rozina351 komentáře u knih

Bráček, ale velmi čtivý a zábavný :) A oceňuji Bryndzovo poděkování na konci jeho slovenské tchyni :)))

1 06.02.2020

Pohádky mého dětství a (tajně) i dospívání. Teď si je konečně čtu se svými dětmi. Ačkoli jde o notoricky známé náměty, které se objevují u různých českých a evropských pohádkářů, Němcová jim dokáže dát to "něco", co z nich dělá texty mimořádné krásy, které dokážou nasytit mnohé potřeby lidské duše. Pohádkám Němcové bývá mnohdy vyčítána složitost jazyka a nečeská větná skladba, pro mě je neotřelý jazyk spíše plus, protože je to jazyk nádherný!

4 06.02.2020

Už jenom za Manon odpouštím Nezvalovi Stalina! Pro mě nádherný text když si chci zlepšit den. Jindřich Štyrský mu vyčítal barvotiskovost, se zapojením ratia souhlasím, přesto příběhu a Nezvalovu básnickému jazyku vždy podlehnu.

7 06.02.2020

Kniha obsahuje všechno, co od knihy od Mornštajnové očekávám: silný dějinný příběh na pozadí intimního rodinného, neméně silného příběhu, a precizní propracovanost dějové linky. Mám ráda, že Mornštajnová uznává lásku jako vysokou hodnotu dávající smysl v jakkoli bezvýchodných situacích a nebojí se to dát ve svých knihách najevo, jakkoli by to mohlo zavánět líbivostí a kýčem. Tato kniha mimo jiné vyniká překvapivým koncem a několika naprosto nečekanými dějovými obraty. Konec, který se některým čtenářům může zdát otevřený a nejednoznačný, vidím v mornštajnovském smyslu naprosto jasně, aneb jak říká hlavní hrdince vědma: Až najdeš své kořeny, přineseš plody :)

20 12.12.2019

Skvělá detektivka v ryze fuksovském duchu. Téma vztahu mezi dospívajícím synem a jeho přísným otcem - autobiografická linka. Plastické líčení hlavních i vedlejších postav i prostředí. Konec je opravdu nečekaný!

4 18.11.2019

Moje další guilty pleasure - dílo, u kterého plně vnímám poplatnost Jiráskovým idejím, schematičnost postav a kostrbatý humor - ale kniha se mi prostě líbí! Roztomilý milostný příběh na pozadí jiráskovské interpretace dějin a šťastný konec - to je prostě hezké čtení pro sychravý podzim. Jiráska netřeba čtenářům vnucovat, ale !ani démonizovat!

7 14.11.2019

Základním předpokladem k přečtení Babičky je, aby čtenář nebyl do četby nikým nucen. Já ji přečetla poprvé v 8 letech, kdy mi ji ještě nikdo nevnucoval, a podruhé ve 30, kdy už mi ji taky nikdo nenutil. Mezitím jsem se obrozenecké literatuře snažila vyhýbat jak čert kříži a na milost vzala leda tak Babičku vulgaris. Nicméně dílo je to úžasné - jako osmiletá i jako třicetiletá jsem byla Babičkou naprosto fascinovaná, i když pokaždé jinak. Audio verzi namluvila Eva Holubová, která v rozhovoru řekla, že v nahrávací kabině plakala - text je opravdu krásný a dojemný a Němcová se dokáže mistrně dotknout lidské duše. Ale pokud čte člověk Babičku z donucení a na sílu, je to naprosté mrhání časem.

19 14.11.2019

Světlá je moje guilty pleasure! Jakkoli jsem si vědoma schematičnosti a prvoplánovosti, vždy podlehnu. Miluju sladkobolné líčení starých časů a Světlá píše krásně a poutavě. Takže za mě pět hvězd. Za zmínku stojí motivistická shodnost Černého Petřička s Viktorkou Boženy Němcové.

