Rumplestiltskin komentáře u knih
Takže. Na knihu jsem se velmi těšila. Humbuk, který okolo ní proběhl a navíc ocenění Magnesia Litera mě tak nějak přesvědčovali, že je na co se těšit. Bohužel pro mě bylo velké zklamání, když jsem zjistila, že kniha je vytvořená metodou známou všem studentům (Ctrl+C; Ctrl+V).
Chápu zachované informace pro chronologickou autentičnost, ale výplňkové věty typu dneska na blogu, v tomhle článku atd. se mohly vynechat a zanechalo by to lepší dojem.
Celkově mě kniha nezaujala ani po informační stránce a měla jsem problémy ji vůbec dočíst.
Kniha je jako Robert Vano, stručná, přímá, ale taky velmi milá. Vano si nikdy nebral servítky a to nejen vůči druhý, ale i vůči sobě.
No, já tak nějak nevím. Dočetla jsem a jediný, co mám v hlavě je "meh".
Z mého pohledu nebyla kniha špatná, ale ani dobrá. Prostě mě jen neuspokojila tak, jak jsem si na základě lehce bulvární anotace myslela.
Nechala jsem se zlákat anotací, která přímo vybízí ke čtení. Bohužel jsem si ji ale špatně vyložila. Očekávala jsem, že bude celý příběh prodchnut příběhem prastrýce Marcela.
Kniha se nečetla špatně, ale zároveň jsem neměla potřebu nad ní uvažovat a často jsem si prostě a jednoduše nepamatovala, co jsem si už přečetla.
Když v tom nehledáte žádné umělecké veledílo, tak vám kniha bude připadat jako příjemná oddychovka.
Autorka umí mistrně vyeskalovat příběh a poplete vám hlavu. Postupně už opravdu nevíte, na koho ukázat prstem a svalit vinu.
Tampa je kniha, která se snažila šokovat.
Pro čtenáře, kteří nejsou tak zběhlí v dané problematice (nečtou knihy zaměřené na pedofilii či sexuální akt), mohla být kniha velmi šokující. Hlavní postava totiž není jenom pedofilní učitelka, ale zároveň sociopatka bez duše. Jejím životem se stalo zdokonalování sebe samé a mentorování nezletilých chlapců v oblasti sexu.
Je jasné, že v době po 50 shades už je téměř vše dovoleno (ač běžný čtenář zapomíná třeba na Lady Fuckingham nebo 120 dní Sodomy, které jsou mnohem více šokující) a je velmi těžké čtenáře šokovat. A mně se to stejně líbilo, i když byl průběh intimních kontaktů zaznamenáván poměrně detailně. Bylo zajímavé nahlížet na tento akt z pohledu někoho, kdo přímo lační po sexuálním uspokojení.
Výjimečný je i doslov, který se zabývá otázkami, které vyplynuly ze závěru knihy, ale i z celkového kontextu.
Dlouho jsem nečetla nic, co by ve mně zanechalo tolik otázek a pocitů. Líbí se mi knihy, které mají tu moc vás nejen upoutat ke čtení, ale nedají vám spát ještě dlouho poté, co je odložíte. Tohle je rozhodně jedna z nich. Příběh vypráví o tom, co klidně jednou může nastat a jeho reálnost mě místy až děsila.
Souhlasím se seabook04.
Kdyby mi bylo patnáct, tak věřím, že se díky téhle knize dostanu k poezii mnohem dříve, než jsem se k ní dostala.
Po grafické stránce je to nádherná kniha, ale obsahově už nejsem tak spokojená. Prostě mi tam chybí jistá hloubka, kterou u poezie mám ráda.
Text je záležitost na hodinu, ale kochání se ilustracemi? Budu se k ní vracet a inspirovat se životním příběhem Coco i celé značky.
Kniha byla zajímavý průřezem beatnického života. Začala se odehrávat teprve po uvěznění Luciena Carra, ale mluvila o nejvýznačnějších knihách této generace. Ať už o vzniku Na cestě jako obřího svitku, nebo o Kvílení a soudního procesu, který vydání Kvílení doprovázel.
Pro milovníky beatníků nelze jinak než doporučit.
Kniha mě velmi překvapila. Dle názvu jsem očekávala lehce motivační knihu o tom jak si máte otevřít mysl a blablabla.
