Rozinkazvanocky komentáře u knih

Navzdory nekterym predeslym komentarum mi kniha prisla velmi ctiva se sviznym a napinavym dejem a musim uznat, ze dej je docela promysleny. Libi se mi autorcin sloh, je plny krasnych metafor, prirovnani a vet, ktere bych nikdy sama nevymyslela. Nejsem si vsak uplne jista prekladem. Obcas jsem cetla slova, ktera si podle me prekladatelka vymyslela. Text take obsahuje dost preklepu, ale to je uz problem vydavatele. Kniha ma pekny, ctivy konec .......... az do doby, kdy jsem precetla uplne posledni (NEJASNOU) vetu - nepochopila jsem, jak to teda vlastne vsechno bylo?

2 13.02.2020

První povídka byla poněkud kostrbatá, absurdní. Nevadí mi v literatuře vulgarismy, ale v této povídce byla vulgární slova použitá nevhodně.
Druhá povídka se mi líbila. Jak námětem tak i způsobem, jak je napsaná.
Nic hlubokého, pouze čtení na jeden večer, bez přemýšlení.
Je tady znát autorův lehký úpadek (jiné jeho knihy jsou bezkonkurenční), nicméně nešktulkovala bych to do totálního braku. Za mě docela v poho.

1 15.03.2019

V odrazkach:
- zacatek prilis lyricky, pro me lehce nesrozumutelny
- prostredek knihy uz je lepsi, z lyriky autor prechazi na epiku, to uz se da
- nepouziva uvozovky pro primou rec, musela jsem si odstavce precit vickrat, abych rozeznala, co kdo (ne)rika
- neznam vubec realie Litvy, takze nektere pasaze nepochopeny
- popis vypravecova pobytu na odvykacce, pak ve vezeni a pak na tulackych cestach byl skvele ironicko-sebedestruktivni

2 07.02.2018

Strašně depresivní příběh. Jak je možné, že je jediná, kdo sepsal zpověď tohoto typu? V podstatě, kdo tuhle knihu nepřečetl, nemůže vůbec tušit, jaká je celá historie "reality" v Severní Korei. Hrozně jsem se bála, že to bude plné fyzického mučení a znásilňování (proto jsem přečtení knihy odkládala). Naštěstí měla autorka štěstí a nikdy se jí tohle nestalo.
Je to docela psychicky náročné čtení, když člověk ví, že všechno, co právě čte, se skutečně přihodilo. Pozitivní na této knize je, kromě toho, že teda se jí opravdu podařilo po náročné, dlouhé a strastiplné cestě začít žít svobodně, že je to pro evropské čtenáře strašně inspirující a člověk si pak po přečtení řekne: Proč jsem si sakra celou dobu myslel(a), že moje problémy jsou hrozné..
PŘEČTĚTE SI TO! Nejlépe z knihy, kterou si sami koupíte a tím autorku podpoříte svými penězi a svým zájmem.

1 16.03.2017

Mám z této knihy různé pocity. Začnu kladným: zajímavý příběh, časově roztroušené kapitoly do sebe krásně zapadají. Nejlepší je poslední kapitola, kdy jsem se sama zamýšlela nad tím, co si asi musí říkat pozůstalí z války o dnešním světě a našich "problémech". Je to asi trochu divné, ale hrozně se mi líbil styl, kdy autor přehnaně používá spojku "a" - je to takové milé. Hezký je také vedlejší (ale zároveň vlastně i hlavní) linie příběhu o Moři plamenů.
Ale! Vůbec mi nesedl styl vyprávění. Autor v každém odstavci odbíhá vzpomínkami někam do minulosti, pořád dokola, až to člověka štve. Každé podstatné jméno má milion přívlastků (mnohdy úplně zbytečných či nelogických), každá věta je jen snůška metafor, přirovnání a personifikací. Takže mi to úplně kazilo ten válečný dojem. Vůbec jsem se nedokázala vžít do slepé Marie-Laury, nenadchla mě ničím, nesoucítila jsem s ní, nic. Kapitoly s Wernerem mě bavily víc. Nechci však říct, že by kniha byla špatná. Naopak zase některé části byly úplně krásné, romantické, nečekané, kruté..Takže můj pocit je takový půl na půl. Za plus ještě i dodávám konec - žádná romanťárna, žádný konec á la "nakonec láska zvítězila, vzali se a žili spolu šťastni", nic takového nečekejte.

4 15.02.2017

Skvělé. Chci Agáthu jako babičku. Krásná kniha o sympatické ženě. Miluju fotky, co jsou v knize.

