ronnies.library komentáře u knih
Bylo to fakt dobré, ale vůbec jsem tomu nerozuměla. Prvních sto stran jsem to chtěla vzdát, naštěstí to zachránila poslední kapitola, které jsem dala šanci (a trochu pinterest a tiktok). U mě se ty kapitoly ze začátku rozdělovaly na dvě části…první půlce jsem nerozuměla ani slovo, tolik odborných slov a odstavců a ja tomu prostě nerozumím. Měla jsem pocit, že čtu nějaký odborný text, kterým se musím prokousat, abych dostala to, co očekávám. Kdyby to bylo v mém oboru (architektura), tak jsem samozřejmě nadšená. A druhou půlku jsem si užívala, tam už byl nějaký děj. Tak to šlo fakt těch sto stran. Celkově ta romantika byla fakt slaďoučká, nenáročná a ani to nebylo nějaké moc velké klišé. Každopádně nechápu ten hype okolo té knihy. Ano, fake relationship je prostě nejvíc a přišlo mi to stejně super jako každá jiná soft romantická kniha. Vysoká očekávání a vlastně mi to nenaplnilo ten můj pocit na skvělou knihu. Vlastně se mi to líbilo, jen mi vadí, když něčemu nerozumím a tady to bylo 50% knihy. Pokud se tedy pustíte do této knihy, tak jen s nějakým slovníkem odborných slov.
*SPOLUPRÁCE
#humbookblogeri
vezmu to postupně. miluju paperbacky od fragmentu, to je vždycky TAK krásná kniha. co mě teda ještě víc zaujalo, když nepočítám děj, tak je to grafika té knihy. tak simple, a tak nádherné. když mi kniha došla, to byla radost knížku jen prolistovat. další věc, ze které jsem úplně aaa…jméno Julian, to je jedno z nejkrásnějších jmen a do toho je to právě zde muzikant, oh god! zbožňuju playlisty v knihách, ale co MILUJU, když má kniha VLASTNÍ písničky (Colleen Hoover!) a teď i Poslední song. vidím, že si autorka dala velkou práci a teda ty písničky jsou famózní! nerada to říkám, ale líbí se mi víc než v Možná jednou a všichni ví, že JÁ na Colleen nedám dopustit. umělce si autorka líp vybrat nemohla, hlasy krásně sedí a vše je to tak procítěné, fakt doporučuju ty písničky poslouchat jak jsou psány v knize, ten zážitek je pak o to intenzivnější. no zpět k ději, od první strany do poslední se tam VŽDY něco dělo. atmosféra New Yorku z toho jen čišela a sama jsem měla pocit, že stojím v Central parku a poslouchám Riley. tohle bych označila jako velmi upřímnou knihu, nic na sílu. pokud člověk umí číst mezi řádky, vezme si z toho to, co chce slyšet a já v tom našla přesně to, co jsem potřebovala. Riley je velmi cílevědomá postava, která si jde za svým snem a to je mi dost sympatické a zároveň to nebyla žádná ufňukaná holka s pochroumanou minulostí, prostě svérázná žena. narozdíl Julian byl ten zranitelnější, což byla příjemná změna, to on byl ten s nepříjemnou minulostí a líbilo se mi pozorovat jak se přes to snaží dostat a chce zabránit nevyhnutelnému, ale zároveň vidíme, že lásce neporučíš. já vždy věřila na soulmates, ale po této knize už nikdy nebudu váhat. všechno příjemné v jedné knize…hudba, upřímnost, reálné postavy, reálné situace, atmosféra z New Yorku, který jsme poznali i z jiné strany a ty strasti celebrit a hlavně ta C.H.E.M.I.E! jo a brečela jsem dost, ale to je prostě už normální.
