Ruru komentáře u knih
(SPOILER) Tohle bylo úžasné.
(Nevím, jak to dělá, ale tahle autorka má vždycky asi ty nejkrásnější obálky, jaké jsem kdy viděla.)
S Kahlen jsem prožívala úplně vše. Smála se nad výroky Elizabeth, obdivovala výtvory Miaky, litovala Padmu a byla naštvaná a zároveň milovala Oceán.
(Kdyby se mi Padmin otec dostal do rukou, asi bych ho uškrtila. Naštěstí nebudu muset :-))
Tuto knížku jsem četla po Selekci a (někteří mě možná ukamenují) mně se dokonce líbila daleko víc.
Líbí se mi, jak je promyšlený svět Sirén, jak mohou rozmlouvat s Oceánem a jak si Kahlen se svými sestrami přirostla k srdci. (I když její záliba v chození do knihovny mě tak nějak vystihuje; jen tam nechodím hledat recepty na dorty nebo informace o lidech, které jsem zabila. Ehm... To jsem možná trochu odbočila. ;-))
Nicméně z konce mám takové smíšené pocity: jsem sice ráda, že Kahlen se mohla vrátit ke své životní lásce, ale zároveň mi trhá srdce, že si vůbec nepamatuje na Oceán, Elizabeth, Miaku, Padmu, Aisling...
(SPOILER) Tak tohle bylo úžasné!
Hlavní hrdinka mi sedla a byla moc sympatická. Rozuzlení vraha pro mě bylo překvapení, protože jsem to opravdu nečekala.
Atmosféra při čtení o tom, jak Annaleigh vidí a cítí duchy svých sester je dost děsivá. Běhá z toho mráz po zádech.
A popisování Verityiných kreseb ve skicáku taky není slabé kafe.
Autorka Vás vždy přiměje myslet si, že vrah už je jasný, ale podezřelý se vždy buď očistí nebo záhadně zemře.
Ani se nedivím, že kvůli Kosamarasiným iluzím si oběti sáhly na život. Podle toho jak Annaleigh popisuje, co za noční můry jí podstrkovala, asi bych udělala něco podobného.
Na konci jsem s Annaleigh soucítila a taky jsem pomalu nevěděla, jestli tam Sterland je nebo není, jestli Kosamaras chtěla aby si Annaleigh myslela, že za to Sterland opravdu může a zabila ho, nebo aby jí “došlo”, že to nemůže být on a ona ho tím pádem před Annaleigh uchránila...
Spletité to bylo až do konce. Jediná záhada je pro mě smrt Edgara. Tu moc nechápu a ani se nevyřešila. Nicméně na mém hodnocení knihy to moc nemění a přiznávám, že autorka byla ve vymýšlení smrtí Annaleighiných sester opravdu vynalézavá.
Skvělá kniha! Čte se sama, stránky vám ubíhají pod rukama ani nevíte jak.
(SPOILER) Takhle vám to řeknu. Toto není dobré pro moje psychické zdraví. Ale koho to zajímá? Mě rozhodně ne. :D Budu v tom pokračovat? Rozhodně ano. :D
Každou povídku jsem si užila, ani u jedné jsem se nenudila a jak je u autorky zvykem, kniha ubíhala jako na drátkách. Bohužel pro mě, Sama jsem měla s postupem děje čím dál radši. No, úplně se mi to nevyplatilo. O to víc mě mrzelo, že ho Celaena ani nestihla pořádně pomstít. Ale o tom se tady radši rozepisovat nebudu. Nejradši bych se teleportovala do Tvrze a uškrtila tu bytost (odmítám mu udělit titul člověka, protože tohle už ani člověk není), která se nazývá Králem vrahů. A poslední část s Celaeniným odvozem mě docela dorazila, takže díky, Sarah.