1 03.02.2017

Výborně popsaná psychologie postav, krásná ukázka ruské společnosti v 19. století, krásný těžký jazyk. Po celou dobu jsem nesnášela Levina, je to žárlivý hňup. Annu Kareninu jsem začala nesnášet od té doby, co začaly tahanice s jejím manželem. Jak se proboha může matka vzdát svého dítěte a pak celou dobu mluvit o tom, že svého syna nevýslovně miluje? Co to je za kec? Nejroztroušenější lidská mysl všech dob. Nicméně jsem si hrozně oblíbila Oblonského, kterým kniha začíná. Pak se ale autor k jeho soukromému životu už nijak nevrací, na to jsem celou dobu čekala. Marně. Zdlouhavé politické, zemědělské a filozofické pasáže jsem občas přeskakovala, bylo to pro mě, jakožto českou holku z 21.století, zcela nesrozumitelné a nudné. Zklamala mě osmá, tedy poslední, část po smrti Anny - opět ten pitomý Levin. Takže krásný začátek, krásný průběh knihy, kdy je čtenář vtažen do Ruska 19. století, ale ke konci už čtenáře štvou ty nesmyslné charaktery, úplný konec nic moc.

3 03.02.2017

Kniha tady má samé pozitivní ohlasy, ale já se musím přiznat, že mě to nijak nechytilo. Četla jsem to strašně dlouho a vubec mě to nezatáhlo do děje. Napjatá jsem byla akorát v té části, kdy Jacobova milá pobývala v tom klášteře.

1 06.01.2017

Milan Kundera je můj úplně nejoblíbenější autor a to kvůli jedné věci: nikdo neumí vytvořit takové věty jako on. Jeho díla nečtu pro děj, ale pro to, JAK píše. Takže možná že příběhy Směšných lásek byly nudné, já nevím, já si prostě vždycky užívám jen toho jazyka, stylu, vět, výběru slov, výběru metafor...krása.

3 06.01.2017

Je mi líto, že musím tohle o panu Lustigovi napsat, ale já jsem ten styl knihy vubec nepochopila a úplně jsem se ztrácela. Ale učíme se o něm ve škole, že to byl významný český autor, proto asi ještě zkusím Modlitbu pro K. H.

06.01.2017

Na tuhle knihu je potřeba se dívat z úplně jiného pohledu. Nehledejte v tom žádné literární umění, to určitě ne. Je to snaha o jakýsi humor nebo co, ale já dávám tři hvězdičky za to, že mě to i tak dokázalo vtáhnout a přečetla jsem to během jednoho dne, když jsem neměla co dělat. Když se na to člověk podívá skrze všecky prsty, je to vtipné a i to přehánění je vlastně vtipné a kdyby se to přepsalo do normálního českého jazyka, bylo by to i pravdivé. Prostě si to přečtěte jen jako srandu.

1 06.01.2017

V tomto případě byla opět reklama významnější než samotná kniha. Trvá docela hodně kapitol, než se tam stane něco zásadního (což mi ale vlastně nevadilo, aspoň jsem byla napjatá a četla dál a dál v očekávání, kdy se teda konečně něco stane). Pak je ale milion kapitol, kde se omílá stále dokola jediná věc: co se tu osudnou noc stalo a že si to Rachel nepamatuje. To mě pak už docela štvalo. Konec je trochu lepší už. Ale kdybych neviděla v nějakém letáčku, že je to thriller roku, ani bych nepoznala, že je to thriller. Ale za mě dobré, nevadí mi to, klidně sáhnu i po další knize od autorky.

1 06.01.2017

Kniha dobrá, ale ne výborná. Až moc zbytečné sáhodlouhé popisování činů. Že hezky popisuje krajinu kolem a tak - ok. Ale místo, aby napsal "zapálil si cigaretu", nemusí sáhodlouze popisovat, že otevřel zapalovač, škrtnul s ním, přiložil ho k cigaretě, potáhl z cigarety, chvíli převaloval kouř v ústech, pak kouř vyfouknul a cigaretu odložil od úst (pozn. není to přímo ukázka z knihy).Často jsem musela i přeskakovat odstavce, abych se tím popisováním neunudila.

Námět příběhu zajímavý, hlavní linií není vyšetřování vraždy, ale spíš vzpomínky vyšetřovatele z dětství. První dvě třetiny mě moc nebavily, poslední třetina a hlavně konec dost dobré. Líbí se mi, že se na konci čtenář dozví něco, co v průběhu knihy vůbec netuší. Celé je to ale psané takovým strašně ponurým a depresivním způsobem.
Sama žiju na jednom z těch skotských hebridských ostrovů a rozhodně ten život tady není až tak strašně tragický. Počasí v zimě je hrozné, tak jak to autor popisuje (i horší), ale lidé jsou veselí. Tak nevím. Další knížku číst nebudu.

2 14.06.2016