dlouhá dlouhá cesta to byla. knihu jsem si koupila někdy v roce 2018 tuším a ta cesta s ní byla dost trnitá. asi 10x jsem ji znovu a znovu rozečítala, nebavila mě ani maličko a vždycky jsem přestala číst zhruba před 100 stranou. k takovým knihám bych se už nevrátila, jen tady u této mi něco říkalo ať ji neprodávám a zkouším to dál a dál, že se mi určitě jednou bude muset zalíbit. pak jsem začala číst ToG a styl psaní Maas mě teda dost pohltil a nakonec jsem si jeden den řekla, tak pojď ještě zkusit ty Dvory a ejhle. když jsem to rozečítala posledně, tak jsem skončila nečekaně na nějaké 157 straně a tak jsem pokračovala. stačily mi tak 3/4 kapitoly a já si to začala dost oblibovat. nakonec jsem ji do dvou dnů přečetla a dokonce jsem ji brečela ( i když já taky brečím u všeho) nevím jestli jsem ji vždycky rozečetla v nesprávný čas nebo proč jsem k tomu měla takový odpor. myslím, že o mém vztahu s Dvory by Zapata měla novou knihu. velmi slowburn a silný hate to love vztah. Trůn asi zůstane moji topkou, ale Maas u mě povýšila ještě výš.
další německá pecka! Španělsko, koně a hooodně sexy hlavní mužská postava. pro mě to asi nebylo na pět z pěti (slůně Bambi?!) a nějaké další mouchy to mělo. ale ta španělská farma aka Hacienda de los Caballos Blancos a Damián! mi povězte, která z nás při pohledu na Španěla nepadá do kolen. postavy se tady pohybují kolem třicítky, takže to byla pro mě trochu obměna od těch “teen” knih. z toho všeho v knize byla taak příjemná atmosféra a jen zavřu oči, cítím moře…a taky koně. opět jsem tady “narazila” na to jak strašně je důležitá komunikace ve vztahu, sdělování svých pocitů, odpuštění a pochopení jeden druhého. kniha mě tak pohltila, že jsem měla přímo před očima typické Španělsko, hudbu, cítila jsem vůni výborného jídla, flamenco a už jsem zmiňovala Damiána? za mě ANO ANO ANO! kniha má teda i druhou stránku než jen tu romantickou, ale myslím si, že na tohle si každý při čtení přijde sám.
viděla jsem spousty recenzí avšak negativních. já ale patřím k těm, kterým se to líbilo. myslela jsem si, že budu číst love story, ale ona to love story tak trochu není. ze začátku se příběh tak choval, od půlky knihy si pak rvete vlasy a děkujete, že to love story fakt není (typická love story). je pravda, že kniha se točí jen kolem divadla a hospody, ale mně to tak nějak ani nevadilo. kniha je zvláštní a jiná oproti všem, co jsem četla a vlastně nedokážu ani popsat, co je tam to to ono. ke konci mě teda už určitá osoba pekelně vytáčela, ale vzala jsem to v pohodě. sem tam jsem s Adrianou soucítila, ale chvílemi mi přišla dost naivní a neponaučitelná. každopádně za mě doporučuju určitě!
šestý a závěrečný díl Objektů touhy. zásadně nedočítám poslední díly, jelikož se nechci loučit s daným světem, ale Penelope Bloom nejde jen tak nečíst. Její keřík pro mě nebude patřit k těm top z této série, ale rozhodně za přečtení stojí. sem tam mi přišlo, že se vlastně nic nestalo, ale já měla za sebou 150 stran během chvilky haha. vtipné to bylo jak jsem očekávala, jen mi tam stále něco chybělo. ale to je taková malá vada na kráse. nasmála jsem se dost a to je pro mě hlavní. Její keřík se mi zdál trochu jiný oproti předchozím pěti, nebyla tam ta typická vyhrocená akce a vlastně mi to nevadilo, jen jsem to od toho trochu čekala. líbila se mi ta rychlá lovestory mezi Nell a Harrym, ale často jsem se pozastavovala nad tím, jak rychle se to stalo a jestli je to fakt reálné v opravdovém světě. trošku mě znepokojovala Nell a její občasné chování a podivná záliba k určitým věcem *mrk* ale OPĚT si říkám…co čekáš, když se to jmenuje Její keřík. já jsem fakt spoko, dostala jsem to, co jsem chtěla.
