renefer
komentáře u knih
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Tak to bylo těžké čtení. Princip kolektivní viny v praxi. Když se člověk zaměří na konkrétní osudy jednotlivých lidí, tak z toho mrazí. Jsem ráda, že tato doba už minula.
Smlouva století
Clive Cussler
Já jsem spokojená, pěkný napínavý příběh. Ať žijí Spojené státy kanadské :)
Pohádka o dvou mrazících
Kamil Bednář
Knizka meho detstvi.
“Dva mrazici, pobehlici, honili se po silnici
Na prahu očistce
Jan Kotouč
Klobouk dolů. Udržet tolik postav, tolik dějových linek a přitom zachovat čtivost a napínavost příběhu.
Dar jitra prvního
Jarmila Loukotková
Tak tohle bylo tak trochu psycho. Zavřená sama v bytě se šílencem, se kterým uzavřela manželství. Malý psychopatický svět uvnitř jednoho bytu. Naštěstí to vyřešila dobře, spousta žen v takových psycho vztazích zůstává.
Pekelná béčková jízda
Shigor Birdman (p)
Pekelná jízda dál pokračuje. Na to, jak si střežil své soukromí, vykecal Bý všem co je zač a taky na to dojel. A ještě k tomu se dal na politiku, teda fuj :)
Případ mrtvého redaktora
Josh Lanyon
Vtipně, svižně napsaná detektivka. Po první gay sexuální scéně jsem znejistěla, přece jen, nemusím vědět všechno. Ale až na výše uvedené jsem se celkem bavila. Něco ve stylu Josefíny Divíškové (jak už tady někdo psal). Nicméně po další knize z nakladatelství conQueer už nesáhnu.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Tak jsem trochu rozpolcená. Na jednu stranu nemám ráda, když je hlavní postava nějaká puťka, která sebou nechá zametat. Ale na druhou stranu Elan je drzý fracek, vůbec žádný poslušný sklenař a jeho neustálé dotazy mi začaly lézt krkem. Tak buď byli sklenaři podřízená zotročená rasa nebo to prostě autorka přepískla, protože v Elanovi vůbec žádná podřízenost natož poslušnost není. No jsem zvědavá, jak to dokáže uhrát dál.
P.S. Zakomponovat do příběhu Djatlovovu expedici na Otorten bylo trochu mimo mísu.
Hra na mlčení
Greg Iles
Příběh nedokázal udržet mou pozornost. Připomínalo mi to kriminálky z 80. let - politika, vliv, machinace, úplatky, černoši versus běloši. Penn je vcelku slaboch, který sice ví, že mu nejde o nějakou rovnoprávnost, čistě jen o pomstu, ale nemluví o tom. Na konci ani nedokáže konfrontovat svou bývalou přítelkyni u soudu, která si ho maže, jak máslo na chleba.
A nevím, proč je to označeno jako horor, snad to někdo smaže, jedná se čistě o politický thriler.
Zlatá Grai
Kristina Waagnerová
Důležité bylo, prokousat se začátkem. Pak to začalo být dobré. Isarell se zaučuje u divoženek, postupuje po žebříčku a zlepšuje se ve svém umění. Pak to šlo zase do kopru, protože autorka měla potřebu nás seznámit se světem druidů a krvesajů, spousta nových jmen, nových vztahů a bylo to celkem nezáživné. Konec byl opět napínavý, cesta Isarell s největším nepřítelem do divočiny a najití nového mistra. A finále bylo překvapivé a ne až tak uspokojující, ale o čem by byl další díl, že?
Naše heslo Apokalypsa
Veronika Černucká
Tak tohle je žánr krimikomedie....takže, kdo se chce pousmát nad chytrostí Tary, která si každého namaže na chleba, nejezdí žádnou škodovkou a nechodí oblíkaná z obchodního řetězce, ale je to opravdu klasa, na kterou si nikdo nepřijde a každý čtenář si nutně musí připadat vedle ní chudý, ošklivý a hloupý, tak směle do toho.
Případ jantarové komnaty
Ludvík Souček
Já Součka miluju. Bylo to napínavé, zajímavé a fotodokumentace tomu dodávala na věrohodnosti.
Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky
Miloslav Švandrlík
Švandrlík a Neprakta jsou úžasná kombinace, pro mě něco jako Šimek a Grossman. Vyrůstala jsem na žácích Kopytu a Mňoukovi a tímto dílem jsem volně navázala v dospělosti. Neuvěřitelné, kolik historek se vejde do jednoho románu. Načteno perfektně.
Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom!
Dívka, která si říkala Tuesday
Stephen Williams
Bylo to smutné, temné a depresivní. Neumím si představit, co bych udělala tomu, kdo by mi zabil dítě, možná to stejné, nevím a snad se to nikdy nedozvím.
Severní den
Ondřej Blaho
Nějak jsem se nemohla začíst. Nic vlastně není pořádně vysvětlené, až na úplný konec se dozvíte, jak vlastně lidé přišli do Nordtagu. Celé to působilo dost chaoticky, jako něco ve stylu Šíleného Maxe.
Volání do zbraně
Jan Kotouč
Povedené sci-fi. Poklona autorovi, který rozehrává příběh v mnoha rovinách. Občas jsem se ztrácela v tom množství postav. Trochu mě rozčiluje ta snadná likvidace vesmírných lodí. Opravdu po sobě jen pálí a vyhraje ten kdo má víc střel? Žádné manévry, žádné krytí, kromě marné bodové obrany? Zloduši jsou vždycky o krok dopředu a ti dobří působí jako banda hlupáků, kteří jsou spíš dvanáct kroků pozadu. A odkaz na Kotletu pobavil.
Staré dluhy
Peter Temple
Takový slabší Phil Marllow. Škoda, že se tam musela zamíchat politika, to mi spolehlivě znechutí každou detektivku.
Dům na rozhraní
William Hope Hodgson
Tak to byla taková jednohubka, přečteno za jedno nedělní odpoledne. Vůbec to nebylo špatné. Jak už bylo řečeno, míchá se nám tady horror a sci-fi a dohromady to vytváří zajímavou kombinaci, která se pěkně doplňuje.
Edward: Tajemství krále z Auramaly
Ivan Fowler
Tak tohle byl oříšek. Zajímavé historické období, o kterém jsem se dozvěděla až díky této knize. Přesto, že to bylo opravdu zajímavé, nedokázala jsem se pořádně začíst. Nevím proč. Někdy se prostě netrefíme s knihou do nálady.
Sociopat
D. B. Peck (p)
(SPOILER) Tak to bylo překvapivé. Emmě bych věřila i nos mezi očima. V druhé části knihy je celý příběh postavený na hlavu a člověk vidí, jak snadno může křehká žena zmanipulovat všechny okolo.