Ronin Roujin Ronin Roujin komentáře u knih

Červenka nese smrt Červenka nese smrt Jo Nesbø

nevím, zda je červenka prequel Nemesis ale pro mne ano, protože jsem ji četl až jako druhou a vůbec nebyla špatná

24.06.2013 4 z 5


Meč a kříž Meč a kříž Jiří Kovařík

Poté co jsem přečetl jednu kapitolu poslední knihy ze série neodolal jsem a sehnal si první díl abych četl chronologicky. Ani první z knih o středověkých rytířích nezklamal. Autor dokáže podat dějepis tak, jako by to byla napínavá severská krimi a ač jsem toho o středověku přečetl celkem dost, zde jsem nalezl hromadu nových informací a zajímavých drobností. Ačkoliv jsem těsně před prvním...

24.06.2013 4 z 5


Tělo ženy a jiné povídky Tělo ženy a jiné povídky Rjúnosuke Akutagawa

Pár krátkých příběhů odehrávajících se tuším na úsvitu éry Meidži. Pěkně se to čte a po přelouskání je čtenář zklamán, že toho bylo, tak málo. Malinko mně rozladilo mršení ženských jmen (ocásek -ová) ve vysvětlivkách a doslovu.

19.06.2013 4 z 5


Oněgin byl Rusák Oněgin byl Rusák Irena Dousková

Jde o pokračování výborné knihy Hrdý Budžes. Jde o příhody, které na konci okupace zažívá hrdinka těsně před maturitou. Vzhledem k tomu, kdy se to odehrává a tomu, že už mnohem lépe, chápe realitu kolem sebe, jde spíše o černý humot. Přesto se to dobře čte a občas se i zasmějete. Mohla by to být povinná četba pro všechny ty, kdo zapomněli nebo neví v jakých sračkách jsme žili.

19.06.2013 5 z 5


Peklo Beneš - O šťastnějším Československu Peklo Beneš - O šťastnějším Československu Josef Nesvadba

Celkem zajímavý příběh popisující alternativní československo aneb dějiny "cobykdyby". Části vyprávění, kdy je hlavního hrdinu přemáhá pokročilý věk jsou trošku vláčné a realisticky strašidelné. Přeci jen "důchodcovdkého věku" se bojí každý mnohem více než nějakých upírů a nebo úchylů protože jde o reálné nebezpečí. Část z ranější dějin je více akční a optimističtější a čtenář se zde tak snadno neztrácí jako v částech z nedávné doby. Styl psaní i jazyk je v celé knize celkem moderní a příjemný na čtení. Autor šikovně žomgluje s fakty. Míchá pramenitou pravdu s polpravdami i s vyloženě vymyšlenými fakty a čtenář má někdy co dělat aby se nedal nachytat. Autor celkem pravidelně přidává různé humorné ingredience a s různě velkou mírou nadsázky si utahuje z různých národních, národnostních a rasových klišé. Nevím, zda bych po knize sáhl "na druhý pokus" ale jedno přečtení doporučuji. zejména pokud vás zajímají nejen české dějiny.

19.06.2013 4 z 5


Chování nočních motýlů Chování nočních motýlů Poppy Adams

Kniha mi dosti připomněla Fowlesova Sběratele. Fajn je, že spousta motivů zůstane jen naznačena a čtenář si do konce knihy není jistý, zda se některé příhody staly, či zda sa se staly v té podobě, jak si ji "pamatuje" hlavní hrdinka. Nádavkem se čtenář dozví lecos o podivnémm světě sběratelů motýlů a kleckterá čtenářka si po přečtení knihy bude pamatovat, že muži, kteří ji lákají na svou sbírku motýlů mají možná v nějaké skříni i různé jedy a chemikálie na uspání nebo usmrcení hmyzu, které ale ve větší koncentraci mohou být stejně účinné i na savce, tedy i na samičky druhu Hommo Sapiens. Za zmínku stojí i velmi pěkná obálka.