jako vždy, první část knihy úžasný…ale druhá?! p a n e b o ž e! já jsem myšlenkami jen u Aelin a Jeřába. to prostě nejde! na to nemyslet. fakt je to skvělý. fakt jsem si myslela, že trojka (Dědička ohně) bude moje fav…a pak přišla čtyřka a řekla pozor pozooor, tak to asi jako nee. no takže asi jako určitě ne, protože jestli další díly nebudou ještě better, což bych absolutně nezvládala už, tak čtyřka vede na plné čáře!!! a samozřejmě, že nemyslím jen romantiku jo, trnula jsem za každého svého oblíbence. čekání koho Maasová zabije a koho ne je fakt strašný a bojím se a mám takovou blbou předtuchu…no snad se nevyplní.
jak jedna kniha dokáže otevřít všechný rány. prvotina Colleen a mě přijde stejně skvělá jako její novější knihy. v mé obrovské nevědomosti o tématu knihy jsem si zvesela četla dál s tím, že je to přeci jen romantika. nedošlo mi, že čtu Colleen a ta to nikdy nenechá jen tak a taky, že ne. tudíž mě to položilo úplně na maximum a já to dlouho musela zpracovávat. škoda, že už se netiskne, rozhodně stojí za přečtení. pro mě jedna z top Colleen knih! víc k tématu neprozradím ať jste popřípadě stejně překvapení jako já, jen řeknu, že to bylo všechno, jen ne život jedna báseň.
knihu jsem dostala na spolupráci a upřímně jsem z ní nadšená. ze začátku je popsáno jak začínal covid a já jsem to vzala jako svůj osobní deník a vzpomínala, co jsem jaký den dělala a psala si do knihy svoje zážitky. bylo to zajímavé opět otevřít staré časy. po tomhle přišla na řadu ta sladká romantika a aaa. tohle bylo tak růžovoučký a nevinný. Amélie je rozhodně naše česká Jenn Bennet a napsala naprosto feel good příběh. není to žádný nereálný příběh ba naopak. důležitost komunikace a svěřování se svými pocity zde bylo dost podstatné. tohle je taková malá příručka jak by měl vztah vypadat, hlavně se mi líbilo zpracování…happily ever after, ale co bylo pak? to se dozvíte při čtení této luxusní české knihy. naučilo mě to nepodceňovat české autory. díky!
Snad jednou je pár stran z pohledu Jakuba, kde si dopisuje se svým nejlepším kamarádem Tomášem a tohle povýšilo Alespoň prozatím o level výš. jo a Tomáš better than Jakub
knihu jsem dostala na spolupráci a upřímně jsem z ní nadšená. ze začátku je popsáno jak začínal covid a já jsem to vzala jako svůj osobní deník a vzpomínala, co jsem jaký den dělala a psala si do knihy svoje zážitky. bylo to zajímavé opět otevřít staré časy. po tomhle přišla na řadu ta sladká romantika a aaa. tohle bylo tak růžovoučký a nevinný. Amélie je rozhodně naše česká Jenn Bennet a napsala naprosto feel good příběh. není to žádný nereálný příběh ba naopak. důležitost komunikace a svěřování se svými pocity zde bylo dost podstatné. tohle je taková malá příručka jak by měl vztah vypadat, hlavně se mi líbilo zpracování…happily ever after, ale co bylo pak? to se dozvíte při čtení této luxusní české knihy. naučilo mě to nepodceňovat české autory. díky!
