Rup komentáře u knih

Jaké poselství nám zanechali bří. Strugačtí, ač pravděpodobně nechtíc?
Čtěte a zamyslete se:
- V celém románu se mihnul jeden černoch a dvě nebo tři jména neznějící rusky; patrně přeživší prověření občané pozemských kolonií vzatí na milost. Z říší zla, tedy z oblasti vlivu USA, Číny, Japonska, atd. nikdo. Možná už byly vymazány z mapy Země.
- Chaos, nekompetentní řízení a rozhodování, nedostatek všeho, ale všichni jsou soudruzi. Ač není nikde zmíněna vedoucí úloha rodné strany, co jiného lze vyvodit?
- Naprosté potlačení funkce rodiny a rodičovské lásky, tj. kolektivizace dětí, vis popisy a odkazy na internáty a školky.
- Zcela bezohledné drancování zdrojů a zacházení s přírodou, lidmi, životem, o čemž vlastně celá kniha je. Srovnej Zvláštní zpráva č. 4 od Hanzelky a Zikmunda.
Ano, taková je mentalita našeho velkého bratra z východu. A nic na tom nemnění několik slušných, odvážných jedinců.
Jen čtěte a zamyslete se. A nedejte dopustit.

9 11.10.2018

Ačkoli drsně, přesto velmi dobře napsaný popis rozpadu osobnosti díky drogové závislosti. Osobně feťáky neodsuzuji, považuji je za oběti vhozené do bezvýchodného labyrintu. A nikde žádná Ariadna, jež by jim dala svou červenou nit. Zločinci jsou výrobci a dealeři. Co se týče paralely s knihou My děti ze stanice ZOO, obávám se, že by u nás, za v ní uvedenou výchovnou metodu, byli zavřeni rodiče: omezování osobní svobody, týrání dětí, atd. Stát i různé skupiny bijící se za lidská práva a osobní svobody především pro zločince, by zajisté našli dostatek vhodných paragrafů. Pro mě je kniha špica.

9 23.02.2017

Paní Loukotková má velmi "intelektuální" styl psaní, nepochybně pramenící z podrobného studia a obsáhlé znalosti látky. Osobně jsem se nikdy nedopracoval k tak hluboké analýze vlastního nitra, jakou vykazují spisovatelčiny hrdinové. Na druhou stranu jsem také nevyvraždil celou svou rodinu do sedmého kolena včetně širokého okolí, dokonce se ani s nikým takovým neznám. Zkrátka mně styl paní Loukotkové plně vyhovuje. Postavy jsou přirozené, děj poutavý, jazyk živý. Z hloubi duše a rád doporučuji.

9 19.05.2014

Jsou lidé, kteří by neměli umírat a knihy, které by neměly končit.

9 05.11.2013

Nechápu níže uvedené kritiky (ale proti gustu, žádný disputát). Stoletý stařík nepochybně žije především vzpomínkami. Že se starým lidem špatně žije v domově důchodců, o tom není třeba pochybovat - i v těch nejlepších s nimi jednají jako s malými dětmi (samé zákazy, příkazy, ...), jsou vytrženi z kořenů, atd. Nepochybně bych měl tendenci (nevím jestli odvahu) utéct také. To co následuje je jistě nadsázka, nicméně se dovedu do děje snadno vžít, jako by to byla skutečnost. A psychologie postav a jejich jednání je uvěřitelné zcela. Ačkoli jsem spíše introvert a obvykle své pocity nedávám veřejně na odiv (mé indiánské jméno je držka plechová), ke konci knihy jsem se již musel smát nahlas. Vřele doporučuji.

9 30.09.2013

Hvězdičky za perfektně vykreslenou atmosféru a postavy. Ovšem ty hlubokomyslné dialogy bez hloubky a myšlenky mě poněkud iritují.

9 21.05.2013

Zdařilá parodie na dobové strašidelné romány. Nutno podotknout, že neméně zdařilá je i filmová adaptace Oldřicha Lipskéko, ctící ducha autorovy myšlenky. Nebyl by to však Verne, aby čtenářům zároveň s dobrodružstvím nepředal faktografické a historické místopisné poznatky a nezprostředkoval kulturní a společenský kolorit dotčených krajů a místních zvyků. A samozřejmě nesmí chybět povinná dávka fantazie z různých oblastí vědy, objevů a výzkumů. Jaká škoda, že čtenářský zážitek trestuhodně snižuje vskutku mizerná jazyková úroveň českého překladu z roku 1979 (jiné vydání k dispozici nemám a francouzsky neumím). Přes uvedené výhrady doporučuji.

8 07.07.2023

Takové roztomilé povídání spíše pro předškoláky, leč kdo na tom nevyrostl, tomu to nic neřekne. Pro cílovou skupinu doporučuji.

8 08.06.2023

Musím přiznat, že v záplavě těch severských pitomostí dost vyčnívá, ale že bych šel do kolen, říct nemůžu. Popravdě ve mně četba žádné nesmazatelné dojmy nezanechala. Je zřejmé, že stane-li se mizerná kvalita normou, vše co vybočuje se považuje téměř za zázrak. Pro mě průměr.

8 17.03.2021

Už to čtu, ani nevím po kolikáté. Úžasné, kolik lidskosti a moudrosti se vejde na tak malý formát. Vřele doporučuji všem, a zvláště těm, kdož nemohou přenést přes srdce ponožky v sandálech.