PS: Jsem jediná, kterou napadlo, že ten mladík se safírovýma očima a černými vlasy, se kterým Celaena tančila (nebo se o to pokusila, dokud se do toho nevložil Sam) na plese, je Dorian? Asi jsem. Nevadí. Pokud to někoho taky napadlo, dejte mi vědět, ať vím, že nejsem jediná divná. :D
(SPOILER) Měla jsem fakt vysoká očekávání. Jakože fakt. A můžu s klidným srdcem říct, že byla naplněna.
Bavilo mě sledovat Nestinu změnu (fyzicky i psychicky) a to jak nakopává nepřátelům… ehm… pozadí. :D
Ale stejně tak mě bavil Cassian, což se mi u knih s více pohledy mnohokrát nestává. Většinou mám něčí pohled radši, ale tady to bylo opravdu vyrovnané.
Užívala jsem si Nestino sbližování s Emerie a Gwyn. Všechny tři za sebou mají nehezkou minulost, a já byla fakt ráda, že se našly. Je to jako kdyby pro sebe byly stvořené.
No, a posledních 200 stran bylo jak na horské dráze. Jak pyšná jsem na holky byla, že zvládly obřad krve a utvrdili „zpátečnické Illyrijce”, že ten jejich způsob se opravdu nehodí. Bála jsem se o Feyre a byla jsem zvědavá, jak to autorka vyřeší, aby přežila. Protože vladařka a vladař zemřít nemůžou, prostě ne. :D
Abych to shrnula, byl to úžasný zážitek a upřímně doufám, že dostaneme i Azův příběh. A to hodně brzo.
(SPOILER) No, co k tomu říct...
Prostě Bond. James Bond.
Jeho hláškám se tady rozhodně nevyhnete (ale, kdo o to vůbec stál, že. ;-)) Čte se to samo (jen u nějakých zdlouhavých popisů jsem měla trošku problém) a zejména finálem (Bondovou “zkouškou”) jsem proletěla jako torpédo. Byla jsem zvědavá, co ještě si pro něj doktor No připravil (mimochodem, jeho způsoby, jak někoho usmrtit či vyčerpat jsou velice zajímavé (a přinejmenším podivuhodné.)) No, prostě krutý a bezcitný - padouch, jak má být. Co víc si u Bonda přát?
P.S. - Asi začnu být alergická na mahagonový nábytek. ;-)
Měla jsem trochu problém se začíst ale ten netrval dlouho.
Moc mě bavily dopisy mezi sestrami a obecně jejich komunikace.
Nikdy jsem knihy s válečnou tematikou nevyhledávala, ale sem mi zapadla a vůbec mi tam nevadila.
Na konci mi bylo strašně líto Adele i Amelie.
(SPOILER) Skvělé! Když se krátce po půlce odhalil vrah, tak jsem si říkala, že už se bude řešit jen soud a tyhle věci, ale ono to mělo úplně jiný spád. To mě mile překvapilo a jsem ráda že jsem tuhle “dvoudílovku” přečetla.
Skvělá kniha. Čte se rychle, svižně a je zajímavá.
(SPOILER) Tak tato kniha byla boží!! Moc jsem si oblíbila nové postavy: Mor, Amren, Azriela a Cassiana.
Jsem zvědavá na třetí díl když Feyre odešla s Tamlinem.
Tak tohle si mě získalo od první stránky. Hrozně dlouho jsem se těšila, že se konečně na trůn vrhnu, a stálo to za to. Všechny (kladné) postavy jsem si naprosto zamilovala a moc mě bavily. Já fakt nevím, co k tomu napsat, protože toto bylo prostě megaúžasné. :D
(SPOILER) Styl psaní autorky je prostě hrozně fajn. Díky tomu (a díky její délce) knížka utíkala neuvěřitelně rychle a já si ji hrozně užila. Ano, asi se tady nic převratného nestane, ale mně se prostě ještě nechtělo ten svět opouštět. Jsem ráda i za pohledy ostatních, zvlášť za pohled Nesty, i když nebyl moc dlouhý. Jen je škoda, že svůj prostor nedostali Elain nebo Azriel. Kolikrát se mi také stalo, že jsem vyprskla smíchy a prostě to celé bylo takové pohlazení po mé dušičce. :)
Ani mi nevadilo nakupování, či rozbalování dárků, aspoň jsem se dozvěděla, kdo co ocení, a kdo má co rád.