17.06.2013 4 z 5


Mapa z kostí Mapa z kostí James Rollins (p)

Stejně jako u prvního dílu se série Sigma Force, mi trošku vadilo, že autor možná až moc "tlačí na pilu". Připadal jsem si jako bych četl scénář k filmu Michaela Baye. Na každé stránce se buď střílí, nebo něco vybuchuje či jsme svědky alespoň nějaké akční honičky. Do toho je přimícháno hned několik spikleneckých teorií, různé podrazy, dvojití a trojití špioni, úžasné nové technické hračičky a zbraně.
Tato série mi malinko připomíná českou sérii o JFK. Jen se vše odehrává v našem století a tajná bratrstva, alchymistické technologie z různých století a lokalit jsou zde také bohatě zastoupeny. Stejně jako knihy ze série JFK beru Sigmu jako takový nakládaný zázvor mezi "vážnějšími" knihami.
Berte to jako literární ekvivalent Smrtonosné pasti nebo Mužů v černém. Není to žádný Bergman ale jsou chvíle, kdy člověk nemá sílu a chuť na "velké" umění a rád vypne mozek a nechá se bavit výbuchy, hláškami a střílečkami.

15.06.2013 3 z 5


Musaši Musaši Eidži Jošikawa

Bylo to dlouhý ale krásný. Přes tisíc krátkých kapitol je úspěšně zdoláno. Čas, který jsem strávil s legendárním Mijamotem Musašim a jeho přáteli či nepřáteli rozhodně nelituji. To, že příběh byl nejdříve psán pro noviny mi nevadilo, spíše naopak. Často totiž kapitoly končí "seriálově". V nejlepším a čtenář pak rychlostí pravého sumuraje na cestě meče mačká tlačítko pro obrácení stránky aby se mohl začíst do další kapitoly a věděl, jak to dopadne.

14.06.2013 5 z 5


Žítkovské bohyně Žítkovské bohyně Kateřina Tučková

Knihu jsem nečetl ale slyšel a díky parádnímu provedení to bylo možná o kousek lepší, než kdybych to četl sám.
Autorka šikovně pracuje s několika časovými rovinami, s vyprávěním hlavní hrdinky a citacemi "úředních" spisů a materiálů a přesto všechno do sebe zapadá jako dílky nějakého důmyslného hlavolamu.
Až nemůžu uvěřit, že jde i gaindžinskou spisovatelku.

13.06.2013 5 z 5


Laskavé bohyně Laskavé bohyně Jonathan Littell

Snad nikdy jsem nebyl tolik rád, že jsem už na konci. Místy jsem myslel, že se v tom bahně utopím. Protože většina příběhu je velice drsná, bezůtěšná a pesimistická. Lidský život má téměř zápornou hodnotu a u postav knihy si čtenář mohl vybírat jen mezi hajzlem a ještě větším hajzlem. Také požadavek autora, aby překlad knihy, se co nejvíce přibližoval němčině lehkému zvládnutí knihy moc nepomohl. Osobně mne velmi iritovalo použití pádů v rozporu s češtinou nebo německé rody u některých slov. Wehrmacht byl najednou ženského rodu, což působilo hodně nepřirozeně. Občas jsem se ztrácel ve zkratkách které představovaly německé instituce a SS nebo vládní oddíly.
Nejstrašidelnější bylo to, že měl nejspíše hlavní hrdina knihy pravdu a i já si myslím, že téměř každý, kdo by se ocitl v podobnédobě a situaci, by se zachoval, tak jako se chovali nacisté. Většina lidí jde snadno zmanipulovat, jak dokázaly například první prezidenstské volby a jejich výsledek.
Musím varovat potencionální čtenáře, že šoa je zde vylíčeno hodně drasticky a že nevím, zda nechutněji a depresivněji působí popisné líčení vyhlazovacích zásahů na Ukrajině nebo byrokratické pasáže o logisticko/politických aspektech KL a transportů do nich.
Ano, je to dobrá kniha ale ztratíte při její četbě veškeré iluze o lidské povaze a smyslu života či pokroku. Vždyť právě Darwinova evluční teorie vedla logicky a nevyhnutelně k Osvětimi a nacismu.