5 14.11.2019

Podle mě se jedná o Čapkovu nejlepší prózu. Čapek jde v této novele až k samým kořenům lidství a lidskosti a uplatňuje svoje hluboké psychologické znalosti. Velmi oceňuji samotný název, který evokuje všednost a bezvýznamnost. V průběhu čtení jsem byla s názvem díla neustále konfrontována, někdy i velmi odpudivým způsobem. Neustále jsem si pokládala otázku, co vše může bránit prožití hluboce lidského, naplněného života. Dílo místy působí i velmi autobiograficky, jakoby tu autor sám bojoval s vlastními démony. Pro mě bylo čtení velmi silným prožitkem, určitě se k této knize budu opakovaně vracet a pořídím si ji do příruční knihovničky.

6 14.11.2019

Povrchní, jednoduché povídky, které zapomenete ještě dřív, než je dočtete.

Závažná kniha vykreslující ponurou atmosféru Německa v období Výmarské republiky až druhé světové války. Klaus Mann užívá toto dramatické období německé historie jako kulisu pro podrobné vykreslení morálního rozkladu hlavního hrdiny. Hlavní hrdina, populární herec Hendrik (ve skutečnosti jde o biografii herce Gustafa Gründgense), je s bravurou vylíčen jako naprosto odporný tvor, který patrně dosáhnul podle Kohlbergových stádií morálního vývoje pouze 1. mety - jeho charakter je totiž zcela amorální, podobně jako malé dítě hledá nejrychlejší uspokojení a svůj vlastní prospěch bez ohledu na okolí a na konsekvence pro své nejbližší. Mistrně vylíčená narcistická porucha osobnosti, která v narušeném Německu dosahuje obrovského úspěchu. Ukázka toho, jak dostatečně amorální jedinec může elegantně a plynule přecházet od komunismu k nacionálnímu socialismu a zase zpět, aniž by tyto ideologické přemety měly jakýkoli dopad na jeho veřejné působení a popularitu. Klaus Mann odkrývá masku zkažené nacistické společnosti, ukazuje depresivní bezmocnost morálně čistých charakterů, jejichž nositelé buď emigrují nebo umírají. V knize nalezneme mnohé podněty k přemýšlení o současné politické scéně. Jak je možné, že v čele jakéhokoli státního zřízení najdeme psychopaty, kteří se obklopují dalšími popkulturními psychopaty a proč se totéž děje neustále a cyklicky? Mann nabízí své dílo jako odpověď. Hlavním jmenovatelem je nezřízená touha po moci. Román v sobě nese do daleka přesahující mefistofelské poselství: Jak jeho autor, tak i skutečný Hendrik, tedy Gustaf Gründgens, spáchali sebevraždu.

6 08.11.2019

"Kdo je hodně silný, musí být taky hodně hodný!"

Překrásně ilustrovaná kniha, která umožní dětským čtenářům nahlédnout do života Astrid Lindgrenové. Kniha je psána poutavým způsobem a předkládá dětem velmi srozumitelným jazykem veškerá etická poselství, která Lindgrenová vložila do svého díla. Dětem tak kniha může dopomoci nalézt základní klíče k interpretaci děl A.L. a dokreslit pozadí vzniku notoricky známých knih. Kniha velice názorně ukazuje, jak je literární dílo vždy těsně spjato s biografií autora a publikace je tak jistě využitelná pro literární výchovu ve škole, případně pro tolik omílané zvyšování čtenářské gramotnosti. Fascinující ilustrace podněcují obrazotvornost dětských čtenářů a ve spojení s poutavými, ale přesnými fakty, vytvářejí příjemné klima pro jak zcela volnou, tak odbornější práci s literárními texty Astrid Lindgrenové.

6 07.11.2019

Příjemná napínavá detektivka pro starší děti.