Snad jednou je pár stran z pohledu Jakuba, kde si dopisuje se svým nejlepším kamarádem Tomášem a tohle povýšilo Alespoň prozatím o level výš. jo a Tomáš better than Jakub
po zklamání z Někdo nový jsem se k této duologii moc neměla. nakonec jsem ji přečetla na jeden nádech. až moc jsem soucítila se Sage a jejím psychickým problémům, bylo mi z toho až zle. v druhém díle to nebylo už tak strašné, ale zase tam byly vztahové problémy a hlavní zápletka, takže jsem se vlastně vůbec nenudila. tak nějak jsem potřebovala bolestivý příběh a přání bylo vyslyšeno. téma knihy bylo docela jiné než v klasických romantických knihách a do Lucy jsem se zamilovala hned, i když jsem se bála se Sage a opravdu jsem byla místy velmi znechucená čím si Sage musela projít.
po zklamání z Někdo nový jsem se k této duologii moc neměla. nakonec jsem ji přečetla na jeden nádech. až moc jsem soucítila se Sage a jejím psychickým problémům, bylo mi z toho až zle. v druhém díle to nebylo už tak strašné, ale zase tam byly vztahové problémy a hlavní zápletka, takže jsem se vlastně vůbec nenudila. tak nějak jsem potřebovala bolestivý příběh a přání bylo vyslyšeno. téma knihy bylo docela jiné než v klasických romantických knihách a do Lucy jsem se zamilovala hned, i když jsem se bála se Sage a opravdu jsem byla místy velmi znechucená čím si Sage musela projít.
Tajemství mi přišlo poněkud slabší. tahle série je, ale skvělá. stále se opakuje stejný scénář a stejný styl humoru, ale já jsem vždy nadšená a umírám smíchy. ozvláštněním zde byla dcera hlavní hrdinky, která byla naprosto kouzelná a Peter s Violet tvoří fakt nádherný pár. jo a nejvíc postava byla zase babča a William. xdd
jsem se docela bála s čím na mě Colleen zase přijde. prokládání reality zápisy z deníku mám u Colleen strašně ráda. jsem začala číst a opět jsem knihu položila až na poslední straně. hlavně jsem byla a jsem stále strašně zmatená. hrozně moc bych chtěla vědět pravdu, ale zároveň se mi líbí jak to Colleen ukončila a vlastně si každý může domyslet cokoliv. nemám co dodat, je všeobecně známo, že Colleen je moje nejoblíbenější autorka, takže je jasný, že od ní budu milovat všechno. no , ale co si budem…strachy jsem se klepala šíleně a občas jsem si musela dát na chvíli pauzu. dočítat to v brzkých ranních hodinách fakt nedoporučuju.
opět si pokládám tu stejnou otázku…proč jsem tak dlouho čekala?! já to miluju. tak originální a úžasný a panebože. ve mně se tak strašně míchaly všechny pocity. když vezmu teď romantickou linku…to bylo Peeta pak Gale pak zase single Katniss pak zase Gale a pořád dokola. no nedokázala jsem odhadnout kdo s kým a jak až do konce. můj nejvíc fav díl je dvojka, což je docela výjimka, protože druhé díly bývají vycpávky. všechny ty nástrahy a arény. já se vždycky těšila na arénu, nejlepší část. jo a Haymitch a Cetkie jsou největši soulmates. ve trojce jsem trnula celou dobu čtení strachem, co bude dál a opravdu oprávněně. jsem bulela jak želva celou trojku. vůbec mi nedocházely náznaky, než to bylo teda opravdu řečeno. jsem při čtení zároveň koukala i na filmy a musím říct, že jako doplněk ke knihám to byl luxus. já to fakt strašně miluju a šíleně se těším na Baladu o ptácích a hadech i jako filmové zpracování. no jinak konec trojky jsem absolutně nepobrala.
opět si pokládám tu stejnou otázku…proč jsem tak dlouho čekala?! já to miluju. tak originální a úžasný a panebože. ve mně se tak strašně míchaly všechny pocity. když vezmu teď romantickou linku…to bylo Peeta pak Gale pak zase single Katniss pak zase Gale a pořád dokola. no nedokázala jsem odhadnout kdo s kým a jak až do konce. můj nejvíc fav díl je dvojka, což je docela výjimka, protože druhé díly bývají vycpávky. všechny ty nástrahy a arény. já se vždycky těšila na arénu, nejlepší část. jo a Haymitch a Cetkie jsou největši soulmates. ve trojce jsem trnula celou dobu čtení strachem, co bude dál a opravdu oprávněně. jsem bulela jak želva celou trojku. vůbec mi nedocházely náznaky, než to bylo teda opravdu řečeno. jsem při čtení zároveň koukala i na filmy a musím říct, že jako doplněk ke knihám to byl luxus. já to fakt strašně miluju a šíleně se těším na Baladu o ptácích a hadech i jako filmové zpracování. no jinak konec trojky jsem absolutně nepobrala.