12.06.2013 4 z 5


Měsíční zahrady Měsíční zahrady Steven Erikson (p)

Až zhruba o poloviny jsem měl chuť s tím seknout. Děj byl strašně zamotaný. Autor vás hodil do děje bez nějakého představení jednotlivých postav, kterých bylo jako v Novém zákoně. Autor jen naštěstí nevyjmenovával předky až do patnáctého kolena jako všichni ti mrtví Židé, co napsali jednotlivé knihy SZ. Nevychválit ji Klárka až doněkam, tak knížka skončila v rezečtených navěky.
Naštěstí v půlce se to zlomilo a mne začalo zajímat, jak to dopadne. Počty postav zůstaly stále velké. Většina děje byla plány v plánech , v plánech, které do sebe zapadaly jako ruská matrjožka. Nakonec to byla nadprůměrná fantasy a kdyby autor trochu ubral s tlačením na pilu ohledně množství postav a epičnosti, tak by to možná mohlo být i na plný počet hvězdiček.

12.06.2013 4 z 5


Dívka na klíček Dívka na klíček Paolo Bacigalupi

Tak trochu jsem věděl do čeho jdu, protože jsem už přelouskal (stejně výbornou a možná i o prsa lepší) sbírku povídek Paula B která se jmenuje Čerpadlo 6. Už zde jsou určité zárodky tohoto románu zpětně dosti znát (ne ve všech povídkách). Parádní je to, že zde autor vykreslil celý nový svět se svou mytologií, flórou a faunou podobně jako to udělal Tolkien se Středozemí,

Alternativní Thajsko z blízké budoucnosti, kde se příběh odehrává si můžete představit jako krásný nový svět v podání firmy Monsanto, který se změnil v obrovskou noční můru. Po přečtení pár článků o historii a praktikách této firmy, pochopíme ještě lépe některé motivy a reálie použité v této knize. Nynější ekonomika založená na ropě je již minulostí a přechod na energii uchovávanou v kličkopružinách, byl velice bolestivý. Celý svět byl nejen zpustošen mnoha vlnami nových virových epidem ale lidé jsou přes zemědělce rukojmími několika mamutích nadnárodních firem produkujíích geneticky modifikované "značkové" semena a potraviny. Malému thajskému království se politikou izolacionalismu daří udržovat rozsáhlou nezávislost. Ale nic není trvale udržitelné.

V samotném království je také hodně horko. Thajci jsou nepřátelsky naladěni proti všem cizincům, zejména Číňanům, kteří jsou vykázáni na okraj společnosti a div že nemusí nosit žlutou hvězdu. Mezi příznivci ministerstva obchodu a ministerstva zemědělství se stále přiostřuje již tak velké napětí. Ve vzduchu je cítit konflikt, který očistí zemi krví.

V této "pekelné kuchyni" pátrají agenti genetických společností po původu tajemného ovoce a tajně sní o tom, že se dostanou k pokladům ukrytým v thajské semenné bance. V jednom "zábavním" podniku, kam chodí i cizinci pracuje dívka, která není tak úplně dívka. Tedy nemá nic navíc tam dole, jak by si někdo mohl myslet na základě svých výletů do této země ale je spíše něco mezi člověkem, androidem a mutantem. Díky genovým úpravám na té nejhlubší úrovni a sadistické výchově v domovském Japonsku, představuje dokonalou služku. Má přímo živočišnou potřebu sloužit a zalíbit se svým pánům. Kdo by ji nechtěl?

Zdá se že není schopna se vzbouřit. Ale zázraky se dějí. A najednou zoufalý čin pouhé sexuální hračky odpálí nálož, která zaplaví celou zemi krví a plameny. Poté již nic nebude stejné jako dříve.

Příběh je parádní. Po pár stránkách vás vtáhne do děje a vy se ocitnete v ulicích asijské metropole. Časté používání thajských slovíček vůbec nevadí, spíše naopak. Pomůže lépe se vcítit do děje a ztotožnit se s postavami knihy. Prostě obsah knihy je stejně parádní jako obálka s thajskou biomechanickou Monou Lízou. Dívka na klíček patří k těm nemnoha knihám, které je možné číst vícekrát a vždy v nich najdete něco nového a stále vám bude čtení bavit, i když budete znát pointu a kdo "byl zahradník".

