Réza4 komentáře u knih
Ke vzniku knihy - nakladatelství Hogarth Press spustilo roku 2013 projekt Hogarth Shakespeare, kdy oslovilo různé autory s žádostí o moderní pojetí Shakespearových her.
Byla jsem zvědavá na ten (s)hit. Očekávala jsem pokleslou erotickou pohádku o Popelce, ale tohle je fakt neuvěřitelné. Tak blbě napsaná červená knihovna, to fakt není možné. Jsem v půlce a doposlouchám to jen proto, abych zjistila, jestli je druhá půlka stejně mizerná, jako ta první. Mám sto chutí vzít bičík a vzít jím tu blbou Anu po bradě, za kterou ji Christian furt chytá, a pak jí rozflákat ten zatracenej spodní ret.
"Ach můj bože, některé z těch věcí jsou totiž... žhavé."
"Jeho kalhoty dělají tu věc s visením z boků."
"Jste nervózní?, zapřede."
"Mohl bych tě přimět, abys zůstala, zavrní výhružně."
"Udělej se pro mě, bejby."
"Tak už mě prosím šukej, Christiane."
"Má vnitřní bohyně se tváří, jakoby jí někdo sebral zmrzlinu."
Božínku!!!
Zajímavé nehody, ale struktura knihy mi nevyhovovala. Příliš mnoho nehod řazených hustě za sebou. Ocenila bych méně případů, ale podrobněji rozebraných.
A výtka k překladateli - stopy a míle ještě zvládám, ale tlak v librách na palce čtvereční už byl moc i na mě.
Pro Bradburyho mám slabost a jeho povídky jsou skvěle vypointované. A jak píše Budíček: "Často se hlavní nebo vedlejší postava začne jednoho dne zaobírat nenápadnou myšlenkou, která ho postupně dostává, až ho úplně pohltí a zničí." Já u Bradburyho přemýšlím o tom, jestli jsem opravdu tak střízlivě rozumně uvažující člověk, jak si o sobě myslím. Obzvlášť Malý vrah se mi vryl pod kůži.
Zajímavý příběh, který jsem přečetla jedním dechem. A i když jsem konec očekávala a nějaké výhrady by se našly, tak výsledný dojem je za čtyři hvězdičky.
Ale vážně bylo nutné používat smajlíky a tučné písmo, které vám prostě tahá oči? Za typografii bych nejraději pár hvězdiček strhla.
Knihu jsem si půjčila na doporučení paní knihovnice a rozhodně si ji pořídím domů. Vtipné i poučné sloupky o jazyce jsou skvělé, ovšem nejvíc mě zaujalo, že Ondřej Sekora vytvořil kompletní českou ragbyovou terminologii, když překládal pravidla hry.
Nesbøho jsem dlouho nečetla, tak mě překvapilo, jak rychle jsem odhalila všechny padouchy, čili překvapení na konci se nekonalo:) Poslouchala jsem audio se skvělým Hynkem Čermákem a zhltla jsem to jedním dechem.
Čekala jsem detektivku, ale je to spíš o vztazích dospělých k dětem a příběh hlavní hrdinky. Místy je to nelogické a postavy jsou tak nevyrovnané, až jsou pro mě těžko uvěřitelné. Číst se to dalo, ale nenadchlo mě to.
Miluju detektivky a nechápu, že jsem P. D. James doteď nečetla. Tohle je má první knížka a navnadila mě k dalšímu seznámení s autorkou. V povídkách jsou příběhy samozřejmě jednodušší, kratší, ale moc se mi líbily, myslím, že vymyslet krátký příběh s prokreslenými charaktery tak, aby nebyl příliš plochý, je umění.
Poslouchala jsem úžasnou audioverzi s Bárou Hrzánovou a už se chystám na další díl. A můj desetiletý synovec knížku zhltl jedním dechem a hned chtěl další knížky, takže vřele doporučuji.
Užasná autobiografická kniha, Mňačko působil mezi ploštinskými partyzány. Vřele doporučuji.
Jen mě mrzelo, že jsem knihu nesehnala ve slovenštině, číst knihu slovenského autora v překladu mi připadá zvláštní, raději bych četla originál.
Rakev je perfektní! Bradburyho povídky mám moc ráda, ať detektivky, nebo sci-fi, dokáže na pár stránkách rozehrát úžasné příběhy.
Příběh jsem znala ze série ČT Přežít. Lehkovážnost kluků je zarážející, ale ve dvaceti má člověk pocit, že je nesmrtelný a že je všechno v pohodě a všechno zvládne. Oceňuji Yossiho upřímnost, i když na něj vrhá nelichotivé světlo. S chutí jsem knížku přečetla za dva dny.
Jako letní oddychovka dobrý, i když tenhle styl běžně nečtu, ale způsob psaní a překladu mě málem donutil knížku doložit. Stále dokola opakované výrazy, nesrozumitelné dialogy, které jsem si musela přečíst několikrát, abych je pochopila, jazykové chyby, nadužívání kapitálek... Aneb jak zabít knížku snadno a rychle.
A příběh mě nezaujal natolik, abych si chtěla přečíst další díl.