(SPOILER) Musím přiznat, že hned ze začátku to bylo velice čtivé.
Goldfinger je takový ten typ záporáka, který má vše do detailů promyšleno (snad i na odchod na toaletu má stanovený čas (můj dojem)) a tak nějak nikdy nevíte s čím přijde, a co od něj s tou jeho “nenápadností” čekat.
Ale Oddjoba bych opravdu potkat nechtěla. (Nezáleží jestli bych byla nevinný občan nebo Goldfingerem hledaný... někdo.)
(SPOILER) Znovu skvěle. Kniha byla opět čtivá a byla jsem strašně zvědavá kdo byl vrah. Na konci si cestu k mému srdci našla tak trochu i Dina.
Skvělé! Jinak to nejde. Řekla bych, že první díl i tento se mi líbily úplně stejně. Každopádně hodně doporučuji.
Ú - Ž - A - S - N - É
Jinak se to ani vyjádřit nedá. Obálka je krásná a líbí se mi více než u druhého dílu. Děj je skvělý.
Co dodat.
(SPOILER) Já prostě nevím, co k tomu mám napsat. Jednu hvězdičku jsem si z minule schovala, a tady ji můžu právoplatně přidat. Tohle bylo totiž tak dokonalý, že nemám slov. Všechno do sebe krásně zapadalo, dávalo smysl a mělo důvod.
Moje dušička je nanejvýš uspokojena, ať už strategickými úmysly, boji s meči, Sílou nebo vztahem mezi Lukem a Marou (který byl tady opravdu perfektní - no kdo by je nemiloval?)
Sečteno, podtrženo, ANO, přečtěte si to.
(SPOILER) Timothy Zahn prostě SW psát umí. Šikovně zapojuje situace a postavy z Thrawnovy trilogie, což mně velmi vyhovuje. Všechny postavy byly perfektní, ať už Han s Leiou, či Mara s Karrdem nebo Luke. Vývoj kapitána Pellaeona (ve smyslu toho, že on je teď na Thrawnově pozici) je opravdu skvělý, ale je dobře, že nezapomíná na svá mladší léta, a na to, co se od Thrawna naučil. Když jsem u tohoto génia, Flim odvádí velmi dobrou práci. Otázka je, kdy, nebo jestli vůbec, Nová republika prokoukne tuto šikovně udělanou boudu, nebo jestli ji dříve stráví její vlastní spory. V kterých je taky Zahn mimochodem přeborník. Stačí říct Caamas a každý má hned hromadu výčitek - zkuste si to zkrotit. Nicméně jednu hvězdičku si ještě nechám do zásoby.
Jsem velmi zvědavá, a doufám, že v příští knize dostane víc prostoru i Mara, moc kapitol zde neměla.
Knihu jsem přečetla za chvilku za
a) kvůli její čtivosti
b) kvůli velkým písmenům.
Dobrá zápletka a celkem neočekávaný konec. Já osobně bych asi neunesla, mít takovéhle obrovské tajemství a nikomu se s ním nesvěřit. Výčitky svědomí jsou strašná věc.
Ale jak už tady bylo psáno, jednohubka na odpoledne a navíc čtivá, takže co řešit.
(SPOILER) Krása. Čte se sama a mně osobně bavilo číst, jak má Leia prořízlou pusu ;). Han byl taky skvělý. Takový samolibý ale to k němu patří. Akční scény byly napsány suprově a nemám k nim žádné výtky. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na rozložení písma na stránkách, ale potom už to bylo fajn. Moc doporučuji.