renefer
komentáře u knih
Znesvěcený hrob
Zuzana Koubková
Opět jsem byla maximálně spokojená, povedená historická krimi, kde si člověk nemusí říkat, jak to, že na to ten trouba ještě nepřišel, ale zůstává napjatý od začátku do konce.
Lehké fantastično
Terry Pratchett
Při každém čtení najdu něco nového a vtipného.
"Vesmír, tvrdili, existoval díky vyváženosti čtyř základních sil, které nazývali Nadpřirozeno, Přemlouvání, Nejistota a Nasranost"
Něco k Zavazadlu:
"Pozoruje tuhle zeď," řekl. "Podívej, proto si nás vůbec nevšímá. Dívá se na tu zeď.."
"No ano, teď už to taky vidím, "uklidňoval ho Bezbrada. "Samozřejmě, pozoruje tu zeď těma svýma malýma očkama a -"
"Nemluv jako idiot, žádný oči přece nemá," štěkl na něj Cohen.
"No promiň, promiň," omlouval se Bezbrada rychle."Pozoruje tu zeď bez očí, promiň."
Hranice impéria
Jan Kotouč
Spousta postav, spousta dějových linií, za chvíli ani nevíte, kdo je kdo. Nic to ale příběhu neubírá, protože většina z nich nedožije konce knihy. Trochu mi to připomíná Dunu, trochu Asimova, prostě autor spletl dohromady co asi kdy kde četl a udělal z toho tohle dílko.
Ztracený templářský poklad
Zuzana Koubková
Hezká historická krimi, nikdo se nechoval jako blb, jak jsem zvyklá z románů Bauera nebo Vondrušky, tak jsem byla spokojená.
Mrtví se mstí
Jan Bauer
Druhá díl rozhodně lepší než úvodní. Historické krimi s nečekaným rozuzlením a tajemným zlatým bůžkem. Co mi vadí je, že autor neustále dělá ze svých postav trotly. Lukáš přijde po hašení požáru očazený a potrhaný ke svému strýci a ten mu vyčte, že se válí po hospodách zatím co řádí ohnivý kohout... V hospodě osloví jednoho povaleče Lišák a Lukáš si to vůbec nespojí s tím, že při jeho přepadení jeden z banditů byl téhož jména atd. Díky stupňující čtivosti doufám, že další díl bude už (téměř) dokonalý..
Pramen života
Thomas Thiemeyer
Tak po lepším druhém dílu opět sešup dolů. Nuda a zase nuda. Přetrpěla jsem vysvětlování Gaii, jak co funguje, i když to občas nedávalo smysl. A konec byl takový zvláštní, čekala jsem nějakou inteligentní formu života a ne tohle... Ale je to kniha pro děti a finální poučení tam je: Pokud se člověk nenaučí žít v souladu s přírodou a ostatními tvory, zahyne.
Leopard a orchidej
Kathleen E. Woodiwiss
Tak to mě nebavilo. Sice to začalo hezky a tak nějak jsem si říkala, že asi vím, jak to bude pokračovat a těšila jsem se. V polovině jsem chtěla knížku odložit, což moc často nedělám. Vůbec jsem nepochopila, o co vlastně šlo. Proč nepřiznat uzavřené manželství? Neustálé nesmyslné řeči ohledně nesplnění slibu, otrokář vykreslený jako lidumilovný chlapík, hlavní postava něco jako Brouk Pytlík, všechno zná a všechno umí. A to mám od této autorky knížek víc, tak snad další budou lepší.
Věž zajatců
Thomas Thiemeyer
Druhý díl rozhodně lepší, trochu to nabralo spád. Jen mi to připadá spíš jak výlet žáků základní školy ne už téměř dospělých lidí. Jediná trochu vyprofilovaná postava je Marek. Ostatní působí spíš jak parta zmatených dětí nechaných sama sobě napospas.
Nevíš dne, nevíš hodiny
Dominik Dán
Ze začátku jsem se moc nechytala, ještě jsem se ujišťovala, jestli nejde o povídkovou knihu, protože kapitoly spolu nijak nesouvisely, ale s výsledkem jsem byla spokojená. Takový novější kapitán Exner.