2 07.11.2019

Zajímavé a čtivé svědectví doby i života Astrid Lindgrenové. Deníky jsou plné hlubokého pacifismu i humanismu. Astrid soucítila se zeměmi ve válečném stavu a s obrovskou vděčností přijímala fakt, že Švédsko je války ušetřeno. Mnohé myšlenky z deníků najdeme později rozvinuté v dílech s protiválečnou tematikou. Jejich rozpustile bojovnou podobu nacházíme v Pipi, tu vážnější potom v Bratrech Lví srdce: "Nacionální socialismus a bolševismus proti sobě bojují jako dva veleještěři."
V knize najdeme i množství až vizionářských myšlenek, dosud aktuálních: "Uprchlictví je bída. Je pouze otázkou času, kdy se spravedlivý hněv uprchlíků obrátí proti jejich hostiteli."

5 07.11.2019

Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih. Zajímavé je, že Lindgrenová pracovala na Dětech z Bullerbynu souběžně s Pipi Dlouhou punčochou. Obě knihy se jakoby vzájemně doplňují, v Bullerbynu nacházíme soulad, řád, idylické ladění světa dětí i dospělých, zatímco Pipi obrací vše naruby. Líčení slavností i všedních dní v Bullerbynu působí harmonicky a vykresluje svět, který je v pořádku. Lindgrenová mistrně zachycuje různorodost dětských temperamentů i dynamiku skupiny. V Bullerbynu jsou všechny dětské potřeby a přání bohatou měrou naplněny. Dospělí tvoří jen nutný doplněk světa dětí, jejich funkce je zřejmá - poskytovat dostatek jídla, lásky, svobody, prostoru a bezpečí.

21 07.11.2019

Řemeslně skvěle zvládnutý historický román. Pokud rádi renesanci, umění a biografie, pak je toto to pravé ořechové! Líbi se mi, že autor nevykrádá skandální fakta Leonardova života, ale důkladnou prací s historickými prameny představuje velmi uvěřitelný obraz Leonardovy osobnosti, umělecké činnosti i jeho doby.

5 07.11.2019

Po idylických a veselých Dětech z Bullerbynu se možná někomu bude zdát knížka dost netypická. Jde o samostatné příběhy s poněkud vážnější tematikou. Lindgrenová se zde nevyhýbá tématu chudoby, smrti, nemoci, osiření. Proti těžkostem, které život staví do cesty, děti bojují s nezdolnou a živelnou podnikavostí a obrovskou duševní silou. Povídky dodávají dětem naději a odvahu. Rodičům otevírají prostor, jak s dětmi hovořit o tíživějších tématech.

4 07.11.2019

Pipi je jedna z nepřekonaných a myslím, že i nepřekonatelných dětských knih. Z hlediska vývoje pedagogiky a dětské psychologie je v mnohém ohledu průlomová. Obliba u dětských čtenářů a počet neuvěřitelného nákladu mluví za vše, nicméně z pohledu dospělého čtenáře mě zaujaly hodnoty, které Astrid Lindgrenová dětem předává naprosto neškolometskýchh a nenásilným způsobem. Pipi má úžasný smysl pro spravedlnost, vždy stojí na straně slabších a potřebných, i kdyby to znamenalo střet s autoritami, většinovým systémem a dobrým vychováním. Pipi je silným pacifistickým a humanistickým poselstvím, umožňuje nám s dětmi otevírat témata, o kterých se často těžko mluví. Při čtení se vždy královsky pobavím.

15 04.11.2019

Na večírku u štědré a velkorysé Pipi se každý pořádně rozšoupne a nezapomíná se ani na zvířátka! Krásné počtení, místy až dojemné, pro předvánoční čas jako dělané. I když je Pipin večírek dospělým nepřístupný, stal se mou oblíbenou vánoční literaturou!

4 04.11.2019

Astrid Lindgrenová milovala Vánoce. A na této knize je to skutečně vidět! Vánoční příběhy jsou poetické a nostalgické, skrývají v sobě velikou hloubku, i když jsou psány naprosto jednoduchým jazykem. Kniha obsahuje příběhy idylické i takové, které jsou trochu posmutnělé a které otevírají prostor pro mluvení s dětmi o vážnějších tématech.

6 03.11.2019