06.06.2013 5 z 5


Perunova krev I. Perunova krev I. František Kotleta (p)

Když bych si měl vybrat mezi Kulhánkovými padawany, tak rozhodně volím spíše Kopřivu. řekl bych, že v asfaltu překonal i svého mistra. Sice jen o kousek ale překonal.
U Kotlety (alspoň tooto) je asi z celé knihy nejlepší doslov, kde neznámý polský benderovec vypráví o pohnutém životě autora i jeho rodičů, zejména jeho matky, která zatápěla bolševické svoloči více než bratři v triku Mašíni.
Samotný příběh je mix kulhánka se slovanskou mytologií, bez toho aby autor sklouzl stále populárnějšímu slovanofašismu. Jediný originální prvek je hlavní hrdinka s nemodelkovskými proporcemi.

01.02.2015 3 z 5


Ve zlomku vteřiny Ve zlomku vteřiny David Baldacci

Baldacci je dobrý odechový autor ale v této knize je těch obratů, kombinací a spiknutí až moc. Prostě se mi to zdá překombinované už moc, jako by se autor vytahoval.

18.05.2014 3 z 5


Pražské orgie Pražské orgie Philip Roth

Útlá knížka, která se téměř celá odehrává v Praze za okupace (té ruské). Americký židovský spisovatel se pokusí v Čechách získat rukopisy povídek otce jednoho z českých emigrantů, které potká ještě v USA. Zde se dostává do prostředí disentu, které je hodně dekadentní a hodně o fuckování. Nakonec je z protektorátu Чехословакия vyhoštěn.

11.05.2014 3 z 5


Darwinovy děti Darwinovy děti Greg Bear

Pokračování Darwinova rádia se čte o něco lépe protože neobsahuje tolik pasáží o bilogii a i pasáže o intrikách vědců nejsou tak časté a obsáhlé. Hodně prostoru je věnováno dceři obou hlavních hrdinů, která patří k novému „živočičnému‟ druhu. Přesto, že Američané postaví pro nopvé děti takovou ligh verzi koncentračních táborů, tak se v závěru knihy začne blízkat na lepší časy.

08.04.2014 4 z 5


Ztracený symbol Ztracený symbol Dan Brown

Nakonec to nebylo tak hrozné, jak jsem se bál. Normální průměrný a předvídatelný kousek „rodokaps‟. Jen je na rozdíl od série JFK méně akční, s mámo nápady a hodně předvídatelný. Prostě nic proti ničemu ale proč číst Browna, když je zde spousta lepších spisovatelů. A když budu chtít nějaký oddychový „brak‟, tak sáhnu po tom JFK, protože je vtipnější a s více nápady (zejména například Podhoubí smrti).

05.04.2014 3 z 5


Vlhká místa Vlhká místa Charlotte Roche

Když vidím, jak tu knihu každá čtenářka „vychvaluje‟ tak se bojím, zda nebude přehajpovaná jako Stoletý stařík, Atlas mraků nebo Poslední aristokratka, na které také všichni pěli tolik chvály a skutek utek.

17.03.2014


Silmarillion Silmarillion J. R. R. Tolkien

Je to takový Starý zákon Středozemě a proto jej nebudu hodnotit. I v případě klasické Bible je Nový zákon (v tomto případě LOTR) mnohem čtivější. Zde stjně jako v tom „opravdovém‟ Starém zákoně spousta míst, kde se jen vyjmenovávají rodokmeny, opakují úryvky z historie a vysvětlují vztahy mezi národy a jejich původ. Některé část, kterí jsou více „beletristické‟ a méně „teologické‟ je čtou dobře a téměř jako LOTR. Ale je pár pasáží, kde má čtenář pocit, že hraje nějakou slovní hru v klingonštině. xD
Zas tak velký fanda LOTRa nejsem aby mi to jednou nestačilo.

16.03.2014


Pan Kaplan má třídu rád Pan Kaplan má třídu rád Leonard Q. Ross (p)

Sice bez Zmikunda a bez obrázků ale pobavil jsem se i tak dobře. Dobrý nejen pro kikoti!

16.02.2014 4 z 5