Město přeživších
Thomas Thiemeyer
V první řadě musím říct, že nejsem cílovka. Žádná z hlavních postav není tak popsaná, aby byla možnost se s ní ztotožnit. Celkový nápad je dobrý, obálka volá přečti si mě, za to dvě hvězdičky, ale jinak jsem měla trochu problém, vydržet u příběhu do konce.
Na zemské stezce
Martin Nesměrák
Tak tohle mě nebavilo. Mám ráda historické romány, ale tady bylo plno popisných statí o představách fungování hospodářství a středověké ekonomice. Navíc z úst obyčejného sedláka, což mi přišlo opravdu přitažené za vlasy. Finální rozuzlení případu u mně vůbec nevyvolalo žádný aha efekt, protože jsem se ztratila ve jménech všech osob.
Smrtící nahota
J. D. Robb (p)
Hezké, i když trochu úsměvné, vzhledem k vývoji technologie. Sice jsem si nepamatovala příběh, ale pamatovala jsem si, kdo je vrah, což mi finále trochu pokazilo. Ale další díly, které mám už spoustu let v knihovně, jsem snad nečetla, tak budu určitě plně spokojená.
Adept
Adam Przechrzta
Tak to bylo příjemné překvapení. Poláci fantasy prostě umí. Jenom jsem nějak nepochopila, proč nepřeložili celý text do češtiny a něco nechali v ruštině/polštině...
Černé léto
M. W. Craven
Dobrá detektivka. Nemám ráda, když je v podezření detektiv, ale tady to celkem šlo. Pořád jsem si myslela, že řešení celého problému je celkem jednoduché a nechápala jsem, že na to někdo nepřišel, nicméně řešení nebylo tak jak jsem si myslela a ani nebylo nějak jednoduché. Tohle že by vymyslel nějaký kuchař? Ale nic proti kuchařům :)
Spálená země: Kniha první
Jakub Hoza
Možná to je tím, že jsem vynechala druhý díl, ale první díl byl jednoznačně lepší. Nesmrtelný Strašák se dvěma manželkama a rodinou v trezoru se mi moc nelíbil. Putování českou kotlinou bylo daleko zajímavější, ale stejně to nedokázalo přebít nově pojatého Strašáka a jeho nadlidské vlastnosti. Zabiják Strašák s kamarádem Jaroušem se mi prostě líbil daleko víc.
Mirzova vize
Josef Pecinovský
Bylo to dost překombinované. Myšlenka zajímavá, propad do minulosti se mi líbil. Horší to bylo, když se autor snažil objasnit, proč k němu vlastně došlo. čekala bych nějaké překvapivé ale jednoduché vysvětlení, takhle to celé působilo dost přitažené za vlasy, i když je to sci-fi žánr a tam je povolené (skoro) všechno.
Třikrát Mel Craigová, detektiv z donucení
Betty Rowlands
Byla bych dala plný počet, kdyby nebylo prostřední povídky, kde se nám spisovatelka detektivek zamiluje do jednoho z podezřelých a od té doby působí, jako mdlá duchem. Jinak jsou to hezké poklidné detektivky ve stylu A. Christie.
Brutální béčkový masakr
Shigor Birdman (p)
Tak tohle nedosahovalo úrovně prvního dílu, resp. možná ano, ale z prvního dílu jsem byla tak nadšená, že jsem třeba některé nedostatky přehlédla. Býho reakce jsou zvláštní, snaží se utajit svou minulost, ale vlastně na potkání každýmu vykládá, kdo je a co udělal. Bojuje se svým zvířetem o nadvládu v situacích, kdy by měl zrubat nepřítele a když se chýlí ke zdárnému konci, vždycky to nějak zpacká, třeba tím, že začne přemýšlet o minulosti.. vprostřed boje :( asi si dám pauzu než budu číst další díl.
Dracul
Dacre Stoker
Tak to je typický Drákula. Úplně se mi zase vybavilo, jak jsem na základní škole na prázdninách u babičky pod peřinou hltala román Dracula. Stejný styl psaní (deníková forma), dodává románu na napínavosti. A při čtení už samotné předmluvy mi běhal mráz po zádech.
Loutkové divadlo
M. W. Craven
Ze začátku mi to trochu připomínalo knihy od Cartera, ale pak se to srovnalo a druhá polovina už byla čistě detektivní práce.