8 16.11.2016

Jelikož trpím nevyléčitelnou chorobou, kterou bych nazval získaná alergie na reklamu (ZAR), cíleně jsem se několik let vyhýbal četbě tohoto díla, ač jí mám už dlouho v knihovně. Dělal jsem chybu. Je to skutečně mistrně podané podobenství o samotě člověka ve společenství a společenství ve společnosti. Zkráceně samota lidí mezi lidmi. Nebo také jinak: Je-li sdílená radost dvojnásobná, pak utrpení a bolest jsou nesdělitelné. Takže už mě dostal, jsem jeho.
Pro nemer: Je mi srdečně jedno jsem-li dostatečně společensky přijatelný, intelektuálně na výši a už vůbec je mi lhostejné, v jaké škatulce je kniha zařazena (magický realizmus - škatulkování je mi též proti srsti). Přes to všechno vřele a od srdce doporučuji.

8 25.05.2015

Smutná, velmi, velmi smutná satira. Nevím, existuje-li v lidských dějinách větší vizionář, než pan Orwell.

8 25.10.2013

Autor nám zde předkládá své srdce na dlani a my se v jednom komentáři níže můžeme dočíst: "četlo se to díky písmu velice dobře a rychle". To je skutečně vyčerpávající hodnocení. Něco podbného říkával můj děda, protože byl "haprus" na oči, ovšem on tím nemyslel dílo ani autora. Hluboce lidské, poetické, krásné. Vřele doporučuji všem.

8 01.10.2013

Na můj vkus poněkud „wellsovské“, naivní, více dobrodružné než detektivní. Shrnuto, dle nejpoužívanějších komentářů: dobře se to četlo, není to můj šálek čaje/kávy, mělo to málo stran, … Zkrátka jedna hvězda dolů. Doporučuji autorčiným nekritickým obdivovatelům.

7 01.02.2019

A.CH. ve své nejlepší formě. Skvěle vypracované charaktery, brilantní námět, dokonalá gradace. Přeslazený závěr si sice mohla odpustit, ale jednak se jedná o pár závěrečných vět (lze vynechat) a za druhé si to doba žádala. Neznám originál, leč osobně mně trochu vadil překlad - jako by byl pořízen ze scénáře rozhlasové dramatizace a otrocky překládaná zájmena (především ukazovací). Oprostím-li se od těchto, dnes želbohu již běžných, nešvarů, dávám jednoznačně všechny hvězdy a doporučuju.

7 30.05.2018

Hlavní hrdinku nechtějí z různých důvodů přijmout na žádnou ze středních škol. Její ctižádostivá matka je ochotna pro její studium zaprodat, nejen svou, duši, ale i, nejen své, tělo. Historie křiváctví, podrazů, úplatků, zklamání i vášní, lásek a nadějí podaná s humorným nadhledem. Ano, takoví jsme byli, jsme a ještě dlouho budem. Některé věty jsou, pravda, poněkud krkolomné, leč dokážete-li si zapamatovat alespoň několik slov po sobě jdoucích, smysl dávají. Za mě plný počet a doporučuji.

7 01.03.2017

Dá-li se něco označit za skutečnou literaturu, za hodnotné umění, pak toto dílo. Má-li nějakou chybu, pak tu, že se stalo etalonem románové tvorby, čímž musí každého začínajícího romanopisce nutně přivádět k čirému zoufalství. A tak nás autor určitě připravil o mnoho „skvělých“ zážitků. Nebo nás před nimi uchránil?

7 29.02.2016

Ruku na srdce. Kdo z nás, bílý, černý, rudý, etc., není nějakým způsobem rasista? V širším smyslu netolerantní? Co romská otázka, co Islám,... Vše co je nám neznámé, co je jiné, co se vymyká zavedeným pořádkům a zažitým konvencím, to nás ohrožuje a je apriori špatné. Poněkud mi u knihy vadí striktně černobílý pohled na svět. Paničky se sice poněkud různí, ale černé hospodyně jsou všechny skvělé, obětavé, pracovité. Ale román je napsaný tak skvěle, že vše odpuštěno. Dávám plný počet a samozřejmě vřele doporučuji.

7 18.06.2015

Osobně mi připadá 2010 lepší než 2001. Styl psaní filmového scénáře versus románu je zde velmi patrný. Autorova fantazie, byť vázaná jeho vědeckou erudicí, zde není tolik omezena filmovými možnostmi (tehdejšími), ani režisérovými záměry a produkčními limity (penězi). A zcela se ztotožňuji s Clarkovým poselstvím, že jako lidstvo nemáme nejmenší šanci skutečně proniknout do vesmíru, jako rozum však ano.

7 18.03.2015

Pro ty jež knihu nečetli nebo nedočetli: Opravdu se tam nevyskytuje ani jeden osekyrovaný trpaslík, jednorožec či něco podobného, a také tam nejsou rozpitvány erotické sny starých panen (Padesát odstínů...). Dokážete-li si však vychutnat hluboké pravdy v absurditě, vtip slova a myšlenek, pak na vás čeká spousta pokladů. A buďte si jisti, že je všechny po prvním průzkumu neodhalíte. Osobně mám za sebou již druhou vykopávku a věřím, že mám stále co objevovat. Doporučuji.

7 16.03.2015