani jedna postava mi k srdci nepřirostla a tak jsem ve finále fandila démonovi.
Tady konečně dostává trochu prostoru i Glum, můj milááášek, navzdory všem jsem mu fandila a litovala ho. A taky se objevuje Stromovous, kterého ve filmu trochu upozadili, kdežto v knize vlastně spolu s ostatními Enty vyhrál bitvu u Helmova žlebu.
Zvláštní styl psaní, bylo to takové temné, spíš než popis prostředí užívá autor stav mysli hlavních hrdinů a to moc nemám ráda, protože si to potřebuji v hlavě představit.
Moje srdcovka, miluji Aragorna, Legolase, Gimliho i Gandalfa. Jen ti hobiti mi k srdci nějak nepřirostli.
Tohle je taková vlkodlačí romance. Bohužel ani jeden z aktérů mi nepřirostl k srdci. David, který se neumí vyrovnat se svým démonem a Meta, ušláplá galeristka. Ale četlo se to dobře, neměla jsem pocit, že by popisných pasáží bylo v textu víc, než je obvyklé.
Řekla bych - takový něžný Kotleta. Méně vulgarismů, méně sexu (resp. žádný), méně krve... Ale bylo to dobré, zajímavá myšlenka, odteď mi automaticky se slovem Baltimore naskočí "vyvřeliny". Jo a hrdina je takový sladký ťulpas, žádný super truper borec.
Díky tomu, že jsem si před knihou přečetla recenze, tak jsem čekala nějakou kulišárnu. Ale popravdě jsem to spíš typovala na rozdvojenou osobnost. Námět je dobrý, čtení opravdu napínavé, rozhodně se podívám na další knihy této autorky.
Klasický Kotleta, kdo ho čte rád, toho tato kniha nezklame, kdo jeho styl nemusí, tak to stejně číst nebude. A kdo ho ještě nezkusil, tak můžu jen doporučit.
Hezká detektivka, sice ze začátku na mě působila jako obhajoba severského sociálního systému ale pak se to rozběhlo. Moc mě nebavily části o paní ministryni, ale nějaká vata v knize být musí. Na vraha jsem typovala někoho jiného.
Tak tohle mě nebavilo. Hlavní hrdinové se pořad něčemu uchichtávají a celkově se chovají spíš jak banda puberťáků. Rozhovory postav působí vtipně, pochybuji že by o sobě někdo v té době říkal, že je charakter. Navíc neustálé omílání dokola toho, co se stalo a chybějící napětí nebo záhada když už jde o detektivku tomuto dílku ubírají další body. Já jsem si oblíbila Bauerova Protivu z Protivce a vypadá to, že u něj asi už zůstanu.
Atticus si to vlastně všechno dělá sám. Kdyby pořád nelhal a nesvaloval vinu na někoho jiného, neměl by nikdo důvod ho zabít. Kromě Anguse, kterého vyřídil už v prvním díle. Začínám si přát, aby mu to konečně neprošlo. Konec byl nějaký zrychlený, pár listů do konce a jdou na zlého vlka? Myslela jsem, že o tom bude celý další díl a ne jedna kapitola na konci knihy. Navíc mi ho bylo líto. Pokračování asi v originálu vzhledem k rychlosti vydávání dílů v češtině.
Tento díl o kapánek lepší než předchozí. Je to takové snadněji představitelné než obrovitá veverka s Attikem na zádech jak hopsá po Yggdrasilu. Druid se opět s přehledem dostává ze zamotané situace, stačí zlikvidovat nejmocnějšího upíra a nechat se trochu ukousnout od příšeráka.
Já jsem asi divná, ale nemůžu se přiklonit k superlativům na tohoto autora. Miluji českou historii a ráda čtu historické romány, které mi ji přibližují zábavnou formou. Pokud by se jednalo třeba o převyprávění Palackého, bylo by to dost dobré. Ale jako román? Dialogy mezi postavami jsou takové strojené, všichni muži mluví se svými manželkami stejně, všichni používají stejný humor, stejnou ironii. Přijde mi, že se autor snaží oživit historická fakta nějakou zajímavou konverzací ale dle mého názoru se mu to nedaří. Chybí tomu šťáva, troška gradace napětí. Mnohem víc bych uvítala bližší popis bitev, obléhání nebo politických jednání.
Pokračování které vás zavede i do Prahy. Aneb kterak se druid, upír, vlkodlak, mág a dva bohové za podpory ledových obrů vypravili do Asgardu sjednat pořádek.
Tady hned od začátku víte, do čeho jdete. Spousta vulgarizmů, ale taky spousta akce a hodně vtipu. Klobouk dolů před panem překladatelem. Už jen jména postav stojí za to - šlichťáci, Syfloun, špičatouší, trojkrevný, Kalňák, Kaňour, koňomrdi a můj nejoblíbenější - mazel s poetickým názvem Vozmrd:) Těším se na pokračování.
Dobrý, jen se mi jednotlivé knihy začínají zdát psané podle jednoho mustru. Motiv někde v minulosti, Hunterovi deduktivní schopnosti jsou opět skoro nadpřirozené a vrah je až téměř do konce o krok vpředu.
První díl se mi líbil víc. Tady nebylo žádné pátrání po pachateli vraždy, spíš šlo o to, jak usvědčit zákeřnou psychiatričku.
Historická krimi ode mne nemůže dostat jinak než za pět hvězdiček. Miluju Protivu z Protivce a kdyby měl Petr Ptáček další díly, určitě bych po nich sáhla.
Opět čtivě napsané, jen těch postav na mě bylo asi příliš mnoho, protože jsem si musela zpětně dohledávat, kdo že je ten vrahoun.