Ve skutečnosti se zabývá různými umělci a jejich "know-how", jak se dostali tam, kde jsou a proč je jejich tvorba tak ikonická.
Čtyři hvězdičky jsou jen pro to, že má pozornost a zájem s pár posledními kapitolami klesla téměř na minimum.
Kniha ve výsledku nebyla špatná. Nalákala mě na výlet do Plzně. Autor totiž píše o místech s takovou samozřejmostí a tak vás vtáhne, že byste nejraději zašli na ruský vejce s Ópou.
Bohužel můj důvtip není tak bystrý a tak mi až někde v půlce knihy došlo, co jednotlivé značky u pod kapitol znamenají a v ten moment se mi začalo i lépe číst.
Jak už zde bylo několikrát zmíněno, je to příběh člověka, který se náhodou objevil ve správný čas na správném místě. Jeho úspěch pro mě byl něco nevysvětlitelného.
Nejvíce mě ale zklamala dějová překombinovanost. Kdyby se příběh držel IT prostředí, byl by o dost zajímavější. Bohužel zakomponování mafiánského dramatu na konci knihy byl poslední hřebíček do rakve (Stačila mi však už milostná zápletka ze začátku knihy, na kterou se pak čekalo 200 stran.).
Kniha mi přišla až přespříliš kvapná, ale přesto zdlouhavá až skoro uměle natahovaná. Do děje mě vůbec nevtáhla.
Všude o ní mluvili v superlativech. Pro mě je to spíše průměrná oddechovka, kterých je na současném knižním trhu kopa. Zajímavý je určitě pohled na určité problémy ze dvou pohledů. I sloupky nejsou špatné, ale nic extrémně převratného, nového nebo neskutečně zábavného jsem se nedozvěděla.
Zajímavý příběh jedné cesty do Barmy z pohledu profesionálního průvodce. Je to hodně osobní pohled a občas mne až překvapil styl, kterým jsou některé pasáže psány. Kniha obsahuje spousty ilustrativních fotografií od Radky Tkáčikové.
Nejprve jsem očekávala tradiční cestopis o tom, kde všude byli, co viděli a jak to všechno bylo bezesporu úžasné, ale naopak je to pohled průvodce, který Barmu miluje takovou jaká je, netouží vidět jen prominentní části měst a oblastí, ale chce vidět "pravou tvář" této země.
Často je vyprávění prokládáno úryvky z průvodcova osobního života.
Kniha je zajímavým pohledem na tištěná média, jejich myšlení a strategie. Bohužel je už poněkud zastaralá a možná by přišlo vhod nějaké aktualizované vydání.
Jedna z věcí, která by mohla čtenářovi vadit, je jen jednostranný pohled na celou problematiku.
Upřímně jsem to nečekala. Nečekala jsem, že se budu smát, že budu plakat, že tu knížku budu hltat.
Jo jasně, nejedná se o žádnou echt literaturu, ale patří mezi ty nejlepší ve své kategorii. Mně se prostě líbila.
Jako u většiny knih podobného rázu mě bavila tak první polovina. Pak se informace a myšlenky začaly opakovat stále dokola, což mi přijde trochu kontraproduktivní.
Bechyňová se snažila vytvořit originální knihu žánru, který se v Čechách pohybuje výhradně překladově. Jestli se role zhostila se ctí se uvidí teprve až s jejími nástupníky (př. Kateřina Rezková). Na druhou stranu dostala minimalismus do blogerských vod a byla jednou z prvních vlajkových lodí éry blogerek na papíře.
Mě osobně bavila. Několikrát jsem se zasmála nad některými prupovídkami a zamyslela se nad designem. Taky to jasně ukazuje, že tajemnost někdy není na škodu, stejně jako přímočarost sdělení občas škodit může.
Navíc za 69 Kč z Levných knih, no neberte to. Za tu cenu to bylo moc příjemné počtení na jeden večer.
Příběh o lehce asociálním chlapíkovi ve středních letech, který netuší, co si počít se životem dál.
Myšlenky ústřední postavy jsou melancholické až depresivní a vtahují čtenáře do smrští existenciálních myšlenek. Hlavní postava působí na první pohled poměrně naivně a nevinně, tak trochu jako dítě.
Kniha rozhodně není pro každého, ale ač je příběh zvláštní, četl se poměrně snadno.