opět si pokládám tu stejnou otázku…proč jsem tak dlouho čekala?! já to miluju. tak originální a úžasný a panebože. ve mně se tak strašně míchaly všechny pocity. když vezmu teď romantickou linku…to bylo Peeta pak Gale pak zase single Katniss pak zase Gale a pořád dokola. no nedokázala jsem odhadnout kdo s kým a jak až do konce. můj nejvíc fav díl je dvojka, což je docela výjimka, protože druhé díly bývají vycpávky. všechny ty nástrahy a arény. já se vždycky těšila na arénu, nejlepší část. jo a Haymitch a Cetkie jsou největši soulmates. ve trojce jsem trnula celou dobu čtení strachem, co bude dál a opravdu oprávněně. jsem bulela jak želva celou trojku. vůbec mi nedocházely náznaky, než to bylo teda opravdu řečeno. jsem při čtení zároveň koukala i na filmy a musím říct, že jako doplněk ke knihám to byl luxus. já to fakt strašně miluju a šíleně se těším na Baladu o ptácích a hadech i jako filmové zpracování. no jinak konec trojky jsem absolutně nepobrala.
opět si pokládám tu stejnou otázku…proč jsem tak dlouho čekala?! já to miluju. tak originální a úžasný a panebože. ve mně se tak strašně míchaly všechny pocity. když vezmu teď romantickou linku…to bylo Peeta pak Gale pak zase single Katniss pak zase Gale a pořád dokola. no nedokázala jsem odhadnout kdo s kým a jak až do konce. můj nejvíc fav díl je dvojka, což je docela výjimka, protože druhé díly bývají vycpávky. všechny ty nástrahy a arény. já se vždycky těšila na arénu, nejlepší část. jo a Haymitch a Cetkie jsou největši soulmates. ve trojce jsem trnula celou dobu čtení strachem, co bude dál a opravdu oprávněně. jsem bulela jak želva celou trojku. vůbec mi nedocházely náznaky, než to bylo teda opravdu řečeno. jsem při čtení zároveň koukala i na filmy a musím říct, že jako doplněk ke knihám to byl luxus. já to fakt strašně miluju a šíleně se těším na Baladu o ptácích a hadech i jako filmové zpracování. no jinak konec trojky jsem absolutně nepobrala.
nepopulární názor asi. mně se to fakt líbilo. taková naivní royal pohádka pro dospělé. tím, že jsem si přečetla popisek na začátku, tak jsem si to vzala po svým. pohádka, oukej beru na vědomí a nečekala jsem od toho nic extra. jasně bylo to asi trošku too much, ale na jedné straně si říkám proč nee. opět jsem, ale našla ,,chyby” v překladu, to bylo fakt příšerný a vím, že to štvalo víc lidí. no, ale prostě se mi to líbilo haha. a hlavně jak je něco royal, to já můžu.
slyšela jsem vždycky samou chválu na Papírovou princeznu. po strašně dlouhé době jsem ji sehnala a byla jsem zklamaná. neříkám, že to není dobrý příběh, ale mně tam prostě něco nesedělo. něco mi tam přišlo strašně zvláštního a upřímně jsem opravdu zklamaná. radši nízké očekávání než být nadšená. nemyslím si, že je to něco echt wow. kdyby mi bylo o 7 let méně, tak bych to milovala a četla pořád dokola. teď už bohužel ne. mrzí mě to, ale jsem ráda, že knihu můžu poslat dál a na další díly se asi ani nechystám. pro mě to bylo zkrátka až moc dětské a naivní.